STÁTNÍ PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE

informace • konzultace • semináře • festivaly • publikace • periodika

Kontakt: NIPOS • P.O.Box 12 • Fügnerovo náměstí 1866/5 • 120 21 Praha 2
telefon: 221 507 900 • e-mail: nipos@nipos-mk.cz

English summaryAbout NIPOS


Zpět na úvodní stránku

Poradna NIPOS

Naše poradna se specializuje na bezplatné poradenství v oblasti:

  • Financování kultury z veřejných rozpočtů
  • Legislativa v kultuře
  • Pořádání kulturních akcí (zejména neprofesionální umělecké aktivity)
  • A další…

Poradna je určena především pracovníkům státní správy a samosprávy, neziskovým právnickým osobám, fyzickým osobám působícím v oblasti kultury, ale i studentům.

Poradna nenahrazuje informace, které jsou běžně dostupné na webových stránkách NIPOS (termíny přehlídek a festivalů, statistická data apod.). Rovněž neslouží ke zpracování rešerší, analýz atd.

Na dotazy, které nesou­vi­sejí s uve­de­nou pro­ble­ma­ti­kou, si vyhra­zu­jeme právo neodpovídat.

Než vlo­žíte dotaz, hle­dejte nej­prve infor­mace v již zod­po­vě­ze­ných dota­zech níže podle témat či zada­ných výrazů. Nenajdete-li potřebné infor­mace na strán­kách Poradny, zpro­střed­ku­jeme vám odpo­věď odborníka/ice obvykle do 10 pra­cov­ních dní (v pří­padě slo­ži­těj­ších dotazů může být tato lhůta delší).


Otázka s odpo­vědí budou zve­řej­něny na našem webu. Povin­nou sou­částí for­mu­láře je vypl­nění emai­lové adresy. Vaše emai­lová adresa nebude na strán­kách zobrazena.

ČASTO KLADENÉ DOTAZY
Prohledat časté dotazy:  

