Dobrý den.
Komentář k novému občanskému zákoníku, který by rozebíral právě otázku spolků, nadací, ústavu, o.p.s. atp. ještě bohužel není k dispozici a též se ještě čeká na zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva (tzv. zákon zákonů). Byl projednáván na březnové schůzi parlamentu, vládou schválen koncem února. Bez tohoto zákona se od 1.1. 2014 neobejdeme. Otázku nové úpravy spolků v NOZ, jsem konzultovala s JUDr. Deverovou. JUDr. Deverová píše komentář k této problematice v NOZ. Vše má být nakonec upraveno tak, aby valná většina stávajících o.s. mohla zůstat ve formě spolků. Zejména v oblasti kultury by měly jasně převažovat spolky. Tedy většinou by neměla být nutná transformace na o.p.s. či ústav. Takže ještě všichni vyčkejme.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den.
1. Název sdružení musíte změnit nejpozději do 1.1. 2016.
Tedy k 1.1. 2014 budete spolkem, a poté máte 3 roky na uvedení názvu a stanov do souladu s novým občanským zákoníkem. Název spolku musí obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, postačí však zkratka „z. s.“.
2. Vzor stanov spolku zatím není. Bylo by vhodné počkat na komentář k novému Občanskému zákoníku. Vzor stanov by měl být k dispozici ve 3. čtvrtletí 2013, ale i kdyby byl až po novém roce, bude dost času (na úpravu máte tři roky čas, do 1.1. 2016).
3. Pokud vyplatíte členům odměnu pouze jako příležitostnou občasnou odměnu, pak spolkem být budete moci.
Pokud by však odměny členům byly vypláceny pravidelně a soustavně, bylo by to složitější, to byste už spolkem v některých případech být nemohli.
Jde o toto: v novém Občanském zákoníku sice není nijak omezeno odměňování členů spolku za činnost ve spolku, ale zároveň spolky budou muset finanční prostředky získané vedlejší činností použít pouze na podporu činnosti hlavní. Nebude tedy možné přerozdělování finančních prostředků mezi členy spolku. Podnikání nebo jiná výdělečná činnost hlavní činností spolku být nemůže. A ani členové by neměli prostřednictvím spolku podnikat, při pravidelném odměňování členů spolku se vystavujete nebezpečí, že by toto mohlo být považováno za podnikání spolku a přerozdělování zisku mezi členy, což by Vám znemožnilo být spolkem. Pokud by příjem z činnosti ve spolku zůstal příležitostným, mohlo by to být pro některé Vaše členy jednodušší i z hlediska daní. Tedy odměny členům vyplácet lze, ale mějte na zřeteli, že jako spolek musíte dodržovat povinnost používat prostředky z vedlejší činnosti k podpoře činnosti hlavní. Tedy je nutno udržet při odměňování členů určitou mez a než bude hotov komentář k novému Občanskému zákoníku, tak doporučuji udržovat odměny členů v mezích příležitostného výdělku. Než bude jasně stanovena hranice mezi hlavní a vedlejší činností.
Hranice mezi hlavní a vedlejší činností bude jasně stanovena až v Komentáři k novému Občanskému zákoníku. Zatím je jasné pouze toto: Hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. V hlavní činnosti by měla být obsažena činnost pro členy a pak činnost, k níž byl spolek založen. Vy v ní budete mít třeba hudební činnost, hudební vzdělávání a hudební vystoupení členů spolku. Nesmí tam být podnikání ani sociální služby. Můžete mít i vedlejší činnost a zde můžete mít i hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, pokud výtěžek z té vedlejší činnosti použijete k podpoře hlavní činnosti spolku. Zde můžete mít třeba výukové placené kurzy hudby pro veřejnost, ryze komerční vystoupení členů třeba v jiných velkých souborech atp.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den.
Od 1.1. 2014 občanská sdružení, která budou splňovat pojmové znaky spolku, se stanou právně spolky. Ostatní sdružení, která znaky spolku nesplní, půjdou cestou transformace na o.p.s. a z o.p.s. poté případně dále na ústav.
