STÁTNÍ PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE

informace • konzultace • semináře • festivaly • publikace • periodika

Kontakt: NIPOS • P.O.Box 12 • Fügnerovo náměstí 1866/5 • 120 21 Praha 2
telefon: 221 507 900 • e-mail: nipos@nipos-mk.cz

English summaryAbout NIPOS


Zpět na úvodní stránku

Poradna NIPOS

Naše poradna se specializuje na bezplatné poradenství v oblasti:

  • Financování kultury z veřejných rozpočtů
  • Legislativa v kultuře
  • Pořádání kulturních akcí (zejména neprofesionální umělecké aktivity)
  • A další…

Poradna je určena především pracovníkům státní správy a samosprávy, neziskovým právnickým osobám, fyzickým osobám působícím v oblasti kultury, ale i studentům.

Poradna nenahrazuje informace, které jsou běžně dostupné na webových stránkách NIPOS (termíny přehlídek a festivalů, statistická data apod.). Rovněž neslouží ke zpracování rešerší, analýz atd.

Na dotazy, které nesou­vi­sejí s uve­de­nou pro­ble­ma­ti­kou, si vyhra­zu­jeme právo neodpovídat.

Než vlo­žíte dotaz, hle­dejte nej­prve infor­mace v již zod­po­vě­ze­ných dota­zech níže podle témat či zada­ných výrazů. Nenajdete-li potřebné infor­mace na strán­kách Poradny, zpro­střed­ku­jeme vám odpo­věď odborníka/ice obvykle do 10 pra­cov­ních dní (v pří­padě slo­ži­těj­ších dotazů může být tato lhůta delší).


Otázka s odpo­vědí budou zve­řej­něny na našem webu. Povin­nou sou­částí for­mu­láře je vypl­nění emai­lové adresy. Vaše emai­lová adresa nebude na strán­kách zobrazena.

ČASTO KLADENÉ DOTAZY
Prohledat časté dotazy:  

Strana: 1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11 
Dobrý den, jsme městská knihovna, příspěvková organizace Města Český Brod. Naše daňová poradkyně nás dnes upozornila, že podle novely zákona o účetnictví jsme možná povinni uložit naši účetní závěrku do veřejného rejstříku. Kromě evidence knihoven nejsme zapsáni v obchodním rejstříku ani jiném veřejném rejstříku právnických a fyzických osob. Prosíme o sdělení, zda skutečně máme tuto povinnost. Děkujeme za odpověď.
23. 5. 2016
Dobrý den a děkujeme za dotaz.

Podle § 21a zák. 563/1991 Sb., zákon o účetnictví, platí, že z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny zveřejnit účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu – vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis – zveřejnit ty, které se zapisují do rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. Bohužel i dle komentáře ke znění zákona z roku 2016 je rejstříkem míněn jakýkoli rejstřík, tedy nikoli jen rejstřík obchodní. To bohužel zatíží i například spolky atp.

Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena a v případě účetních jednotek, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v rozsahu a znění, ve kterém byla ověřena auditorem. Pokud jste tedy např. zapsaný spolek či zapsaný ústav, musíte v příslušném rejstříku zveřejnit účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu. Jste-li zapsaný spolek, nemusíte zveřejňovat výroční zprávu, jelikož ji nejste povinní vytvářet, ale musíte zveřejnit alespoň přehled o majetku a závazcích.

Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin nejpozději v době do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky.
Pokud jste příspěvkovou organizací, pak účetní závěrku, budete muset zveřejnit také, jelikož v § 27 odst. 10 zákona 250/2000 sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, se stanoví, že příspěvková organizace se zapisuje do obchodního rejstříku, přičemž návrh na zápis podává zřizovatel. Takže opět jste zapsáni v rejstříku a tudíž musíte zveřejnit účetní závěrku.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Přeji hezký den. Chtěl bych se zeptat, kdo má právo (případně i za jakých okolností) nahlížet do učetnictví spolku. Město, ve kterém máme sídlo, vypsalo dotační program s novými pravidly, kde se nově objevila položka uvádějící, že je příjemce dotace povinen umožnit poskytovateli kontrolu svého účetnictví. Vlastně je už v podmínkách samotné žádosti uvedeno, že je nutné přiložit k ní výkazy účetní závěrky předchozího roku. Údajně má tento požadavek vycházet ze zákona a je prý nutností. O tom ale náš spolek spolu s několika dalšími pochybuje. Dosud jsme do žádosti uváděli jen finanční rozvahu a popis akcí, na které dotaci žádáme, a na konci roku vyúčtování akcí s doklady. Obáváme se, aby spolkům předkládání kompletních učetnictví neuškodilo vzhledem ke specifikům spolkové činnosti vyznačující se určitou nahodilostí (v případě našeho divadelního spolku — někdy je rezerva díky zvýšené poptávce po představení, jindy se rezerva vyčerpá a navíc je nutné investovat do přípravy nové divadelní hry, obnovy techniky,… proto se bojíme, aby v případě příznivé finanční bilance předešlého roku nebyla žádost zamítnuta a my se pak v případě nepříznivého roku nedostali do existenčních potíží). Ptám se tedy vlastně na 3 věci: 1) Zda má město právo vyžadovat kromě vyúčtování akce, na niž byla dotace poskytnuta, i náhled do celého účetnictví spolku. 2 Zda má město právo vyžadovat jako přílohu k žádosti o dotaci výkazy účetní závěrky spolku z předešlého roku. (tedy požadovat informace o účetnictví spolku ještě v době, kdy spolek žádné peníze od města nemá a není vůbec jasné, zda je dostane). 3) Co jsou to vlastně „výkazy účetní závěrky“? Vedeme pouze jednoduché účetnictví, znamená to tedy, že bychom měli k žádosti přikládat tabulku s jednotlivými příjmy/výdaji a zůstatkem? Předem díky za odpověď.
21. 5. 2016
Dobrý den a děkuji za dotaz.
Možná Vás nepotěším, stejně jako mne samotnou vůbec netěší novela zákona o účetnictví a její výklad – tedy výklad, k němuž jsem se aktuálně dobrala – takže si myslím následující (a kladu zde důraz na sloveso myslím si):

