STÁTNÍ PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE

informace • konzultace • semináře • festivaly • publikace • periodika

Kontakt: NIPOS • P.O.Box 12 • Fügnerovo náměstí 1866/5 • 120 21 Praha 2
telefon: 221 507 900 • e-mail: nipos@nipos-mk.cz

English summaryAbout NIPOS


Zpět na úvodní stránku

Poradna NIPOS

Naše poradna se specializuje na bezplatné poradenství v oblasti:

  • Financování kultury z veřejných rozpočtů
  • Legislativa v kultuře
  • Pořádání kulturních akcí (zejména neprofesionální umělecké aktivity)
  • A další…

Poradna je určena především pracovníkům státní správy a samosprávy, neziskovým právnickým osobám, fyzickým osobám působícím v oblasti kultury, ale i studentům.

Poradna nenahrazuje informace, které jsou běžně dostupné na webových stránkách NIPOS (termíny přehlídek a festivalů, statistická data apod.). Rovněž neslouží ke zpracování rešerší, analýz atd.

Na dotazy, které nesou­vi­sejí s uve­de­nou pro­ble­ma­ti­kou, si vyhra­zu­jeme právo neodpovídat.

Než vlo­žíte dotaz, hle­dejte nej­prve infor­mace v již zod­po­vě­ze­ných dota­zech níže podle témat či zada­ných výrazů. Nenajdete-li potřebné infor­mace na strán­kách Poradny, zpro­střed­ku­jeme vám odpo­věď odborníka/ice obvykle do 10 pra­cov­ních dní (v pří­padě slo­ži­těj­ších dotazů může být tato lhůta delší).


Otázka s odpo­vědí budou zve­řej­něny na našem webu. Povin­nou sou­částí for­mu­láře je vypl­nění emai­lové adresy. Vaše emai­lová adresa nebude na strán­kách zobrazena.

ČASTO KLADENÉ DOTAZY
Prohledat časté dotazy:  

Strana: 1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11 
Dobrý den. Statutární orgán spolku dlouhodobě nefunguje. Můžeme být nějak finančně postiženi za jednání nefunkčního předsedy? Nemáme ani nahlášenou změnu názvu a další věci. Chystáme odvolání předsedy, ale nesejdeme se dříve jak na podzim. O riziku zrušení spolku soudem už vím, jde mi o možné finanční dopady například pokuty či ručení členů. Děkuji
16. 6. 2016
Dobrý den a děkujeme za dotaz.

Členové spolku neručí za závazky spolku svým majetkem. Trochu jiná je situace členů statutárního orgánu spolku.
Zákon č.304/2013 Sb., o veřejných rejstřících (ZVR) v § 106 odst. 2 totiž stanoví vyvratitelnou domněnku, že člen statutárního orgánu právnické osoby, která neplní povinnosti podle § 105 ZVR, porušuje péči řádného hospodáře. Členové statutárních orgánů spolku mívají významná oprávnění, která řadoví členové nemají, a s takovýmto oprávněními je spojena též zvýšená odpovědnost, například za škodu, kterou statutární orgán spolku svým nedbalým výkonem funkce způsobí. Každopádně takový nefunkční statutární orgán, jaký popisujete, by měl být co nejdříve zbaven funkce.
Na spolek nebo jinou právnickou osobu, která neplní povinnost průběžného uveřejňování povinných skutečností způsobem umožňujícím dálkový přístup (tedy nezveřejňuje v příslušném rejstříku to, co zveřejnit má) se potom může použít § 104 ZVR, ze kterého vyplývá, že soud může za nesplnění povinnosti uložit pořádkovou pokutu. Před uložením pořádkové pokuty ale soud nejprve vyzve zapsanou osobu ke sdělení skutečností nebo předložení listin (viz formulaci „jestliže neuposlechla výzvy rejstříkového soudu“). Teprve po vyzvání a následném neuposlechnutí výzvy může soud uložit pořádkovou pokutu do výše 100.000 Kč.
Teoreticky proto může být spolku uložena pořádková pokuta až do výše 100.000 Kč, pokud nebudete s rejstříkovým soudem vůbec komunikovat a nebudete reagovat ani na výzvu soudu.
Doporučuji proto vyměnit špatného člena statutárního orgánu za někoho spolehlivějšího a reagovat na výzvy rejstříkového soudu.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Vážení, prosím o radu. Jsme rok fungující spolek, blíží se volba nového výboru. V horizontu měsíců však budeme měnit i sídlo spolku. Jaká je, prosím, časová lhůta k ohlášení změn do spolkového rejstříku? Hrozí nějaké sankce z nenahlášení změn? Děkuji
12. 6. 2016
Dobrý den a děkuji za dotaz.