Strana: 1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11  12 
Dobrý den, založili jsme spolek pro zdravotně postižené s kolektivním rozhodováním 3 členů rady (zapsáno:předseda a 2 členové). Jménem spolku může jednat každý člen rady samostatně, rozhodnutí rady musí být vždy stvrzeno dvěma členy rady. S předsedou bychom uzavřeli DPP, kterou bychom financovali z dotace na ostatní osobní náklady, tedy nikoliv mzdy, a to paušálně stejnou částkou měsíčně. Musí předseda vyplňovat pracovní výkaz nebo při paušálu nemusí? Druhý dotaz: DPP budou za zaměstnavatele podepisovat oba členové rady nebo stačí jeden? Nevím totiž, jestli mám DPP považovat za rozhodnutí rady. Děkuji moc a moc.
24. 2. 2017
Dobrý den.
pracovní smlouva nebo DPČ nebo DPP by měla být za spolek podepsána tím, kdo je oprávněn dle stanov spolku jednat za spolek. Pokud je touto osobou podle stanov předseda, pak lze smlouvu podepsat i předsedou samotným (v takovém případě je ale více než vhodné, aby pracovní smlouvu schválil příslušný orgán –tedy obvykle nejvyšší orgán).
Tedy postupujte podle Vašich stanov.
Dle Vámi uvedeného, pokud za spolek mohou jednat tři členové Rady, každý samostatně, doporučuji, aby DPČ, DPP s předsedou podepsali oba zbylí členové rady, popř.,aby vše ještě schválil nejvyšší orgán spolku, je-li to možné. Kvůli transparentnosti a předejití možným vnitřním sporům ve spolku.
Jen dodám, že předseda spolku může být spolkem zaměstnán pouze tak, aby náplň jeho práce nebyla shodná s činností související s výkonem funkce, tedy s činností, kterou předseda vykonává pro spolek jako člen statutárního orgánu.
Předseda nemůže vykonávat svou funkci statutárního orgánu na DPČ ani na DPP ani na základě pracovní smlouvy. Pro tento účel doporučuji např. smlouvu příkazního typu.
Jak budete předsedu z DPČ odměňovat a zda bude povinen zpracovávat výkazy, záleží na tom, co si v DPČ sjednáte. Musíte též dodržet podmínky dotace.
Většinou totiž platí, že v případě nesplnění podmínek je příjemce dotace povinen vrátit příslušnou částku finanční dotace poskytovateli.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, prosím, je možné, aby členem statutárního orgánu spolku byl cizinec. Respektive osoba bydlící sice na území ČR, ale mající trvalý pobyt mimo ČR i EU. Děkuji
31. 1. 2017
Dobrý den.
spolek mohou založit i cizinci– zahraniční občané, zahraniční osoby. Spolkové právo ani obecná ustanovení o právnických osobách neomezují právo založit spolek občanstvím ČR. Toto právo tedy neplatí pouze pro občany ČR, právo založit spolek nebo právnickou osobu obecně, být jejími členy a být členy jejích orgánů, mají tak i cizinci. I cizinec může tedy být členem statutárního orgánu, i když jde o cizince ze země mimo EU.
Možná se ale setkáte s potížemi při prokazování totožnosti člena orgánu spolku — cizince, zapisovaného do spolkového rejstříku, nebo mohou nastat obtíže při jednání s úřady. Spolek je v popsaném případě právnickou osobou podle práva ČR. Zda může někdo být členem spolku, se posuzuje podle českého práva. Člen statutárního orgánu musí splnit podmínky, stanovené českým právem, i když je cizinec (např.svéprávnost bude posuzována výlučně podle českého práva).
Právní předpis : zák. 89/2012 sb. Občanský zákoník
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, chtěla bych Vás uctivě poprosit o radu v případě již nařízeného zrušení a likvidace spolku. Je možné nařízenou likvidaci ještě nějakým způsobem zvrátit? V našem případě soud nařídil zrušení a likvidaci spolku z podnětu rejstříkové soudu, jelikož zápis ve spolkovém rejstříku byl v rozporu s kogentními ustanoveními zákona — u statutárního orgánu (ředitele spolku) nebyl uveden trvalý pobyt, který by odpovídal skutečnosti. Na prvotní výzvy rejstříkového soudu bohužel spolek nereagoval (respektive podal návrh na zápis změn, ale ten následně vzal zpět, jelikož se trvalý pobyt statutárního orgánu opět změnil). Je možné ještě tuto vadu v tuto chvíli zvrátit? Pokud ano, jak? Spolek by chtěl ideálně zvolit nového ředitele spolku a toho nově do rejstříku zapsat. Máme usnesení krajského soudu o zrušení spolku s likvidací a nařízení likvidace spolku a jmenování likvidátora a běží nám odvolací lhůta. Jen ještě dodám, že se jedná v podstatě o nový spolek, který ještě nezačal svou činnost a nemá žádný majetek. Mockrát děkuji za Vaše rady.
31. 1. 2017
Dobrý den.
obávám se, že zde už mnoho dělat nelze. Rejstříkový soud Vás vyzval a stanovil Vám ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu k úpravě stanov a dalších náležitostí spolku dle OZ. Vy jste nereagovali, a tak uplynula lhůta marně. Soud „Vás“ jako právnickou osobu tedy zrušil a nařídil likvidaci. Odvolání Vám dle mého názoru nepomůže, jelikož lhůta opravdu uplynula marně a soud tedy postupoval správně.
Vzhledem k Vámi uvedenému vidím jediné řešení v založení nového spolku se stejným účelem i hlavní činností. Do něj pak vstoupí členové spolku zrušeného.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, jaký daňový subjekt by jste doporučili pro kapelu? Kapela má cca 40 vystoupení za rok, navíc chceme provozovat mini eshop s prodejem vlastních CD, triček s logem kapely a ostatní promotion. Tyto věci bychom prodáváli i během koncertů. Většina členů kapely vykonává hlavní pracovní poměr, kde platí povinné odvody. Přemýšlel jsem nad spolkem s vedlejší hospodářskou činností(pro provoz ehopu a prodej CD). Ale příjmy za vystoupení (předpokládám, že by to byly příjmy z hlavní činnosti) by zřejmě přesahovaly doložitelné výdaje na provoz kapely. Jakou formou se v případném spolku dají vyplácet honoráře muzikantů? Předem moc děkuji za odpověď
31. 1. 2017
Dobrý den.
předpokládám, že chcete fungovat jako právnická osoba založená dle občanského zákoníku.
Myslím, že pro potřeby hudební skupiny je dostačující právní formou spolek. Spolek je forma právnické osoby, určená pro samosprávné a dobrovolné sdružení osob vedených společným zájmem. Spolek je založen nejméně třemi osobami a vzniká zápisem do rejstříku. Spolek musí mít funkční členskou základnu. Spolek může vlastním jménem podnikat, podnikání však nesmí být v jeho hlavní činností a případný zisk z vedlejší hospodářské činnosti musí být použit na podporu dosažení vlastních cílů spolku. Hlavní činnost může být občasně zisková, ale zisk nesmí být pravidelný, účelem té činnosti nesmí být generování zisku. Orgány spolku jsou statutární orgán a nejvyšší orgán, tedy spolek, má poměrně jednoduchou organizační strukturu.
V podstatě bude hodně záležet na účelu, který máte vymezen stanovami. Můžete si jako účel spolku vymezit třeba hudební tvorba a vzdělávání.
Pokud by byly koncerty ziskové pravidelně, muselo by být pořádání koncertů ve vedlejší hospodářské činnosti spolku, kde bude patrně i prodej CD atp.
Do hlavní činnosti si můžete dát např. pořádání hudebních workshopů, hudební vzdělávání, hudební produkce a zkoušky či veřejná hudební vystoupení.
Pokud jde o honoráře, spolek může s hudebníky uzavřít smlouvu dle § 1746 odst.2 zák.89/2012 sb. občanského zákoníku. Nazvěte ji např. Smlouva o vystupování na hudebních akcích a na základě této smlouvy může spolek vyplácet odměny za vystoupení. Honoráře lze vyčíslit třeba určitým procentem ze zisku z koncertu.
Placené vystupování by nemělo být pravidelné, ale nevadí, pokud budete pořádat koncerty opakovaně, třeba i vícekrát do měsíce. 40 koncertů ročně, tj. cca 3 koncerty měsíčně, které navíc nebudou všechny asi se ziskem, by nemuselo být problém.
Pokud nebudete hrát pouze svojí vlastní tvorbu, musíte hrané písně jiných autorů nahlásit OSA a zaplatit autorské poplatky.
Právní předpis : zák. 89/2012 sb. Občanský zákoník
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, náš spolek připravuje vydání CD dětského smyčcového orchestru. Nahrávka by měla sloužit pouze k prezentaci orchestru, jako dárky, ne k přímému prodeji v obchodech. Přesto bych ráda zjistila, zda je nutné CD přihlašovat k nějakým autorským poplatkům a podobně. Kromě děl autorů nežijících již více než 70 let chceme nahrát i pět skladeb žijící zahraniční skladatelky. Děkuji předem za radu či nasměrování, kde pátrat.
19. 1. 2017
Dobrý den.
bude-li na Vašem CD nějakým způsobem veřejně produkována hudba, je třeba toto nahlásit kolektivnímu správci.
Pokud nahrajete na nosič hudbu, která má své autory, a budete ji třeba rozdávat (rozšiřovat na veřejnosti), pak podle autorského zákona (zákon č. 121/2000 Sb.) musíte mít licenci od nositele práv a následně mu zaplatit autorskou odměnu (ve Vámi popsaném případě patrně v řádu desetikorun). Tedy kolektivní správce rozhodně nelze opomenout, i když CD nebude komerční.
Určitou výjimku mají např. školní představení, ale z Vámi napsaných informací nedovedu posoudit, zda se o školní představení jedná či nikoli.
Kontaktujte tedy kolektivního správce.
Více zde :
http://www.osa.cz/
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, náš spolek by se chtěl rozdělit na spolky dva. Je to možné? Ve stanovách tuto možnost uvedenou nemáme.Bude pak mít každý ze dvou nových nástupnických spolků nárok uvádět historii spolku jako svoji (důležité při nároku na čerpání dotací). Děkuji.
15. 1. 2017
Dobrý den.
jde to, je to možné. Postupujte dle § 288-§ 302 zák. 89/2012 sb. občanského zákoníku. Sepisuje se buďto smlouva o rozdělení (při rozdělení sloučením uzavírají zúčastněné spolky smlouvu o rozdělení), nebo se vyhotovuje projekt rozdělení (při rozdělení se založením nových spolků vyhotoví rozdělovaný spolek projekt rozdělení). O rozdělení spolku rozhoduje členská schůze a pokud dojde ke schválení, původní spolek zanikne a nové spolky se zapíší do veřejného rejstříku. Jak smlouva o rozdělení, tak projekt rozdělení obsahují údaje o zúčastněném spolku či spolcích s uvedením, který spolek je zanikající a které jsou nástupnické spolky. Můžete tedy i v nejrůznějších projektech odkazovat na svou spolkovou činnost a historii před rozdělením.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, jsme svaz a jako hlavní spolek jsme provedli na spolkovém rejstříku změny pro naše pobočné spolky. V jednom případě nám soud oznámil, že jeden pobočný spolek není naším pobočným spolkem, ale je registrován pod jiným hlavním spolkem. Spolek byl před mnoha lety založen společně jako ostatní spolky a domníváme se, že administrativními chybami při převodu z registrace u MV (jako sdružení) na spolkový rejstřík došlo k mylnému přiřazení. Proti rozhodnutí soudu jsme se odvolali k Vrchnímu soudu. Tento však potvrdil platnost rozhodnutí městského soudu. Je nám nyní jasné, že pobočný spolek musí požádat ten současný „hlavní spolek“, aby jej zrušil u svého příslušného soudu a my jako hlavní spolek jej zaevidujeme pod sebou. A tady mám dotaz: jaké dokumenty musíme v obou případech přiložit? Jak pro zrušení, tak pro znovu založení u nás. Původní dokumenty o členské schůzi, zvoleném statutáru, sídle, souhlasy všech potřebných,… tohoto pobočného spolku jsme již na soud předali v původní žádosti o provedení změn, tedy v 04/2016. Je potřeba všechny dokumenty znova pořídit, nechat ověřit a to 2x? Děkuji za odpověď.
13. 1. 2017
Dobrý den.
pobočný spolek je součástí hlavního spolku jako většího celku, ale také do značné míry je svébytnou právnickou osobou. Co se týče způsobilosti k právnímu jednání u pobočného spolku, tou je pobočný spolek nadán pouze do té míry, kterou připustí stanovy hlavního spolku. A každý pobočný spolek se automaticky řídí stanovami hlavního spolku. Tedy základní záležitosti týkající se pobočného spolku jsou věcí spolku hlavního, takže zrušení, likvidace atp. pobočného spolku, o kterém píšete, je věcí tohoto pobočného spolku a jeho hlavního spolku a vztahů mezi nimi.
Vy si budete muset pravděpodobně založit svůj vlastní pobočný spolek, tedy jinou právnickou osobu. Členové pobočného spolku, o němž píšete pak mohou vstoupit do nového pobočného spolku, tj. toho Vašeho nového. Co se týče majetku, zde záleží na tom, jak velkou míru samostatnosti má ten „cizí pobočný spolek, o němž píšete. Pokud má pobočný spolek dostatečně velkou míru samostatnosti, tedy může o sobě samém rozhodovat do značné míry i sám, tzn. může nejen sám o sobě rozhodnout (rozhodnout i o svém zrušení), ale i rozhodovat i o svém majetku, pak je řešením postup, kdy si Vy založíte nový (svůj) pobočný spolek . Tomuto novému pobočnému spolku potom může stávající pobočný spolek darovat svůj majetek. Pobočný spolek je účetně samostatný. Jen je třeba ohlídat, jestli takovýto převod majetku pobočného spolku novému pobočnému spolku nezakazují stanovy hlavního spolku, jelikož platí, že pobočný spolek může mít práva a povinnosti a nabývat je v rozsahu určeném stanovami hlavního spolku a zapsaném ve veřejném rejstříku.
Další možnost by možná vedla přes složitou právní konstrukci, kdy Vy jste spolek a budete fúzovat a to postupem níže uvedeným:
Hlavní spolek toho pobočného spolku, o kterém píšete v dotazu se rozdělí, a to tak, že součástí oddělené části bude i Vámi popsaný pobočný spolek a tato oddělená část pak provede fúzi s Vaším spolkem. Tak by se pobočný spolek, o kterém píšete, dostal pod Váš spolek.
Schůdnější však je založit si nový vlastní pobočný spolek, do kterého by pak vstoupili členové původního pobočného spolku. Pokud by byl původní pobočný spolek zrušen a likvidován, mohl by na ten Váš pobočný spolek čistě teoreticky přejít likvidační zůstatek.

