STÁTNÍ PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE

informace • konzultace • semináře • festivaly • publikace • periodika

Kontakt: NIPOS • P.O.Box 12 • Fügnerovo náměstí 1866/5 • 120 21 Praha 2
telefon: 221 507 900 • e-mail: nipos@nipos-mk.cz

English summaryAbout NIPOS


Zpět na úvodní stránku

Poradna NIPOS

Naše poradna se specializuje na bezplatné poradenství v oblasti:

  • Financování kultury z veřejných rozpočtů
  • Legislativa v kultuře
  • Pořádání kulturních akcí (zejména neprofesionální umělecké aktivity)
  • A další…

Poradna je určena především pracovníkům státní správy a samosprávy, neziskovým právnickým osobám, fyzickým osobám působícím v oblasti kultury, ale i studentům.

Poradna nenahrazuje informace, které jsou běžně dostupné na webových stránkách NIPOS (termíny přehlídek a festivalů, statistická data apod.). Rovněž neslouží ke zpracování rešerší, analýz atd.

Na dotazy, které nesou­vi­sejí s uve­de­nou pro­ble­ma­ti­kou, si vyhra­zu­jeme právo neodpovídat.

Než vlo­žíte dotaz, hle­dejte nej­prve infor­mace v již zod­po­vě­ze­ných dota­zech níže podle témat či zada­ných výrazů. Nenajdete-li potřebné infor­mace na strán­kách Poradny, zpro­střed­ku­jeme vám odpo­věď odborníka/ice obvykle do 10 pra­cov­ních dní (v pří­padě slo­ži­těj­ších dotazů může být tato lhůta delší).


Otázka s odpo­vědí budou zve­řej­něny na našem webu. Povin­nou sou­částí for­mu­láře je vypl­nění emai­lové adresy. Vaše emai­lová adresa nebude na strán­kách zobrazena.

ČASTO KLADENÉ DOTAZY
Prohledat časté dotazy:  

Strana: 1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11  12 
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zdali členové výkonného výboru musí být zapsáni do spolkového rejstříku nebo stačí jen zápis statutárního orgánu tedy předsedy. Ve stanovách budeme mít orgány popsány následovně: a) valná hromada jako orgán nejvyšší, b) výkonný výbor jako orgán výkonný, c) předseda jako orgán statutární, Jde mi o to, jestli v tomto případě je výkonný výbor kolektivní statutární orgán a tak musí být uveden ve spolkovém rejstříku. Předem moc děkuji za odpověď.
21. 11. 2016
Dobrý den.
Co všechno se zapisuje do veřejného rejstříku, resp. zde do spolkového rejstříku upravuje zákon č.304/2013 sb. O veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Tedy dle § 25 :
se do veřejného rejstříku zapíše :

a) jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, zapsané osoby,

b) předmět činnosti nebo podnikání nebo vymezení účelu osoby, vyžaduje-li to jiný zákon,

c) právní forma právnické osoby,

d) den vzniku a zániku právnické osoby,

e) u fyzické osoby, bez ohledu na důvod zápisu, datum narození, rodné číslo, bylo-li jí přiděleno, a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu,

f) identifikační číslo osoby, které zapsané osobě přidělí rejstříkový soud; identifikační číslo osoby poskytne rejstříkovému soudu správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci2),

g) název statutárního orgánu, neplyne-li ze zákona, počet členů statutárního orgánu, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která je členem statutárního orgánu, s uvedením způsobu, jak za právnickou osobu jedná, a den vzniku a zániku její funkce; je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje,

h) má-li být zřízen kontrolní orgán, jeho název, neplyne-li ze zákona, počet členů kontrolního orgánu, jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, nebo sídlo osoby, která je členem kontrolního orgánu, a den vzniku a zániku její funkce; je-li členem kontrolního orgánu právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje,

i) jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, prokuristy, jakož i způsob, jakým jedná, včetně uvedení údaje o tom, že se prokura vztahuje jen na určitou pobočku nebo na určitý závod, jejich identifikace a údaj o tom, zda je prokurista oprávněn zcizit nebo zatížit nemovitou věc,

j) údaj o tom, že právnická osoba má zapsán status veřejné prospěšnosti a kdy jí byl přiznán, údaj o tom, že bylo zahájeno řízení o odnětí statusu, a údaj o tom, kdy byl tento status vymazán, a důvod jeho odnětí,

k) další skutečnost, o které to stanoví tento nebo jiný zákon, nebo jiná důležitá skutečnost, o jejíž zápis požádá zapsaná osoba, má-li na takovém zápisu právní zájem, a

l) den, k němuž byl zápis proveden.

a dále dle § 29 zákona se do spolkového rejstříku se o spolku zapíše také

a) předmět vedlejší hospodářské činnosti, je-li vykonávána,

b) název nejvyššího orgánu,

c) je-li zřízena podle stanov rozhodčí komise, její název, počet členů a jejich jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, a den vzniku a zániku jejich funkcí a adresa pro doručování podání v řízení před rozhodčí komisí podle zákona upravujícího řízení před rozhodčí komisí spolku,

d) název, sídlo a identifikační číslo všech jeho pobočných spolků a

e) u spolku, který přemístil sídlo do zahraničí, adresa tohoto sídla a údaj o zápisu do evidence státu, v níž je zapsán, pokud právo takového státu zápis přikazuje.

Z výše uvedeného vyplývá, že do spolkového rejstříku musí být ve Vámi popsaném případě zapsány údaje o předsedovi spolku, jelikož předseda je statutárním orgánem a platí, že do spolkového rejstříku se zapisuje nejen název statutárního orgánu, ale i jména a adresy jeho členů.
U nejvyššího orgánu stačí uvést — zapsat jeho název.
Výbor je dle Vámi popsaného výkonný orgán. Výkonný orgán není statutární, jména a adresy členů se nezapisují. Pokud si ony členy budete chtít nechat zapsat, tak Vám rejstříkový soud na Vaši žádost pravděpodobně vyhoví, ale nevidím důvod, proč byste to činili (a tím si komplikovali život). Tedy výkonný výbor a údaje o jeho členech zapisovat nemusíte, ale můžete si zapsat do spolkového rejstříku, jako skutečnost, o jejíž zapsání si Váš spolek zvlášť požádá — tj. jako něco navíc.