Dle § 11 odst. 2 a 3 zák. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob platí, že návrh na zápis musí být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti.
Nesplní-li osoba, která by měla novou skutečnost nebo změnu nechat zapsat, svou povinnost podat návrh na zápis do 15 dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku. Tedy jména nových členů výboru byste měli, dle výše uvedeného, nechat zapsat co nejrychleji, abyste v rejstříku neměli zastaralé a nepravdivé údaje. Pokud budete se zveřejněním (zapsáním) jmen nových členů výboru otálet, tak největší problém vidím v tom, že budete uvádět v omyl třetí osoby.
Proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti.
Tedy pokud bude někdo chtít jednat s panem Novákem, jakožto členem vašeho výboru uvedeným ve spolkovém rejstříku, tak Vy nemůžete namítat, že novým členem výboru je pan Kos, pokud jste pana Kose sice zvolili, ale nenechali zapsat. Také by Vás soud mohl teoreticky sám vyzvat k aktualizaci údajů o spolku, pokud zjistí, že máte v rejstříku zastaralé údaje.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Při plnění usnesení VČS z.s. o „rozpuštění spolku“ jsme i zjistili, že vstup do likvidace se má zveřejnit v OBCHODNÍM VĚSTNÍKU. Zveřejnění je údajně i pro neziskovky zpoplatněno ( prý 2000,- Kč). Lze žádat o prominutí, a koho? My jako spolek peníze nemáme, příspěvky jsme nevybírali, na akcích jsme vstupné nevybírali, případné výdaje jsme hradili „ze svého“.
10. 6. 2016
Dobrý den a děkuji za dotaz.

Myslím si (a kladu přitom velký důraz na slovo „myslím si“) následující:
Od roku 2007 spravuje obchodní věstník Ministerstvo vnitra. Dle zákona 634/2004 Sb., o správních poplatcích, § 8 odst. 3 platí, že v rozsahu stanoveném v sazebníku se správní úřad zmocňuje snížit nebo zvýšit poplatek anebo upustit od jeho vybrání. Šlo by tedy požádat Ministerstvo vnitra o upuštění od vybírání poplatku. Mohl by ovšem vzniknout problém, protože poplatek v sazebníku není a proto jej není kam podřadit. Na celou záležitost by rovněž velmi teoreticky šlo vztáhnout zákon 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Dle §11 tohoto zákona se od oplatku osvobozují řízení ve věcech zápisu údajů o spolku, pobočném spolku, odborové organizaci, mezinárodní odborové organizaci, organizaci zaměstnavatelů a mezinárodní organizaci zaměstnavatelů a jejich pobočné organizaci, nadaci, nadačním fondu, ústavu a obecně prospěšné společnosti do veřejného rejstříku nebo jejich změny.

Domnívám se ale, že na obchodní věstník nejde vztáhnout ani zákon 634/2004 Sb., o správních poplatcích ani zákon 549/1991Sb., o soudních poplatcích, neboť se nejedná ani o soudní ani o správní poplatek. Nicméně zkuste požádat Ministerstvo vnitra o prominutí poplatku – za to nic nedáte.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den , jak postupovat pokud 1/ Statutární zástupce spolku dal zapsat Stanovy s novým sídlem spolku a novým jménem spolku, pokud sídlo bylo na Členském shromáždění odsouhlaseno, ale název nikoli ? 2/ Rada a Statutární zástupce nerespektují rozhodnutí Členského shromáždění? 3/ Statutární zástupce nedal zapsat do rejstříku účetní uzávěrku ? DĚKUJI za odpověď
9. 6. 2016
Dobrý den a děkujeme za dotaz.
Dle § 159 zák.89/2012 Sb., občanského zákoníku platí, že kdo přijme funkci člena voleného orgánu právnické osoby – tedy i spolku – zavazuje se ji vykonávat s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi a pečlivostí. Kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky, jedná nedbale.
Pokud statutární orgán spolku nerespektuje rozhodnutí nejvyššího orgánu spolku, ač by dle stanov respektovat měl, pak lze říci, že nevykonává funkci s patřičnou péčí a loajalitou. Pokud by svým jednáním způsobil spolku škodu, může spolek po nedbalém statutárovi žádat náhradu škody. Další záleží na obsahu Vašich stanov. Předpokládám, že členská schůze může špatně fungujícího člena statutárního orgánu např. odvolat.
Co se týče zápisu změny názvu spolku a změny sídla spolku do spolkového rejstříku: Dle zák. 304/2013 Sb. platí, že návrh na zápis musí být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti a dále, že nesplní-li osoba povinná podat návrh na zápis (zde statutární orgán) povinnost podat návrh na zápis do 15 dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku. Myslím si,že byste se mohla obrátit na rejstříkový soud i s tím, že jedna ze zapisovaných skutečností nenastala, protože nebyla řádně schválena.
Co se týče účetní závěrky: upozorněte a to např. písemně statutární orgán na fakt, že účetní závěrku musíte zveřejnit. Podle § 21a zák. 563/1991 Sb., zákon o účetnictví platí, že z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny zveřejnit účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu, vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis, ty, které se zapisují do rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. Dle komentáře ke znění zákona z roku 2016 je rejstříkem míněn jakýkoli rejstřík, tedy i rejstřík spolkový. Doporučuji Vám upozornit nedbalého statutára, že nesplnění výše uvedené povinnosti může být pokutováno.
Pokud Vám statutární orgán nedopřeje sluchu, můžete se obrátit na soud. Na druhou stranu pokud soud zjistí, že například máte (spolek má) v rejstříku neúplné údaje nebo že nesplnil, nějakou zákonem danou povinnost, sám spolek vyzve k nápravě.
Nicméně pokud váš statutární orgán funguje, tak jak popisujete, možná by bylo na místě svolat nejvyšší orgán spolku a pokusit se stávajícího člena statutárního orgánu odvolat a nahradit jej někým schopnějším. Zde je však velmi důležité, co máte uvedeno ve spolkových stanovách. Dle občanského zákoníku platí, že statutární orgán spolku by měl svolat zasedání členské schůze z podnětu alespoň třetiny členů spolku nebo kontrolního orgánu spolku. Nesvolá-li statutární orgán spolku zasedání členské schůze do třiceti dnů od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podal, svolat zasedání členské schůze na náklady spolku sám. To ovšem platí jen tehdy, neurčí li vaše stanovy něco jiného.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, jsme městská knihovna, příspěvková organizace Města Český Brod. Naše daňová poradkyně nás dnes upozornila, že podle novely zákona o účetnictví jsme možná povinni uložit naši účetní závěrku do veřejného rejstříku. Kromě evidence knihoven nejsme zapsáni v obchodním rejstříku ani jiném veřejném rejstříku právnických a fyzických osob. Prosíme o sdělení, zda skutečně máme tuto povinnost. Děkujeme za odpověď.
23. 5. 2016
Dobrý den a děkujeme za dotaz.