Založení pobočného spolku:
Možnost založit pobočný spolek musí vyplývat přímo ze stanov hlavního spolku (§ 219 OZ). V nich je přitom potřeba uvést buď již konkrétně zakládané pobočné spolky, nebo alespoň postup jejich zakládání.
Co se týče vrácení zaslaných listin od rejstříkového soudu, obecně by se mělo postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby byly co možná nejméně zatíženy. Tedy na žádost by Vám měl rejstříkový soud zaslané listiny (kromě formuláře ) vrátit. Ale nevím, zda Vám to k něčemu bude, jelikož budete zapisovat jinou právnickou osobu.
Do veřejného rejstříku u pobočného spolku se zapisuje sídlo, předmět činnosti, právní forma, den vzniku a zániku, identifikační číslo, název a složení statutárního orgánu, případný status veřejné prospěšnosti, apod. Dále pak rozsah právní samostatnosti (tj. do jaké míry mohou samostatně nabývat práva a povinnosti), rozsah ručení za jejich dluhy ze strany hlavního spolku a též musí uvést svůj mateřský hlavní spolek.
K návrhu na zápis do veřejného rejstříku budete potřebovat:
svoje stanovy (postačí prosté podpisy).
Zápis ze schůze, kde jste pobočný spolek založili s listinou přítomných (postačí prosté podpisy).
Souhlas s umístěním sídla pobočného spolku (podpis musí být ověřen)
Vyplněný formulář (podpis musí být ověřen)
Souhlas statutárního orgánu pobočného spolku se zápisem do rejstříku (podpis musí být ověřen)
Stanovy pobočného spolku nebo obdobný dokument, upravující vnitřní poměry pobočného spolku (má-li takový dokument pobočný spolek vytvořen)
Právní předpisy:
Zák. 89/2012 sb., občanský zákoník
Zák. 304/2013 sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, jsme poboční spolek a vůbec nám není jasné, jak nás náš hlavní spolek zaregistroval. Když máme IČ a máme předsedu p.s.(sheriffa), neměl by taky byt zapsán jako jednatel p.s., když ve stanovách máme že vše schvaluje náš predseda — sheriff nebo rad p.s.? Děkuji za odpověď (dotaz dále obsahoval identifikační údaje z rejstříkového soudu, které byli kvůli anonymitě smazány)
11. 1. 2017
Dobrý den.
nejsem si jistá, jestli jsem správně pochopila Váš dotaz,ale pokusím se na něj odpovědět.
Zjednodušeně řečeno, byli jste do spolkového rejstříku zapsáni při svém vzniku hlavním spolkem. Návrh na zápis do rejstříku spolků podává při zakládání pobočného spolku hlavní spolek. Změnu či výmaz daných údajů však pak může navrhnout i sám pobočný spolek. Pobočný spolek je součástí hlavního spolku jako většího celku, ale také je do značné míry svébytnou právnickou osobou. Co se týče způsobilosti k právnímu jednání u pobočného spolku, tou je pobočný spolek nadán pouze do té míry, kterou připustí stanovy hlavního spolku.
To znamená, že každý pobočný spolek se automaticky řídí stanovami hlavního spolku. Tedy základní záležitosti týkající se pobočného spolku — například způsob založení a vzniku, statutární orgán, ručení či neručení hlavního spolku za pobočný, propojení členských základen atp. jsou upraveny pravděpodobně ve stanovách hlavního spolku a v podrobnostech mohou stanovy hlavního spolku odkázat na příslušný dokument, třeba statut nebo vlastní stanovy pobočného spolku.
Tedy řiďte se příslušnými dokumenty. Vaším zakladatelem je hlavní spolek, Vy jste zapsáni jako pobočný spolek. Jak mezi sebou máte rozděleny funkce, je věcí mezi Vámi a hlavním spolkem. J rejstříku ani ve sbírce listin jsem k tomuto nenašla žádné relevantní dokumenty.
Teoreticky by bylo možné Vašeho sherifa zapsat do rejstříku na žádost jako fakultativní údaj (tu žádost by možná mohl podat pobočný spolek sám — záleží na tom, co je ve stanovách hlavního spolku).
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, je prosím možné, aby s předsedou spolku (jednatelem) byla uzavřena nájemní smlouva? Předseda je zároveň majitelem nemovitosti jejíž podkroví je vedeno jako sídlo spolku a reálně je zde pracovna předsedy a administrativního pracovníka a dále zde opravdu probíhají schůze a další setkání k naplňování hlavní činnosti spolku.
2. 1. 2017
Dobrý den.
takovou smlouvu podepsat můžete. Předpokládám, že jednatel a majitel nemovitosti je i statutárním orgánem spolku. Platí, že statutární orgán má všechny pravomoci, které stanovy nebo zákon nesvěřují jinému orgánu spolku.
Pokud je statutární orgán individuální, pak je jím jedna osoba, která je oprávněna jednat za spolek ve všech věcech samostatně a to jen s výjimkou toho co stanovy nebo zákon svěřují jinému orgánu spolku. Pokud je kolektivní, pak je to více osob, které, není-li stanovami upraveno jinak, tak jednají za právnickou osobu ve všech věcech každý člen statutárního orgánu, samostatně. Pokud máte jednatele jako individuální statutární orgán, pak jednatel obvykle sám podepisuje smlouvy za spolek. Pokud spolek využívá nemovitost jednatele ke své činnosti a je třeba uzavřít nájemní smlouvu, může jednatel podepsat smlouvu i sám se sebou, může zmocnit i jiného člena spolku, aby za něj podepisoval některé smlouvy. Obojí zákon nezakazuje. Zákon spolkům nijak neomezuje, kde mají provozovat svojí činnost, v jakých prostorách — mohou tedy provozovat činnost i v nemovitosti, která patří jednateli spolku.
Doporučím pouze, aby uzavření výše uvedené smlouvy s jednatelem spolku projednala a schválila členská schůze spolku. Pouze doplním, že nájemní smlouvu nemusíte mít uzavřenou písemně, stačí když si podmínky užívání jednatelovy nemovitosti nějak dohodnete. Pokud spolek bude užívat prostory patřící jednateli bezplatně, nejde o nájem, ale o výpůjčku.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Děkuji za předchozí rady — pomohli mně při likvidaci spolku. Ovšem — soud ještě požaduje „prohlášení likvidátora o neexistenci soudních nebo jiných právních sporů“. Nepodařilo se najít odpovídající formulář. Prosím o radu.
13. 12. 2016
Dobrý den.
na toto nemusíte mít formulář. Stačí, když sepíšete prohlášení likvidátora. Do prohlášení je potřeba uvést, kdy byla informace o likvidaci zveřejněna, zda někdo přihlásil do likvidace své pohledávky, popř. že tyto pohledávky byly řádně uspokojeny; dále že byly vypořádány pracovněprávní vztahy a že vůči právnické osobě — spolku nejsou vedeny žádné soudní či jiné právní spory. Plus připojit podpis.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zdali členové výkonného výboru musí být zapsáni do spolkového rejstříku nebo stačí jen zápis statutárního orgánu tedy předsedy. Ve stanovách budeme mít orgány popsány následovně: a) valná hromada jako orgán nejvyšší, b) výkonný výbor jako orgán výkonný, c) předseda jako orgán statutární, Jde mi o to, jestli v tomto případě je výkonný výbor kolektivní statutární orgán a tak musí být uveden ve spolkovém rejstříku. Předem moc děkuji za odpověď.
21. 11. 2016
Dobrý den.
Co všechno se zapisuje do veřejného rejstříku, resp. zde do spolkového rejstříku upravuje zákon č.304/2013 sb. O veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Tedy dle § 25 :
se do veřejného rejstříku zapíše :

a) jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, zapsané osoby,

b) předmět činnosti nebo podnikání nebo vymezení účelu osoby, vyžaduje-li to jiný zákon,

c) právní forma právnické osoby,

d) den vzniku a zániku právnické osoby,

e) u fyzické osoby, bez ohledu na důvod zápisu, datum narození, rodné číslo, bylo-li jí přiděleno, a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu,

f) identifikační číslo osoby, které zapsané osobě přidělí rejstříkový soud; identifikační číslo osoby poskytne rejstříkovému soudu správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci2),

g) název statutárního orgánu, neplyne-li ze zákona, počet členů statutárního orgánu, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která je členem statutárního orgánu, s uvedením způsobu, jak za právnickou osobu jedná, a den vzniku a zániku její funkce; je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje,

h) má-li být zřízen kontrolní orgán, jeho název, neplyne-li ze zákona, počet členů kontrolního orgánu, jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, nebo sídlo osoby, která je členem kontrolního orgánu, a den vzniku a zániku její funkce; je-li členem kontrolního orgánu právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje,

i) jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, prokuristy, jakož i způsob, jakým jedná, včetně uvedení údaje o tom, že se prokura vztahuje jen na určitou pobočku nebo na určitý závod, jejich identifikace a údaj o tom, zda je prokurista oprávněn zcizit nebo zatížit nemovitou věc,

j) údaj o tom, že právnická osoba má zapsán status veřejné prospěšnosti a kdy jí byl přiznán, údaj o tom, že bylo zahájeno řízení o odnětí statusu, a údaj o tom, kdy byl tento status vymazán, a důvod jeho odnětí,

k) další skutečnost, o které to stanoví tento nebo jiný zákon, nebo jiná důležitá skutečnost, o jejíž zápis požádá zapsaná osoba, má-li na takovém zápisu právní zájem, a

l) den, k němuž byl zápis proveden.

a dále dle § 29 zákona se do spolkového rejstříku se o spolku zapíše také

a) předmět vedlejší hospodářské činnosti, je-li vykonávána,

b) název nejvyššího orgánu,

c) je-li zřízena podle stanov rozhodčí komise, její název, počet členů a jejich jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, a den vzniku a zániku jejich funkcí a adresa pro doručování podání v řízení před rozhodčí komisí podle zákona upravujícího řízení před rozhodčí komisí spolku,

d) název, sídlo a identifikační číslo všech jeho pobočných spolků a

e) u spolku, který přemístil sídlo do zahraničí, adresa tohoto sídla a údaj o zápisu do evidence státu, v níž je zapsán, pokud právo takového státu zápis přikazuje.

