STÁTNÍ PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE

informace • konzultace • semináře • festivaly • publikace • periodika

Kontakt: NIPOS • P.O.Box 12 • Fügnerovo náměstí 1866/5 • 120 21 Praha 2
telefon: 221 507 900 • e-mail: nipos@nipos-mk.cz

English summaryAbout NIPOS


Zpět na úvodní stránku

Poradna NIPOS

Naše poradna se specializuje na bezplatné poradenství v oblasti:

  • Financování kultury z veřejných rozpočtů
  • Legislativa v kultuře
  • Pořádání kulturních akcí (zejména neprofesionální umělecké aktivity)
  • A další…

Poradna je určena především pracovníkům státní správy a samosprávy, neziskovým právnickým osobám, fyzickým osobám působícím v oblasti kultury, ale i studentům.

Poradna nenahrazuje informace, které jsou běžně dostupné na webových stránkách NIPOS (termíny přehlídek a festivalů, statistická data apod.). Rovněž neslouží ke zpracování rešerší, analýz atd.

Na dotazy, které nesou­vi­sejí s uve­de­nou pro­ble­ma­ti­kou, si vyhra­zu­jeme právo neodpovídat.

Než vlo­žíte dotaz, hle­dejte nej­prve infor­mace v již zod­po­vě­ze­ných dota­zech níže podle témat či zada­ných výrazů. Nenajdete-li potřebné infor­mace na strán­kách Poradny, zpro­střed­ku­jeme vám odpo­věď odborníka/ice obvykle do 10 pra­cov­ních dní (v pří­padě slo­ži­těj­ších dotazů může být tato lhůta delší).


Otázka s odpo­vědí budou zve­řej­něny na našem webu. Povin­nou sou­částí for­mu­láře je vypl­nění emai­lové adresy. Vaše emai­lová adresa nebude na strán­kách zobrazena.

ČASTO KLADENÉ DOTAZY
Prohledat časté dotazy:  

