STÁTNÍ PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE

informace • konzultace • semináře • festivaly • publikace • periodika

Kontakt: NIPOS • P.O.Box 12 • Fügnerovo náměstí 1866/5 • 120 21 Praha 2
telefon: 221 507 900 • e-mail: nipos@nipos-mk.cz

English summaryAbout NIPOS


Zpět na úvodní stránku

Uncategorized

ZRCADLO – Letní škola na pražské katedře výtvarné výchovy 2018

Ohlédnutí za Letní školou na pražské katedře výtvarné výchovy 2018 – ZRCADLO
9.–13. července 2018
PedF UK Praha, fotogalerie

Pořadatel: NIPOS, útvar ARTAMA
Spolupráce: PedF UK Praha, Národní ústav pro vzdělávání
Lektoři: Jiří Hanuš,  Markéta Pastorová, Jan Pfeiffer, Martin K. Velíšek
Počet účastníků: 30

Ateliéry pražské katedry výtvarné výchovy PedF UK se díky vedoucí katedry doc. Marii Fulkové staly již počtvrté dějištěm Letní školy, ve které účastníci z řad pedagogů všech typů škol, školských a mimoškolních zařízení pod odborným vedením výtvarných pedagogů/aktivních umělců zažili vhled do principů a prostředků současného vizuálního umění tentokrát skrze společné téma „Zrcadlo“.
Téma „Zrcadlo/Zrcadlení“ bylo zkoumáno jak v rovině fyzické (odraz, reflexe, deformace obrazu), tak i v rovině metafyzické (zrcadlení vnější reality v našem vnitřním světě). Každý z lektorů představil jemu vlastní specifickou oblast v dějinách výtvarného umění s daným tématem a každý se ho dotkl v různé rovině (tradiční, tajuplné, akční, sofistikované, technologické apod.). Účastníci Letní školy se rozdělili na tři skupiny. Každá skupina postupně během tří dnů prošla společnými tématy
v ateliéru kresby a malby, ateliéru grafiky a v ateliéru prostorové tvorby a multimédií. S ohledem na zaměření jednotlivých lektorů byl každý ze tří bloků kompaktní, ucelený a přitom specifický s důrazem na didaktickou a interpretační pozici učitele.
Nedílnou součástí Letní školy byla přítomnost Markéty Pastorové (NÚV), která účastníky seznámila s aktuálními tématy výtvarného oboru včetně informací o probíhajícím projektu k rozvoji gramotností. Účastníkům nabídla teoretickou podporu pro to, jak  je možné získané zkušenosti z tvůrčích dílen využít pro inovace ŠVP, jak zpracovávat výstupy pro metodické lekce
a získat tak inspirativní impulzy pro vlastní pedagogickou činnost s dětmi a mládeží.

Ateliér grafiky a dalších 2D technik
Dílčí téma: Zrcadlení
Lektor: Jiří Hanuš, asistentka Miriam Hanušová

Dílna grafiky se soustředila na téma Zrcadlení, které bylo zkoumáno skrze experimentální výtvarné úkoly. Zrcadlení na různých typech povrchů a textur, zkoumání odrazů vlastního těla nebo prolínání architektonických prostorů posloužilo jako náměty k výtvarným intepretacím. Cílem dílny bylo nalézt originální výtvarné postupy a řešení, které jsou aplikovatelné ve školním prostředí. Téma bylo rozvíjeno ve třech rozdílných výtvarných úkolech, ve kterých se účastníci seznámili s několika uměleckými médii a přístupy. Prostřednictvím úvodní etudy s názvem „Zkoumání rána“, která byla založena na volné tvůrčí práci s pauzovacím papírem (lavírovaná tuš, frotáž, řezání a vrstvení papíru), se účastníci soustředili na interpretaci fragmentu vlastního těla v odrazech během výkonu ranních rituálů. Důraz byl kladen zejména na kresebnou zkratku a výrazovost. V další práci s názvem „Zrcadlení v čase“ se pozornost soustředila na autoportrét ve dvou časových rovinách. S přihlédnutím k inspiraci dílem J. Koláře se podařilo realizovat zdařilé „prostorové roláže s hravým zrcadlovým efektem. Klíčovou část dílny tvořilo grafické pojetí „Zrcadlení v architektuře“ se zaměřením na detail, které bylo zpracováno v hlubotiskové technice papírorytu. Rozmanitost a bohatost autorských přístupů v kontextu jednotného tématu, prokázala mimořádnou sílu především v závěrečném kolektivním díle. 

Ukázka účastníky zpracovaného výstupu pro metodickou lekci
Název:                 Zrcadlení mého já
Východisko:       Jiří  Kolář – roláž v prostoru, autoportrét voskovou rezervou, práce s odrazem, deformací tvaru, rytmus,
                             zrcadlení, barevný kontrast
Dokumentace: Jiří Kolář
Zadání:              Pomocí bílé svíčky kresba portrétu na bílý papír A4 (na výšku) (napnutý páskou)
–             uvědom si pozitiv a negativ
–             tmavým odstínem barvy koloruj portrét a pozadí
–             vzniklý obraz a stříbrnou fólii nařež na pásky 2 – 3 cm
–             na papír formátu A3 nalep rozstříhané pruhy portrétu a fólie
–             vytvoření prostorové roláže, skládání do harmoniky 
–             sleduj proměny vzniklého obrazu, odrazy, deformace tv