Podle § 21a zák. 563/1991 Sb., zákon o účetnictví, platí, že z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny zveřejnit účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu – vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis – zveřejnit ty, které se zapisují do rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. Bohužel i dle komentáře ke znění zákona z roku 2016 je rejstříkem míněn jakýkoli rejstřík, tedy nikoli jen rejstřík obchodní. To bohužel zatíží i například spolky atp.

Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena a v případě účetních jednotek, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v rozsahu a znění, ve kterém byla ověřena auditorem. Pokud jste tedy např. zapsaný spolek či zapsaný ústav, musíte v příslušném rejstříku zveřejnit účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu. Jste-li zapsaný spolek, nemusíte zveřejňovat výroční zprávu, jelikož ji nejste povinní vytvářet, ale musíte zveřejnit alespoň přehled o majetku a závazcích.

Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin nejpozději v době do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky.
Pokud jste příspěvkovou organizací, pak účetní závěrku, budete muset zveřejnit také, jelikož v § 27 odst. 10 zákona 250/2000 sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, se stanoví, že příspěvková organizace se zapisuje do obchodního rejstříku, přičemž návrh na zápis podává zřizovatel. Takže opět jste zapsáni v rejstříku a tudíž musíte zveřejnit účetní závěrku.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Přeji hezký den. Chtěl bych se zeptat, kdo má právo (případně i za jakých okolností) nahlížet do učetnictví spolku. Město, ve kterém máme sídlo, vypsalo dotační program s novými pravidly, kde se nově objevila položka uvádějící, že je příjemce dotace povinen umožnit poskytovateli kontrolu svého účetnictví. Vlastně je už v podmínkách samotné žádosti uvedeno, že je nutné přiložit k ní výkazy účetní závěrky předchozího roku. Údajně má tento požadavek vycházet ze zákona a je prý nutností. O tom ale náš spolek spolu s několika dalšími pochybuje. Dosud jsme do žádosti uváděli jen finanční rozvahu a popis akcí, na které dotaci žádáme, a na konci roku vyúčtování akcí s doklady. Obáváme se, aby spolkům předkládání kompletních učetnictví neuškodilo vzhledem ke specifikům spolkové činnosti vyznačující se určitou nahodilostí (v případě našeho divadelního spolku — někdy je rezerva díky zvýšené poptávce po představení, jindy se rezerva vyčerpá a navíc je nutné investovat do přípravy nové divadelní hry, obnovy techniky,… proto se bojíme, aby v případě příznivé finanční bilance předešlého roku nebyla žádost zamítnuta a my se pak v případě nepříznivého roku nedostali do existenčních potíží). Ptám se tedy vlastně na 3 věci: 1) Zda má město právo vyžadovat kromě vyúčtování akce, na niž byla dotace poskytnuta, i náhled do celého účetnictví spolku. 2 Zda má město právo vyžadovat jako přílohu k žádosti o dotaci výkazy účetní závěrky spolku z předešlého roku. (tedy požadovat informace o účetnictví spolku ještě v době, kdy spolek žádné peníze od města nemá a není vůbec jasné, zda je dostane). 3) Co jsou to vlastně „výkazy účetní závěrky“? Vedeme pouze jednoduché účetnictví, znamená to tedy, že bychom měli k žádosti přikládat tabulku s jednotlivými příjmy/výdaji a zůstatkem? Předem díky za odpověď.
21. 5. 2016
Dobrý den a děkuji za dotaz.
Možná Vás nepotěším, stejně jako mne samotnou vůbec netěší novela zákona o účetnictví a její výklad – tedy výklad, k němuž jsem se aktuálně dobrala – takže si myslím následující (a kladu zde důraz na sloveso myslím si):