Podle § 21a zák. 563/1991 Sb., zákon o účetnictví, platí, že z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny zveřejnit účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu – vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis – ty, které se zapisují do rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. Bohužel i dle komentáře ke znění zákona z roku 2016 rejstříkem je míněn jakýkoli rejstřík, tedy nikoli jen rejstřík obchodní. To bohužel zatíží i například spolky atp. Novela dle mého názoru absolutně nereflektuje specifičnost sektoru kultury a oslabuje rozvoj občanské společnosti. Komplikovanější bude rozvoj regionální kultury a to zejména v malých a odlehlejších regionech.
Po novele zákona o účetnictví je podrobněji upraveno i jednoduché účetnictví a jeho obsah. Problematiku jednoduchého účetnictví upravuje § 13b. Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví vedou účetní knihy, kterými jsou:
• peněžní deník,
• kniha pohledávek a kniha závazků,
• pomocné knihy o ostatních složkách majetku.

Peněžní deník obsahuje alespoň informace o:
• peněžních prostředcích v hotovosti a peněžních prostředcích na účtech zejména v bankách, spořitelních a úvěrních družstvech,
• příjmech a výdajích skutečně přijatých či zaplacených v účetním období,
• průběžných položkách, za které se považují pohyby peněžních prostředků, které nejsou konečným příjmem nebo výdajem.
Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví sestavují přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích. Přehledy sestaví účetní jednotka nejpozději do šesti měsíců po skončení účetního období.

Přehledy musí obsahovat:
a) název a sídlo,
b) identifikační číslo osoby, pokud je má účetní jednotka přiděleno, a v souladu se zákonem upravujícím veřejné rejstříky právnických a fyzických osob (dále jen „veřejný rejstřík“) informaci o zápisu do veřejného rejstříku uváděnou na obchodních listinách,
c) právní formu účetní jednotky, případně informaci o tom, že účetní jednotka je v likvidaci,
d) předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena,
e) rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje,
f) okamžik sestavení přehledů, tzn. datum, kdy přehledy podepsal statutární orgán účetní jednotky.

Účetní jednotky sestavují přehledy k rozvahovému dni, kterým je den, kdy uzavírají účetní knihy. Přehledy sestavují účetní jednotky k poslednímu dni účetního období, tzn. k 31. 12. Účetní jednotkou jste Vy jako spolek.

Tedy s ohledem na výše uvedené se domnívám (a podotýkám, že nejsem účetní, takže kladu důraz na slovo domnívám se) :
1. Pokud je tento požadavek v pravidlech dotačního řízení, pak město může požadovat nahlédnutí do účetnictví spolku.
2. S ohledem na výše uvedené změny v zákoně o účetnictví může poskytovatel dotace žádat i účetní závěrku. A pozor: přechodná ustanovení stanovila i spolkům povinnost doplnit do veřejného rejstříku i účetní závěrky za účetní období započatá v roce 2014 (a to do 31. 3. 2016: neděste se, rejstříky zatím čekají, je to nová povinnost, byly i problémy s výkladem, ověřila jsem telefonicky na několika rejstříkových soudech…, ale vždycky také záleží, koho tzv. narazíte…), a v r. 2015 (lhůta do 30. 11. 2017).
3. Obsah účetní závěrky stanoví zákon o účetnictví a jeho prováděcí předpisy. V praxi, pokud vedete tzv. jednoduché účetnictví, je to: Přehled o majetku a závazcích a Přehled o příjmech a výdajích. Lapidárně řečeno: uděláte přehled o tom, co na jedné straně vlastníte a máte, a na druhé straně uvedete to, co dlužíte, a také si sepíšete přehled o příjmech a výdajích.
Na Vašem místě bych našla ve svém středu někoho, kdo umí účetnictví a nechala ho toto vše zpracovat.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, mám dotaz ohledně likvidačního zůstatku spolku na straně příjemce tohoto zůstatku. O jaký typ příjmu se bude jednat a na základě jakého dokumentu tento zůstatek přijmout? (darovací smlouva apod.) Děkuji
12. 5. 2016
Dobrý den a děkujeme za dotaz.