Z výše uvedeného vyplývá, že do spolkového rejstříku musí být ve Vámi popsaném případě zapsány údaje o předsedovi spolku, jelikož předseda je statutárním orgánem a platí, že do spolkového rejstříku se zapisuje nejen název statutárního orgánu, ale i jména a adresy jeho členů.
U nejvyššího orgánu stačí uvést — zapsat jeho název.
Výbor je dle Vámi popsaného výkonný orgán. Výkonný orgán není statutární, jména a adresy členů se nezapisují. Pokud si ony členy budete chtít nechat zapsat, tak Vám rejstříkový soud na Vaši žádost pravděpodobně vyhoví, ale nevidím důvod, proč byste to činili (a tím si komplikovali život). Tedy výkonný výbor a údaje o jeho členech zapisovat nemusíte, ale můžete si zapsat do spolkového rejstříku, jako skutečnost, o jejíž zapsání si Váš spolek zvlášť požádá — tj. jako něco navíc.

O Vašem spolku, tedy o jeho orgánech bude ve spolkovém rejstříku napsáno minimálně toto:
Název nejvyššího orgánu:
Členská schůze
zapsáno .….….… 2016
Statutární orgán
Předseda/kyně:

Petr Kos, dat. nar. 30. února 1976
Zobí ulice 123, 000 01 Nové Hnízdo
Den vzniku členství: 31.listopadu 2015
zapsáno dne.….……2016
Způsob jednání:
Předseda/kyně jedná za spolek ve všech věcech samostatně.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, jsme spolek a statutární orgán představenstvo tvoří tři členové, kteří mohou jednat za spolek samostatně-viz stanovy spolku. Je nutné na rejstříkovém soudu mít uvedeno jméno předsedy spolku? Dle notáře/ info r.2015/ není povinnost jména uvádět, ale dle zákona 304/2013 to chápu jinak. Děkuji za objasnění. Nyní nevím, zda konkrétní jméno máme na rejstříkový soud doplnit. Přeji krásný den.
21. 11. 2016
Dobrý den.
statutární orgán je zde celé představenstvo spolku, takže pokud máte ve stanovách uvedeno, že statutárním orgánem je tříčlenné představenstvo, tak zapisujete údaje o všech třech jeho členech. A zapíšete i způsob jakým dle stanov jednají. Vhodná a dostatečná formulace je v tuto chvíli a dle Vámi popsaného např.: “Představenstvo spolku je tříčlenným statutárním orgánem spolku. Za spolek jedná samostatně každý ze členů tohoto představenstva.„
Ovšem z dlouhodobého hlediska je uvedená formulace způsobu jednání za spolek poněkud nešťastná, jelikož se jedná o kolektivní orgán, jehož členové jsou však oprávněni jednat samostatně. Bylo by vhodnější aby, alespoň rozhodování představenstva bylo koncipováno tak, že představenstvo bude jako kolektivní orgán rozhodovat ve sboru nadpoloviční většinou hlasů — toto kolektivní rozhodování představenstva bych dala do stanov zejména u větších majetkových transakcí. Např. takto: „Jménem spolku jednají členové statutárního orgánu samostatně a to v běžných záležitostech, např. do výše 10 000 Kč. V ostatních záležitostech bude představenstvo jako kolektivní orgán rozhodovat ve sboru nadpoloviční většinou hlasů – tedy bude třeba souhlasů / hlasů / podpisů minimálně dvou členů představenstva. „
Do spolkového rejstříku zapisujete tedy údaje o všech třech členech představenstva a co do konkretizace způsobu jednání, do inteligentního formuláře je třeba zapsat znění, které je nebo bude ve stanovách. Též tam je vhodné zapsat, že představenstvo (statutární orgán — celé zapsané) volí ze svého středu předsedu (člen statutárního orgánu — zapsán spolu s dalšími dvěma členy).
Právní předpis: zákon č.304/2013 sb. O veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Podle § 257 OZ není-li členská schůze na svém zasedání schopna usnášet se, může statutární orgán nebo ten, kdo původní zasedání svolal, svolat novou pozvánkou ve lhůtě patnácti dnů od předchozího zasedání členskou schůzi na náhradní zasedání… Je tedy možné, aby toto náhradní zasedání proběhlo bezprostředně (s patnáctiminutovou přestávkou) po ukončení regulérního zasedání, kde nebyl dostatečný počet členů (nadpoloviční většina)? A pokud ne, jak je možné tomu zabránit? (V praxi to takto mnoho spolků provádí) Děkuji, Viktor Vávra.
2. 11. 2016
Dobrý den.
záleží na tom, jak si fungování členské schůze a průběh jejích zasedání vy sami upravíte ve svých stanovách. Úprava spolků je v Občanském zákoníku totiž koncipována převážně dispozitivně. Platí že ustanovení § 248 až 257 zák. 89/2012 sb. Občanského zákoníku se na členskou schůzi použijí jen tehdy, pokud stanovy neurčí něco jiného.
Takže je na vás, jak si vše upravíte ve svých stanovách. Záleží na znění stanov, jak budete ve svém spolku svolávat náhradní zasedání členské schůze.
Ustanovení § 257 se použije jen tehdy, pokud si svolávání náhradního zasedání čl. schůze neupravíte ve stanovách vůbec.
Do stanov můžete zakotvit, že náhradní členská schůze se bude konat např.15 minut nebo třeba půl hodiny po ukončení toho zasedání řádné členské schůze, které se bohužel nesešlo v počtu členů, který je schopen se usnášet. Ustanovení o členské schůzi, která jsou v Občanském zákoníku jsou dispozitivní a použijí se, jen pokud Vaše stanovy neurčí jinak (ust. § 247 odst. 3).
To, co jste popsal, je možné, je-li to v souladu s úpravou ve stanovách. Je-li tento postup v souladu s vašimi stanovami, můžete tomu zabránit leda tak, že navrhnete a prosadíte změnu stanov. To však nevidím moc reálně. Velká část spolků má ve stanovách právě tento typ úpravy svolání náhradního zasedání členské schůze.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Jsme zapsaný spolek a dotaz zní: Které všechny události je nutné vkládat na spolkový rejstřík? Předpokládám, že změna sídla, změna statutárního zástupce.…. Ale je nutné na rejstřík posílat např. i každý zápis z členské schůze? Nebo informaci o odchodu / přijetí člena spolku? Děkuji
27. 10. 2016
Dobrý den.
řiďte se zákonem 304/2013 sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, zejména pak § 25 a § 29. Podle těchto výše uvedených ust. se do veřejného rejstříku obecně (§25) a spolkového rejstříku(§25) se o spolku zapisuje :