Strana: 1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11 
Dobrý den, jsme zapsaným spolkem, který vedle hlavní činnosti vyvíjí také vedlejší hospodářskou činnost (zisk z ní jde na podporu hlavní činnosti — především na její materiálně technické zajištění, stavebně technické úpravy sídla spolku atd.). Prozatím zvládáme realizovat vedlejší hospodářskou činnosti vlastními silami, nicméně bychom rádi zjistili, jaké máme coby spolek možnosti a omezení ve věci zaměstnávání osob, které by se podílely zejména na vedlejší hospodářské činnosti. V návaznosti na předešlý dotaz bychom uvítali informaci, zda a za jakých podmínek mohou být členové spolku zároveň i jeho zaměstnanci a zda mohou členové spolku, kteří se podílejí na tvorbě zisku z vedlejší hospodářské činnosti od spolku obdržet finanční odměnu. Děkuji
13. 9. 2016
Dobrý den.
spolek může mít zaměstnance. Zákon také nevylučuje, aby členové spolku byli u spolku i zaměstnáni. Obecně neplatí zákaz pro uzavření pracovního poměru mezi spolkem a jeho členy. Je možné jak uzavření pracovního poměru, tak DPP či DPČ, dle konkrétní situace i potřeb spolku. Za práci jsou pak zaměstnanci spolkem pochopitelně odměňováni a nehraje roli, zda je daný zaměstnanec i členem spolku či nikoli. Záleží na Vás, koho zaměstnáte a jaký obsah pracovní smlouvy (nebo DPČ či DPP) si ujednáte (samozřejmě i v pracovně právních vztazích se svými členy musíte dodržovat zákoník práce). Je také vhodné, aby nebyli všichni členové spolku jeho zaměstnanci. Spolek může mít zaměstnance, může zaměstnávat i svoje členy, ale je dobré, aby měl i členy, kteří nejsou jeho zaměstnanci, a to proto, aby byl zachován členský princip.
Např.:
Spolek má 20 členů a 5 z nich zaměstnává. Tato varianta je zcela v pořádku.
Spolek má 11 členů a 11 z nich zaměstnává. Zakázáno to, dle mého názoru, není, ale z hlediska ducha zákona by byl takový stav přinejmenším diskutabilní.
Problém by byl i u statutárního orgánu spolku, protože vykonávat pravomoci statutárního orgánu na základě pracovní smlouvy nelze. Ale statutární orgán může na základě jedné smlouvy (např. smlouvy o výkonu funkce nebo smlouvy příkazní) vykonávat funkci statutárního orgánu spolku a mít se spolkem uzavřenu ještě jednu smlouvu a na základě té pro spolek pracovat třeba jako účetní, sbormistr, učitel, trenér atd.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, natáčíme s kolegou seriál o historii našeho okolí (Plzeň-Sever). Nejsme žádný spolek, jen dva nadšenci, proto bych se chtěl zeptat, zda je možné dostat finanční příspěvek na další tvorbu pořadu? Díky za odpověď.
12. 9. 2016
Dobrý den,
čistě teoreticky to jde. Pokud byste splnil kritéria některého dotačního řízení, např. ORNK MKČR. Výběrová řízení najdete zde :
https://www.mkcr.cz/vyhlaseni-vyberovych-dotacnich-rizeni-na-rok-2017–1453.html
Můžete zkusit rovněž požádat o radu či podporu Město Plzeň, kontakty na odbor kultury zde : https://www.plzen.eu/obcan/urad/magistrat-mesta-plzne/urad-sluzeb-obyvatelstvu/odbor-kultury/
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Přeji hezký den, od letošního srpna jsem pověřena funkcí kronikářky v naší obci. Mám několik otázek: když budu používat články o obci z denního tisku na internetu, můžu příslušný článek zkrátit, popřípadě upravit a napsat pod něj zdroj (odkaz na internetovou stránku) nebo musím celý článek použít tak, jak je napsán, samozřejmě s užitím zdroje? A pak mě napadá ještě další varianta – z článku si vyberu nejpodstatnější informace a událost popíšu svými slovy, takže budu mít v podstatě svůj vlastní text. Nemusím pak uvádět zdroj? Předchůdkyně psala kroniku tak, že si nechávala od místních sportovních a zájmových organizací zasílat jakousi zprávu o jejich činnosti. Mohu jejich zprávy nějakým způsobem upravovat ? A za jakých podmínek můžu používat fota z internetu (třeba i jako ilustrační)? Nebo je to zcela vyloučeno ? Moc děkuji za pomoc a zodpovězení dotazů.
5. 9. 2016
Dobrý den.
k Vašim dotazům:
1. Články z denního tisku doporučuji užít jako citaci. Platí, že do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle, přičemž vždy musíte řádně uvést z čeho citujete, z jakého díla, kdo je autorem a zdroj, ze kterého jste čerpala. „Odůvodněná míra“ se posuzuje individuálně, takže citovat můžete tak, jak pro účely kroniky potřebujete. Samozřejmě by v kronice nemělo být víc citací, než Vašeho textu. Ale pokud potřebujete odcitovat třeba odstavec z článku o výstavě významného regionálního umělce, pak můžete potřebný kus článku citovat, samozřejmě s řádným uvedením zdroje citace. Užití celých článků, byť krácených, lze pouze se souhlasem autora (u tisku bych řešila věc s redakcí, jelikož má kontakt na autory). I pokud užijete článek se souhlasem autora či redakce, pak s řádným uvedením autora, zdroje a poznámkou „kráceno“ .
2. Pokud s použitím informací z tisku napíšete o události svůj text, tzn. zprávu z novin převyprávíte, je to pak Vaše dílo, Vy jste autor a můžete text tedy v kronice užít. Jen doporučuji připojit poznámku „autorka čerpala z informací uvedených v denním/dobovém tisku.„
Samozřejmě pokud by článek obsahoval konkrétní data něčího výzkumu, pak ta nesmíte užít bez svolení badatele (nepředpokládám ale, že byste se s něčím takovým setkala).
3. Zprávy zájmových organizací můžete, dle mého názoru, upravovat. Opět uveďte, že čerpáte z informací zaslaných Vám spolkem XY dne toho a toho.
4. Fotografie stažené z internetu, u nichž neznáte autora a původ, zásadně nepoužívat! Používejte fotografie vlastní, nebo fotografie, které Vám poskytne jejich autor a dá svolení k jejich užití. Fotografie z internetu mají autory a spoustu těch fotografií spravují různé právnické osoby, které mají zaměstnance na dohledávání užití oněch fotografií. Můžete tak nevědomky užít dílo z portfolia určité právnické osoby (fotka může vypadat zcela nevině, např. pohled na řeku u lesa) a za určitý čas Vám může přijít dopis s požadavkem na zaplacení poplatku v řádu tisíců korun.
Tedy rozhodně neužívejte neznámé fotografie stažené z internetu.
Stěžejní použitý právní předpis : zák. 121/2000sb. Autorský zákon
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, mám specifický dotaz z oblasti organizace kulturní akce.Pomáháme organizovat kulturní akci v Praze na jeden den, kde vystoupí umělec chorvatské národnosti.Pořadatel a organizátor akce je německá společnost.Daný umělec vystoupí na základě pozvánky organizátora a nebude s ním mít žádný pracovněprávní vztah a nebude mít žádný honorář. V tomto smyslu to pro něj bude dobrovolná činnost. Na dané akci se bude vybírat vstupné, ze kterého se bude financovat pronájem prostor, a budou se tam prodávat knihy a produkty. Prosím, chtěl jsem se zeptat, jak musí vypadat případné povolení pro něj, že zde může vystoupit. Velice děkuji za případnou odpověď. Přeji pěkný den
1. 9. 2016
Dobrý den.
píšete, že umělec je Chorvat, předpokládám tedy, že je občanem Chorvatska. Chorvatsko je od roku 2013 členským státem EU. Umělec tak nepotřebuje k pobytu a pohybu na území ČR žádné zvláštní povolení. Může tedy na akci vystoupit za stejných podmínek, jako jeho čeští kolegové — musí dodržovat platné právní předpisy ČR, zejména např. Autorský zákon. Vízová povinnost se ale na něj nevztahuje. Jelikož jde o občana EU, tak se z hlediska pracovně právního v podstatě ani nejedná o cizince v pravém slova smyslu. Na druhé straně jelikož plná implementace Schengennského prostoru nastane v případě Chorvatska až v roce 2016, je zde teoretická možnost kontroly dokladů na hranicích. Pokud bude vystoupení umělce bezplatné, pak nemusíte řešit ani zdanění. Povolení k pobytu také nepotřebuje, tudíž žádné administrativní problémy by neměly nastat. Můžete se ještě obrátit na Ministerstvo zahraničí ČR, ale myslím si, že jejich odpověď bude přibližně stejná.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den. Chci se zeptat, jak je to s pojištěním osob pro případ úrazu a majetkových škod účinkujících při divadelních představeních pořádaných v rámci přehlídky. Existuje povinnost zajistit toto pojištění spolkem, který přehlídku pořádá, nebo je to záležitost hrajícího spolku?
30. 8. 2016
Dobrý den.
nevím o jaký typ akce a o jakou cílovou skupinu se jedná nebo bude jednat. V podstatě žádné pojištění uzavírat nemusíte, ovšem pokud na akci dojde třeba k poškození věci či ublížení na zdraví, pak platí, že za vzniklou škodu je zpravidla odpovědný ten, kdo ji způsobil – tzv. škůdce.
Tedy začne se řešit, kdo za to může — kdo například neopravil zámek u šatny, kdo nedostatečně zajistil schodiště atd. Poškozený jde s problémem téměř vždy primárně za pořadatelem a to i v případech, kdy je zřejmé, že odpovědnost je spíše na straně vedoucího účinkujícího souboru (např. nedostatečný dozor nad dětskými členy souboru) nebo i v případě, kdy škodu spoluzavinil poškozený (v podnapilém stavu se houpal na židli v hledišti).
Výsledek sporu o náhradu škody nelze nikdy předjímat, takže doporučuji alespoň zvážit možnost uzavření pojištění jednorázových akcí. Povinné to není, ale ušetří to hodně starostí. Zejména obezřetná bych byla, budete-li mít na akci třeba děti.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, náš spolek má sídlo na adrese trvalého bydliště předsedy (což je zakotveno ve stanovách), předseda sdružení mění trvalé bydliště (do svého domu) — jak postupovat při hlášení změny sídla spolku (tedy komu a jakým způsobem je nutné nahlásit změnu) Předem děkuji
19. 8. 2016
Dobrý den,
sídlo spolku musí být ve spolkovém rejstříku určeno celou adresou. K tomu, aby rejstříkový soud danou adresu zapsal, je zapotřebí přiložit souhlas vlastníka nemovitosti s ověřeným podpisem. Změna umístění sídla spolku je změnou zápisu o spolku ve spolkovém rejstříku (změnou zapsaných údajů), tedy je nutno k příslušnému rejstříkovému soudu podat návrh na zápis do spolkového rejstříku. Návrh na zápis změn zapsaných údajů musí být vyplněn přes interaktivní formulář dostupný na stránkách Ministerstva spravedlnosti https://or.justice.cz/ias/ui/podani
Podpis navrhovatele zápisu změn musí být na formuláři úředně ověřen. Návrh na zápis změn většinou podává za spolek ten jeho orgán, který dle stanov za spolek jedná a zastupuje ho navenek — obvykle je to statutární orgán. Zde se řiďte svými stanovami.
Rejstříkový soud je soud, který vede rejstříky právnických a fyzických osob a je to krajský soud, příslušný podle sídla spolku. Rejstříkové soudy jsou tedy v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, v Brně, Ostravě a Olomouci.
