INFORMACE A KONZULTACE
V OBLASTI MÍSTNÍ KULTURY

Kontakt: NIPOS-REGIS
P.O.Box 12 • Fügnerovo náměstí 1866/5 • 120 21 Praha 2
telefon: 221 507 941
e-mail: regis@nipos-mk.cz

English summaryAbout NIPOS


Zpět na úvodní stránku

REGIS >> Vlastní studie ke kultuře: >> Analýzy

Analýza vývoje decentralizace rozhodování o kultuře v ČR po roce 1993 (výňatek z návrhové části)

 

Analýza vývoje decentralizace rozhodování o kultuře v České republice po roce 1993 se zaměřením na analýzu vlivu reformy veřejné správy na strukturu výdajů veřejných rozpočtů v oblasti kultury

(zaměření na oblast místní a regionální kultury)

Identifikační kód projektu : DA04P01OUK001

ISBN 80-7086-200-0

Anotace


Analýza vývoje právního prostředí ovlivňujícího oblast kultury po roce 1993 a postupu decentralizace rozhodování v této oblasti. Rozbor vlivu reformy veřejné správy na alokaci prostředků veřejných rozpočtů v oblasti místní a regionální kultury. Studie transformace subjektů místní a regionální kultury, jejich typologie a proměny nabídky veřejných služeb kultury. Výběr, analýza a vyhodnocení statistických údajů o subjektech místní kultury. Shromáždění a výběr informací o výdajích veřejných rozpočtů (rozpočtu státu a rozpočtů územní samosprávy) za sledované období, jejich vyhodnocení a analýza. Souhrnná analýza a vyhodnocení vývoje participace veřejné správy na podpoře kultury, přínosu a limitů nových právních a ekonomických podmínek v oblasti místní a regionální kultury. Analýza účinnosti současných stimulačních ekonomických nástrojů na zvýšení účasti soukromých finančních zdrojů na financování veřejných služeb kultury (v oblasti místní a regionální kultury).

Anotation


Analysis of the development of the legal environment influencing the area of culture after 1993, and the process of decentralizing decision-making in this area. Analysis of the influence of public administration reform on the allocation of assets from public budgets in the area of local and regional culture. Study of the transformation of subjects of local and regional culture, their typology, and the transformation of public cultural services offered. Selection, analysis, and evaluation of statistical data on local cultural subjects. Compilation and selection of information on public budget expenditures (statel budget and budgets of local government) during the monitored period, their evaluation and analysis. Summarized analysis and evaluation of the development of public administration participation in supporting culture, the yields and limits of new legal and economic conditions in he sphere of local and regional culture. Analysis of the effectiveness of current economic stimulus instruments in increasing the participation of private financial sources for financing public cultural services (in the area of local and regional culture).



Analýza vývoje decentralizace rozhodování o kultuře v České republice

po roce 1993

Pracovní hypotéza :


Decentralizace rozhodování o kultuře je s ohledem na principy reformy veřejné správy systémovým krokem.


1. Přinese zlepšení ekonomických podmínek místní a regionální kultury, v souvislosti se zvýšením odpovědnosti územní samosprávy za uspokojování kulturních potřeb občanů i zvýšení ekonomické síly územních rozpočtů.


2. Právní normy přijaté v procesu reformy veřejné správy a veřejných rozpočtů vytvoří prostor pro rozhodování územní samosprávy a pro příznivý vývoj ekonomiky veřejných služeb.


3. Decentralizace rozhodování vytvoří podmínky pro změny sítě kulturních zařízení financovaných z veřejných rozpočtů a umožní vytváření takových projektů nabídky jejich služeb a aktivit, které budou odpovídat době i specifikům místa či regionu.


4. Vytvoří větší prostor pro organizační či finanční účast soukromoprávních subjektů na vytváření nabídky kultury a jejím financování.


Pracovní hypotézu jsme formulovali na počátku naší práce s tím vědomím, že záměr uskutečnit reformu veřejné správy vycházel z principu subsidiarity, přičemž hlavním cílem bylo více provázat poskytovatele a garanty veřejných služeb se skutečnými potřebami občanů a jednotlivých oblastí veřejných služeb.


Na základě našich zjišťování, analýz a vypracovaných studií docházíme k závěru, že se očekávané proměny a efekty v oblasti místní a regionální kultury uskutečnily pouze zčásti.


Za základní příčiny považujeme, že obecně převod majetku ze státu na obce (viz zákon č. 172/1991 Sb., zejména v roce 1991 a v letech následujících) a na kraje (viz zákon č. 157/2000 Sb. a zákon č. 290/2002 Sb.) nebyl dostatečně připraven, a proto ani texty samotných zákonů neposkytovaly dostatečný popis náležitostí převodu majetku státu a zřizovatelských pravomocí, čímž docházelo k vytváření zbytečných problémů i při převodu majetku a organizací sloužících kultuře. Převod majetku nedoprovázelo dostatečně masivní posílení vlastních příjmů územních samosprávných celků, což se v oblasti kultury projevilo ve stagnaci poměru výdajů na kulturu k celkovým výdajům rozpočtů územních samosprávných celků. Součástí přípravy reformy veřejné správy v oblasti kultury se nestala podrobná analýza věcných, ekonomických a organizačních a v kultuře již identifikovaných problémů. (Absence takové analýzy se projevila zejména při přípravě II. etapy reformy, tj. ve druhé polovině devadesátých let).