FOTOPŘÍLOHA

Ateliér prostorové tvorby a animace
Dílčí téma: Zrcadlení prostoru
Lektor Jan Pfeiffer

Dílna prostorové tvorby nahlížela na téma Zrcadlo z pozice prostoru: zrcadlení kolem nás, optické klamy v kontrastu s pravdivou výpovědí. Inspirací pro dílnu byla vybraná umělecká díla Roberta Morrise, Dana Grahama, Olafur Eliassona, Jiřího Thýna, Dominika Langa a dalších. Pondělní úvodní etuda pracovala s principem Rorschachova testu, který účastnící aplikovali na formátu A0 pomocí černé tuše. Po přeložení papíru vznikl působivý symetrický znak. Poté účastnící zaznamenali volné asociace, co jim znak připomíná, pokud se ho snaží vnímat jako prostor. Následně byl uplatněn Rorschachův princip na reprodukcích různých interiérů, náměstí a ulic. Na základě asociací vznikaly působivé narativní příběhy. V hlavní části dílny účastníci pracovali s obrazy a asociacemi vzniklými v úvodních etudách. Nejdříve kreslili scénář příběhu. Poté vytvářeli objekt-scénu, ve které se událost, situace – zrcadlení odehraje. Vzniklé scény byly přemístěny do foto-video studia, kde se natáčel vlastní příběh. Účastníci si navzájem asistovali, pomáhali osvětlovat a pohybovat s dílčími objekty. Kdo měl svou část natočenou, vrátil se
k okénkovému scénáři, upravil a doplnit části, které se měnily během realizace. V závěru dílny byly promítnuty veškeré záběry, proběhla zpětná vazba, vybíraly se záběry a dolaďovaly názvy. Vzniklo pásmo krátkých filmů, které sjednocovalo téma, avšak ve svých námětech a zpracování zůstaly všechny části autorské a osobité. Pásmo filmů bylo prezentováno v rámci závěrečné vernisáže současně se všemi částmi procesu. Důležitým cílem dílny bylo ukázat na půdorysu jednoho dne, jak na sebe mohou navazovat různé techniky a vyústit v jednotné dílo. Současně byli účastníci vedeni k tomu, aby vnímali jako možný artefakt každou část tvůrčího procesu.

Ukázka účastníky zpracovaného výstupu pro metodickou lekci
Název:                 Zrcadlení, symetrie, animace
Východisko:       Symetrie, otisk, odraz, práce se zrcadlem, Rorschachovy testy, prostor, světlo, inspirace materiálem
Dokumentace:   Demartini, Lang, Graham, Elisson
Zadání:                Experimentuj se symetrií, barvou, světlem, odrazem, prostorem
                              Vytvoř krátký filmový úsek s použitím zrcadla
–             otisky inspirované Rorschachovy testy – symetrie, hledání obrazů
–             fantazijní  světy, krajiny, příběhy – asociace slovně vyjádři
–             inspirace různorodými materiály a jejich vlastnostmi
–             scénář pro příběh -„storyboard“
–             objekty a jejich sestavy – prostředí pro film – scéna
–             proměny světla, experimentování s efekty, zkoušky projekce

FOTOPŘÍLOHA

Ateliér kresby a malby
Dílčí téma: Zrcadlo, zrcadlo, řekni mi, kdo je na světě nejkrásnější!
Lektor: Martin K. Velíšek

Dílna kresby a malby byla postavena na řadě vzájemně provázaných exploračních etud (celkem 13), jejichž ústředním tématem bylo zrcadlo. Vazba etud k tématu nebyla pouze formální, ale spíše obsahová, respektive funkční – vztažená k účelu používání zrcadla. A jejímu pojetí nejlépe odpovídá citát německého filosofa Gottfrieda Leibnize: „Ve světě příčin a následků každá jednotlivost zrcadlí celek.“ Řada drobných úloh – každá po svém, a přece s vnitřní koherencí – tak znovu a znovu poukazovala
k celku (tématu). Úvodní iniciační etuda vycházela ze vstupní teoretické reflexe – přednášky s odkazem na Perseovo setkání
s Medusou skrze odraz v bronzovém štítu. Zrcadlo slouží člověku a priori ke zkoumání jeho já (Seneca: „Člověk vynalezl zrcadlo, aby poznal sám sebe.“) a logicky ve výtvarné výchově poukazuje k postavě a portrétu. Jakoby ve střípcích rozbitého zrcadla, tak účastníci prohlíželi sami sebe či své kolegy, přičemž se dotkli různých poloh zobrazení reality – od iluzivní nápodoby skutečnosti přes její znakový záznam až k sémantickým konstrukcím. Prošli tak cestu postupného zjednodušování, defragmentace, analýzy, aby zjistili, že „zrcadlo“ odráží realitu s jistou mírou nedokonalosti (vpravo je vlevo a naopak…) a zkreslení (křivé zrcadlo), zato však s velkým kouzlem a specifickou vizuální kvalitou.

FOTOPŘÍLOHA

Vloženo 14. 04. 2018 v 00:00 do kategorie Uncategorized.

Zhlédnuto 248 krát, z toho dnes 1 krát.

 
Informace o ochraně osobních údajů na webu NIPOS