Tedy opatřete si souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla spolku, tento souhlas opatřete ověřeným podpisem, vyplňte formulář, uveďte změny, které chcete zapsat, formulář podepište ověřeným podpisem a spolu s dalšími dokumenty zašlete příslušnému rejstříkovému soudu dle umístění sídla spolku.
Právní předpis: zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, v platném znění
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, jsme spolek který na 15 let dostal do výpůjčky objekt, kde bylo občerstvení. Momentálně ho rekonstruujeme a v přístavbě s občerstvením bude klub přátel a nadstavbě bude klubovna spolku. Klub s občerstvením bude fungovat vždy v pátek pro členy klubu a každoročně chceme od května do října pravidelně prodávat i pro turisty a chataře. Živnostenský list i hostinskou činnost jme si zařídili. Je třeba ve stanovách udělat změnu, když máme toto již zapracované a schválené ve spolkovým rejstříku? Cituji ze stanov: „Pro efektivní využití kapacit může spolek uskutečňovat nahodilou výdělečnou činnost cílenou k finanční podpoře dosahování účelu a hlavní činnosti spolku. Spolek může vykonávat i vedlejší hospodářskou činnost na základě podnikatelského oprávnění.“ Děkují za odpověď.
18. 8. 2016
Dobrý den.
v tomto případě, dle mého názoru, měnit stanovy nemusíte. Je sice teoreticky možné, že při pravidelných prodejích by už nemuselo jít o „nahodilou výdělečnou činnost“, ale myslím si, že lze argumentovat tím, že prodeje jsou výdělečné pouze někdy, obvykle třeba v sezoně. Je tedy třeba svolat zasedání příslušného orgánu spolku, aby projednal a schválil započetí výkonu vedlejší výdělečné činnosti a její konkrétní náplň. Ze zasedání pořiďte zápis. Platí, že zisk z činnosti spolku lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku. Podotýkám, že hlavní a vedlejší činnost nutno účtovat odděleně a že se na Vás vztahují daňové předpisy ČR.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den Chceme založit hudební těleso rodičů a přátel naší základní školy. Důvodem je spolupráce se školou a rozšíření aktivit života v obci. Je možné udělat to jako spolkovou činnost nebo je třeba mít jiný subjekt? Může se na činnosti rodičovského spolku oficiálně podílet škola a může škola poskytnout prostory, kde by spolek sídlil a pracoval? Děkuji za odpověď
17. 8. 2016
Dobrý den.
založení hudebního tělesa při základní škole samozřejmě možné je a právní forma spolek je pro tento účel vhodná a podle mne zcela dostačující. Spolek samozřejmě může se školou spolupracovat a je vhodné si spolupráci se školou dát do stanov spolku.
Trochu komplikovanější to bude se sídlem spolku a s udělením souhlasu vlastníka objektu s umístěním sídla spolku. Dle Vámi uvedeného usuzuji, že škola je příspěvkovou organizací obce a objekt, ve kterém sídlí, užívá, ale nevlastní ho. Pak velmi záleží na tom, co stojí ve zřizovací listině školy.
K sídlu obecně:
§ 14 zákona č. 304/2013 sb.., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, v platném znění, říká:
(1) Navrhovatel při návrhu na zápis doloží právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo osoby, jíž se zápis týká; to neplatí, je-li právní důvod zjistitelný z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem.
(2) K doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti nebo jednotky, kde jsou prostory umístěny, popřípadě prohlášení osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním sídla osoby souhlasí. Prohlášení nesmí být starší než 3 měsíce a podpisy na něm musí být úředně ověřeny.
(3) Zapsaná osoba musí mít právní důvod užívání prostor uvedených v odstavci 1 po celou dobu, po kterou jsou tyto prostory zapsané ve veřejném rejstříku jako její sídlo.
Tedy nutno doložit především souhlas vlastníka objektu, kde bude sídlo spolku.
U příspěvkových organizací obcí, kde má být sídlo další právnické osoby umístěno v budově užívané příspěvkovou organizací obce:
Rozhodující pro souhlas s umístěním sídla je vždy zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí. V případě, že je vlastníkem právnická osoba, musí být souhlas podepsán osobou oprávněnou jednat za právnickou osobu – typicky statutárním orgánem.
Pokud je škola příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je obec, pak se na rozpočet a hospodaření této obce samozřejmě vztahuje zák. 250/2000 sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (spadá sem i škola, tedy příspěvková organizaci obce).
Podle § 27 odst. 2 písm. e) zákona č. 250/2000 sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, předává územní samosprávný celek své příspěvkové organizaci svůj majetek do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití. Současně ve zřizovací listině podle § 27 odst. 2 písm. f) vymezí majetková práva, která organizaci umožní, aby svěřený majetek, včetně majetku získaného její vlastní činností, spravovala pro hlavní účel, k němuž byla zřízena.
Podle §27 odst. 5 zák.250/2000 sb. příspěvková organizace hospodaří se svěřeným majetkem v rozsahu stanoveném zřizovací listinou. Tedy záleží na tom, co všechno může dle zřizovací listiny dělat škola samostatně, tedy bez předchozího souhlasu zřizovatele. Podívejte se tedy do zřizovací listiny školy a dle ní pak postupujte.
Nejběžnější bývá však verze, kdy školy mohou ve svěřených nemovitostech samostatně uzavírat pouze nájemní smlouvy. Pokud by tomu tak bylo i v případě Vaší školy, pak ve zřizovací listině má pravděpodobně škola uvedeno, že ostatní práva vlastníka svěřeného majetku výše neuvedená vykonává zřizovatel (zde příslušná obec) a organizace je oprávněna taková práva vykonávat jen po předchozím rozhodnutí zřizovatele.
U příspěvkových organizací platí, že příspěvková organizace má majetek, který užívá pouze svěřený, ale stále je jeho vlastníkem zřizovatel, tedy v tomto případě obec. Ve zřizovací listině má každá příspěvková organizace vždy vymezeno jak může s majetkem nakládat, míru a meze oprávnění příspěvkové organizace k nakládání se svěřeným majetkem. Platí, že nelze užít více práv, než mám nebo než mi bylo svěřeno. Je-li tedy ve zřizovací listině školy například uvedeno pouze „nájemní smlouvy “, pak souhlas vlastníka už stojí za mezí stanovenou ve zřizovací listině a jde o ta ostatní práva vlastníka. Ta má vykonávat zřizovatel, resp. zřizovatel to musí jednoduše řečeno dovolit, tzn. vydat předchozí rozhodnutí, že daná příspěvková organizace (zde škola) může dát Vašemu spolku souhlas vlastníka s umístěním sídla spolku.
Tedy podívejte se do zřizovací listiny školy, pak se domluvte s ředitelstvím školy a dle situace pak požádejte zřizovatele školy o udělení souhlasu vlastníka objektu s umístěním sídla spolku v budově školy. O souhlas žádá spolek, ředitelství školy se k žádosti vyjadřuje, udělení souhlasu musí projednat a schválit příslušný orgán obce, což je většinou rada obce.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, jsme spolek, který působí zejména v oblasti školení a workshopů. Já jako předseda školení organizuji, účastníci nám platí účastnické poplatky a lektorům vyplácím odměnu za jejich práci (výdajový doklad za lektorskou činnost). V případě, že lektoruji já, je možné, abych vyplatila odměnu sama sobě? (Jsem OSVČ.) Mohu tedy já jako předseda spolku vyplatit odměnu za lektorování sobě jako OSVČ? Nekoliduje to nějak? Děkuji.
22. 7. 2016
Dobrý den.
za lektorování si můžete vyplatit odměnu, ale mělo by to být odděleno od výkonu funkce statutárního orgánu.
Na výkon funkce statutárního orgánu spolku se obecně doporučuje např. smlouva o výkonu funkce. Statutární orgán by totiž neměl vykonávat funkci v pracovněprávním vztahu, může vykonávat funkci předsedy spolku i bez smlouvy pouze na základě volby či jmenování do funkce.
Pokud chce statutární orgán spolku nebo jeho člen pro spolek třeba lektorovat, sbormistrovat nebo učit, pak na tuto činnost teoreticky může uzavřít smlouvu v režimu zákoníku práce, např. DPP. Tedy například předseda může pro spolek vykonávat činnost, která stojí mimo výkon funkce statutárního orgánu, avšak v pracovněprávním vztahu, např. na základě DPP či DPP. Pokud jste OSVČ, pak by bylo asi nejlepší uzavřít se spolkem smlouvu podle § 1746 odst.2 zák. 89/2012 sb., občanského zákoníku, v platném znění a nazvat ji kupříkladu „Smlouva o poskytování lektorské činnosti“. Bylo by vhodné, aby uzavření takové smlouvy se statutárním orgánem, kdy statutár bude lektorovat a spolek mu za to bude platit, předem schválil nejvyšší orgán spolku. Předejde se tak možným sporům ve spolku.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, je problém dle zákonů, pokud členové spolku nakoupí materiál nebo služby pro spolek ze svých osobních financí, které nejsou zaneseny v účetnictví spolku, aby nebyl ptoblém s finančním úřadem, popř. jinými institucemi státu? Jedná se o poplatky za poštovné, kopírování dokumentů, nákup sešitů pro spolek apod. Děkuji a přeji hezký den
20. 7. 2016
Dobrý den,
předpokládám, že Vám jde o to, abyste nenarazili v oblasti daní.
Pokud jde o malé položky a členové nebudou nárokovat jejich proplacení spolkem, pak nevidím z hlediska daní problém. Nebo by šlo teoreticky pojmout nákup lepidel, poštovného či papírů členem jako členský příspěvek – a členské příspěvky přijaté spolkem, jsou od daně osvobozeny.
Zákon spolkům nezakazuje přijímat členské příspěvky v „naturáliích“.
Od daně je osvobozeno také bezúplatné nabytí majetku obecně prospěšným poplatníkem, bude-li tento majetek využit pro jeho (v zákoně vymezenou) veřejně prospěšnou činnost, nebo pro kapitálové dovybavení poplatníka. Pro úplnost uvádím, že daň darovací je od roku 2014 zrušena. Dar — tedy bezúplatné nabytí se zdaňuje daní z příjmů.
Podotýkám však, že nejsem daňový poradce, v podrobnostech tedy doporučuji konzultovat věc s odborníkem na daňovou problematiku.
Pokud něco (malého) spolku člen dá, nikde se to ale nezapíše a nezanese do účetnictví a člen nebude nic nárokovat, pak nevidím mechanismus, jak by se stát mohl dozvědět, že člen koupil třeba to lepidlo a použil ho pro činnost spolku.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den. Statutární orgán spolku dlouhodobě nefunguje. Můžeme být nějak finančně postiženi za jednání nefunkčního předsedy? Nemáme ani nahlášenou změnu názvu a další věci. Chystáme odvolání předsedy, ale nesejdeme se dříve jak na podzim. O riziku zrušení spolku soudem už vím, jde mi o možné finanční dopady například pokuty či ručení členů. Děkuji
16. 6. 2016
Dobrý den a děkujeme za dotaz.