O Vašem spolku, tedy o jeho orgánech bude ve spolkovém rejstříku napsáno minimálně toto:
Název nejvyššího orgánu:
Členská schůze
zapsáno .….….… 2016
Statutární orgán
Předseda/kyně:

Petr Kos, dat. nar. 30. února 1976
Zobí ulice 123, 000 01 Nové Hnízdo
Den vzniku členství: 31.listopadu 2015
zapsáno dne.….……2016
Způsob jednání:
Předseda/kyně jedná za spolek ve všech věcech samostatně.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, jsme spolek a statutární orgán představenstvo tvoří tři členové, kteří mohou jednat za spolek samostatně-viz stanovy spolku. Je nutné na rejstříkovém soudu mít uvedeno jméno předsedy spolku? Dle notáře/ info r.2015/ není povinnost jména uvádět, ale dle zákona 304/2013 to chápu jinak. Děkuji za objasnění. Nyní nevím, zda konkrétní jméno máme na rejstříkový soud doplnit. Přeji krásný den.
21. 11. 2016
Dobrý den.
statutární orgán je zde celé představenstvo spolku, takže pokud máte ve stanovách uvedeno, že statutárním orgánem je tříčlenné představenstvo, tak zapisujete údaje o všech třech jeho členech. A zapíšete i způsob jakým dle stanov jednají. Vhodná a dostatečná formulace je v tuto chvíli a dle Vámi popsaného např.: “Představenstvo spolku je tříčlenným statutárním orgánem spolku. Za spolek jedná samostatně každý ze členů tohoto představenstva.„
Ovšem z dlouhodobého hlediska je uvedená formulace způsobu jednání za spolek poněkud nešťastná, jelikož se jedná o kolektivní orgán, jehož členové jsou však oprávněni jednat samostatně. Bylo by vhodnější aby, alespoň rozhodování představenstva bylo koncipováno tak, že představenstvo bude jako kolektivní orgán rozhodovat ve sboru nadpoloviční většinou hlasů — toto kolektivní rozhodování představenstva bych dala do stanov zejména u větších majetkových transakcí. Např. takto: „Jménem spolku jednají členové statutárního orgánu samostatně a to v běžných záležitostech, např. do výše 10 000 Kč. V ostatních záležitostech bude představenstvo jako kolektivní orgán rozhodovat ve sboru nadpoloviční většinou hlasů – tedy bude třeba souhlasů / hlasů / podpisů minimálně dvou členů představenstva. „
Do spolkového rejstříku zapisujete tedy údaje o všech třech členech představenstva a co do konkretizace způsobu jednání, do inteligentního formuláře je třeba zapsat znění, které je nebo bude ve stanovách. Též tam je vhodné zapsat, že představenstvo (statutární orgán — celé zapsané) volí ze svého středu předsedu (člen statutárního orgánu — zapsán spolu s dalšími dvěma členy).
Právní předpis: zákon č.304/2013 sb. O veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Podle § 257 OZ není-li členská schůze na svém zasedání schopna usnášet se, může statutární orgán nebo ten, kdo původní zasedání svolal, svolat novou pozvánkou ve lhůtě patnácti dnů od předchozího zasedání členskou schůzi na náhradní zasedání… Je tedy možné, aby toto náhradní zasedání proběhlo bezprostředně (s patnáctiminutovou přestávkou) po ukončení regulérního zasedání, kde nebyl dostatečný počet členů (nadpoloviční většina)? A pokud ne, jak je možné tomu zabránit? (V praxi to takto mnoho spolků provádí) Děkuji, Viktor Vávra.
2. 11. 2016
Dobrý den.
záleží na tom, jak si fungování členské schůze a průběh jejích zasedání vy sami upravíte ve svých stanovách. Úprava spolků je v Občanském zákoníku totiž koncipována převážně dispozitivně. Platí že ustanovení § 248 až 257 zák. 89/2012 sb. Občanského zákoníku se na členskou schůzi použijí jen tehdy, pokud stanovy neurčí něco jiného.
Takže je na vás, jak si vše upravíte ve svých stanovách. Záleží na znění stanov, jak budete ve svém spolku svolávat náhradní zasedání členské schůze.
Ustanovení § 257 se použije jen tehdy, pokud si svolávání náhradního zasedání čl. schůze neupravíte ve stanovách vůbec.
Do stanov můžete zakotvit, že náhradní členská schůze se bude konat např.15 minut nebo třeba půl hodiny po ukončení toho zasedání řádné členské schůze, které se bohužel nesešlo v počtu členů, který je schopen se usnášet. Ustanovení o členské schůzi, která jsou v Občanském zákoníku jsou dispozitivní a použijí se, jen pokud Vaše stanovy neurčí jinak (ust. § 247 odst. 3).
To, co jste popsal, je možné, je-li to v souladu s úpravou ve stanovách. Je-li tento postup v souladu s vašimi stanovami, můžete tomu zabránit leda tak, že navrhnete a prosadíte změnu stanov. To však nevidím moc reálně. Velká část spolků má ve stanovách právě tento typ úpravy svolání náhradního zasedání členské schůze.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Jsme zapsaný spolek a dotaz zní: Které všechny události je nutné vkládat na spolkový rejstřík? Předpokládám, že změna sídla, změna statutárního zástupce.…. Ale je nutné na rejstřík posílat např. i každý zápis z členské schůze? Nebo informaci o odchodu / přijetí člena spolku? Děkuji
27. 10. 2016
Dobrý den.
řiďte se zákonem 304/2013 sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, zejména pak § 25 a § 29. Podle těchto výše uvedených ust. se do veřejného rejstříku obecně (§25) a spolkového rejstříku(§25) se o spolku zapisuje :

§25:Do veřejného rejstříku se zapíše

a) jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, zapsané osoby,

b) předmět činnosti nebo podnikání nebo vymezení účelu osoby, vyžaduje-li to jiný zákon,

c) právní forma právnické osoby,

d) den vzniku a zániku právnické osoby,

e) u fyzické osoby, bez ohledu na důvod zápisu, datum narození, rodné číslo, bylo-li jí přiděleno, a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu,

f) identifikační číslo osoby, které zapsané osobě přidělí rejstříkový soud; identifikační číslo osoby poskytne rejstříkovému soudu správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci2),

g) název statutárního orgánu, neplyne-li ze zákona, počet členů statutárního orgánu, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která je členem statutárního orgánu, s uvedením způsobu, jak za právnickou osobu jedná, a den vzniku a zániku její funkce; je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje,

h) má-li být zřízen kontrolní orgán, jeho název, neplyne-li ze zákona, počet členů kontrolního orgánu, jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, nebo sídlo osoby, která je členem kontrolního orgánu, a den vzniku a zániku její funkce; je-li členem kontrolního orgánu právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje,

i) jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, prokuristy, jakož i způsob, jakým jedná, včetně uvedení údaje o tom, že se prokura vztahuje jen na určitou pobočku nebo na určitý závod, jejich identifikace a údaj o tom, zda je prokurista oprávněn zcizit nebo zatížit nemovitou věc,

j) údaj o tom, že právnická osoba má zapsán status veřejné prospěšnosti a kdy jí byl přiznán, údaj o tom, že bylo zahájeno řízení o odnětí statusu, a údaj o tom, kdy byl tento status vymazán, a důvod jeho odnětí,

k) další skutečnost, o které to stanoví tento nebo jiný zákon, nebo jiná důležitá skutečnost, o jejíž zápis požádá zapsaná osoba, má-li na takovém zápisu právní zájem, a

l) den, k němuž byl zápis proveden.

§29:
a) předmět vedlejší hospodářské činnosti, je-li vykonávána,

b) název nejvyššího orgánu,

c) je-li zřízena podle stanov rozhodčí komise, její název, počet členů a jejich jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, a den vzniku a zániku jejich funkcí a adresa pro doručování podání v řízení před rozhodčí komisí podle zákona upravujícího řízení před rozhodčí komisí spolku,

d) název, sídlo a identifikační číslo všech jeho pobočných spolků a

e) u spolku, který přemístil sídlo do zahraničí, adresa tohoto sídla a údaj o zápisu do evidence státu, v níž je zapsán, pokud právo takového státu zápis přikazuje.