Podle § 21a zák. 563/1991 Sb., zákon o účetnictví, platí, že z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny zveřejnit účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu – vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis – ty, které se zapisují do rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. Bohužel i dle komentáře ke znění zákona z roku 2016 rejstříkem je míněn jakýkoli rejstřík, tedy nikoli jen rejstřík obchodní. To bohužel zatíží i například spolky atp. Novela dle mého názoru absolutně nereflektuje specifičnost sektoru kultury a oslabuje rozvoj občanské společnosti. Komplikovanější bude rozvoj regionální kultury a to zejména v malých a odlehlejších regionech.
Po novele zákona o účetnictví je podrobněji upraveno i jednoduché účetnictví a jeho obsah. Problematiku jednoduchého účetnictví upravuje § 13b. Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví vedou účetní knihy, kterými jsou:
• peněžní deník,
• kniha pohledávek a kniha závazků,
• pomocné knihy o ostatních složkách majetku.

Peněžní deník obsahuje alespoň informace o:
• peněžních prostředcích v hotovosti a peněžních prostředcích na účtech zejména v bankách, spořitelních a úvěrních družstvech,
• příjmech a výdajích skutečně přijatých či zaplacených v účetním období,
• průběžných položkách, za které se považují pohyby peněžních prostředků, které nejsou konečným příjmem nebo výdajem.
Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví sestavují přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích. Přehledy sestaví účetní jednotka nejpozději do šesti měsíců po skončení účetního období.

Přehledy musí obsahovat:
a) název a sídlo,
b) identifikační číslo osoby, pokud je má účetní jednotka přiděleno, a v souladu se zákonem upravujícím veřejné rejstříky právnických a fyzických osob (dále jen „veřejný rejstřík“) informaci o zápisu do veřejného rejstříku uváděnou na obchodních listinách,
c) právní formu účetní jednotky, případně informaci o tom, že účetní jednotka je v likvidaci,
d) předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena,
e) rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje,
f) okamžik sestavení přehledů, tzn. datum, kdy přehledy podepsal statutární orgán účetní jednotky.

Účetní jednotky sestavují přehledy k rozvahovému dni, kterým je den, kdy uzavírají účetní knihy. Přehledy sestavují účetní jednotky k poslednímu dni účetního období, tzn. k 31. 12. Účetní jednotkou jste Vy jako spolek.

Tedy s ohledem na výše uvedené se domnívám (a podotýkám, že nejsem účetní, takže kladu důraz na slovo domnívám se) :
1. Pokud je tento požadavek v pravidlech dotačního řízení, pak město může požadovat nahlédnutí do účetnictví spolku.
2. S ohledem na výše uvedené změny v zákoně o účetnictví může poskytovatel dotace žádat i účetní závěrku. A pozor: přechodná ustanovení stanovila i spolkům povinnost doplnit do veřejného rejstříku i účetní závěrky za účetní období započatá v roce 2014 (a to do 31. 3. 2016: neděste se, rejstříky zatím čekají, je to nová povinnost, byly i problémy s výkladem, ověřila jsem telefonicky na několika rejstříkových soudech…, ale vždycky také záleží, koho tzv. narazíte…), a v r. 2015 (lhůta do 30. 11. 2017).
3. Obsah účetní závěrky stanoví zákon o účetnictví a jeho prováděcí předpisy. V praxi, pokud vedete tzv. jednoduché účetnictví, je to: Přehled o majetku a závazcích a Přehled o příjmech a výdajích. Lapidárně řečeno: uděláte přehled o tom, co na jedné straně vlastníte a máte, a na druhé straně uvedete to, co dlužíte, a také si sepíšete přehled o příjmech a výdajích.
Na Vašem místě bych našla ve svém středu někoho, kdo umí účetnictví a nechala ho toto vše zpracovat.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, mám dotaz ohledně likvidačního zůstatku spolku na straně příjemce tohoto zůstatku. O jaký typ příjmu se bude jednat a na základě jakého dokumentu tento zůstatek přijmout? (darovací smlouva apod.) Děkuji
12. 5. 2016
Dobrý den a děkujeme za dotaz.