Nejsem účetní ani daňový poradce, ale dle mého názoru, půjde o dar. Proto bych uzavřela darovací smlouvu dle § 2055 zák. 89/2012 sb., občanského zákoníku, a příjem danila darovací daní.
Daně dědické a daně darovací jsou začleněny do zákona 586/19992 sb., o daních z příjmů. Dar je zde bezúplatným příjmem – z daňového hlediska tento pojem zahrnuje nejen příjmy z titulu darů a dědictví, ale obecně veškerý bezúplatný majetkový prospěch.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, prosím o radu. Jsme spolek se 48 pobočnými spolky (s plnou právní působností). Dle stanov máme 2leté funkční období statutárního orgánu (kolektivní). Je nutné po každých volbách zasílat na soud čestná prohlášení člena orgánu, když byl znovu zvolen a jeho čestné prohlášení bylo již podáno a nebylo na něm žádné časové omezení? Moc děkuji, Smolíková.
9. 5. 2016
Dobrý den a děkujeme za Váš dotaz.

Názory na zasílání čestného prohlášení po znovuzvolení člena statutárního orgánu se různí. Dle mého názoru ve Vámi popsaném případě nedojde ke změně ve složení již zapsaného statutárního orgánu, takže nebudete do rejstříku zapisovat nového člena orgánu a tedy nemusíte podávat návrh na zápis změny. Nemusíte ani dokládat nové čestné prohlášení. Dle § 66 zák. 304/2013 sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, je však nutno do sbírky listin doložit „rozhodnutí o volbě nebo jmenování, odvolání nebo doklad o jiném ukončení funkce osob, které jsou členem statutárního orgánu.“ Tedy musíte soudu doložit, jak se určitý člověk do funkce statutárního orgánu dostal, nebo naopak jak funkci pozbyl. Dle mého názoru u již zapsaného „staronového“ statutárního orgánu nic nového nezapisujete, pouze zašlete soudu zápis o opětovné volbě, tohoto statutárního orgánu.
Teď jiný výklad. Podle druhého právního názoru ke změně došlo a to tím, že sice je to fakticky jeden a týž statutární orgán, ale ten byl novou volbou nově do funkce ustaven. Tedy ke změně došlo a je jí třeba zapsat formulářem do rejstříku a doložit čestným prohlášením. Aplikační praxe jednotlivých rejstříkových soudů se liší.
Dle mého názoru se ve Vámi popsaném případě nebude jednat o zápis s konstitutivními účinky: to jsou zápisy, u nichž vznik, změna nebo zánik právních skutečností nastává až provedením tohoto zápisu. Zkuste rejstříkovému soudu nic neoznamovat – statutární orgán máte… Nestane se buď nic, anebo Vás soud vyzve k doplnění zapsaných údajů, až si všimne, že Vašemu statutárnímu orgánu již uplynulo funkční období, vymezené ve stanovách. Až Vás vyzve, tak novou volbu zapíšete a doložíte. Nebo můžete vše zapsat už nyní. Zkuste nejdřív zaslat jen formulář a zápis o nové volbě starého předsedy a čestné prohlášení doložte, až pokud Vás soud vyzve. Některé soudy nové čestné prohlášení nevyžadují, jiné ano. Takže byste mohli ušetřit alespoň jedno ověření podpisu.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobry den, zakladali jsme si spolek a adresu spolku jsme registrovali na nehnutelnost jednoho zakladajiciho clena, ktery s tim souhlasil. Ted kdyz jiz je spolek registrovan, tenhle majitel nehnutelnosti nechce, abychom tam meli registraci spolku. Spolek nema zadne problemy. Do kdy jsme povinni zmenit adresu sidla spolku. Adresa je zapsana i ve stanovach. Dekuji za radu.
27. 4. 2016
Dobrý den a děkujeme za dotaz.

Teoreticky byste měli podat návrh na zápis změny sídla spolku bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti. Jen je otázka, jestli je touto rozhodnou skutečností už samotné zpětvzetí souhlasu vlastníka nemovitosti, nebo až nalezení nového sídla a obstarání nového souhlasu majitele. Nicméně někde sídlo mít musíte. Majitel stávajícího prostoru může teoreticky dát podnět na prošetření údajů Vašeho spolku k rejstříkovému soudu, s tím, že jako majitel objektu již vzal zpět souhlas s umístěním sídla spolku.
Dle § 136 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník může být sídlem také byt, pokud tím nedojde k rušení pořádku v domě. Doporučuji podat návrh na zápis změny sídla, jakmile toto nové sídlo najdete.
Právní předpisy:
zákon č. 304/2013 sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, chceme změnit sídlo spolku na adresu mého bydliště. Chtěl bych se zeptat jestli budu ručit svým majetkem, když bude sídlo spolku zapsané na moji nemovitosti. Děkuji za odpověď Petr
24. 4. 2016
Dobrý den a děkujeme za dotaz,
Členové spolku neručí za závazky spolku a tedy vice versa spolek neručí za závazky svých členů. Majetek spolku je od majetkových záležitostí členů oddělen, a to i tehdy, pokud člen spolku poskytne svou nemovitost jako sídlo spolku.
Na druhou stranu, pokud by spolek byl dlužníkem a hrozila exekuce, pak je pravda, že by exekutor mohl teoreticky vstoupit do Vaší nemovitosti, neboť obecně exekutor může vstoupit všude tam, kde lze důvodně předpokládat, že se nachází dlužníkův majetek. Tedy majetkem neručíte, ale v případě, že bude mít spolek dluhy, se kontaktu s exekutorem nevyhnete.