Vše, co se do rejstříku zapíše, je pak nutno v případě změn, aktualizovat. Tedy zapisují se změny výše uvedených údajů u spolků zejména tyto změny — v názvu spolku, názvu jeho orgánů, změny osob ve funkcích orgánů, změny předmětu vedlejší. hosp. činnosti, změny ohledně sídla. Dále jsou spolky povinny zveřejnit účetní závěrku nebo alespoň přehled majetku.
Zápisy ze zasedání členské schůze nebo jiných orgánů spolku však zveřejňovat a tedy ani posílat rejstříkovému soudu nemusíte. Samozřejmě pokud chcete zápisy zveřejnit, můžete prostě soud o takovéto zveřejnění požádáte.
Údaje o změnách členské základny zveřejňovat nemusíte a vzhledem k pojetí osobnostních práv členů se domnívám, že toto nikde hlásit a zveřejňovat ani není vhodné.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, chci se zeptat, co se stane, když v zákonné lhůtě (do konce tohoto roku) se náš spolek nezapíše do rejstříku. Bude naše původní sdružení rozpuštěno? Děkuji za odpověď.
25. 10. 2016
Dobrý den.
v podstatě ano, ale rejstříkový soud by s Vámi měl o tom i komunikovat. Dle § 3041 odst. 2 OZ jste počínaje 1.1.2014 měli 3 roky na to abyste si upravili stanovy dle požadavků OZ. Neučiníte-li tak, rejstříkový soud Vás k tomu vyzve a stanoví Vám ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu k úpravě stanov a názvu dle OZ. Uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud Váš spolek jako právnickou osobu zruší s likvidací. Počítá se s tím, že například mezi někdejšími občanskými sdruženími byla taková, která již nefungují a jsou tedy „zralá“ na zrušení. Taková sdružení se sice k 1.1. stala automaticky spolky, ale už nevyvíjejí činnost, a tedy si neupraví stanovy, ani si do 1.1. 2016 neupravila svůj název atp. Zkrátka časem vyjde najevo, že nečinné spolky mají neupravené stanovy, často tam budou chybějící údaje (např. nebude jmenovitě určen statutární orgán, nebude jasně vymezeno členství atd.). Spolky, které budou mít ve spolkovém rejstříku, a tudíž i např. ve stanovách neúplné informace, budou tedy vyzvány, aby si vše doplnily, a pokud tak neučiní, budou zrušeny a bude zahájena jejich likvidace.
Zákon 89/2012 sb. Občanský zákoník
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Prosim o radu. Budeme jako spolek-neziskovka menit adresu sidla spolku do rodinneho domu. V tomto rodinnem dome budeme mit i svoji kancelar se samostatnim socialnim zarizenim a tedy budeme uzavirat najemni smlouvu s majitelem rodinneho domu. Pravnika si dovolit nemuzeme, musime najit tedy nejakou vzorovou smlouvu na internetu. Nevime vsak, zda se bude jednat o bytove, nebo nebytove prostory. Pripadne nevite poradit kde najit vzorovou smlouvu dle platnych pravnich predpisu? Dekujeme.
24. 10. 2016
Dobrý den.
Podle občanského zákoníku, zák. č. 89/2012 sb. účinného od roku 2014 lze uzavřít nájemní smlouvu obecnou dle § 2201 a násl. nebo smlouvu o nájmu prostoru sloužícího k podnikání dle § 2302 a násl. OZ.
Jako spolek tedy nepodnikatel byste měli nájemní smlouvu uzavírat dle § 2201 a násl. a tedy dle obecných ustanovení o nájemní smlouvě. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
Vzory najdete např zde: https://www.bezrealitky.cz/informace/vzorove-smlouvy/najemni-smlouva
nebo
http://www.vzory.cz/vzory/nemovitosti-byty/smlouva-o-najmu-bytu/#.WBshWSRDWUk
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, při úpravě stanov dle NOZ jsme, kromě předepsaných úprav, změnili délku volebního období orgánů spolku ze tří na pět let. Úprava stanov neprobíhala v roce, kdy končilo volební období. Chci se zeptat zda se automaticky prodloužilo volební období stávajících orgánů spolku nebo má volba nových orgánů proběhnout po skončení délky volebního období platného v době volby tedy již po třech letech od zvolení? Jde mi o to, zda má být volba nových orgánů spolku provedena po třech letech, tedy podle stanov platných v době voleb (tj. v roce 2014), nebo po pěti letech, čili podle stanov platných v současné době (změna stanov byla schválená v roce 2015). Předem děkuji za odpověď.
21. 10. 2016
Dobrý den.
já se přikláním k názoru, že od chvíle, kdy máte schváleny nové stanovy, řídíte se podle nich. Stanovy obecně jsou smlouvou svého druhu, i zde tedy platí, že nedohodnou-li se strany jinak, účinnost smlouvy (tedy stanov) nastává dnem jejího uzavření (v případě stanov pak okamžikem jejich přijetí). U délky běžícího volebního období v souvislosti se změnou stanov se však názory různí. Existuje výklad, který říká, že změna stanov v části upravující délku funkčního období má vliv na stávající členy představenstva pouze za předpokladu, že původní stanovy délku funkčního období neupravují .
Podle tohoto výkladu by tedy pětileté funkční období platilo většinou až pro členy orgánu zvoleného po změně stanov.
Judikatura k tomuto tématu se však týká spíše obchodních společností. Vy jste spolek. Postupovala bych tedy cestou menšího odporu a menší administrativní zátěže.
Nechte „dojet“ těch pět let podle nově schválené úpravy stanov.
Názory se však různí.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, náš spolek má sídlo na adrese trvalého bydliště jednatelky (což je zakotveno ve stanovách). Jednatelka spolku mění trvalé bydliště (do vlastního bytu). Jak, komu a jakým způsobem je nutné nahlásit změnu. Je třeba změnit Stanovy spolku? Předem děkuji
18. 10. 2016
Dobrý den.
pokud měníte sídlo spolku, pak bude asi třeba, aby změnu sídla schválil příslušný orgán spolku — pravděpodobně to bude členská schůze, ale záleží na tom, co máte přesně napsané ve stanovách. Pokud máte ve stanovách napsánu plnou adresu sídla spolku, pak musíte tento údaj ve stanovách změnit.
Ve stanovách je ale možné mít sídlo určeno jen obcí. Pokud máte ve stanovách napsáno jen že spolek má sídlo v obci XY a stěhujete se v rámci obce XY, pak ve stanovách nic měnit nemusíte.
Sídlo spolku musí být ve spolkovém rejstříku určeno celou adresou. K tomu, aby rejstříkový soud danou adresu zapsal, je zapotřebí přiložit souhlas vlastníka nemovitosti s ověřeným podpisem. Změna umístění sídla spolku je změnou zápisu (změnou zapsaných údajů ) zapsaných o spolku ve spolkovém rejstříku, takže nutno k příslušnému rejstříkovému soudu podat návrh na zápis do spolkového rejstříku.
