STÁTNÍ PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE

informace • konzultace • semináře • festivaly • publikace • periodika

Kontakt: NIPOS • P.O.Box 12 • Fügnerovo náměstí 1866/5 • 120 21 Praha 2
telefon: 221 507 900 • e-mail: nipos@nipos-mk.cz

English summaryAbout NIPOS


Zpět na úvodní stránku

Aktuality

Vyjádření k článku MF Dnes ze dne 4.10.2010 – Šestice úřadů na odstřel: některé z nich ani neznáte

V příloze MFD Byznys speciál je zveřejněna série článků, které mají poukázat na zbytečné státní úřady placené z peněz daňových poplatníků.

Pod rozhovorem s předsedou Strany svobodných občanů Petrem Machem vybrala autorka stránky Jitka Vlková jako tzv. ochutnávku zbytečného úřadu i Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS). Své informace čerpala podle všeho pouze z informací pana Petra Macha, mladého ekonoma s politickou ambicí. Mezi informacemi, které novinářka MFD Vlková vydává za fakta, a lehce doložitelnou skutečností však existuje několik zásadních rozdílů. Tady je malá ochutnávka. Informace o NIPOS, které paní Vlková převzala, jsou z roku 2008. Podle novinářky byl tehdejší rozpočet organizace 37 miliónů. Skutečnost roku 2008 však zní na 33 milionů. Podle novinářky byl tehdejší počet zaměstnanců 62. Skutečnost roku 2008 však zní na 59 zaměstnanců. Jinými slovy. Autorka článku Jitka Vlková se ve chvályhodné snaze tepat do rozhazování státních peněz sekla o více než čtyři miliony korun daňových poplatníků. Pro její informovanost by se slušelo dodat, že v současné době činí roční příspěvek ministerstva kultury NIPOS 30 milionů a počet zaměstnanců se od roku 2008 nezvýšil.

Při konstatování, že autorka článku Jitka Vlková mohla veškeré informace získat obratem na webu organizace z aktuální výroční zprávy, by se skoro vyplatilo tuto polemiku skončit. Co si člověk vezme na novinářce, která evidentně píše nepravdivé údaje. To je téma spíše pro jejího zaměstnavatele, pokud mají vydavatelé ještě vůbec zájem psát alespoň trochu podle skutečnosti. S ohledem na lidi, kteří se necítí být ve své práci zbyteční, je ale třeba doplnit ještě pár poznámek.

Údajná fakta ze zmíněného webu pana Macha jsou totiž kouzelně vybrána tak, aby na první pohled působila senzačně či bizardně. Píše například o tom, že lidé z NIPOS provedli sociologický průzkum na téma volnočasové aktivity seniorů a došli k závěru, že nejoblíbenější aktivitou seniorů je dívání se na televizi a že projevují jen malý zájem o videopůjčovny a sólový zpěv. Ve skutečnosti se šetření zabývalo kulturní dimenzí života seniorů s cílem porovnat jejich kulturní zájmy a potřeby s aktuální nabídkou hrazenou z veřejných prostředků! Závěr studie jednoznačně konstatoval, že nabídka je v rozporu s potřebami seniorů, to znamená, že se mrhá veřejnými prostředky. Pokud autor čerpal z Výroční zprávy za rok 2008, tak si nějak nepovšiml, že jsou tam závěry z pětiletého výzkumu dětských estetických aktivit jako unikátního a v ČR dosud nikdy nerealizovaného projektu, který má i velký mezinárodní ohlas. Prostě se nehodily a na odsouzení stačili upravení senioři. Je s podivem, že autorka článku v MFD nepoužila Machovu poznámku o Strategii udržitelného rozvoje, kde Mach ironicky poznamenává, že se NIPOS podařilo kulturu udržet v této strategii. Ve skutečnosti se podařilo začlenit jako samostatný indikátor procento výdajů veřejných rozpočtů na veřejné služby kultury do Strategie udržitelného rozvoje ČR, což je dokument vlády ČR. Z webu autorka článku převzala logiku, že statistiku nikdo nepotřebuje a byť P. Mach alespoň cituje dva roční statistické výkazy o kulturních domech a o hvězdárnách, J. Vlková rovnou píše o nějakých dotaznících, které NIPOS vytvořil, a kulturní domy, domy dětí a mládeže a hvězdárny jej musí vyplňovat. Nějak se přitom zapomnělo, že dotazníky jsou součásti státní statistické služby, která se řídí zákonem č. 89/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Takže nikoliv NIPOS, ale stát svým občanům nařizuje povinnost. Tzv. statistika kultury existuje ve všech vyspělých zemích světa a její obsah řídí UNESCO a v Evropě EUROSTAT.

Paní Vlková samostatně dodává, že nechápe, proč by někdo někomu za státní peníze měl zadarmo radit s kulturou. Nechápe, protože neví, že poradenství NIPOS zahrnuje v ČR tradičně silnou oblast neprofesionálních uměleckých aktivit. Celostátní a mezinárodní festivaly a přehlídky – ročně víc než 150 v gesci instituce, dílny a semináře, vydávání knih a časopisů, což mimochodem rozhodně zadarmo není. Dále NIPOS vzdělává pracovníky kulturních institucí a samosprávy, to také není zadarmo. Další poradna, např. zřizovací listiny organizací, stanovy spolků, hospodaření příspěvkových organizací není zpoplatnitelnou poradnou v běžném smyslu, nýbrž funguje na podkladě příkladů tzv. nejlepší praxe. To žádný soukromoprávní subjekt nedělá, neboť je to pracovně i organizačně náročné a jde o dlouhodobý monitoring.

Nikde se nevyskytuje další nabídka organizace, jako je projekt realizovaný z tzv. norských fondů Databáze českého amatérského divadla, největší notografický archiv pro dětské pěvecké sbory v ČR, mezinárodní kontakty a informace, zejména v oblasti neprofesionálního umění a statistiky kultury.

Ano, můžeme polemizovat o tom, zda-li je nutné či potřebné, aby stát podporoval to či ono. Ale dělat evidentně účelovou žurnalistiku, aniž by se autor článku minimálně snažil porovnat informace ze dvou zdrojů, to je mírně řečeno kontraproduktivní. Pokud tedy šlo novinářce Jitce Vlkové o věc, a ne jen o předvolební propagaci pana Petra Macha, který si samozřejmě jako exponent politické strany na vlastním webu může zveřejňovat své názory jak chce. Pro seriózní deník, za který se MFD snad ještě chce považovat, by však měla platit určitá základní pravidla.

Autoři článku:
Lenka Lázňovská, ředitelka NIPOS a Stanislav Brunclík, ředitel odboru vnějších vztahů MK

Vloženo 05. 10. 2010 v 14:35 do kategorie Aktuality, Pro média.

Zhlédnuto 403 krát, z toho dnes 1 krát.