Ceny 62. loutkářské Chrudimi a závěrečné slovo předsedy poroty
Porota 62. loutkářské Chrudimi ve složení Luděk Richtr, Martina Hartmannová, Tomáš Jarkovský, Petr Hašek, Kamil Bělohlávek a moderátor diskusí: Jakub Hulák.
|
|
cenu za autenticitu výpovědi v inscenaci |
|
|
cenu za vyjádření osobité poetiky v inscenaci |
|
|
cenu za herectví s loutkou v inscenaci |
|
|
cenu za hledání osobitého jevištního výrazu v inscenaci |
|
|
cenu za inscenaci |
|
|
cenu Tomáši Hájkovi za herecký výkon v inscenaci cenu za inscenaci |
|
|
cenu Haně Voříškové za vyprávění obrazem v inscenaci cena Heleně a Jiřímu Vedralovým k inscenaci za hudbu cena za inscenaci |
Odborná porota 62. ročníku celostátní přehlídky Loutkářská Chrudim
nominuje na mezidruhovou divadelní přehlídku Jiráskův Hronov tyto inscenace
Pohyblivé obrázky, Hana Voříšková a MUZIGA, Choceň
Zmatek nad zmatek, Bažantova loutkářská skupina DS J. J. Kolára při TJ Sokol Poniklá
Vid, Alenko!, Rámus, Plzeň
Závěrečné slovo předsedy poroty 62. loutkářské Chrudimi
Pro pořádného loutkáře začínají prázdniny Loutkářskou Chrudimí. První tři dny se radujeme, s kolika lidmi si ještě popovídáme, další tři dny se smiřujeme s tím, že to nestihneme, protože přehlídka už pozítří, zítra, dnes končí. Čas tu utíká nějak rychleji.
Užili jsme si ho?
Myslím, že ano. Především jsme viděli sedmnáct inscenací hlavního programu a patnáct v programu inspirativním a doplňkovém.
Nechtějte na mně po šesti dnech v semináři, na představeních, poradách poroty, veřejných diskusích a „večerech“ v hospodě U Modré hvězdy velké myšlenky. Ostatně zhodnotit přehlídku, sotva skončila, je vždycky těžké. Tak tedy jen pár letmých postřehů.
Ke kladům patří viditelné úsilí řady souborů vytvořit výpověď o jejich vztahu ke světu, o tom, co je osobně zajímá, trápí, baví. Nesnaží se nikoho napodobovat, protože divadlo je pro ně prostředkem tvořivé komunikace se světem. Často jde o malé skupinky o dvou až třech lidech nebo i o jednotlivce.
Novým jevem se začínají stávat rodinná divadla, v nichž rodiče nalézají společnou řeč se svými potomky právě při divadelní tvorbě. Stejně sympatické je i množství dětských a mladých souborů, zvlášť když jejich tvorba patří k tomu nejlepšímu. Co může být větším příslibem pro budoucnost amatérského loutkářství?
Nevyskytla se žádná vysloveně tradiční inscenace, ale k tradičním maňáskům se vracejí i soubory autorského typu, zatímco soubory, upřednostňující tradiční prostředky a postupy, zkoušejí i jiné, pro ně nové prostředky.
Znovu se prosadil i nový proud divadla výtvarné akce, který asi nejvýrazněji reprezentovala inscenace Pohyblivé obrázky.
Zdá se, že již nějakou dobu lze pozorovat návrat k loutce – ale hra s ní stále ještě mnohdy trpí nedbalostí, všeobecností a neujasněností toho, o jakou postavu jde.
Ne vždy se také daří dramaturgicky a inscenačně vystihnout to, na čem předloha stojí, a bez čeho ztrácí smysl.
Každodenní veřejné diskuse o zhlédnutých inscenacích nemohou zážitek nikomu ani dodat, ani vzít. Jsou však příležitostí popovídat si o něm a učit se snad líp a snad hlouběji o tvorbě divadla přemýšlet. Přátelská atmosféra, v níž probíhaly, svědčí o tom, že to tak většina účastníků bere. Je to naše výhoda oproti profesionálům, díky níž se amatérské loutkové divadlo posledních třiceti let emancipovalo a kvalitativně dostalo tam, kde dnes je.
A ještě semináře. Tomu, kdo někdy v některém z nich byl (letos jich bylo devět), není třeba vysvětlovat, jaké znalosti, dovednosti a inspirace nabízejí. Kdo to neví, měl by to zkusit.
62. Loutkářská Chrudim za pár hodin skončí. Ještě jedno představení, pár hodin s kamarády v hospůdce a za rok nashledanou.
Ať se ta příští vyvede zas o kousek víc!
V Chrudimi 4. 7. 2013
předseda odborné poroty Luděk Richter