Právní předpisy: zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobry den, chtela bych se timto na vas obratit s dotazem tykajici se zmeny o.s. na spolek. Zajimalo by mne, zda tato zmena, tj. zmena pravniho statutu, je brana jako zmena, kterou bysme meli povinne ohlasovat nasim smluvnim partnerum — jedna se mi napr. o uzavrene smlouvy o uctu s bankou, najemni smlouvy ap.…takovych uzavrenych smluv je mraky, musime tedy vsude napsat napr. nejake Oznameni? Ci jak nejlepe tuto situaci resit? Dekuji MS
21. 4. 2016
Dobrý den a děkujeme za Váš dotaz.

I po změně po 1. 1. 2014 jste pořád ta samá právnická osoba, jen jste považováni za spolek, protože právní forma o. s. už v právním řádu ČR není. Nejednalo se o transformaci, spolkem jste se stali automaticky.

Do konce loňského roku bylo potřeba sladit název a do roku 2017 stanovy do souladu s občanským zákoníkem. Předpokládám, že jste si změnili název, tuto změnu jste následně měli prostřednictvím podání příslušného formuláře nechat zapsat do spolkového rejstříku.
„Staré“ smlouvy“ běží „dál nic měnit nemusíte, nové smlouvy budete uzavírat již pod novým názvem. Máte-li nový název zapsán ve spolkovém rejstříku, byl tento údaj zveřejněn a údaje zveřejněné ve veřejném rejstříku nemusíte Vašim partnerům znovu oznamovat.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den. Bylo nutné do 1.1.2016 nahlásit změnu názvu spolku do spolkového rejstříku nebo někam jinam?Děkuji.
7. 4. 2016
Dobrý den a děkujeme za dotaz.

Po změně názvu spolku jste měli podat návrh na zápis této změny rejstříkovému soudu a to na příslušném formuláři, který je k dispozici na www.justice.cz. Více informací naleznete zde https://or.justice.cz/ias/ui/podani
Návrh na zápis změny měl být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti, nejpozději do 15 ti dnů, kdy k této změně došlo. (viz § 11 odst. 2 a 3 zákon č. 304/2013 sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.)
Název spolku musí obsahovat slova „spolek“, „zapsaný spolek“ nebo „z.s.“ Změnu názvu jste měli provést do 1. ledna 2016.
Pokud jste však nestihli změnit či upravit název, můžete letos argumentovat tím, že Váš spolek svůj název užívá dlouhodobě a je pro něj tak příznačný, že jeho zaměnitelnost nebo klamavost nelze rozumně předpokládat (viz § 3042 občanského zákoníku).
Na Vašem místě bych se snažila do 1. 1. 2017 změnit a upravit stanovy.
Po tomto datu by soud mohl začít po Vás příslušné změny požadovat a v případě Vaší nečinnosti by Vám pak hrozilo zrušení.

Právní předpis: zákon č. 89/2012 sb., občanský zákoník.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Chtěl bych se zeptat, zda pro členy statutárního orgánu spolku (výbor jako kolektivní statutární orgán) existují překážky jako v případě např. obchodních společností, zajímá mě hlavně případ, zda může být členem výboru osoba, která byla/je v představenstvu akciové společnosti na kterou bylo v posledních 3 letech vedeno insolvenční řízení.
7. 4. 2016
Dobrý den a děkuji za dotaz.

Ano, určité překážky existují.

Váš dotazu se týká § 153 občanského zákoníku:
(1) Osoba, jejíž úpadek byl osvědčen, se může stát členem voleného orgánu, oznámila-li to předem tomu, kdo ji do funkce povolává; to neplatí, pokud od skončení insolvenčního řízení uplynuly alespoň tři roky.
(2) Byl-li osvědčen úpadek osoby, která je členem voleného orgánu, oznámí to tato osoba bez zbytečného odkladu tomu, kdo ji do funkce povolal.
(3) Nedošlo-li k oznámení, může se domáhat každý, kdo na tom má právní zájem, aby člena voleného orgánu z funkce odvolal soud. To neplatí, rozhodl-li ten, kdo člena voleného orgánu povolal, poté, co se o osvědčení úpadku této osoby dozvěděl, že má ve funkci setrvat.

Z výše uvedeného tedy plyne, že členem statutárního orgánu spolku může být v zásadě komplikací osoba, která nebyla za poslední tři roky v úpadku. Byl-li osobě osvědčen úpadek a od insolvenčního řízení neuplynuly ještě tři roky, pak potencionální člen statutárního orgánu tuto skutečnost musí oznámit orgánu, který ho do funkce volí a to ještě před volbou. Pokud by k oznámení nedošlo, postupuje se dle § 153 odst. 3 občanského zákoníku. Tedy § 153 ukládá tomu, jehož úpadek je již jasný a je osvědčen, oznámit orgánu, který ho do funkce povolává nebo povolal, že se nachází ve stavu úpadku a to ihned po rozhodnutí o úpadku.
Pokud se toto stane před volbou za člena statutárního orgánu, pak je na orgánu, který povolává, zda osobu ve stavu úpadku do funkce povolá či nikoli. Pokud už osoba ve stavu úpadku funkci vykonává, pak orgán, který do funkce povolal, rozhodne, zda osoba v úpadku může ve funkci setrvat.