Nejsem účetní ani daňový poradce, ale dle mého názoru, půjde o dar. Proto bych uzavřela darovací smlouvu dle § 2055 zák. 89/2012 sb., občanského zákoníku, a příjem danila darovací daní.
Daně dědické a daně darovací jsou začleněny do zákona 586/19992 sb., o daních z příjmů. Dar je zde bezúplatným příjmem – z daňového hlediska tento pojem zahrnuje nejen příjmy z titulu darů a dědictví, ale obecně veškerý bezúplatný majetkový prospěch.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, prosím o radu. Jsme spolek se 48 pobočnými spolky (s plnou právní působností). Dle stanov máme 2leté funkční období statutárního orgánu (kolektivní). Je nutné po každých volbách zasílat na soud čestná prohlášení člena orgánu, když byl znovu zvolen a jeho čestné prohlášení bylo již podáno a nebylo na něm žádné časové omezení? Moc děkuji
9. 5. 2016
Dobrý den a děkujeme za Váš dotaz.

Názory na zasílání čestného prohlášení po znovuzvolení člena statutárního orgánu se různí. Dle mého názoru ve Vámi popsaném případě nedojde ke změně ve složení již zapsaného statutárního orgánu, takže nebudete do rejstříku zapisovat nového člena orgánu a tedy nemusíte podávat návrh na zápis změny. Nemusíte ani dokládat nové čestné prohlášení. Dle § 66 zák. 304/2013 sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, je však nutno do sbírky listin doložit „rozhodnutí o volbě nebo jmenování, odvolání nebo doklad o jiném ukončení funkce osob, které jsou členem statutárního orgánu.“ Tedy musíte soudu doložit, jak se určitý člověk do funkce statutárního orgánu dostal, nebo naopak jak funkci pozbyl. Dle mého názoru u již zapsaného „staronového“ statutárního orgánu nic nového nezapisujete, pouze zašlete soudu zápis o opětovné volbě, tohoto statutárního orgánu.
Teď jiný výklad. Podle druhého právního názoru ke změně došlo a to tím, že sice je to fakticky jeden a týž statutární orgán, ale ten byl novou volbou nově do funkce ustaven. Tedy ke změně došlo a je jí třeba zapsat formulářem do rejstříku a doložit čestným prohlášením. Aplikační praxe jednotlivých rejstříkových soudů se liší.
Dle mého názoru se ve Vámi popsaném případě nebude jednat o zápis s konstitutivními účinky: to jsou zápisy, u nichž vznik, změna nebo zánik právních skutečností nastává až provedením tohoto zápisu. Zkuste rejstříkovému soudu nic neoznamovat – statutární orgán máte… Nestane se buď nic, anebo Vás soud vyzve k doplnění zapsaných údajů, až si všimne, že Vašemu statutárnímu orgánu již uplynulo funkční období, vymezené ve stanovách. Až Vás vyzve, tak novou volbu zapíšete a doložíte. Nebo můžete vše zapsat už nyní. Zkuste nejdřív zaslat jen formulář a zápis o nové volbě starého předsedy a čestné prohlášení doložte, až pokud Vás soud vyzve. Některé soudy nové čestné prohlášení nevyžadují, jiné ano. Takže byste mohli ušetřit alespoň jedno ověření podpisu.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobry den, zakladali jsme si spolek a adresu spolku jsme registrovali na nehnutelnost jednoho zakladajiciho clena, ktery s tim souhlasil. Ted kdyz jiz je spolek registrovan, tenhle majitel nehnutelnosti nechce, abychom tam meli registraci spolku. Spolek nema zadne problemy. Do kdy jsme povinni zmenit adresu sidla spolku. Adresa je zapsana i ve stanovach. Dekuji za radu.
27. 4. 2016
Dobrý den a děkujeme za dotaz.