Ke znakům spolku: V každém případě musí být zachováván členský princip. Tedy spolek musí být subjektem s funkční členskou základnou, jeho činnost musí obsahovat práci členů a pro členy. Činnost „pro členy“ by měla převažovat, ale podle posledních výkladů nemusí být činností jedinou a spolky budou moci konat činnost i pro veřejnost. Nesmí však mít v hlavní činnosti sociální služby — dle zákona O sociálních službách. Pokud sdružení (budoucí spolek) provozuje činnost vedlejší, a ta je výdělečná, musí být výtěžek užit pro podporu hlavní činnosti sdružení(spolku). Tedy dle Vámi uvedených informací se budete moci stát spolkem a od 1. 1. 2014 nebudete sdružení,ale spolek.
V § 3041 NOZ je uvedeno, že právnická osoba přizpůsobí do tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona společenskou smlouvu nebo statut úpravě tohoto zákona a doručí je orgánu veřejné moci, který vede veřejný rejstřík, do něhož je právnická osoba zapsána. V téže lhůtě si musíte upravit název tak, aby tento název obsahoval slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“ či zkratku z.s. Tedy od 1.1. 2014 budete spolek a do 1.1.2016 máte čas na to, abyste si v souladu s novou právní úpravou v NOZ upravili název a stanovy.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den.
Stačí prohlášení člena tak, jak jste uvedla, jen tam musí být plně identifikován člen sdružení.
Souhlas se změnou právní formy musí dát všichni členové sdružení. Doporučuje se v písemné formě. Podpis nemusí být ověřený. O rozhodnutí o změně právní formy vyhotoví sdružení zápis ve formě notářského zápisu, který nahrazuje zakládací listinu obecně prospěšné společnosti. Lze pořídit jak přímo při zasedání nejvyššího orgánu, tak dodatečně, ale je možná praktičtější pořídit jej hned při tom zasedání. Součástí zápisu musí být listina s uvedením všech členů orgánů o.p.s. (správní rada, dozorčí rada, ředitel), a také osob, které jsou zakladateli. Návrh se podává na standardním formuláři. Pouze v rubrice Ostatní skutečnosti musíte uvést, že společnost vznikla přeměnou občanského sdružení xxxx s uvedením rozhodného dne.
K návrhu na zápis budete muset, mimo běžných náležitostí, doložit stanovy s přiděleným IČ, případně doklad o přidělení IČ (u starších sdružení), dále živnostenské listy, registrace sociálních služeb a další obdobné listiny a osvědčení.
Ale neuspěchejte to, počkejte s rozhodnutím, zda transformovat či nikoli, aspoň 10 dní. Do té doby bychom měli mít k dispozici informace o tom, co bude v novém komentáři k NOZ. Vývoj situace naznačuje, že pokud máte aktivní členskou základnu a neposkytujete sociální služby, tak byste mohli být po 1.1. 2014 spolkem a nemuseli byste se na tu o.p.s. transformovat vůbec.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den,
co se strukturálních fondů týče, v současné době má Ministerstvo pro místní rozvoj pro období 2014–2020 navržené nové operační programy (dále OP) a pracuje na jejich konkrétní podobě. Návrh alokace finančních prostředků pro jednotlivé OP a konkrétní podobu OP musí schválit Evropská komise. Až po schválení OP Komisí bude možno vypracovat doporučení pro čerpání prostředků na kulturu z evropských fondů. Významnou změnou, která se dotkne Vámi zmiňované problematiky, bude existence jednoho centrálního OP pro regionální politiku, který nahradí stávajících sedm regionálních operačních programů (ROP).
Pro aktuální informace o strukturálních fondech doporučuji sledovat oficiální webové stránky Ministerstva pro místní rozvoj http://www.mmr.cz/cs/Uvodni-strana a stránky http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Uvodni-strana. Aktuální informace o programu Culture jsou k dispozici na stránkách http://eacea.ec.europa.eu/index_en.php.
S pozdravem
Ing. Eva Bláhová

Dobrý den.
Není vůbec zřejmé, zda ústav bude ideální právní formou pro transformaci občanských sdružení či nikoli, ale je pravděpodobné, že ústav bude po 1.1.2014 nejčastější formou NNO v ČR . Je to tím, že většina občanských sdružení poskytuje služby veřejnosti a tedy nečlenům, proto se tato občanská sdružení pravděpodobně nebudou moci stát spolky. Zatím není jasně stanovena hranice do jaké míry a zda vůbec budou moci spolky poskytovat služby vně členské základny. Bohužel v tuto chvíli převládá ve výkladu nového Občanského zákoníku stanovisko, že spolky budou moci pouze uspokojovat a hájit zájmy členů spolku. Ty subjekty, které poskytují služby také veřejnosti (nečlenům), nebudou moci být spolky. Budou si muset vybrat, dle převažujícího typu a obsahu činnosti, mezi právní formou „ústav“ nebo právní formou „sociální družstvo“.