Úpadek a jeho osvědčení je řešen v zák. č. 182/2006sb., insolvenční zákon.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, chtěl bych se zeptat zda je spolek povinen podávat výroční zprávu. Popřípadě, že ano tak kam, kdy a v jaké podobě by to mělo být. Předem děkuji za odpověď. S pozdravem Jiří H.
31. 3. 2016
Dobrý den a děkujeme za dotaz.
Výroční zprávu vyhotovují povinně společnosti, jejichž účetní závěrka má být přezkoumána auditorem. Povinnost sestavovat výroční zprávu povinně ukládá zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
Tuto povinnost spolky zákonem danou nemají, proto nemusíte výroční zprávu sestavovat.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

musí být pokladník spolku členem statutárního orgánu?
29. 3. 2016
Dobrý den, děkujeme za dotaz.

Ne, pokladník nemusí být nutně členem statutárního orgánu. Zákon to nepřikazuje ale ani nezakazuje. Je tedy na Vás, zda bude pan pokladník řadovým členem spolku, jeho zaměstnancem, či členem některého z orgánů spolku.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, jsme divadelní ochotníci. Potýkáme se s otázkou, jak financovat poplatky za autorská práva. Něco se sice vybere na vstupném, ale není to příliš spolehlivé na pokrytí všech výdajů. Chtěla bych se zeptat, existuje pro nás nějaká možnost financování z veřejných zdrojů? Děkuji M.Ch.
24. 3. 2016
Dobrý den a děkujeme za dotaz.

Žádný způsob, jak získat z veřejných zdrojů prostředky vyloženě jen na úhradu autorských poplatků, dle mého názoru a dle mě dostupných informací, není.
Můžete svou situaci vyřešit tak, že kontaktujete příslušného kolektivního správce, vysvětlíte mu, že jste malé ochotnické neziskové divadlo a zkusíte se domluvit na nižší sazbě poplatků.
Ještě můžete zkusit využívat při představeních díla, k nimž je tzv. veřejná licence (creative commons), ale nevím, zda by tato možnost byla pro Vás funkční a schůdná. Databáze Creative Commons je zde: http://search.creativecommons.org/
A samozřejmě, díla, jejichž autoři zemřeli již před více než 70 lety, můžete užívat volně, tedy bez poplatků.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, prosím o radu. Pokud jsme nezměnili název sdružení k 1.1.2016 na zapsaný spolek, ale chceme upravovat nyní stanovy dle NOZ, je možné tam ještě takto po lhůtě vložit i úpravu názvu na spolek, nebo je lepší nechat stávající dle §3042? Moc Vám děkuji za odpověď
21. 3. 2016
Dobrý den a děkujeme za dotaz.

Pokud jste nestihli změnit či upravit název sdružení, můžete letos opravdu argumentovat tím, že Váš spolek svůj název užívá dlouhodobě a je pro něj tak příznačný, že jeho zaměnitelnost nebo klamavost nelze rozumně předpokládat (viz § 3042 občanského zákoníku).
Snažila bych se na Vašem místě do 1. 1. 2017 změnit a upravit stanovy. Až je budete měnit, můžete do nich samozřejmě včlenit i změnu názvu. Nikdo nebude pátrat po tom, zda a proč jste si argumentaci o příznačnosti rozmysleli. Stačí, když si za stávající název dáte zkratku z. s.
Hlídejte si hlavně termín na změnu stanov.
Po 1. 1. 2017 by soud mohl začít po Vás příslušné změny písemně požadovat a v případě Vaší nečinnosti by Vám pak hrozilo zrušení.

Právní předpis: zák.89/2012 sb. Občanský zákoník

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, mé přítelkyni se ozval jeden pán s tím, že by chtěl na počest jejího otce k výročí jeho úmrtí uspořádat diskotéku s jeho jménem. Prý to bude pořádáno ke komerční účelům. Nyní po mé přítelkyni požaduje úředně ověřený souhlas, aby mohli uspořádat tuto akci. Nevíte prosím k čemu by jim byl takový souhlas dobrý? Tvrdí jí, že je to kvůli shánění sponzorů, ale nic jiného jí odmítá sdělit. Mockrát děkuji. S pozdravem Jan K.
18. 3. 2016
Dobrý den a děkujeme za dotaz.
Ve vašem případě jde nejspíš o ochranu osobnosti. Zákon 89/2012 sb., Občanský zákoník v ust. § 82 odst. 2 vymezuje okruh oprávněných osob tak, že po smrti člověka je oprávněna domáhat se ochrany jeho osobnosti kterákoli z osob jemu blízkých. Osoba blízká je definovaná v § 22 OZ. Dcera zemřelého mezi takové osoby patří. Pokud chce pořadatel jménem zemřelého diskotéku zaštítit (ano, třeba i „kvůli sponzorům“), pak se chce, řekněme, jistit, že dcera zemřelého nebude podnikat právní kroky na ochranu osobnosti zemřelého. Proto žádá po dceři zemřelého podpis, že s akcí při užití jména zemřelého otce souhlasí.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, Jsme kulturní organizace, v rámci pracovní náplně zaměstnanec naší organizace vytváří grafické a výtvarné návrhy (např. plakáty, pozvánky, výstavní bannery, loga). Jak je to v tomto případě s autorskými právy? Může tento zaměstnanec na tato svá díla uplatňovat autorská práva?
7. 3. 2016
Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz.
Dle mého názoru a s ohledem na Vámi uvedené informace se jedná o zaměstnanecké dílo. Zaměstnanecké dílo je upraveno zákonem č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a to v § 58.
Zaměstnanecké dílo je dílo, které je vytvořeno v rámci plnění svých pracovních povinností, tj. při provádění pracovních činností vyplývajících z pracovní smlouvy nebo popřípadě i z DPČ, DPP, služebního poměru atp. Zaměstnanec, který vytvoří zaměstnanecké dílo, je sice autorem takového díla, ale majetková práva s dílem souvisící přecházejí po dokončení díla na zaměstnavatele. Zaměstnavatel má právo s tímto dílem nakládat, a to svým jménem a na svůj účet.
Licence k užití díla je právo významně „slabší“ než práva zaměstnavatele k dílu zaměstnaneckému, která zaměstnavatel získá automaticky ze zákona, tzv. zákonným postoupením práv. Nedoporučuji tedy se zaměstnancem uzavírat licenční smlouvu, protože by v tomto případě práva zaměstnavatele jen oslabila.
Pokud by však zaměstnanec vytvořil dílo, které nijak nesouvisí s tím, co má uvedeno (například) v pracovní smlouvě a pracovní či jiná relevantní smlouva by nebyla upravena žádným dodatkem, který by vytvoření zaměstnaneckého díla sjednával, pak by se nejednalo o zaměstnanecké dílo.
U zaměstnaneckého díla má Váš zaměstnanec pouze holé autorství (tzn. zejména právo na to, aby byl jako autor uváděn). Majetková práva k dílu vykonáváte Vy – zaměstnavatel.
Doporučuji Vám však, mít od zaměstnance písemný souhlas s tím, že majetková práva k dílu, která přešla na Vás jakožto zaměstnavatele, mohou být postoupena na třetí osoby. Pokud byste takový písemný souhlas neměli, byli byste oprávněni pouze udělovat třetím osobám licence k užití díla, nikoli práva k dílu postupovat.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Prosím o sdělení,po jakou dobu se archivují doklady o hospodaření Klubu seniorů,z.s.? Jedná se o peněžní deník a doklady k němu. Děkuji za odpověď.
2. 3. 2016
Dobrý den a děkujeme za Váš dotaz.