§25:Do veřejného rejstříku se zapíše

a) jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, zapsané osoby,

b) předmět činnosti nebo podnikání nebo vymezení účelu osoby, vyžaduje-li to jiný zákon,

c) právní forma právnické osoby,

d) den vzniku a zániku právnické osoby,

e) u fyzické osoby, bez ohledu na důvod zápisu, datum narození, rodné číslo, bylo-li jí přiděleno, a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu,

f) identifikační číslo osoby, které zapsané osobě přidělí rejstříkový soud; identifikační číslo osoby poskytne rejstříkovému soudu správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci2),

g) název statutárního orgánu, neplyne-li ze zákona, počet členů statutárního orgánu, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která je členem statutárního orgánu, s uvedením způsobu, jak za právnickou osobu jedná, a den vzniku a zániku její funkce; je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje,

h) má-li být zřízen kontrolní orgán, jeho název, neplyne-li ze zákona, počet členů kontrolního orgánu, jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, nebo sídlo osoby, která je členem kontrolního orgánu, a den vzniku a zániku její funkce; je-li členem kontrolního orgánu právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje,

i) jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, prokuristy, jakož i způsob, jakým jedná, včetně uvedení údaje o tom, že se prokura vztahuje jen na určitou pobočku nebo na určitý závod, jejich identifikace a údaj o tom, zda je prokurista oprávněn zcizit nebo zatížit nemovitou věc,

j) údaj o tom, že právnická osoba má zapsán status veřejné prospěšnosti a kdy jí byl přiznán, údaj o tom, že bylo zahájeno řízení o odnětí statusu, a údaj o tom, kdy byl tento status vymazán, a důvod jeho odnětí,

k) další skutečnost, o které to stanoví tento nebo jiný zákon, nebo jiná důležitá skutečnost, o jejíž zápis požádá zapsaná osoba, má-li na takovém zápisu právní zájem, a

l) den, k němuž byl zápis proveden.

§29:
a) předmět vedlejší hospodářské činnosti, je-li vykonávána,

b) název nejvyššího orgánu,

c) je-li zřízena podle stanov rozhodčí komise, její název, počet členů a jejich jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, a den vzniku a zániku jejich funkcí a adresa pro doručování podání v řízení před rozhodčí komisí podle zákona upravujícího řízení před rozhodčí komisí spolku,

d) název, sídlo a identifikační číslo všech jeho pobočných spolků a

e) u spolku, který přemístil sídlo do zahraničí, adresa tohoto sídla a údaj o zápisu do evidence státu, v níž je zapsán, pokud právo takového státu zápis přikazuje.