Členové spolku neručí za závazky spolku svým majetkem. Trochu jiná je situace členů statutárního orgánu spolku.
Zákon č.304/2013 Sb., o veřejných rejstřících (ZVR) v § 106 odst. 2 totiž stanoví vyvratitelnou domněnku, že člen statutárního orgánu právnické osoby, která neplní povinnosti podle § 105 ZVR, porušuje péči řádného hospodáře. Členové statutárních orgánů spolku mívají významná oprávnění, která řadoví členové nemají, a s takovýmto oprávněními je spojena též zvýšená odpovědnost, například za škodu, kterou statutární orgán spolku svým nedbalým výkonem funkce způsobí. Každopádně takový nefunkční statutární orgán, jaký popisujete, by měl být co nejdříve zbaven funkce.
Na spolek nebo jinou právnickou osobu, která neplní povinnost průběžného uveřejňování povinných skutečností způsobem umožňujícím dálkový přístup (tedy nezveřejňuje v příslušném rejstříku to, co zveřejnit má) se potom může použít § 104 ZVR, ze kterého vyplývá, že soud může za nesplnění povinnosti uložit pořádkovou pokutu. Před uložením pořádkové pokuty ale soud nejprve vyzve zapsanou osobu ke sdělení skutečností nebo předložení listin (viz formulaci „jestliže neuposlechla výzvy rejstříkového soudu“). Teprve po vyzvání a následném neuposlechnutí výzvy může soud uložit pořádkovou pokutu do výše 100.000 Kč.
Teoreticky proto může být spolku uložena pořádková pokuta až do výše 100.000 Kč, pokud nebudete s rejstříkovým soudem vůbec komunikovat a nebudete reagovat ani na výzvu soudu.
Doporučuji proto vyměnit špatného člena statutárního orgánu za někoho spolehlivějšího a reagovat na výzvy rejstříkového soudu.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Vážení, prosím o radu. Jsme rok fungující spolek, blíží se volba nového výboru. V horizontu měsíců však budeme měnit i sídlo spolku. Jaká je, prosím, časová lhůta k ohlášení změn do spolkového rejstříku? Hrozí nějaké sankce z nenahlášení změn? Děkuji
12. 6. 2016
Dobrý den a děkuji za dotaz.