Výklad nové právní formy „sociální družstvo“ není zcela jasný. Jde o netypickou právní formu v českém právním prostředí. Sociálními družstvy budou pravděpodobně ta současná občanská sdružení, která dnes poskytují sociální služby, nebo pracují převážně v sociální sféře. Odborná i široká veřejnost nyní čeká na připravovaný komentář nového občanského zákoníku, který by mohl přinést zpřesnění některých nejasností ohledně transformace občanských sdružení po 1. lednu 2014. Ale pro většinu občanských sdružení v oblasti kultury, která poskytují služby veřejnosti, bude jedinou možnou formou „ústav“.
Měnit se na o.p.s. nemusíte a už vůbec se nemusíte měnit hned 1.5.2013. Není to povinnost, ale pokud se nepřeměníte, čeká Vás po 1.1.2014 hodně nejistoty. Na druhou stranu je dobré, že existuje tato možnost. Dokud nebyl přijat zákon o změně právní formy občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost, tato možnost nebyla a nejistota byla neřešitelná. Nejpozději ode dne 1.5. 2013 tedy nastane účinnost zmíněného zákona díky němuž se na o.p.s. změnit budete moci. Dnem účinnosti tohoto zákona tak vzniká možnost transformovat se na o.p.s. Pokud to nestihnete nebo neuděláte, stanete se 1.1.2014 spolkem. Protože však poskytujete služby veřejnosti, tak ale spolkem vlastně nebudete moci být. Do 1.1.2016 budete mít čas na to, abyste si své stanovy dali do souladu s novou právní úpravou a vyjmuli ze své činnosti služby pro nečleny.
Což pravděpodobně, vzhledem k povaze Vaší činnosti, nebude možné. Pokud pak budete mít v předmětu činnosti služby pro veřejnost, tak Vás ministerstvo upozorní, že jako spolek nesplňujete pojmové znaky spolku dle nového OZ. Budete vyzváni k nápravě stavu a budete se muset vzdát té činnosti pro nečleny. Když to nebudete moci splnit, tak Vám nezbude, než zaniknout — buď dobrovolně anebo budete zrušeni soudem. Samozřejmě můžete pak založit nový subjekt se stejnou náplní činnosti, ale ve formě, která bude odpovídat právnímu stavu po 1.1. 2014. Patrně byste v roce 2014 zakládali ten „ústav“.
Na duben chystáme instruktážní článek na téma „co bude po 1. 1. 2014“, který najdete na našem webu.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den.
Na obecně kulturní události lze samozřejmě vybírat dobrovolné vstupné. Účast na obecně kulturní události je dobrovolná, vstupné být placeno nemusí, záleží na uvážení každého návštěvníka. Vzhledem k dobrovolnosti vstupného však může vzniknout problém s vybíráním poplatků. I v případě kulturních akcí, na kterých je vybíráno vstupné, jste povinni hradit poplatky ze vstupného dle ustanovení § 6 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, pokud byly obcí stanoveny vyhláškou.
V zákoně o místních poplatcích (ZMP) je stanoveno, v ust. §6, že poplatek se vybírá ze vstupného, sníženého o daň z přidané hodnoty, je-li v ceně vstupného obsažena. Za vstupné se považuje finanční částka zaplacená účastníkem akce za to, aby se jí mohl účastnit. V praxi se to dá řešit i tak, že po skončení akce bude tržba sečtena a zavedena jednorázovým příjmovým dokladem do pokladny. Z této částky se bude odvíjet poplatek ze vstupného. Pokud jde o dobrovolné vstupné, zákon případně předpokládá i možnost osvobození od placení poplatku podobně jako např. u akcí, jejichž výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely (tam je osvobození od poplatku však řešeno přímo zákonem).
Stanovení osvobození od poplatku jsou v pravomoci obce, která tento problém může komplexně řešit v Obecně závazné vyhlášce. Obec určí další určitý okruh poplatkových subjektů nebo akcí, z nichž nebudou vybírány poplatky ze vstupného. Takže lze požádat obec, aby ve své OZV (týkající se místních poplatků) stanovila výjimku z placení poplatku ze vstupného.