Teoreticky byste měli podat návrh na zápis změny sídla spolku bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti. Jen je otázka, jestli je touto rozhodnou skutečností už samotné zpětvzetí souhlasu vlastníka nemovitosti, nebo až nalezení nového sídla a obstarání nového souhlasu majitele. Nicméně někde sídlo mít musíte. Majitel stávajícího prostoru může teoreticky dát podnět na prošetření údajů Vašeho spolku k rejstříkovému soudu, s tím, že jako majitel objektu již vzal zpět souhlas s umístěním sídla spolku.
Dle § 136 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník může být sídlem také byt, pokud tím nedojde k rušení pořádku v domě. Doporučuji podat návrh na zápis změny sídla, jakmile toto nové sídlo najdete.
Právní předpisy:
zákon č. 304/2013 sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, chceme změnit sídlo spolku na adresu mého bydliště. Chtěl bych se zeptat jestli budu ručit svým majetkem, když bude sídlo spolku zapsané na moji nemovitosti. Děkuji za odpověď
24. 4. 2016
Dobrý den a děkujeme za dotaz,
Členové spolku neručí za závazky spolku a tedy vice versa spolek neručí za závazky svých členů. Majetek spolku je od majetkových záležitostí členů oddělen, a to i tehdy, pokud člen spolku poskytne svou nemovitost jako sídlo spolku.
Na druhou stranu, pokud by spolek byl dlužníkem a hrozila exekuce, pak je pravda, že by exekutor mohl teoreticky vstoupit do Vaší nemovitosti, neboť obecně exekutor může vstoupit všude tam, kde lze důvodně předpokládat, že se nachází dlužníkův majetek. Tedy majetkem neručíte, ale v případě, že bude mít spolek dluhy, se kontaktu s exekutorem nevyhnete.

Právní předpisy: zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobry den, chtela bych se timto na vas obratit s dotazem tykajici se zmeny o.s. na spolek. Zajimalo by mne, zda tato zmena, tj. zmena pravniho statutu, je brana jako zmena, kterou bysme meli povinne ohlasovat nasim smluvnim partnerum — jedna se mi napr. o uzavrene smlouvy o uctu s bankou, najemni smlouvy ap.…takovych uzavrenych smluv je mraky, musime tedy vsude napsat napr. nejake Oznameni? Ci jak nejlepe tuto situaci resit? Dekuji
21. 4. 2016
Dobrý den a děkujeme za Váš dotaz.

I po změně po 1. 1. 2014 jste pořád ta samá právnická osoba, jen jste považováni za spolek, protože právní forma o. s. už v právním řádu ČR není. Nejednalo se o transformaci, spolkem jste se stali automaticky.

Do konce loňského roku bylo potřeba sladit název a do roku 2017 stanovy do souladu s občanským zákoníkem. Předpokládám, že jste si změnili název, tuto změnu jste následně měli prostřednictvím podání příslušného formuláře nechat zapsat do spolkového rejstříku.
„Staré“ smlouvy“ běží „dál nic měnit nemusíte, nové smlouvy budete uzavírat již pod novým názvem. Máte-li nový název zapsán ve spolkovém rejstříku, byl tento údaj zveřejněn a údaje zveřejněné ve veřejném rejstříku nemusíte Vašim partnerům znovu oznamovat.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Kde bych, prosím, našla vzor Prohlášení likvidátora ? Děkuji za odpověď
18. 4. 2016
Dobrý den a děkuji za dotaz.

Jaké prohlášení máte na mysli? Myslíte čestné prohlášení likvidátora a souhlas se zápisem do rejstříku? To je u spolku podobné jako čestné prohlášení statutárního orgánu. Nebo myslíte oznámení likvidátora o vstupu do likvidace? To lze pro inspiraci najít třeba zde: http://ujezdubrna.imunis.cz/edeska/detail.asp?file=47746 (kliknout na „dokument v příloze“ a pak klik na “ obsah vyvěšení“.

Mohu Vám vzor dokumentu sepsat, ale potřebuji k tomu podrobnější informace.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den. Bylo nutné do 1.1.2016 nahlásit změnu názvu spolku do spolkového rejstříku nebo někam jinam?Děkuji.
7. 4. 2016
Dobrý den a děkujeme za dotaz.

Po změně názvu spolku jste měli podat návrh na zápis této změny rejstříkovému soudu a to na příslušném formuláři, který je k dispozici na www.justice.cz. Více informací naleznete zde https://or.justice.cz/ias/ui/podani
Návrh na zápis změny měl být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti, nejpozději do 15 ti dnů, kdy k této změně došlo. (viz § 11 odst. 2 a 3 zákon č. 304/2013 sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.)
Název spolku musí obsahovat slova „spolek“, „zapsaný spolek“ nebo „z.s.“ Změnu názvu jste měli provést do 1. ledna 2016.
Pokud jste však nestihli změnit či upravit název, můžete letos argumentovat tím, že Váš spolek svůj název užívá dlouhodobě a je pro něj tak příznačný, že jeho zaměnitelnost nebo klamavost nelze rozumně předpokládat (viz § 3042 občanského zákoníku).
Na Vašem místě bych se snažila do 1. 1. 2017 změnit a upravit stanovy.
Po tomto datu by soud mohl začít po Vás příslušné změny požadovat a v případě Vaší nečinnosti by Vám pak hrozilo zrušení.