Návrh na zápis změn zapsaných údajů musí být vyplněn přes interaktivní formulář dostupný na stránkách ministerstva spravedlnosti. Formulář vyplníte, vyplněný vytisknete opatříte ověřeným podpisem navrhovatele, přiložíte souhlas vlastníka s umístěním sídla a pošlete (nebo donesete na podatelnu) příslušnému rejstříkovému soudu. Disponujete-li uznávaným elektronickým podpisem, lze návrh na zápis změny adresy sídla podat rejstříkovému soudu i elektronicky.
Právní předpisy, které se k tomu vztahují:
zákon č. 304/2013 sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, v platném znění
zákon č.89/2012 sb., občanský zákoník, v patném znění
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Podnikání se provozuje za účelem tvorby zisku, za jakým účelem se provozují spolky? Mám-li správné informace, i spolek může na základě pracovní dohody / DPČ / DPP zaměstnávat například sbormistry. V čem je jiné tohle „zaměstnávání,“ nežli třeba kdyby ho zaměstnala nějaká společnost? Je princip účetnictví spolků v něčem jiný než u podnikání (ať už OSVČ, s.r.o. aj.)?
17. 10. 2016
Dobrý den.
z hlediska čistě pracovněprávního je spolek běžným zaměstnavatelem. Ovšem pokud máte pocit, že spolek je to samé nebo skoro to samé jako s.r.o atp., tak Vás musím vyvést z omylu. Existuje něco jako občanská společnost, což je pojem, který zahrnuje veškeré organizace, sdružující občany na dobrovolné bázi. Je to něco, co udržuje demokracii. Občanská společnost vytváří prostor pro aktivity a účast občanů, kdy jednotlivý občan může ovlivnit podmínky, v nichž žije. Opravdu nelze vše podřazovat pod podnikatelský sektor. Jsou lidé, kteří potřebují služby, které jim stát nezajistí. Jsou lidé kteří chtějí dělat aktivity, které nemohou být už ze své podstaty „ekonomicky ziskové“, ale přesto jsou takové aktivity pro společnost vysoce potřebné, nebo jsou aktivity, které se dělají prostě pro jakési nehmotné sebeuspokojení.
A právě tyto druhy aktivit zajišťují nestátní neziskové organizace (NNO spadají pod pojem občanská společnost), tedy mimo jiné sem spadají i spolky. V neposlední řadě pokud se chce někdo spolčovat a něco ve spolku společně dělat, tak je to jeho právo garantované listinou základních práv a svobod. Proto právě existují spolky. Už od dob Rakouska Uherska měli spolky nezastupitelnou úlohu v životě společnosti. Byly kulturní spolky (divadlo, zpěv atp.), např. ochotnické soubory (většinou spolky) byly v 19. stol v České Skalici, Nymburce, Vlachově Březí, Hronově, v Plzni, Berouně, Poděbradech a dalších městech a obcích.
Nezastupitelné byly spolky starající se o handicapované osoby a válečné vysloužilce. Například Jedličkův ústav v Praze byl ustaven a prvních 40 let své existence provozován Spolkem pro léčbu a výchovu rachitiků a mrzáků v Praze. Dále existoval Spolek svatého Vincence z Pauly, který za vedení předsedy Karla Ervína hraběte Nostitze z Reinecků založil roku 1889 v Praze ústav Vincentinum. Starali se o opuštěné, postižené a nevyléčitelně nemocné lidi. Tyto právnické osoby už tehdy měly zaměstnance (ve Vincentinu byly i řádové sestry — takže klasických zaměstnanců bylo relativně málo). Zaměstnanci byli a jsou ve spolcích anebo ústavech (neboli v NNO) proto, aby spolky mohly fungovat (větší spolek často dělá něco, z čeho mají užitek i lidé mimo spolek, takže potřebuje lidi, kteří by onu práci vykonávali (např. potřebuje účetní, správce webu atp., nebo potřebuje právě sbormistra). Tyto lidi je pak nutno zaplatit, tudíž nutno uzavřít DPP, DPČ nebo pracovní poměr.
Pokud by spolky, ústavy atd. nemohly mít zaměstnance, nakonec by zbyly jen spolky „rybářů“ apod., tedy spolky s typem činnosti, kterou lze dělat pouze ve volném čase. Jakkoli tím nechci snižovat přínos a důležitost takových spolků, společnosti by takové zúžení asi ve výsledku docela ublížilo. Prakticky by tím například zanikla regionální kultura.
V neposlední řadě spousta NNO vytváří pracovní příležitosti pro osoby s postižením, solo-rodiče a další osoby znevýhodněné na trhu práce . Znám několik takových osob. Jde o lidi vzdělané a schopné, ale z důvodu postižení nebo sociální situace se prostě hůře uplatňují v tom „ziskovém“ a na výkon orientovaném sektoru.
Ano, spousta OZP nebo třeba solo-rodičů pracuje běžně v obchodních společnostech, jiní třeba ve státním sektoru, ale dost takovýchto lidí pracuje v NNO. Pokud bychom omezili spolkům možnost mít zaměstnance, poslali bychom mnoho takovýchto na trhu práce znevýhodněných lidí domů „čekat na dávky“.
A z hlediska práva by takovéto omezení bylo, obávám se, protiústavní.
Účelem spolku, tedy může být pouze ochrana a uspokojování zájmů členů spolku; nesmí jím být podnikání ani jiná výdělečná činnost. Výdělečnou činnost může spolek provozovat jako činnost vedlejší a ten zisk musí opět použít k podpoře činnosti hlavní. Tedy spolek například prodá reklamní plochu v divadelním sálku a zaplatí si třeba pak onu účetní nebo namalování kulis apod.
Nyní k těm daním a účetnictví :
Spolky mohou vést jednoduché účetnictví, pokud jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč — viz.§ 1f zák. 563/1991 O účetnictví. Vztahuje se na ně též zákon 586/1992 sb. O dani z příjmu .
Až bude přijat zákon o veřejné prospěšnosti, pak většina neziskových organizací, vyjma některých zájmových sdružení, právnických osob nebo spolků, které hájí podnikatelské zájmy svých členů, a dobročinných nadací bude považována za veřejně prospěšné poplatníky. Mezi veřejně prospěšné poplatníky bude patřit asi většina spolků, trošku různorodé to pak bude u obecně prospěšných společností, ústavů a nadačních fondů, neboť mohou v hlavní činnosti podnikat. Je-li totiž hlavní činností poplatníka podnikání (i kdyby šlo o podnikání, které je veřejně prospěšné), nebyl by tento poplatník pravděpodobně považován za veřejně prospěšného.
Ale zákon o veřejné prospěšnosti zatím stále nemáme, a tak jsou daňové výhody neziskových organizací navázány na status veřejně prospěšného poplatníka, který vymezuje zákon o daních z příjmů v § 17a. Veřejně prospěšným poplatníkem je poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním. Zákon dále výslovně stanoví, že veřejně prospěšným poplatníkem není a nikdy nebude (mimo jiné) obchodní korporace dle ZOK — tedy třeba s. r. o.
Některé příjmy spolků jsou od daně osvobozeny. Od daně jsou osvobozeny členské příspěvky přijaté spolkem.
Od daně je osvobozeno také bezúplatné nabytí majetku obecně prospěšným poplatníkem (tedy zde veřejně prospěšným spolkem), bude-li tento majetek využit pro jeho (v zákoně vymezenou) veřejně prospěšnou činnost nebo dovybavení poplatníka.