Dle § 11 odst. 2 a 3 zák. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob platí, že návrh na zápis musí být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti.
Nesplní-li osoba, která by měla novou skutečnost nebo změnu nechat zapsat, svou povinnost podat návrh na zápis do 15 dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku. Tedy jména nových členů výboru byste měli, dle výše uvedeného, nechat zapsat co nejrychleji, abyste v rejstříku neměli zastaralé a nepravdivé údaje. Pokud budete se zveřejněním (zapsáním) jmen nových členů výboru otálet, tak největší problém vidím v tom, že budete uvádět v omyl třetí osoby.
Proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti.
Tedy pokud bude někdo chtít jednat s panem Novákem, jakožto členem vašeho výboru uvedeným ve spolkovém rejstříku, tak Vy nemůžete namítat, že novým členem výboru je pan Kos, pokud jste pana Kose sice zvolili, ale nenechali zapsat. Také by Vás soud mohl teoreticky sám vyzvat k aktualizaci údajů o spolku, pokud zjistí, že máte v rejstříku zastaralé údaje.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Při plnění usnesení VČS z.s. o „rozpuštění spolku“ jsme i zjistili, že vstup do likvidace se má zveřejnit v OBCHODNÍM VĚSTNÍKU. Zveřejnění je údajně i pro neziskovky zpoplatněno ( prý 2000,- Kč). Lze žádat o prominutí, a koho? My jako spolek peníze nemáme, příspěvky jsme nevybírali, na akcích jsme vstupné nevybírali, případné výdaje jsme hradili „ze svého“.
10. 6. 2016
Dobrý den a děkuji za dotaz.