Ještě pro úplnost připomenu, že i dobrovolné vstupné, které je na představeních vybírané v hotovosti, ať již v jednotné či dobrovolné výši, by mělo být řádně zaúčtováno. Jedná se o příjmy ovlivňující základ daně z příjmů. Ale zde je nutné mít na zřeteli, že při dobrovolném vstupném nebudete mít k dispozici doklady o počtu diváků (vstupenky nebo jiné dokumenty k vyúčtování zisku z prodeje vstupného), takže nebudete moci doložit výši tržeb. A tak se můžete v rámci daňového řízení na finančním úřadě ocitnout v důkazní nouzi při prokazování, že jste vykázali skutečnou výši tržeb ze vstupného (viz §39, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů).
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den.
Občanská sdružení přestanou ode dne účinosti nového občanského zákoníku, jako právní forma existovat.Pokud tedy poskytujete služby jenom členům,pak se z Vašeho OS stane od 1.1.2014 spolek a Vy si pak budete muset dát do souladu s novou právní úpravou název a stanovy. 1.1. 2014 je datum od něhož budete spolkem, pokud poskytujete služby jen členům, jak jsem již uvedla. Následně si pak Vy jakožto bývalé občanské sdružení — k 1. lednu 2014 již spolek — upravíte si na základě ustanovení nového občanského zákoníku svůj název a své stanovy a to vše nejpozději do 1.1.2016 .Jestli poskytujete služby veřejnosti a tedy i vně členské základny, spolkem být nemůžete.Můžete se stát buď ústavem nebo sociálním družstvem-v obou těchto případech však musíte nejdřív změnit svou právní formu na ops(obecně prospěšnou společnost) a po 1.1.2014 se z té ops tranformujete na ústav nebo sociální družstvo-podle druhu Vaší činnosti. Sociální družstva budou vyvíjet obecně prospěšné činnosti za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti zejména v oblasti vytváření pracovních příležitostí, sociálních služeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje. Pokud neposkytujete služby znevýhodněným skupinám,pak budete patřit mezi ta občanská sdružení, poskytující služby i nečlenům, která se transformují na ústavy. Což bude asi většina stávajících OS.
To , že jste sdružením dobrovolníků,nemá na zánik právní formy OS vliv.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den.
Z hlediska práva jsou vaši členové kapely v podstatě nejblíže dobrovolníkům.
Pokud chcete proplatit cestovní náhrady svým hráčům– dobrovolníkům, pak s nimi musíte uzavřít tzv. nepojmenovanou smlouvu (např. smlouvu o proplácení cestovních náhrad), kterou upravuje občanský zákoník v § 51. Tím se zavážete, že cestovatelům proplatíte cestovné, pokud splní podmínky ve smlouvě.
Na základě této smlouvy si hudebníci udělají vyúčtování cestovného vždy podle toho, co jste se jim v té smlouvě zavázali poskytnout. Neřídíte se zákoníkem práce, ale tou sepsanou smlouvou, tedy Vaší dohodou, kterou uděláte mezi sebou. Z hlediska daní by šlo snad tyto příjmy podřadit pod pojem příjmy z příležitostných činností, tato skupina příjmů je osvobozena od daně, pokud jde o činnost, která není provozována podnikatelem a jejíž úhrn nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000 Kč.
S pozdravem
Mgr. K. Vítová

Dobrý den.
Stávající občanská sdružení budou mít tyto možnosti:

1. Stanou se dnem účinnosti občanského zákoníku „spolkem“, což je zásadně členská organizace, jejíž hlavní činností je spolková činnost vykonávaná členy nebo pro členy. Následně bývalé občanské sdružení — nyní již spolek — upraví na základě občanského zákoníku svůj název a své stanovy a to vše nejpozději do 1. 1. 2016. Spolkem se však mohou stát jen ta občanská sdružení poskytující služby jen a výhradně členům, což patrně není Váš případ.
2. OS, která poskytují služby i nečlenům tedy i veřejnosti se transformují na „ústavy“, takto pak budou poskytovat obecně prospěšné služby nebo realizovat obecně prospěšné činnosti v režimu velmi podobném fungování obecně prospěšné společnosti nebo
3. se transformují na „sociální družstvo“, dle zák. č. 90/2012 sb. v platném znění, zákon o obchodních společnostech a družstvech. Sociální družstvo bude vyvíjet obecně prospěšné činnosti za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti zejména v oblasti vytváření pracovních příležitostí, sociálních služeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje. Pokud neposkytujete služby znevýhodněným skupinám, tak se Vás nebude týkat ani to sociální družstvo. Vy tedy dle mého názoru nemůžete být spolkem, protože poskytujete služby vně členskou základnu (kulturní akce jsou, předpokládám veřejné) a sociální družstvo též není vhodné, takže z Vás bude pravděpodobně ústav a v ústav se vyvinete přes obecně prospěšnou společnost (jinak to nejde).