Veřejně prospěšný poplatník má právo si odečíst v úhrnu až 30 % ze základu daně, maximálně 1 000 000 Kč, minimálně 300 000 Kč, avšak pouze do výše základu daně. Podmínkou je, že poplatník musí prostředky získané touto úsporou na dani využít ke krytí nákladů souvisejících s činností, která není podnikáním.
Pokud byste potřeboval více informací o danění a účetnictví NNO, obraťte se na účetní. Já účetní nejsem a účetnictvím ani daněmi se hlouběji nezabývám.
Nicméně ne všichni účetní se orientují v účetnictví NNO, což je dalším důkazem jisté specifičnosti NNO vč. spolků.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, kdo je oprávněn podávat navrh Stanov? Pouze Rada spolku nebo i členové spolku ? Naše Rada podala návrh Stanov, který chce připomínkovat a který je naprosto odlišný od dosavadních Stanov. Velmi nestandardně zrušili kontrolní orgán při 300 000 Kč na účtě, několik členů vytvořilo protinávrh Stanov a Rada ho odmítla přijmout a poskytnout všem členům k připomínkování.
3. 10. 2016
Dobrý den.
záleží zejména na tom, jak máte postaveny stanovy. Úprava organizace spolku má v zák.89/2012 sb. Občanský zákoník dále jen OZ, převážně dispozitivní charakter. OZ stanoví, že povinnými orgány spolku jsou a) statutární orgán, který může být buď kolektivní či individuální a b) nejvyšší orgán. Současně však podle ustanovení §247 odst. 2 OZ mohou stanovy určit, že statutární orgán je zároveň nejvyšším orgánem spolku. Do působnosti toho nejvyššího orgánu spolku pak zpravidla náleží určit hlavní zaměření činnosti spolku, rozhodovat o změně stanov, schválit výsledek hospodaření spolku, hodnotit činnost dalších orgánů spolku i jejich členů a rozhodnout o zrušení spolku s likvidací nebo o jeho přeměně. Stanovy vymezují i práva členů spolku, kteří jsou mnohdy i členy nejvyššího orgánu spolku — např. tehdy, je-li nejvyšším orgánem spolku členská schůze. Zpravidla má každý člen takovéhoto nejvyššího orgánu určitá práva, např. právo podávat návrhy. Ovšem pokud stanovy spolku určují něco jiného, je třeba řídit se stanovami. Pokud tedy máte ve stanovách, že návrhy nových stanov podává pouze statutární orgán, pak byste měli jednat pouze o návrhu statutárního orgánu. Na druhou stranu takovýto postup poněkud hraničí s dobrými mravy.
Platí ustanovení §245 OZ, podle kterého platí, že na rozhodnutí orgánu spolku, které a) se příčí dobrým mravům nebo, b) mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje kogentním ustanovení NOZ nebo, c) bylo rozhodnuto v záležitosti, o které nemá orgán působnost rozhodnout, se hledí, jako by nebylo přijato (jedná se tedy o nulitní akt). Tedy záleží hlavně na obsahu Vašich spolkových stanov. Je však možné, že změna stanov, přijatá způsobem, jaký v dotazu popisujete, by mohlo být posuzováno jako tzv. nulitní akt.
Na Vašem místě bych začala vážně uvažovat o odvolání stávajících členů statutárního orgánu z funkcí, je-li takové odvolání dle obsahu stanov možné. Pokud je Vás členů nespokojených s jednáním statutárního orgánu víc, pak vězte, že statutární orgán spolku musí svolat zasedání členské schůze z podnětu alespoň třetiny členů spolku nebo kontrolního orgánu spolku. Nesvolá-li statutární orgán spolku zasedání členské schůze do třiceti dnů od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podal, svolat zasedání členské schůze na náklady spolku sám. Tedy můžete požadovat svolání zasedání členské schůze a na něm se pokusit stávající statutární orgán odvolat.
S pozdravem
Mgr. et Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, jako spolek rodičů a přátel chceme pořádat „pyžamový bál“ pro děti s jejich rodiči (cca max. 80–100 dětí) . Akce se pořádá v kulturním domě v našem městě. Vždy to bylo pořádáno školou, která zodpovídala za vše a vše bylo zajištěno dle školských předpisů – dohled nad žáky apod. Teď ale má přejít pořádání akce na nás jako na spolek. Tudíž pořadatelem celé odpolední akce, která trvá 3 hodiny, se staneme my — Spolek rodičů a přátel školy. Jsme si vědomi, že určitě nějaké zabezpečení požární ochrany (požární hlídka) jsme povinni dodržet a jsme schopni ji zajistit. Ale nevíme, jak se nás týká dohled nad dětmi na akci, jíž se účastní i jejich rodiče, za co neseme zodpovědnost v případě nějakého úrazu apod. Případně majetková újma (vyhoření, zničení něčeho v sále apod.). Ve smlouvě např. s kulturním domem může být pak uvedeno, že zodpovědnost nese pořadatel….což zase bude spolek. A kdo pak jmenovitě je „ta osoba“. Protože členové spolku jsou zákonní zástupce dětí. Jestli pak zodpovědnost přechází na výbor spolku, který je statutárním orgánem (volen členy spolku), tzn. až na předsedu spolku? Obáváme se pořádat uvedenou tradiční akci, protože si nejsme jisti, za co všechno jako spolek neseme při takové akci zodpovědnost, od újmy na zdraví až po majetkovou. Děkuji
29. 9. 2016
Dobrý den.
Občanský zákoník zák. 89/2012 sb., ukládá fyzickým i právnickým osobám povinnost postupovat vzhledem ke konkrétním okolnostem tak, aby nezpůsobily škodu. Pokud ke škodě majetkové nebo nemajetkové újmě dojde, pak platí, že odpovědnou osobou za škodu může být pouze osoba, která má deliktní způsobilost, je si vědoma svého jednání a je schopna jej ovládat. Pokud dítě na akci rozbije okno nebo zraní spolužáka při hře, nastoupí pravidlo, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku. Jinak se posuzuje jednání batolete, jinak prvňáka, jinak pubescenta. Pokud však jde o náhradu škody, pak v konečném důsledku obvykle nahrazují škodu způsobenou nezletilým jeho rodiče, tj. zákonní zástupci.
Co se spolku týče, jedná se o právnickou osobu a jako takový má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku. Právní osobnost je schopnost mít nebo nabývat práva a povinnosti. Pokud spolek pořádá akci a pronajme si k ní prostory, pak pokud vznikne na pronajatých prostorách škoda, spolek pronajímateli za škodu odpovídá. Bude pak záležet na konkrétní situaci — můžete prokázat, že jste škodu nezpůsobili nebo že šlo o něčí spoluzavinění nebo se jednalo o okolnosti vylučující protiprávnost (třeba že jste odvraceli hrozící škodu). Taky může nastat situace, že škodu sice nahradíte, ale budete se pak moci hojit na další osobě. Každá situace se řeší individuálně a záleží např. i na tom, co přesně máte napsáno v nájemní smlouvě na prostory, kde akci pořádáte. V praxi je situace taková, že poškozený jde s problémem téměř vždy primárně za pořadatelem a to i v případech, kdy je zřejmé že odpovědnost je na třetí osobě (např. na rodičích zúčastněného dítěte).