Myslím si (a kladu přitom velký důraz na slovo „myslím si“) následující:
Od roku 2007 spravuje obchodní věstník Ministerstvo vnitra. Dle zákona 634/2004 Sb., o správních poplatcích, § 8 odst. 3 platí, že v rozsahu stanoveném v sazebníku se správní úřad zmocňuje snížit nebo zvýšit poplatek anebo upustit od jeho vybrání. Šlo by tedy požádat Ministerstvo vnitra o upuštění od vybírání poplatku. Mohl by ovšem vzniknout problém, protože poplatek v sazebníku není a proto jej není kam podřadit. Na celou záležitost by rovněž velmi teoreticky šlo vztáhnout zákon 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Dle §11 tohoto zákona se od oplatku osvobozují řízení ve věcech zápisu údajů o spolku, pobočném spolku, odborové organizaci, mezinárodní odborové organizaci, organizaci zaměstnavatelů a mezinárodní organizaci zaměstnavatelů a jejich pobočné organizaci, nadaci, nadačním fondu, ústavu a obecně prospěšné společnosti do veřejného rejstříku nebo jejich změny.

Domnívám se ale, že na obchodní věstník nejde vztáhnout ani zákon 634/2004 Sb., o správních poplatcích ani zákon 549/1991Sb., o soudních poplatcích, neboť se nejedná ani o soudní ani o správní poplatek. Nicméně zkuste požádat Ministerstvo vnitra o prominutí poplatku – za to nic nedáte.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den , jak postupovat pokud 1/ Statutární zástupce spolku dal zapsat Stanovy s novým sídlem spolku a novým jménem spolku, pokud sídlo bylo na Členském shromáždění odsouhlaseno, ale název nikoli ? 2/ Rada a Statutární zástupce nerespektují rozhodnutí Členského shromáždění? 3/ Statutární zástupce nedal zapsat do rejstříku účetní uzávěrku ? DĚKUJI za odpověď
9. 6. 2016
Dobrý den a děkujeme za dotaz.
Dle § 159 zák.89/2012 Sb., občanského zákoníku platí, že kdo přijme funkci člena voleného orgánu právnické osoby – tedy i spolku – zavazuje se ji vykonávat s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi a pečlivostí. Kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky, jedná nedbale.
Pokud statutární orgán spolku nerespektuje rozhodnutí nejvyššího orgánu spolku, ač by dle stanov respektovat měl, pak lze říci, že nevykonává funkci s patřičnou péčí a loajalitou. Pokud by svým jednáním způsobil spolku škodu, může spolek po nedbalém statutárovi žádat náhradu škody. Další záleží na obsahu Vašich stanov. Předpokládám, že členská schůze může špatně fungujícího člena statutárního orgánu např. odvolat.
Co se týče zápisu změny názvu spolku a změny sídla spolku do spolkového rejstříku: Dle zák. 304/2013 Sb. platí, že návrh na zápis musí být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti a dále, že nesplní-li osoba povinná podat návrh na zápis (zde statutární orgán) povinnost podat návrh na zápis do 15 dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku. Myslím si,že byste se mohla obrátit na rejstříkový soud i s tím, že jedna ze zapisovaných skutečností nenastala, protože nebyla řádně schválena.
Co se týče účetní závěrky: upozorněte a to např. písemně statutární orgán na fakt, že účetní závěrku musíte zveřejnit. Podle § 21a zák. 563/1991 Sb., zákon o účetnictví platí, že z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny zveřejnit účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu, vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis, ty, které se zapisují do rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. Dle komentáře ke znění zákona z roku 2016 je rejstříkem míněn jakýkoli rejstřík, tedy i rejstřík spolkový. Doporučuji Vám upozornit nedbalého statutára, že nesplnění výše uvedené povinnosti může být pokutováno.
Pokud Vám statutární orgán nedopřeje sluchu, můžete se obrátit na soud. Na druhou stranu pokud soud zjistí, že například máte (spolek má) v rejstříku neúplné údaje nebo že nesplnil, nějakou zákonem danou povinnost, sám spolek vyzve k nápravě.
Nicméně pokud váš statutární orgán funguje, tak jak popisujete, možná by bylo na místě svolat nejvyšší orgán spolku a pokusit se stávajícího člena statutárního orgánu odvolat a nahradit jej někým schopnějším. Zde je však velmi důležité, co máte uvedeno ve spolkových stanovách. Dle občanského zákoníku platí, že statutární orgán spolku by měl svolat zasedání členské schůze z podnětu alespoň třetiny členů spolku nebo kontrolního orgánu spolku. Nesvolá-li statutární orgán spolku zasedání členské schůze do třiceti dnů od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podal, svolat zasedání členské schůze na náklady spolku sám. To ovšem platí jen tehdy, neurčí li vaše stanovy něco jiného.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, jsme městská knihovna, příspěvková organizace Města Český Brod. Naše daňová poradkyně nás dnes upozornila, že podle novely zákona o účetnictví jsme možná povinni uložit naši účetní závěrku do veřejného rejstříku. Kromě evidence knihoven nejsme zapsáni v obchodním rejstříku ani jiném veřejném rejstříku právnických a fyzických osob. Prosíme o sdělení, zda skutečně máme tuto povinnost. Děkujeme za odpověď.
23. 5. 2016
Dobrý den a děkujeme za dotaz.

Podle § 21a zák. 563/1991 Sb., zákon o účetnictví, platí, že z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny zveřejnit účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu – vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis – zveřejnit ty, které se zapisují do rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. Bohužel i dle komentáře ke znění zákona z roku 2016 je rejstříkem míněn jakýkoli rejstřík, tedy nikoli jen rejstřík obchodní. To bohužel zatíží i například spolky atp.

Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena a v případě účetních jednotek, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v rozsahu a znění, ve kterém byla ověřena auditorem. Pokud jste tedy např. zapsaný spolek či zapsaný ústav, musíte v příslušném rejstříku zveřejnit účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu. Jste-li zapsaný spolek, nemusíte zveřejňovat výroční zprávu, jelikož ji nejste povinní vytvářet, ale musíte zveřejnit alespoň přehled o majetku a závazcích.

Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin nejpozději v době do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky.
Pokud jste příspěvkovou organizací, pak účetní závěrku, budete muset zveřejnit také, jelikož v § 27 odst. 10 zákona 250/2000 sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, se stanoví, že příspěvková organizace se zapisuje do obchodního rejstříku, přičemž návrh na zápis podává zřizovatel. Takže opět jste zapsáni v rejstříku a tudíž musíte zveřejnit účetní závěrku.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Přeji hezký den. Chtěl bych se zeptat, kdo má právo (případně i za jakých okolností) nahlížet do učetnictví spolku. Město, ve kterém máme sídlo, vypsalo dotační program s novými pravidly, kde se nově objevila položka uvádějící, že je příjemce dotace povinen umožnit poskytovateli kontrolu svého účetnictví. Vlastně je už v podmínkách samotné žádosti uvedeno, že je nutné přiložit k ní výkazy účetní závěrky předchozího roku. Údajně má tento požadavek vycházet ze zákona a je prý nutností. O tom ale náš spolek spolu s několika dalšími pochybuje. Dosud jsme do žádosti uváděli jen finanční rozvahu a popis akcí, na které dotaci žádáme, a na konci roku vyúčtování akcí s doklady. Obáváme se, aby spolkům předkládání kompletních učetnictví neuškodilo vzhledem ke specifikům spolkové činnosti vyznačující se určitou nahodilostí (v případě našeho divadelního spolku — někdy je rezerva díky zvýšené poptávce po představení, jindy se rezerva vyčerpá a navíc je nutné investovat do přípravy nové divadelní hry, obnovy techniky,… proto se bojíme, aby v případě příznivé finanční bilance předešlého roku nebyla žádost zamítnuta a my se pak v případě nepříznivého roku nedostali do existenčních potíží). Ptám se tedy vlastně na 3 věci: 1) Zda má město právo vyžadovat kromě vyúčtování akce, na niž byla dotace poskytnuta, i náhled do celého účetnictví spolku. 2 Zda má město právo vyžadovat jako přílohu k žádosti o dotaci výkazy účetní závěrky spolku z předešlého roku. (tedy požadovat informace o účetnictví spolku ještě v době, kdy spolek žádné peníze od města nemá a není vůbec jasné, zda je dostane). 3) Co jsou to vlastně „výkazy účetní závěrky“? Vedeme pouze jednoduché účetnictví, znamená to tedy, že bychom měli k žádosti přikládat tabulku s jednotlivými příjmy/výdaji a zůstatkem? Předem díky za odpověď.
21. 5. 2016
Dobrý den a děkuji za dotaz.
Možná Vás nepotěším, stejně jako mne samotnou vůbec netěší novela zákona o účetnictví a její výklad – tedy výklad, k němuž jsem se aktuálně dobrala – takže si myslím následující (a kladu zde důraz na sloveso myslím si):

Podle § 21a zák. 563/1991 Sb., zákon o účetnictví, platí, že z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny zveřejnit účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu – vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis – ty, které se zapisují do rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. Bohužel i dle komentáře ke znění zákona z roku 2016 rejstříkem je míněn jakýkoli rejstřík, tedy nikoli jen rejstřík obchodní. To bohužel zatíží i například spolky atp. Novela dle mého názoru absolutně nereflektuje specifičnost sektoru kultury a oslabuje rozvoj občanské společnosti. Komplikovanější bude rozvoj regionální kultury a to zejména v malých a odlehlejších regionech.
Po novele zákona o účetnictví je podrobněji upraveno i jednoduché účetnictví a jeho obsah. Problematiku jednoduchého účetnictví upravuje § 13b. Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví vedou účetní knihy, kterými jsou:
• peněžní deník,
• kniha pohledávek a kniha závazků,
• pomocné knihy o ostatních složkách majetku.

Peněžní deník obsahuje alespoň informace o:
• peněžních prostředcích v hotovosti a peněžních prostředcích na účtech zejména v bankách, spořitelních a úvěrních družstvech,
• příjmech a výdajích skutečně přijatých či zaplacených v účetním období,
• průběžných položkách, za které se považují pohyby peněžních prostředků, které nejsou konečným příjmem nebo výdajem.
Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví sestavují přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích. Přehledy sestaví účetní jednotka nejpozději do šesti měsíců po skončení účetního období.

Přehledy musí obsahovat:
a) název a sídlo,
b) identifikační číslo osoby, pokud je má účetní jednotka přiděleno, a v souladu se zákonem upravujícím veřejné rejstříky právnických a fyzických osob (dále jen „veřejný rejstřík“) informaci o zápisu do veřejného rejstříku uváděnou na obchodních listinách,
c) právní formu účetní jednotky, případně informaci o tom, že účetní jednotka je v likvidaci,
d) předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena,
e) rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje,
f) okamžik sestavení přehledů, tzn. datum, kdy přehledy podepsal statutární orgán účetní jednotky.

Účetní jednotky sestavují přehledy k rozvahovému dni, kterým je den, kdy uzavírají účetní knihy. Přehledy sestavují účetní jednotky k poslednímu dni účetního období, tzn. k 31. 12. Účetní jednotkou jste Vy jako spolek.

Tedy s ohledem na výše uvedené se domnívám (a podotýkám, že nejsem účetní, takže kladu důraz na slovo domnívám se) :
1. Pokud je tento požadavek v pravidlech dotačního řízení, pak město může požadovat nahlédnutí do účetnictví spolku.
2. S ohledem na výše uvedené změny v zákoně o účetnictví může poskytovatel dotace žádat i účetní závěrku. A pozor: přechodná ustanovení stanovila i spolkům povinnost doplnit do veřejného rejstříku i účetní závěrky za účetní období započatá v roce 2014 (a to do 31. 3. 2016: neděste se, rejstříky zatím čekají, je to nová povinnost, byly i problémy s výkladem, ověřila jsem telefonicky na několika rejstříkových soudech…, ale vždycky také záleží, koho tzv. narazíte…), a v r. 2015 (lhůta do 30. 11. 2017).
3. Obsah účetní závěrky stanoví zákon o účetnictví a jeho prováděcí předpisy. V praxi, pokud vedete tzv. jednoduché účetnictví, je to: Přehled o majetku a závazcích a Přehled o příjmech a výdajích. Lapidárně řečeno: uděláte přehled o tom, co na jedné straně vlastníte a máte, a na druhé straně uvedete to, co dlužíte, a také si sepíšete přehled o příjmech a výdajích.
Na Vašem místě bych našla ve svém středu někoho, kdo umí účetnictví a nechala ho toto vše zpracovat.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, mám dotaz ohledně likvidačního zůstatku spolku na straně příjemce tohoto zůstatku. O jaký typ příjmu se bude jednat a na základě jakého dokumentu tento zůstatek přijmout? (darovací smlouva apod.) Děkuji
12. 5. 2016
Dobrý den a děkujeme za dotaz.