Vše, co se do rejstříku zapíše, je pak nutno v případě změn, aktualizovat. Tedy zapisují se změny výše uvedených údajů u spolků zejména tyto změny — v názvu spolku, názvu jeho orgánů, změny osob ve funkcích orgánů, změny předmětu vedlejší. hosp. činnosti, změny ohledně sídla. Dále jsou spolky povinny zveřejnit účetní závěrku nebo alespoň přehled majetku.
Zápisy ze zasedání členské schůze nebo jiných orgánů spolku však zveřejňovat a tedy ani posílat rejstříkovému soudu nemusíte. Samozřejmě pokud chcete zápisy zveřejnit, můžete prostě soud o takovéto zveřejnění požádáte.
Údaje o změnách členské základny zveřejňovat nemusíte a vzhledem k pojetí osobnostních práv členů se domnívám, že toto nikde hlásit a zveřejňovat ani není vhodné.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, chci se zeptat, co se stane, když v zákonné lhůtě (do konce tohoto roku) se náš spolek nezapíše do rejstříku. Bude naše původní sdružení rozpuštěno? Děkuji za odpověď.
25. 10. 2016
Dobrý den.
v podstatě ano, ale rejstříkový soud by s Vámi měl o tom i komunikovat. Dle § 3041 odst. 2 OZ jste počínaje 1.1.2014 měli 3 roky na to abyste si upravili stanovy dle požadavků OZ. Neučiníte-li tak, rejstříkový soud Vás k tomu vyzve a stanoví Vám ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu k úpravě stanov a názvu dle OZ. Uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud Váš spolek jako právnickou osobu zruší s likvidací. Počítá se s tím, že například mezi někdejšími občanskými sdruženími byla taková, která již nefungují a jsou tedy „zralá“ na zrušení. Taková sdružení se sice k 1.1. stala automaticky spolky, ale už nevyvíjejí činnost, a tedy si neupraví stanovy, ani si do 1.1. 2016 neupravila svůj název atp. Zkrátka časem vyjde najevo, že nečinné spolky mají neupravené stanovy, často tam budou chybějící údaje (např. nebude jmenovitě určen statutární orgán, nebude jasně vymezeno členství atd.). Spolky, které budou mít ve spolkovém rejstříku, a tudíž i např. ve stanovách neúplné informace, budou tedy vyzvány, aby si vše doplnily, a pokud tak neučiní, budou zrušeny a bude zahájena jejich likvidace.
Zákon 89/2012 sb. Občanský zákoník
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Prosim o radu. Budeme jako spolek-neziskovka menit adresu sidla spolku do rodinneho domu. V tomto rodinnem dome budeme mit i svoji kancelar se samostatnim socialnim zarizenim a tedy budeme uzavirat najemni smlouvu s majitelem rodinneho domu. Pravnika si dovolit nemuzeme, musime najit tedy nejakou vzorovou smlouvu na internetu. Nevime vsak, zda se bude jednat o bytove, nebo nebytove prostory. Pripadne nevite poradit kde najit vzorovou smlouvu dle platnych pravnich predpisu? Dekujeme.
24. 10. 2016
Dobrý den.
Podle občanského zákoníku, zák. č. 89/2012 sb. účinného od roku 2014 lze uzavřít nájemní smlouvu obecnou dle § 2201 a násl. nebo smlouvu o nájmu prostoru sloužícího k podnikání dle § 2302 a násl. OZ.
Jako spolek tedy nepodnikatel byste měli nájemní smlouvu uzavírat dle § 2201 a násl. a tedy dle obecných ustanovení o nájemní smlouvě. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
Vzory najdete např zde: https://www.bezrealitky.cz/informace/vzorove-smlouvy/najemni-smlouva
nebo
http://www.vzory.cz/vzory/nemovitosti-byty/smlouva-o-najmu-bytu/#.WBshWSRDWUk
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, při úpravě stanov dle NOZ jsme, kromě předepsaných úprav, změnili délku volebního období orgánů spolku ze tří na pět let. Úprava stanov neprobíhala v roce, kdy končilo volební období. Chci se zeptat zda se automaticky prodloužilo volební období stávajících orgánů spolku nebo má volba nových orgánů proběhnout po skončení délky volebního období platného v době volby tedy již po třech letech od zvolení? Jde mi o to, zda má být volba nových orgánů spolku provedena po třech letech, tedy podle stanov platných v době voleb (tj. v roce 2014), nebo po pěti letech, čili podle stanov platných v současné době (změna stanov byla schválená v roce 2015). Předem děkuji za odpověď.
21. 10. 2016
Dobrý den.
já se přikláním k názoru, že od chvíle, kdy máte schváleny nové stanovy, řídíte se podle nich. Stanovy obecně jsou smlouvou svého druhu, i zde tedy platí, že nedohodnou-li se strany jinak, účinnost smlouvy (tedy stanov) nastává dnem jejího uzavření (v případě stanov pak okamžikem jejich přijetí). U délky běžícího volebního období v souvislosti se změnou stanov se však názory různí. Existuje výklad, který říká, že změna stanov v části upravující délku funkčního období má vliv na stávající členy představenstva pouze za předpokladu, že původní stanovy délku funkčního období neupravují .
Podle tohoto výkladu by tedy pětileté funkční období platilo většinou až pro členy orgánu zvoleného po změně stanov.
Judikatura k tomuto tématu se však týká spíše obchodních společností. Vy jste spolek. Postupovala bych tedy cestou menšího odporu a menší administrativní zátěže.
Nechte „dojet“ těch pět let podle nově schválené úpravy stanov.
Názory se však různí.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, náš spolek má sídlo na adrese trvalého bydliště jednatelky (což je zakotveno ve stanovách). Jednatelka spolku mění trvalé bydliště (do vlastního bytu). Jak, komu a jakým způsobem je nutné nahlásit změnu. Je třeba změnit Stanovy spolku? Předem děkuji
18. 10. 2016
Dobrý den.
pokud měníte sídlo spolku, pak bude asi třeba, aby změnu sídla schválil příslušný orgán spolku — pravděpodobně to bude členská schůze, ale záleží na tom, co máte přesně napsané ve stanovách. Pokud máte ve stanovách napsánu plnou adresu sídla spolku, pak musíte tento údaj ve stanovách změnit.
Ve stanovách je ale možné mít sídlo určeno jen obcí. Pokud máte ve stanovách napsáno jen že spolek má sídlo v obci XY a stěhujete se v rámci obce XY, pak ve stanovách nic měnit nemusíte.
Sídlo spolku musí být ve spolkovém rejstříku určeno celou adresou. K tomu, aby rejstříkový soud danou adresu zapsal, je zapotřebí přiložit souhlas vlastníka nemovitosti s ověřeným podpisem. Změna umístění sídla spolku je změnou zápisu (změnou zapsaných údajů ) zapsaných o spolku ve spolkovém rejstříku, takže nutno k příslušnému rejstříkovému soudu podat návrh na zápis do spolkového rejstříku.
Návrh na zápis změn zapsaných údajů musí být vyplněn přes interaktivní formulář dostupný na stránkách ministerstva spravedlnosti. Formulář vyplníte, vyplněný vytisknete opatříte ověřeným podpisem navrhovatele, přiložíte souhlas vlastníka s umístěním sídla a pošlete (nebo donesete na podatelnu) příslušnému rejstříkovému soudu. Disponujete-li uznávaným elektronickým podpisem, lze návrh na zápis změny adresy sídla podat rejstříkovému soudu i elektronicky.
Právní předpisy, které se k tomu vztahují:
zákon č. 304/2013 sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, v platném znění
zákon č.89/2012 sb., občanský zákoník, v patném znění
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Podnikání se provozuje za účelem tvorby zisku, za jakým účelem se provozují spolky? Mám-li správné informace, i spolek může na základě pracovní dohody / DPČ / DPP zaměstnávat například sbormistry. V čem je jiné tohle „zaměstnávání,“ nežli třeba kdyby ho zaměstnala nějaká společnost? Je princip účetnictví spolků v něčem jiný než u podnikání (ať už OSVČ, s.r.o. aj.)?
17. 10. 2016
Dobrý den.
z hlediska čistě pracovněprávního je spolek běžným zaměstnavatelem. Ovšem pokud máte pocit, že spolek je to samé nebo skoro to samé jako s.r.o atp., tak Vás musím vyvést z omylu. Existuje něco jako občanská společnost, což je pojem, který zahrnuje veškeré organizace, sdružující občany na dobrovolné bázi. Je to něco, co udržuje demokracii. Občanská společnost vytváří prostor pro aktivity a účast občanů, kdy jednotlivý občan může ovlivnit podmínky, v nichž žije. Opravdu nelze vše podřazovat pod podnikatelský sektor. Jsou lidé, kteří potřebují služby, které jim stát nezajistí. Jsou lidé kteří chtějí dělat aktivity, které nemohou být už ze své podstaty „ekonomicky ziskové“, ale přesto jsou takové aktivity pro společnost vysoce potřebné, nebo jsou aktivity, které se dělají prostě pro jakési nehmotné sebeuspokojení.