Právní předpis: zákon č. 89/2012 sb., občanský zákoník.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Chtěl bych se zeptat, zda pro členy statutárního orgánu spolku (výbor jako kolektivní statutární orgán) existují překážky jako v případě např. obchodních společností, zajímá mě hlavně případ, zda může být členem výboru osoba, která byla/je v představenstvu akciové společnosti na kterou bylo v posledních 3 letech vedeno insolvenční řízení.
7. 4. 2016
Dobrý den a děkuji za dotaz.

Ano, určité překážky existují.

Váš dotazu se týká § 153 občanského zákoníku:
(1) Osoba, jejíž úpadek byl osvědčen, se může stát členem voleného orgánu, oznámila-li to předem tomu, kdo ji do funkce povolává; to neplatí, pokud od skončení insolvenčního řízení uplynuly alespoň tři roky.
(2) Byl-li osvědčen úpadek osoby, která je členem voleného orgánu, oznámí to tato osoba bez zbytečného odkladu tomu, kdo ji do funkce povolal.
(3) Nedošlo-li k oznámení, může se domáhat každý, kdo na tom má právní zájem, aby člena voleného orgánu z funkce odvolal soud. To neplatí, rozhodl-li ten, kdo člena voleného orgánu povolal, poté, co se o osvědčení úpadku této osoby dozvěděl, že má ve funkci setrvat.

Z výše uvedeného tedy plyne, že členem statutárního orgánu spolku může být v zásadě komplikací osoba, která nebyla za poslední tři roky v úpadku. Byl-li osobě osvědčen úpadek a od insolvenčního řízení neuplynuly ještě tři roky, pak potencionální člen statutárního orgánu tuto skutečnost musí oznámit orgánu, který ho do funkce volí a to ještě před volbou. Pokud by k oznámení nedošlo, postupuje se dle § 153 odst. 3 občanského zákoníku. Tedy § 153 ukládá tomu, jehož úpadek je již jasný a je osvědčen, oznámit orgánu, který ho do funkce povolává nebo povolal, že se nachází ve stavu úpadku a to ihned po rozhodnutí o úpadku.
Pokud se toto stane před volbou za člena statutárního orgánu, pak je na orgánu, který povolává, zda osobu ve stavu úpadku do funkce povolá či nikoli. Pokud už osoba ve stavu úpadku funkci vykonává, pak orgán, který do funkce povolal, rozhodne, zda osoba v úpadku může ve funkci setrvat.

Úpadek a jeho osvědčení je řešen v zák. č. 182/2006sb., insolvenční zákon.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, chtěl bych se zeptat zda je spolek povinen podávat výroční zprávu. Popřípadě, že ano tak kam, kdy a v jaké podobě by to mělo být. Předem děkuji za odpověď. S pozdravem
31. 3. 2016
Dobrý den a děkujeme za dotaz.
Výroční zprávu vyhotovují povinně společnosti, jejichž účetní závěrka má být přezkoumána auditorem. Povinnost sestavovat výroční zprávu povinně ukládá zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
Tuto povinnost spolky zákonem danou nemají, proto nemusíte výroční zprávu sestavovat.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

musí být pokladník spolku členem statutárního orgánu?
29. 3. 2016
Dobrý den, děkujeme za dotaz.

Ne, pokladník nemusí být nutně členem statutárního orgánu. Zákon to nepřikazuje ale ani nezakazuje. Je tedy na Vás, zda bude pan pokladník řadovým členem spolku, jeho zaměstnancem, či členem některého z orgánů spolku.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, jsme divadelní ochotníci. Potýkáme se s otázkou, jak financovat poplatky za autorská práva. Něco se sice vybere na vstupném, ale není to příliš spolehlivé na pokrytí všech výdajů. Chtěla bych se zeptat, existuje pro nás nějaká možnost financování z veřejných zdrojů? Děkuji
24. 3. 2016
Dobrý den a děkujeme za dotaz.

Žádný způsob, jak získat z veřejných zdrojů prostředky vyloženě jen na úhradu autorských poplatků, dle mého názoru a dle mě dostupných informací, není.
Můžete svou situaci vyřešit tak, že kontaktujete příslušného kolektivního správce, vysvětlíte mu, že jste malé ochotnické neziskové divadlo a zkusíte se domluvit na nižší sazbě poplatků.
Ještě můžete zkusit využívat při představeních díla, k nimž je tzv. veřejná licence (creative commons), ale nevím, zda by tato možnost byla pro Vás funkční a schůdná. Databáze Creative Commons je zde: http://search.creativecommons.org/
A samozřejmě, díla, jejichž autoři zemřeli již před více než 70 lety, můžete užívat volně, tedy bez poplatků.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, prosím o radu. Pokud jsme nezměnili název sdružení k 1.1.2016 na zapsaný spolek, ale chceme upravovat nyní stanovy dle NOZ, je možné tam ještě takto po lhůtě vložit i úpravu názvu na spolek, nebo je lepší nechat stávající dle §3042? Moc Vám děkuji za odpověď
21. 3. 2016
Dobrý den a děkujeme za dotaz.