Nejsem účetní ani daňový poradce, ale dle mého názoru, půjde o dar. Proto bych uzavřela darovací smlouvu dle § 2055 zák. 89/2012 sb., občanského zákoníku, a příjem danila darovací daní.
Daně dědické a daně darovací jsou začleněny do zákona 586/19992 sb., o daních z příjmů. Dar je zde bezúplatným příjmem – z daňového hlediska tento pojem zahrnuje nejen příjmy z titulu darů a dědictví, ale obecně veškerý bezúplatný majetkový prospěch.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, prosím o radu. Jsme spolek se 48 pobočnými spolky (s plnou právní působností). Dle stanov máme 2leté funkční období statutárního orgánu (kolektivní). Je nutné po každých volbách zasílat na soud čestná prohlášení člena orgánu, když byl znovu zvolen a jeho čestné prohlášení bylo již podáno a nebylo na něm žádné časové omezení? Moc děkuji
9. 5. 2016
Dobrý den a děkujeme za Váš dotaz.

Názory na zasílání čestného prohlášení po znovuzvolení člena statutárního orgánu se různí. Dle mého názoru ve Vámi popsaném případě nedojde ke změně ve složení již zapsaného statutárního orgánu, takže nebudete do rejstříku zapisovat nového člena orgánu a tedy nemusíte podávat návrh na zápis změny. Nemusíte ani dokládat nové čestné prohlášení. Dle § 66 zák. 304/2013 sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, je však nutno do sbírky listin doložit „rozhodnutí o volbě nebo jmenování, odvolání nebo doklad o jiném ukončení funkce osob, které jsou členem statutárního orgánu.“ Tedy musíte soudu doložit, jak se určitý člověk do funkce statutárního orgánu dostal, nebo naopak jak funkci pozbyl. Dle mého názoru u již zapsaného „staronového“ statutárního orgánu nic nového nezapisujete, pouze zašlete soudu zápis o opětovné volbě, tohoto statutárního orgánu.
Teď jiný výklad. Podle druhého právního názoru ke změně došlo a to tím, že sice je to fakticky jeden a týž statutární orgán, ale ten byl novou volbou nově do funkce ustaven. Tedy ke změně došlo a je jí třeba zapsat formulářem do rejstříku a doložit čestným prohlášením. Aplikační praxe jednotlivých rejstříkových soudů se liší.
Dle mého názoru se ve Vámi popsaném případě nebude jednat o zápis s konstitutivními účinky: to jsou zápisy, u nichž vznik, změna nebo zánik právních skutečností nastává až provedením tohoto zápisu. Zkuste rejstříkovému soudu nic neoznamovat – statutární orgán máte… Nestane se buď nic, anebo Vás soud vyzve k doplnění zapsaných údajů, až si všimne, že Vašemu statutárnímu orgánu již uplynulo funkční období, vymezené ve stanovách. Až Vás vyzve, tak novou volbu zapíšete a doložíte. Nebo můžete vše zapsat už nyní. Zkuste nejdřív zaslat jen formulář a zápis o nové volbě starého předsedy a čestné prohlášení doložte, až pokud Vás soud vyzve. Některé soudy nové čestné prohlášení nevyžadují, jiné ano. Takže byste mohli ušetřit alespoň jedno ověření podpisu.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobry den, zakladali jsme si spolek a adresu spolku jsme registrovali na nehnutelnost jednoho zakladajiciho clena, ktery s tim souhlasil. Ted kdyz jiz je spolek registrovan, tenhle majitel nehnutelnosti nechce, abychom tam meli registraci spolku. Spolek nema zadne problemy. Do kdy jsme povinni zmenit adresu sidla spolku. Adresa je zapsana i ve stanovach. Dekuji za radu.
27. 4. 2016
Dobrý den a děkujeme za dotaz.

Teoreticky byste měli podat návrh na zápis změny sídla spolku bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti. Jen je otázka, jestli je touto rozhodnou skutečností už samotné zpětvzetí souhlasu vlastníka nemovitosti, nebo až nalezení nového sídla a obstarání nového souhlasu majitele. Nicméně někde sídlo mít musíte. Majitel stávajícího prostoru může teoreticky dát podnět na prošetření údajů Vašeho spolku k rejstříkovému soudu, s tím, že jako majitel objektu již vzal zpět souhlas s umístěním sídla spolku.
Dle § 136 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník může být sídlem také byt, pokud tím nedojde k rušení pořádku v domě. Doporučuji podat návrh na zápis změny sídla, jakmile toto nové sídlo najdete.
Právní předpisy:
zákon č. 304/2013 sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, chceme změnit sídlo spolku na adresu mého bydliště. Chtěl bych se zeptat jestli budu ručit svým majetkem, když bude sídlo spolku zapsané na moji nemovitosti. Děkuji za odpověď
24. 4. 2016
Dobrý den a děkujeme za dotaz,
Členové spolku neručí za závazky spolku a tedy vice versa spolek neručí za závazky svých členů. Majetek spolku je od majetkových záležitostí členů oddělen, a to i tehdy, pokud člen spolku poskytne svou nemovitost jako sídlo spolku.
Na druhou stranu, pokud by spolek byl dlužníkem a hrozila exekuce, pak je pravda, že by exekutor mohl teoreticky vstoupit do Vaší nemovitosti, neboť obecně exekutor může vstoupit všude tam, kde lze důvodně předpokládat, že se nachází dlužníkův majetek. Tedy majetkem neručíte, ale v případě, že bude mít spolek dluhy, se kontaktu s exekutorem nevyhnete.

Právní předpisy: zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Strana: 1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11