A právě tyto druhy aktivit zajišťují nestátní neziskové organizace (NNO spadají pod pojem občanská společnost), tedy mimo jiné sem spadají i spolky. V neposlední řadě pokud se chce někdo spolčovat a něco ve spolku společně dělat, tak je to jeho právo garantované listinou základních práv a svobod. Proto právě existují spolky. Už od dob Rakouska Uherska měli spolky nezastupitelnou úlohu v životě společnosti. Byly kulturní spolky (divadlo, zpěv atp.), např. ochotnické soubory (většinou spolky) byly v 19. stol v České Skalici, Nymburce, Vlachově Březí, Hronově, v Plzni, Berouně, Poděbradech a dalších městech a obcích.
Nezastupitelné byly spolky starající se o handicapované osoby a válečné vysloužilce. Například Jedličkův ústav v Praze byl ustaven a prvních 40 let své existence provozován Spolkem pro léčbu a výchovu rachitiků a mrzáků v Praze. Dále existoval Spolek svatého Vincence z Pauly, který za vedení předsedy Karla Ervína hraběte Nostitze z Reinecků založil roku 1889 v Praze ústav Vincentinum. Starali se o opuštěné, postižené a nevyléčitelně nemocné lidi. Tyto právnické osoby už tehdy měly zaměstnance (ve Vincentinu byly i řádové sestry — takže klasických zaměstnanců bylo relativně málo). Zaměstnanci byli a jsou ve spolcích anebo ústavech (neboli v NNO) proto, aby spolky mohly fungovat (větší spolek často dělá něco, z čeho mají užitek i lidé mimo spolek, takže potřebuje lidi, kteří by onu práci vykonávali (např. potřebuje účetní, správce webu atp., nebo potřebuje právě sbormistra). Tyto lidi je pak nutno zaplatit, tudíž nutno uzavřít DPP, DPČ nebo pracovní poměr.
Pokud by spolky, ústavy atd. nemohly mít zaměstnance, nakonec by zbyly jen spolky „rybářů“ apod., tedy spolky s typem činnosti, kterou lze dělat pouze ve volném čase. Jakkoli tím nechci snižovat přínos a důležitost takových spolků, společnosti by takové zúžení asi ve výsledku docela ublížilo. Prakticky by tím například zanikla regionální kultura.
V neposlední řadě spousta NNO vytváří pracovní příležitosti pro osoby s postižením, solo-rodiče a další osoby znevýhodněné na trhu práce . Znám několik takových osob. Jde o lidi vzdělané a schopné, ale z důvodu postižení nebo sociální situace se prostě hůře uplatňují v tom „ziskovém“ a na výkon orientovaném sektoru.
Ano, spousta OZP nebo třeba solo-rodičů pracuje běžně v obchodních společnostech, jiní třeba ve státním sektoru, ale dost takovýchto lidí pracuje v NNO. Pokud bychom omezili spolkům možnost mít zaměstnance, poslali bychom mnoho takovýchto na trhu práce znevýhodněných lidí domů „čekat na dávky“.
A z hlediska práva by takovéto omezení bylo, obávám se, protiústavní.
Účelem spolku, tedy může být pouze ochrana a uspokojování zájmů členů spolku; nesmí jím být podnikání ani jiná výdělečná činnost. Výdělečnou činnost může spolek provozovat jako činnost vedlejší a ten zisk musí opět použít k podpoře činnosti hlavní. Tedy spolek například prodá reklamní plochu v divadelním sálku a zaplatí si třeba pak onu účetní nebo namalování kulis apod.
Nyní k těm daním a účetnictví :
Spolky mohou vést jednoduché účetnictví, pokud jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč — viz.§ 1f zák. 563/1991 O účetnictví. Vztahuje se na ně též zákon 586/1992 sb. O dani z příjmu .
Až bude přijat zákon o veřejné prospěšnosti, pak většina neziskových organizací, vyjma některých zájmových sdružení, právnických osob nebo spolků, které hájí podnikatelské zájmy svých členů, a dobročinných nadací bude považována za veřejně prospěšné poplatníky. Mezi veřejně prospěšné poplatníky bude patřit asi většina spolků, trošku různorodé to pak bude u obecně prospěšných společností, ústavů a nadačních fondů, neboť mohou v hlavní činnosti podnikat. Je-li totiž hlavní činností poplatníka podnikání (i kdyby šlo o podnikání, které je veřejně prospěšné), nebyl by tento poplatník pravděpodobně považován za veřejně prospěšného.
Ale zákon o veřejné prospěšnosti zatím stále nemáme, a tak jsou daňové výhody neziskových organizací navázány na status veřejně prospěšného poplatníka, který vymezuje zákon o daních z příjmů v § 17a. Veřejně prospěšným poplatníkem je poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním. Zákon dále výslovně stanoví, že veřejně prospěšným poplatníkem není a nikdy nebude (mimo jiné) obchodní korporace dle ZOK — tedy třeba s. r. o.
Některé příjmy spolků jsou od daně osvobozeny. Od daně jsou osvobozeny členské příspěvky přijaté spolkem.
Od daně je osvobozeno také bezúplatné nabytí majetku obecně prospěšným poplatníkem (tedy zde veřejně prospěšným spolkem), bude-li tento majetek využit pro jeho (v zákoně vymezenou) veřejně prospěšnou činnost nebo dovybavení poplatníka.
Veřejně prospěšný poplatník má právo si odečíst v úhrnu až 30 % ze základu daně, maximálně 1 000 000 Kč, minimálně 300 000 Kč, avšak pouze do výše základu daně. Podmínkou je, že poplatník musí prostředky získané touto úsporou na dani využít ke krytí nákladů souvisejících s činností, která není podnikáním.
Pokud byste potřeboval více informací o danění a účetnictví NNO, obraťte se na účetní. Já účetní nejsem a účetnictvím ani daněmi se hlouběji nezabývám.
Nicméně ne všichni účetní se orientují v účetnictví NNO, což je dalším důkazem jisté specifičnosti NNO vč. spolků.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, kdo je oprávněn podávat navrh Stanov? Pouze Rada spolku nebo i členové spolku ? Naše Rada podala návrh Stanov, který chce připomínkovat a který je naprosto odlišný od dosavadních Stanov. Velmi nestandardně zrušili kontrolní orgán při 300 000 Kč na účtě, několik členů vytvořilo protinávrh Stanov a Rada ho odmítla přijmout a poskytnout všem členům k připomínkování.
3. 10. 2016
Dobrý den.
záleží zejména na tom, jak máte postaveny stanovy. Úprava organizace spolku má v zák.89/2012 sb. Občanský zákoník dále jen OZ, převážně dispozitivní charakter. OZ stanoví, že povinnými orgány spolku jsou a) statutární orgán, který může být buď kolektivní či individuální a b) nejvyšší orgán. Současně však podle ustanovení §247 odst. 2 OZ mohou stanovy určit, že statutární orgán je zároveň nejvyšším orgánem spolku. Do působnosti toho nejvyššího orgánu spolku pak zpravidla náleží určit hlavní zaměření činnosti spolku, rozhodovat o změně stanov, schválit výsledek hospodaření spolku, hodnotit činnost dalších orgánů spolku i jejich členů a rozhodnout o zrušení spolku s likvidací nebo o jeho přeměně. Stanovy vymezují i práva členů spolku, kteří jsou mnohdy i členy nejvyššího orgánu spolku — např. tehdy, je-li nejvyšším orgánem spolku členská schůze. Zpravidla má každý člen takovéhoto nejvyššího orgánu určitá práva, např. právo podávat návrhy. Ovšem pokud stanovy spolku určují něco jiného, je třeba řídit se stanovami. Pokud tedy máte ve stanovách, že návrhy nových stanov podává pouze statutární orgán, pak byste měli jednat pouze o návrhu statutárního orgánu. Na druhou stranu takovýto postup poněkud hraničí s dobrými mravy.
Platí ustanovení §245 OZ, podle kterého platí, že na rozhodnutí orgánu spolku, které a) se příčí dobrým mravům nebo, b) mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje kogentním ustanovení NOZ nebo, c) bylo rozhodnuto v záležitosti, o které nemá orgán působnost rozhodnout, se hledí, jako by nebylo přijato (jedná se tedy o nulitní akt). Tedy záleží hlavně na obsahu Vašich spolkových stanov. Je však možné, že změna stanov, přijatá způsobem, jaký v dotazu popisujete, by mohlo být posuzováno jako tzv. nulitní akt.
Na Vašem místě bych začala vážně uvažovat o odvolání stávajících členů statutárního orgánu z funkcí, je-li takové odvolání dle obsahu stanov možné. Pokud je Vás členů nespokojených s jednáním statutárního orgánu víc, pak vězte, že statutární orgán spolku musí svolat zasedání členské schůze z podnětu alespoň třetiny členů spolku nebo kontrolního orgánu spolku. Nesvolá-li statutární orgán spolku zasedání členské schůze do třiceti dnů od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podal, svolat zasedání členské schůze na náklady spolku sám. Tedy můžete požadovat svolání zasedání členské schůze a na něm se pokusit stávající statutární orgán odvolat.
S pozdravem
Mgr. et Mgr. Kateřina Vítová

Strana: 1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11  12