Pokud jste nestihli změnit či upravit název sdružení, můžete letos opravdu argumentovat tím, že Váš spolek svůj název užívá dlouhodobě a je pro něj tak příznačný, že jeho zaměnitelnost nebo klamavost nelze rozumně předpokládat (viz § 3042 občanského zákoníku).
Snažila bych se na Vašem místě do 1. 1. 2017 změnit a upravit stanovy. Až je budete měnit, můžete do nich samozřejmě včlenit i změnu názvu. Nikdo nebude pátrat po tom, zda a proč jste si argumentaci o příznačnosti rozmysleli. Stačí, když si za stávající název dáte zkratku z. s.
Hlídejte si hlavně termín na změnu stanov.
Po 1. 1. 2017 by soud mohl začít po Vás příslušné změny písemně požadovat a v případě Vaší nečinnosti by Vám pak hrozilo zrušení.

Právní předpis: zák.89/2012 sb. Občanský zákoník

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, mé přítelkyni se ozval jeden pán s tím, že by chtěl na počest jejího otce k výročí jeho úmrtí uspořádat diskotéku s jeho jménem. Prý to bude pořádáno ke komerční účelům. Nyní po mé přítelkyni požaduje úředně ověřený souhlas, aby mohli uspořádat tuto akci. Nevíte prosím k čemu by jim byl takový souhlas dobrý? Tvrdí jí, že je to kvůli shánění sponzorů, ale nic jiného jí odmítá sdělit. Mockrát děkuji. S pozdravem
18. 3. 2016
Dobrý den a děkujeme za dotaz.
Ve vašem případě jde nejspíš o ochranu osobnosti. Zákon 89/2012 sb., Občanský zákoník v ust. § 82 odst. 2 vymezuje okruh oprávněných osob tak, že po smrti člověka je oprávněna domáhat se ochrany jeho osobnosti kterákoli z osob jemu blízkých. Osoba blízká je definovaná v § 22 OZ. Dcera zemřelého mezi takové osoby patří. Pokud chce pořadatel jménem zemřelého diskotéku zaštítit (ano, třeba i „kvůli sponzorům“), pak se chce, řekněme, jistit, že dcera zemřelého nebude podnikat právní kroky na ochranu osobnosti zemřelého. Proto žádá po dceři zemřelého podpis, že s akcí při užití jména zemřelého otce souhlasí.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, Jsme kulturní organizace, v rámci pracovní náplně zaměstnanec naší organizace vytváří grafické a výtvarné návrhy (např. plakáty, pozvánky, výstavní bannery, loga). Jak je to v tomto případě s autorskými právy? Může tento zaměstnanec na tato svá díla uplatňovat autorská práva?
7. 3. 2016
Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz.
Dle mého názoru a s ohledem na Vámi uvedené informace se jedná o zaměstnanecké dílo. Zaměstnanecké dílo je upraveno zákonem č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a to v § 58.
Zaměstnanecké dílo je dílo, které je vytvořeno v rámci plnění svých pracovních povinností, tj. při provádění pracovních činností vyplývajících z pracovní smlouvy nebo popřípadě i z DPČ, DPP, služebního poměru atp. Zaměstnanec, který vytvoří zaměstnanecké dílo, je sice autorem takového díla, ale majetková práva s dílem souvisící přecházejí po dokončení díla na zaměstnavatele. Zaměstnavatel má právo s tímto dílem nakládat, a to svým jménem a na svůj účet.
Licence k užití díla je právo významně „slabší“ než práva zaměstnavatele k dílu zaměstnaneckému, která zaměstnavatel získá automaticky ze zákona, tzv. zákonným postoupením práv. Nedoporučuji tedy se zaměstnancem uzavírat licenční smlouvu, protože by v tomto případě práva zaměstnavatele jen oslabila.
Pokud by však zaměstnanec vytvořil dílo, které nijak nesouvisí s tím, co má uvedeno (například) v pracovní smlouvě a pracovní či jiná relevantní smlouva by nebyla upravena žádným dodatkem, který by vytvoření zaměstnaneckého díla sjednával, pak by se nejednalo o zaměstnanecké dílo.
U zaměstnaneckého díla má Váš zaměstnanec pouze holé autorství (tzn. zejména právo na to, aby byl jako autor uváděn). Majetková práva k dílu vykonáváte Vy – zaměstnavatel.
Doporučuji Vám však, mít od zaměstnance písemný souhlas s tím, že majetková práva k dílu, která přešla na Vás jakožto zaměstnavatele, mohou být postoupena na třetí osoby. Pokud byste takový písemný souhlas neměli, byli byste oprávněni pouze udělovat třetím osobám licence k užití díla, nikoli práva k dílu postupovat.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Strana: 1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11