Lhůty pro archivaci účetních dokladů jsou upraveny zejména v zákoně č .563/1991 Sb., o účetnictví, konkrétně v §31 a v §32 tohoto zákona. Zde nalezneme dvě základní lhůty pět a deset let.
Účetní dokumenty se zákonnou dobou archivace pět let jsou tyto:
účetní doklady,
účetní knihy,
inventurní soupisy,
účtový rozvrh,
odpisové plány,
přehledy,
účetní záznamy, kterými účetní jednotka (jako spolek jste účetní jednotkou) dokládá formu vedení svého účetnictví.

Deset let musíte archivovat například výroční zprávu (pokud vydáváte).

Pokud jste plátci DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, pak platí, že daňové doklady rozhodné pro stanovení daně z přidané hodnoty se archivují také 10 let.
Z uvedeného vyplývá, že peněžní deník a doklady k němu musíte archivovat po dobu pěti let.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, před zhruba deseti lety jsme s dvěma přáteli založili občanské sdružení pro péči o jednu kulturní památku. Naše prvotní nadšení však po čase začalo — mimo jiné i kvůli různým administrativním překážkám — pomalu oprchávat a nakonec to došlo tak daleko, že jsme se o celou věc přestali zajímat, na sdružení jsme prakticky zapomněli a tím pádem jsme ho ani nerozpustili. Žádný majetek ani dluhy tam nebyly. Mezitím jeden bývalý člen zemřel a jeden se odstěhoval do ciziny, takže z původních členů jsem zbyl sám. Nyní občanský zákoník zavádí povinnost nějakých změn s tím, že když se to nesplní, tak soud sdružení (tedy nově spolek) zruší. V předchozích odpovědích uvádíte, že takové zrušení je vždy s likvidátorem. Ale v našem případě adresa z tehdejší registrace sdružení na MV už neplatí, byla na mě a já už jsem několik let přestěhovaný. Čili soud se nebude mít na koho obrátit. Jak v takovém případě to zrušení ze strany soudu konkrétně proběhne? Předem moc děkuji za odpověď. Zdeněk
2. 3. 2016
Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz
Pokud je Váš spolek nefunkční, pak časem opravdu vyjdou najevo chybějící údaje. Např. spolek nebude mít v rejstříku uvedené statutární orgány nebo jeho stanovy nebudou vyhovovat občanskému zákoníku. Předpokládám, že po 1. 1. 2017 budou spolky, které mají v rejstříku neúplné informace, soudem vyzvány k jejich úpravě a doplnění. Pokud to neudělají, soud zahájí jejich likvidace.
Ve vašem případě, kdy Vám nepůjde doručit výzvy od soudu, by se uplatnil pravděpodobně správní řád, tedy zákon 500/2004 sb., § 24. Tento zákon konstruuje fikci doručení. To znamená, že dle zákona se na písemnost pohlíží, jako by byla doručena, i když si ji adresát v úložní době nevyzvedl.
Soud by spolek asi časem zrušil i bez Vás, otázka zní, jak dlouho by to trvalo. Spolků je mnoho a těch již nefunkčních je též docela dost…
Pokud chcete spolek zrušit právně čistěji, podejte návrh na rejstříkový soud, aby rozhodl o zrušení spolku z důvodu jeho nefunkčnosti. Dle mého názoru takový návrh může podat kterýkoliv člen spolku nebo kdokoliv jiný, kdo na tom osvědčí právní zájem. Soud poté prošetří okolnosti fungování spolku. Pokud zjistí, že spolek fakticky, nefunguje, zruší ho s likvidací a zároveň jmenuje likvidátora. Průběh likvidace spolku se podrobuje především obecné úpravě likvidace právnických osob, tzn. § 187–211 občanského zákoníku. Protože spolek nevykazoval žádnou činnost, měla by být likvidace rychlá. Hlavní povinností likvidátora je zveřejnit vstup spolku do likvidace.