Tedy stane-li se něco, tak to bude primárně muset řešit statutární orgán spolku, tedy pořadatel. Ten pak bude muset jednat s poškozeným a s tím kdo škodu způsobil. Samozřejmě to, že se poškozený obrátí na pořadatele, ještě neznamená, že bude pořadatel škodu nahrazovat. Nicméně podílet se na řešení situace bude muset vždy.
Na Vašem místě bych nechala rodiče dětí podepsat, že jsou srozuměni s tím, že na akci není pedagogický dozor a že rodiče na akci přítomní nesou odpovědnost za své dítě a jeho jednání. A zároveň pokud rodič nebude doprovázet dítě na akci, pak je srozuměn s tím, že tak činí na vlastní odpovědnost a nese odpovědnost za své dítě i během této akce.
Rovněž bych zvážila možnost uzavření pojištění jednorázových akcí. Povinné to sice není, ale akce s dětmi jsou vždy trochu risk, a proto bych byla velmi opatrná.
Jen pro úplnost dodám, že pokud by spolek něco někomu platil (třeba náhradu škody), pak členové spolku neručí za dluhy spolku. Majetek spolku a majetek členů je oddělen a to ze zákona. Spolek by vše platil ze spolkových peněz.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak je to s odměnou likvidátora, zda je možno vystavit fakturu nebo je nutný PP a případně jaký. Děkuji za odpověď.
28. 9. 2016
Dobrý den.
likvidátorkou Vás pravděpodobně jmenoval příslušný orgán právnické osoby. Jmenováním do funkce nabýváte působnost statutárního orgánu, tedy analogicky by Vás bylo možno odměnit na základě smlouvy o výkonu funkce nebo smlouvy příkazního typu. V pracovně právním vztahu, dle mého názoru, být likvidátor k likvidované právnické osobě nemůže. Odměnu likvidátora určuje orgán právnické osoby, který likvidátora jmenoval.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, jsme zapsaným spolkem, který vedle hlavní činnosti vyvíjí také vedlejší hospodářskou činnost (zisk z ní jde na podporu hlavní činnosti — především na její materiálně technické zajištění, stavebně technické úpravy sídla spolku atd.). Prozatím zvládáme realizovat vedlejší hospodářskou činnosti vlastními silami, nicméně bychom rádi zjistili, jaké máme coby spolek možnosti a omezení ve věci zaměstnávání osob, které by se podílely zejména na vedlejší hospodářské činnosti. V návaznosti na předešlý dotaz bychom uvítali informaci, zda a za jakých podmínek mohou být členové spolku zároveň i jeho zaměstnanci a zda mohou členové spolku, kteří se podílejí na tvorbě zisku z vedlejší hospodářské činnosti od spolku obdržet finanční odměnu. Děkuji
13. 9. 2016
Dobrý den.
spolek může mít zaměstnance. Zákon také nevylučuje, aby členové spolku byli u spolku i zaměstnáni. Obecně neplatí zákaz pro uzavření pracovního poměru mezi spolkem a jeho členy. Je možné jak uzavření pracovního poměru, tak DPP či DPČ, dle konkrétní situace i potřeb spolku. Za práci jsou pak zaměstnanci spolkem pochopitelně odměňováni a nehraje roli, zda je daný zaměstnanec i členem spolku či nikoli. Záleží na Vás, koho zaměstnáte a jaký obsah pracovní smlouvy (nebo DPČ či DPP) si ujednáte (samozřejmě i v pracovně právních vztazích se svými členy musíte dodržovat zákoník práce). Je také vhodné, aby nebyli všichni členové spolku jeho zaměstnanci. Spolek může mít zaměstnance, může zaměstnávat i svoje členy, ale je dobré, aby měl i členy, kteří nejsou jeho zaměstnanci, a to proto, aby byl zachován členský princip.
Např.:
Spolek má 20 členů a 5 z nich zaměstnává. Tato varianta je zcela v pořádku.
Spolek má 11 členů a 11 z nich zaměstnává. Zakázáno to, dle mého názoru, není, ale z hlediska ducha zákona by byl takový stav přinejmenším diskutabilní.
Problém by byl i u statutárního orgánu spolku, protože vykonávat pravomoci statutárního orgánu na základě pracovní smlouvy nelze. Ale statutární orgán může na základě jedné smlouvy (např. smlouvy o výkonu funkce nebo smlouvy příkazní) vykonávat funkci statutárního orgánu spolku a mít se spolkem uzavřenu ještě jednu smlouvu a na základě té pro spolek pracovat třeba jako účetní, sbormistr, učitel, trenér atd.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, natáčíme s kolegou seriál o historii našeho okolí (Plzeň-Sever). Nejsme žádný spolek, jen dva nadšenci, proto bych se chtěl zeptat, zda je možné dostat finanční příspěvek na další tvorbu pořadu? Díky za odpověď.
12. 9. 2016
Dobrý den,
čistě teoreticky to jde. Pokud byste splnil kritéria některého dotačního řízení, např. ORNK MKČR. Výběrová řízení najdete zde :
https://www.mkcr.cz/vyhlaseni-vyberovych-dotacnich-rizeni-na-rok-2017–1453.html
Můžete zkusit rovněž požádat o radu či podporu Město Plzeň, kontakty na odbor kultury zde : https://www.plzen.eu/obcan/urad/magistrat-mesta-plzne/urad-sluzeb-obyvatelstvu/odbor-kultury/
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Přeji hezký den, od letošního srpna jsem pověřena funkcí kronikářky v naší obci. Mám několik otázek: když budu používat články o obci z denního tisku na internetu, můžu příslušný článek zkrátit, popřípadě upravit a napsat pod něj zdroj (odkaz na internetovou stránku) nebo musím celý článek použít tak, jak je napsán, samozřejmě s užitím zdroje? A pak mě napadá ještě další varianta – z článku si vyberu nejpodstatnější informace a událost popíšu svými slovy, takže budu mít v podstatě svůj vlastní text. Nemusím pak uvádět zdroj? Předchůdkyně psala kroniku tak, že si nechávala od místních sportovních a zájmových organizací zasílat jakousi zprávu o jejich činnosti. Mohu jejich zprávy nějakým způsobem upravovat ? A za jakých podmínek můžu používat fota z internetu (třeba i jako ilustrační)? Nebo je to zcela vyloučeno ? Moc děkuji za pomoc a zodpovězení dotazů.
5. 9. 2016
Dobrý den.
k Vašim dotazům:
1. Články z denního tisku doporučuji užít jako citaci. Platí, že do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle, přičemž vždy musíte řádně uvést z čeho citujete, z jakého díla, kdo je autorem a zdroj, ze kterého jste čerpala. „Odůvodněná míra“ se posuzuje individuálně, takže citovat můžete tak, jak pro účely kroniky potřebujete. Samozřejmě by v kronice nemělo být víc citací, než Vašeho textu. Ale pokud potřebujete odcitovat třeba odstavec z článku o výstavě významného regionálního umělce, pak můžete potřebný kus článku citovat, samozřejmě s řádným uvedením zdroje citace. Užití celých článků, byť krácených, lze pouze se souhlasem autora (u tisku bych řešila věc s redakcí, jelikož má kontakt na autory). I pokud užijete článek se souhlasem autora či redakce, pak s řádným uvedením autora, zdroje a poznámkou „kráceno“ .