K jednotlivým bodům pracovní hypotézy uvádíme stručné shrnutí poznatků, které jsou uvedeny v textu práce a v jejích přílohách :


ad 1.


Přičemž výdaje státního rozpočtu na kulturu (bez výdajů na CNS) činily v posledních letech cca 0,55 % – 0,62 % z celkových výdajů státního rozpočtu a tvoří cca 30 % z celkových výdajů veřejných rozpočtů na kulturu (celkové výdaje v roce 2006 činily 22,33 mld. Kč).


Po úvaze zahrnující růst cen vstupů, které subjekty kultury pořizují (služby, majetek) jako nutnou podmínku své existence a činnosti (včetně ceny práce promítající se i v povinných odvodech z vyplacených mezd) je zřejmé, že růst nominálních výdajů veřejných rozpočtů nezobrazuje růst reálného zafinancování kultury. Souhrnně řečeno – výdaje veřejných rozpočtů vykazované jako výdaje na kulturu v omezené míře dovolují rozvoj některých činností a veřejných služeb kultury, naprosto však nepostačují na postupné řešení vnitřní zadluženosti v té oblasti veřejných služeb kultury, kde nabídku zajišťují příspěvkové organizace spravující veřejný majetek, tj. majetek zřizovatele, a to jak majetek státu, tak majetek územních samosprávných celků.


S ohledem na stabilizaci počtu klíčových kulturních zařízení financovaných z územních rozpočtů, z nichž je v současnosti většina zřizována ÚSC lze konstatovat, že ani celkové výdaje na kulturu, vykazované v objemu cca 4% z celkových výdajů územních rozpočtů, nejsou dostatečné. Systémové změny, zlepšení kvality veřejných služeb kultury i odborné stránky jejich práce by si vyžádaly meziroční růst výdajů na kulturu nejméně na úrovni 20 % (v současnosti je tento růst na úrovni cca 10%).



S ohledem na povahu rozhodování ÚSC nelze přístup obcí a krajů k rozhodování o kultuře a jejím financování příliš zevšeobecňovat. Jejich přístup do značné míry závisí na tom, jaké je složení zastupitelstva (což platí zejména v případě obcí), resp. zda jsou si zastupitelé vědomi hlubších významů kultury i jejích sociálních a ekonomických aspektů. Ovšem závisí i na tom, jak se kultura sama (resp. její reprezentanti) dokáže prezentovat jako veřejnosti a občanům prospěšná.

Rozhodnou roli ve financování kultury mohou v budoucnosti sehrát kraje, pokud do komplexních (regionálních) projektů na čerpání prostředků fondů z EU prosadí záležitosti místní a regionální kultury.


ad 2.






ad 3.



Podobným limitem, který s uvedeným finančním souvisí, nikoliv však nezbytně, je i schopnost a ochota zaměstnanců kulturních zařízení k trvalému kontaktu s veřejností za účelem zjištění povahy poptávky po kultuře a k následnému přizpůsobení nabídky kulturních služeb (marketing v kultuře).



ad 4.



O limitech činnosti a hospodaření neziskových právnických osob (NNO) obecně platí, co je uvedeno výše k bodu 2 pracovní hypotézy.


V zákonech (zejména zákon o daních z příjmů) je pro dárce zakotvena možnost dar poskytnout a odečíst od základu daně až 5% základu daně. Z dostupných ekonomických údajů vyplývá, že tato možnost není pro podporu místní a regionální kultury využívána ani v doposud daném rozsahu. Z tohoto důvodu se lze domnívat, že ani event. systém daňových asignací tento problém (motivaci dárce) nevyřeší.

K této věci je nutno poznamenat, že obecně používaný pojem „sponzorství“ je nepřesný a je náhradou používanou za termín „dar“ (tj. poskytnutí daru darovací smlouvou a bez protiplnění), resp. mnohdy je použit místo označení skutečného plnění – tj. poskytnutí placených reklamních služeb ze strany kulturní instituce či subjektu dotyčnému „sponzorovi“.

Pracovní návrhy k možným řešením některých identifikovaných problémů :


(výpis)

 

Na základě poznatků získaných v průběhu prací na úkolu předkládáme k posouzení některé návrhy, o kterých soudíme, že jejich realizace by mohla přispět k vyřešení některých problémů kultury.
















Závěrem bychom rádi uvedli, že jsme měli možnost některé poznatky uplatnit při tvorbě Strategie udržitelného rozvoje ČR, protože na řešitele úkolu přeneslo Ministerstvo kultury ČR povinnost účasti na zpracování podkladů pro příslušnou Radu vlády. Výsledkem snahy řešitele je, že Strategie trvale udržitelného rozvoje v ČR obsahuje samostatně definovaný indikátor pro posouzení budoucího vývoje v oblasti kultury a to: dostupnost veřejných služeb kultury. Přičemž dostupnost veřejných služeb kultury je měřena % výdajů veřejných rozpočtů vykázaných na kulturu.


 

PhDr. Alena Mockovčiaková


Vloženo 18. 03. 2008 v 18:23 do kategorie Analýzy, Dokumenty, Ekonomika kultury, Studie, Výzkum a vývoj.

Zhlédnuto 1 791 krát, z toho dnes 1 krát.