Právní předpisy :
Zák. 89/2012 sb. Občanský zákoník,
zák. 280/2009 sb. Daňový rád

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, chci se zeptat co se stane když k 1.1.2016 se nepodala změna na VR ohledně názvu spolku. Děkují za odpověď L.T.
24. 2. 2016
Dobrý den a děkujeme za Váš dotaz.

Zatím se dle mého názoru nestane nic. Pokud jste nestihli změnit či upravit název, můžete letos ještě argumentovat tím, že Váš spolek svůj název užívá dlouhodobě a je pro něj tak příznačný, že jeho zaměnitelnost nebo klamavost nelze rozumně předpokládat (viz. § 3042 občanského zákoníku). Ale snažila bych se na Vašem místě stihnout do 1. 1. 2017 změnit a upravit stanovy.
Po 1. 1. 2017 by soud mohl začít po Vás příslušné změny písemně požadovat a v případě Vaší nečinnosti by Vám hrozilo zrušení.

Právní předpis: zák.89/2012 sb. Občanský zákoník

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, jsem studentkou vysoké školy a zpracovávám bakalářskou práci na téma „Účetní jednotky v kultuře“, konkrétně je práce zaměřena divadla. V praktické části jsem chtěla uvést graf s četností různých právních forem v oblasti provozování divadel a tak jsem prozkoumala zhruba 625 subjektů v adresáři na stránce www.divadlo.cz a objevil se mi seznam s názvem divadla a soubory. Některé subjekty jsem nenalezla, některé byly dvakrát, ale ve výsledku jsem nalezla 509 subjektů, které produkují divadelní představení (zkontrolováno přes Veřejný rejstřík, jejich internetové stránky, živnostenský rejstřík) a nebo například jako Dům kultury je zřizovatel nějakého divadla, po případně jako agentura provozuje divadla nebo divadelní představení nebo jako fyzická osoba (živnost volná/ OSVČ). Na vašich stránkách jsem ale ve statistice za rok 2015 našla počet divadel 144 a žádný rozbor kolik je jakých právních forem. Chtěla bych se Vás prosím zeptat, jestli existuje takovéto rozčlenění. Dále, jestli se liší mé uvažování v pojmu divadlo, tedy že divadlem se ne vždy rozumí provozování pravidelných divadelních představení– ať už za účelem dosažení zisku a nebo neziskově. Dále, jaký předmět činnosti musí mít dané právní formy, stačí „Provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí“. Děkuji moc za odpověď
23. 2. 2016
Dobrý den a děkujeme za váš dotaz,

Do sběru statistických údajů NIPOS jsou zařazeny
a) subjekty, jež jsou organizačními složkami státu, krajů, obcí nebo příspěvkovými organizacemi státu, krajů a obcí a zároveň zřizují jeden nebo více divadelních či tanečních souborů;
b) nestátní neziskové organizace nebo soukromé subjekty, jež nejsou zřizovány státem, kraji, městskými, obecními, ani obvodními úřady a zároveň pravidelně produkují divadelní a taneční představení.
V roce 2014 se jednalo o 152 subjektů.
Dále sledujeme i divadla stagionového typu. Jedná se o subjekty, které nezřizují soubory, ale vlastní či mají v péči jednu nebo více budov či sálů, na jejichž scénách bylo uvedeno nejméně 20 divadelních nebo tanečních představení profesionálních souborů za vykazované období.
V roce 2014 jsme šetřili 59 subjektů.
Každoročně obesíláme asi 300 subjektů, které by těmto požadavkům vyhovovaly. Asi čtvrtina neodpoví, odpoví nedostatečně, nebo se vrátí jako nedoručitelné. Některá divadla nepracují pravidelně – taková po třech letech vyřazujeme z evidence. Nově také vznikají i uskupení o kterých se dozvíme až s časovým odstupem.
Ve Vašem dopise uvádíte údaje z brožury Kultura České republiky v číslech za rok 2014 (ne 2015), které jsou pouze informativního charakteru (brožura je vytvořena před ukončením sběru dat, pro veletrh Svět knihy).
Podrobnější údaje týkající se zpracování najdete na našich stránkách www.nipos-mk.cz /statistika kultury/statistická data v publikacích/Statistika kultury 2014 II. díl, str. 7 – 46.
Pokud budete mít zájem o podrobnější údaje, je možné požádat o zpracování rešerše. Jedná se však o placenou službu. Podrobnosti najdete na našich stránkách v oddíle Statistika/Ceník služeb.
V případě doplnění informací nebo vysvětlení nejasností, prosím, kontaktujte specialistku Centra informací a statistik a kultury NIPOS pro oblast divadel paní Evu Studeníkovou (tel. 221 507 934, studentova@nipos-mk.cz)