2. Pokud s použitím informací z tisku napíšete o události svůj text, tzn. zprávu z novin převyprávíte, je to pak Vaše dílo, Vy jste autor a můžete text tedy v kronice užít. Jen doporučuji připojit poznámku „autorka čerpala z informací uvedených v denním/dobovém tisku.„
Samozřejmě pokud by článek obsahoval konkrétní data něčího výzkumu, pak ta nesmíte užít bez svolení badatele (nepředpokládám ale, že byste se s něčím takovým setkala).
3. Zprávy zájmových organizací můžete, dle mého názoru, upravovat. Opět uveďte, že čerpáte z informací zaslaných Vám spolkem XY dne toho a toho.
4. Fotografie stažené z internetu, u nichž neznáte autora a původ, zásadně nepoužívat! Používejte fotografie vlastní, nebo fotografie, které Vám poskytne jejich autor a dá svolení k jejich užití. Fotografie z internetu mají autory a spoustu těch fotografií spravují různé právnické osoby, které mají zaměstnance na dohledávání užití oněch fotografií. Můžete tak nevědomky užít dílo z portfolia určité právnické osoby (fotka může vypadat zcela nevině, např. pohled na řeku u lesa) a za určitý čas Vám může přijít dopis s požadavkem na zaplacení poplatku v řádu tisíců korun.
Tedy rozhodně neužívejte neznámé fotografie stažené z internetu.
Stěžejní použitý právní předpis : zák. 121/2000sb. Autorský zákon
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, mám specifický dotaz z oblasti organizace kulturní akce.Pomáháme organizovat kulturní akci v Praze na jeden den, kde vystoupí umělec chorvatské národnosti.Pořadatel a organizátor akce je německá společnost.Daný umělec vystoupí na základě pozvánky organizátora a nebude s ním mít žádný pracovněprávní vztah a nebude mít žádný honorář. V tomto smyslu to pro něj bude dobrovolná činnost. Na dané akci se bude vybírat vstupné, ze kterého se bude financovat pronájem prostor, a budou se tam prodávat knihy a produkty. Prosím, chtěl jsem se zeptat, jak musí vypadat případné povolení pro něj, že zde může vystoupit. Velice děkuji za případnou odpověď. Přeji pěkný den
1. 9. 2016
Dobrý den.
píšete, že umělec je Chorvat, předpokládám tedy, že je občanem Chorvatska. Chorvatsko je od roku 2013 členským státem EU. Umělec tak nepotřebuje k pobytu a pohybu na území ČR žádné zvláštní povolení. Může tedy na akci vystoupit za stejných podmínek, jako jeho čeští kolegové — musí dodržovat platné právní předpisy ČR, zejména např. Autorský zákon. Vízová povinnost se ale na něj nevztahuje. Jelikož jde o občana EU, tak se z hlediska pracovně právního v podstatě ani nejedná o cizince v pravém slova smyslu. Na druhé straně jelikož plná implementace Schengennského prostoru nastane v případě Chorvatska až v roce 2016, je zde teoretická možnost kontroly dokladů na hranicích. Pokud bude vystoupení umělce bezplatné, pak nemusíte řešit ani zdanění. Povolení k pobytu také nepotřebuje, tudíž žádné administrativní problémy by neměly nastat. Můžete se ještě obrátit na Ministerstvo zahraničí ČR, ale myslím si, že jejich odpověď bude přibližně stejná.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den. Chci se zeptat, jak je to s pojištěním osob pro případ úrazu a majetkových škod účinkujících při divadelních představeních pořádaných v rámci přehlídky. Existuje povinnost zajistit toto pojištění spolkem, který přehlídku pořádá, nebo je to záležitost hrajícího spolku?
30. 8. 2016
Dobrý den.
nevím o jaký typ akce a o jakou cílovou skupinu se jedná nebo bude jednat. V podstatě žádné pojištění uzavírat nemusíte, ovšem pokud na akci dojde třeba k poškození věci či ublížení na zdraví, pak platí, že za vzniklou škodu je zpravidla odpovědný ten, kdo ji způsobil – tzv. škůdce.
Tedy začne se řešit, kdo za to může — kdo například neopravil zámek u šatny, kdo nedostatečně zajistil schodiště atd. Poškozený jde s problémem téměř vždy primárně za pořadatelem a to i v případech, kdy je zřejmé, že odpovědnost je spíše na straně vedoucího účinkujícího souboru (např. nedostatečný dozor nad dětskými členy souboru) nebo i v případě, kdy škodu spoluzavinil poškozený (v podnapilém stavu se houpal na židli v hledišti).
Výsledek sporu o náhradu škody nelze nikdy předjímat, takže doporučuji alespoň zvážit možnost uzavření pojištění jednorázových akcí. Povinné to není, ale ušetří to hodně starostí. Zejména obezřetná bych byla, budete-li mít na akci třeba děti.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, náš spolek má sídlo na adrese trvalého bydliště předsedy (což je zakotveno ve stanovách), předseda sdružení mění trvalé bydliště (do svého domu) — jak postupovat při hlášení změny sídla spolku (tedy komu a jakým způsobem je nutné nahlásit změnu) Předem děkuji
19. 8. 2016
Dobrý den,
sídlo spolku musí být ve spolkovém rejstříku určeno celou adresou. K tomu, aby rejstříkový soud danou adresu zapsal, je zapotřebí přiložit souhlas vlastníka nemovitosti s ověřeným podpisem. Změna umístění sídla spolku je změnou zápisu o spolku ve spolkovém rejstříku (změnou zapsaných údajů), tedy je nutno k příslušnému rejstříkovému soudu podat návrh na zápis do spolkového rejstříku. Návrh na zápis změn zapsaných údajů musí být vyplněn přes interaktivní formulář dostupný na stránkách Ministerstva spravedlnosti https://or.justice.cz/ias/ui/podani
Podpis navrhovatele zápisu změn musí být na formuláři úředně ověřen. Návrh na zápis změn většinou podává za spolek ten jeho orgán, který dle stanov za spolek jedná a zastupuje ho navenek — obvykle je to statutární orgán. Zde se řiďte svými stanovami.
Rejstříkový soud je soud, který vede rejstříky právnických a fyzických osob a je to krajský soud, příslušný podle sídla spolku. Rejstříkové soudy jsou tedy v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, v Brně, Ostravě a Olomouci.
Tedy opatřete si souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla spolku, tento souhlas opatřete ověřeným podpisem, vyplňte formulář, uveďte změny, které chcete zapsat, formulář podepište ověřeným podpisem a spolu s dalšími dokumenty zašlete příslušnému rejstříkovému soudu dle umístění sídla spolku.
Právní předpis: zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, v platném znění
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, jsme spolek který na 15 let dostal do výpůjčky objekt, kde bylo občerstvení. Momentálně ho rekonstruujeme a v přístavbě s občerstvením bude klub přátel a nadstavbě bude klubovna spolku. Klub s občerstvením bude fungovat vždy v pátek pro členy klubu a každoročně chceme od května do října pravidelně prodávat i pro turisty a chataře. Živnostenský list i hostinskou činnost jme si zařídili. Je třeba ve stanovách udělat změnu, když máme toto již zapracované a schválené ve spolkovým rejstříku? Cituji ze stanov: „Pro efektivní využití kapacit může spolek uskutečňovat nahodilou výdělečnou činnost cílenou k finanční podpoře dosahování účelu a hlavní činnosti spolku. Spolek může vykonávat i vedlejší hospodářskou činnost na základě podnikatelského oprávnění.“ Děkují za odpověď.
18. 8. 2016
Dobrý den.
v tomto případě, dle mého názoru, měnit stanovy nemusíte. Je sice teoreticky možné, že při pravidelných prodejích by už nemuselo jít o „nahodilou výdělečnou činnost“, ale myslím si, že lze argumentovat tím, že prodeje jsou výdělečné pouze někdy, obvykle třeba v sezoně. Je tedy třeba svolat zasedání příslušného orgánu spolku, aby projednal a schválil započetí výkonu vedlejší výdělečné činnosti a její konkrétní náplň. Ze zasedání pořiďte zápis. Platí, že zisk z činnosti spolku lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku. Podotýkám, že hlavní a vedlejší činnost nutno účtovat odděleně a že se na Vás vztahují daňové předpisy ČR.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den Chceme založit hudební těleso rodičů a přátel naší základní školy. Důvodem je spolupráce se školou a rozšíření aktivit života v obci. Je možné udělat to jako spolkovou činnost nebo je třeba mít jiný subjekt? Může se na činnosti rodičovského spolku oficiálně podílet škola a může škola poskytnout prostory, kde by spolek sídlil a pracoval? Děkuji za odpověď
17. 8. 2016
Dobrý den.
založení hudebního tělesa při základní škole samozřejmě možné je a právní forma spolek je pro tento účel vhodná a podle mne zcela dostačující. Spolek samozřejmě může se školou spolupracovat a je vhodné si spolupráci se školou dát do stanov spolku.
Trochu komplikovanější to bude se sídlem spolku a s udělením souhlasu vlastníka objektu s umístěním sídla spolku. Dle Vámi uvedeného usuzuji, že škola je příspěvkovou organizací obce a objekt, ve kterém sídlí, užívá, ale nevlastní ho. Pak velmi záleží na tom, co stojí ve zřizovací listině školy.
K sídlu obecně:
§ 14 zákona č. 304/2013 sb.., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, v platném znění, říká:
(1) Navrhovatel při návrhu na zápis doloží právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo osoby, jíž se zápis týká; to neplatí, je-li právní důvod zjistitelný z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem.
(2) K doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti nebo jednotky, kde jsou prostory umístěny, popřípadě prohlášení osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním sídla osoby souhlasí. Prohlášení nesmí být starší než 3 měsíce a podpisy na něm musí být úředně ověřeny.
(3) Zapsaná osoba musí mít právní důvod užívání prostor uvedených v odstavci 1 po celou dobu, po kterou jsou tyto prostory zapsané ve veřejném rejstříku jako její sídlo.
Tedy nutno doložit především souhlas vlastníka objektu, kde bude sídlo spolku.
U příspěvkových organizací obcí, kde má být sídlo další právnické osoby umístěno v budově užívané příspěvkovou organizací obce:
Rozhodující pro souhlas s umístěním sídla je vždy zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí. V případě, že je vlastníkem právnická osoba, musí být souhlas podepsán osobou oprávněnou jednat za právnickou osobu – typicky statutárním orgánem.
Pokud je škola příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je obec, pak se na rozpočet a hospodaření této obce samozřejmě vztahuje zák. 250/2000 sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (spadá sem i škola, tedy příspěvková organizaci obce).
Podle § 27 odst. 2 písm. e) zákona č. 250/2000 sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, předává územní samosprávný celek své příspěvkové organizaci svůj majetek do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití. Současně ve zřizovací listině podle § 27 odst. 2 písm. f) vymezí majetková práva, která organizaci umožní, aby svěřený majetek, včetně majetku získaného její vlastní činností, spravovala pro hlavní účel, k němuž byla zřízena.
Podle §27 odst. 5 zák.250/2000 sb. příspěvková organizace hospodaří se svěřeným majetkem v rozsahu stanoveném zřizovací listinou. Tedy záleží na tom, co všechno může dle zřizovací listiny dělat škola samostatně, tedy bez předchozího souhlasu zřizovatele. Podívejte se tedy do zřizovací listiny školy a dle ní pak postupujte.
Nejběžnější bývá však verze, kdy školy mohou ve svěřených nemovitostech samostatně uzavírat pouze nájemní smlouvy. Pokud by tomu tak bylo i v případě Vaší školy, pak ve zřizovací listině má pravděpodobně škola uvedeno, že ostatní práva vlastníka svěřeného majetku výše neuvedená vykonává zřizovatel (zde příslušná obec) a organizace je oprávněna taková práva vykonávat jen po předchozím rozhodnutí zřizovatele.
U příspěvkových organizací platí, že příspěvková organizace má majetek, který užívá pouze svěřený, ale stále je jeho vlastníkem zřizovatel, tedy v tomto případě obec. Ve zřizovací listině má každá příspěvková organizace vždy vymezeno jak může s majetkem nakládat, míru a meze oprávnění příspěvkové organizace k nakládání se svěřeným majetkem. Platí, že nelze užít více práv, než mám nebo než mi bylo svěřeno. Je-li tedy ve zřizovací listině školy například uvedeno pouze „nájemní smlouvy “, pak souhlas vlastníka už stojí za mezí stanovenou ve zřizovací listině a jde o ta ostatní práva vlastníka. Ta má vykonávat zřizovatel, resp. zřizovatel to musí jednoduše řečeno dovolit, tzn. vydat předchozí rozhodnutí, že daná příspěvková organizace (zde škola) může dát Vašemu spolku souhlas vlastníka s umístěním sídla spolku.
Tedy podívejte se do zřizovací listiny školy, pak se domluvte s ředitelstvím školy a dle situace pak požádejte zřizovatele školy o udělení souhlasu vlastníka objektu s umístěním sídla spolku v budově školy. O souhlas žádá spolek, ředitelství školy se k žádosti vyjadřuje, udělení souhlasu musí projednat a schválit příslušný orgán obce, což je většinou rada obce.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Strana: 1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11  12