Co se týče pojmu divadlo a jeho právních forem, definici toho, co je a co není divadlo náš právní řád nemá. Zákon nijak neomezuje, jakou právní formu si máte zvolit, chcete-li si založit divadlo. Divadly mohou být neziskové organizace (korporace jako spolek, fundace jako nadační fondy nebo ústavy jako ústav či obecně prospěšná společnost), také obchodní společnosti a družstva družstva podle zákona o obchodních korporacích tedy 90/2012 sb. (např. společnosti s ručením omezením, akciové společnosti). Teoreticky mohou být divadlem i třeba evidované církevní právnické osoby dle zákona o církvích.
Je také na Vás, resp. divadelnících, jak bude konkrétně definovaný předmět činnost divadla: jen by mělo být jasné, že jde o divadlo. Může být i Vámi uvedené „Provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí.“ Představení nemusí být pravidelná a dokonce ani veřejná — pokud si např. založíte divadelní spolek socfobiků — můžete být tři a pořádat si zcela skrytá představení jen pro vás, členy spolku

S pozdravem,
Jana Radová a Kateřina Vítová

Dobrý den, jsme hudební skupina a založili jsme občanské sdružení v roce 2010, tehdy ještě v jiném složení. Máme nějakou aparaturu, pár hudebních nástrojů a téměř žádnou hotovost — něco do 2000, nemáme žádné pohledávky ani závazky. Nyní bychom chtěli sdružení zrušit, jelikož se kapela celá obměnila a sdružení už nechceme. Jenom si s tím moc nevím rady, potřebovala bych vědět, jaké listiny mám vyplnit do inteligentního formuláře, které musím předložit rejstříkovému soudu, pokud se jedná o dobrovolné rozpuštění členskou schůzí. Nějak předpokládám, že teď můžu zrušit účet, podat naposledy daňové přiznání a vstoupit do likvidace — ale potřebovala bych to prakticky. Vyplním ten formulář na justici a společně s jakými listinami jej musím odeslat na rejstříkový soud? A další dotaz, kapela dále funguje, už jenom nechce fungovat pod spolkem, může jí normálně aparatura a nástroje zůstat, nebo se to musí taky nějak řešit darováním, nebo jiným způsobem…? Děkuji za odpověď S přáním hezkého dne Alžběta
26. 1. 2016
Vážená paní Alžběto,
děkujeme za Váš dotaz.

Předpokládám, že hodláte zrušit spolek rozhodnutím orgánu, o němž to předpokládají stanovy. Pokud tedy stanovy upravují, který z orgánů může rozhodnout o zrušení spolku, udělejte to podle nich.
Svolejte schůzi orgánu a rozhodněte o zrušení spolku s likvidací. Musíte jmenovat likvidátora (může jím být i statutární orgán nebo jeho člen, jelikož likvidátorem může být jen osoba způsobilá být členem statutárního orgánu), protože budete muset provést likvidaci. Pokud si nepovoláte likvidátora sami, může Vám ho určit soud a ten tak učiní na návrh nebo i bez návrhu. Soud Vám určí likvidátora z řad členů statutárního orgánu. Nebude-li ani toto možné, vybere Vám soud likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců. Likvidátor bude mít např. povinnost zveřejnit vstup spolku do likvidace.

Co se týče likvidačního zůstatku, pak dle zákona 89/2012 sb., občanského zákoníku platí, že likvidátor naloží s likvidačním zůstatkem podle stanov spolku. Nelze-li s likvidačním zůstatkem naložit podle stanov, nabídne likvidátor likvidační zůstatek spolku s podobným účelem. Není-li ani to možné, nabídne likvidátor likvidační zůstatek obci, na jejímž území má spolek sídlo. Nepřijme-li obec nabídku do dvou měsíců, nabývá likvidační zůstatek kraj, na jehož území má spolek sídlo. Získá-li likvidační zůstatek obec nebo kraj, použije jej jen k veřejně prospěšnému cíli. Tedy o způsobu naložení s likvidačním zůstatkem má být rozhodováno podle stanov spolku a v souladu se stanovami spolku. Pokud to Vaše stanovy dovolují, rozhodněte, že aparatura z majetku spolku se v rámci likvidace předá uvedené hudební skupině.

Pokud spolek neměl jiný majetek, měla by být likvidace rychlá. Po skončení likvidace pak likvidátor podá návrh na výmaz spolku ze spolkového rejstříku.
Formulář je k dispozici na oficiálních stránkách českého soudnictví zde: https://or.justice.cz/ias/iform/index.html;jsessionid=4qJ3QBR7wEl2UPM2xSBG23WM?0
Za typ podávaného návrhu označte „výmaz“ a postupujete dle pokynů ve formuláři.

Pro výmaz spolku potřebujete:
a) důvod výmazu spolku: musíte doložit rozhodnutí příslušného orgánu spolku o zrušení tohoto spolku a to včetně data, k němuž bylo o zrušení rozhodnuto. To doložíte např. zápisem ze schůze orgánu, na které bylo o zrušení rozhodnuto.

b) Souhlas správce daně s výmazem spolku z rejstříku. Tuto povinnost ukládá zákon č. 280/2009 Sb. daňový řád,
c) doklad o zveřejnění výzvy věřitelům,
d) čestné prohlášení o trestní bezúhonnosti právnické osoby,

Právní předpisy:
zák. č. 304/2013 Sb. O veřejných rejstřících právnických a fyzických osob,
zák. č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník,
zák. č. 280/2009 Sb. daňový řád,

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Strana: 1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11