V dubnu nejpozději však 1. 5. 2013 budete mít nově možnost změnit si právní formu na vhodnější obecně prospěšnou společnost. Byl schválen zákon o změně právní formy občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost. Zákon má umožnit občanským sdružením, která o to hlasy všech svých členů projeví zájem, změnit právní formu na obecně prospěšnou společnost (její fungování je v tuto chvíli upraveno zákonem č 248/1995). Taková obecně prospěšná společnost bude považována za nástupnickou organizaci občanského sdružení. Ke změně právní formy v tomto případě potřebujete souhlas všech členů sdružení, rozhodnutí o změně právní formy ve formě notářského zápisu. Návrh na zápis změny právní formy do rejstříku obecně prospěšných společností poté podají osoby, které už v danou chvíli budou v postavení zakladatelů obecně prospěšné společnosti ve lhůtě 90 dnů ode dne rozhodnutí o změně právní formy.
Nebude-li návrh podán ve stanovené lhůtě, nelze již na základě takového rozhodnutí návrh na zápis do rejstříku obecně prospěšných společností podat. Změnu právní formy oznámí do 15 dnů po jejím zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností ředitel obecně prospěšné společnosti Ministerstvu vnitra.
Takže:
1. Musíte se transformovat na o.p.s
2. Musíte oznámit změnu právní formy ministerstvu vnitra
3. Po 1.1 2014 se patrně dle nového občanského zákoníku stanete „ústavem„
Více informací najdete na našich stránkách tak v červnu 2013.
Připravujeme manuál pro občanská sdružení, ohledně dopadů nového občanského zákoníku, ale nyní ještě jsou v legislativním procesu některé novely zákonů,které ke zpracování manuálu budeme potřebovat.
S pozdravem
Mgr. K. Vítová

Do kroniky je možné nahlédnout ve vymezené době na obecním úřadě. Pokud je nahlížení umožněno do kroniky ručně psané nebo do kroniky v podobě tištěné vázané papírové knihy s číslovanými listy, děje se tak pod dohledem kronikáře. Občan obce starší 18 let, jakož i osoba, které zákon přiznává práva občana obce, může navrhnout písemně změnu, doplnění nebo opravu zápisu v kronice. Obec na základě těchto návrhů podle okolností zápis v kronice opraví, doplní nebo jinak změní. Obec je povinna zabezpečit kroniku proti ztrátě, poškození a neoprávněnému přístupu, většinou se na takovém zabezpečení podílí i kronikář a obec mu k tomu musí vytvořit podmínky. O poskytnutí kopie kroniky v elektonické podobě zákon nehovoří, není tedy zakázáno, aby tak kronikář na žádost občana učinil (např. studentovi píšícímu diplomovou práci lze takto vyhovět), ale povinností kronikáře to také není. Elektronickou kopii kroniky lze pořídit pouze pro osobní potřebu a na náklady žadatele a nesmí být porušena ustanovení autorského zákona. Není však povinností kronikáře takovou kopii pořídit. Originál kroniky nesmí být v žádném případě, třetí osobou, vynášen z městského úřadu, kde je uložen. Třetí osobou je zde míněna osoba, jež není kronikářem. Doporučuji, aby si obec sama např. vyhláškou upravila podrobnosti nakládání s kronikou a v každém případě doporučuji, abyste k vydávání kopií kroniky v el. podobě měla písemný souhlas starosty obce, event. rady.
Použité předpisy : zák. č. 132/2006 sb . o kronikách obcí
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den.
Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen umožnit svým zaměstnancům ve všech směnách stravování; tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. Samotný příspěvek zaměstnavatele na stravování svých zaměstnanců (např. formou stravenky) je však dobrovolným plněním ze strany zaměstnavatele (tzv. benefitem), tzn., že zaměstnanci na tento příspěvek (stravenku) nemají právní nárok.Tedy záleží na tom, zda a za jakých podmínek zaměstnavatel chce stravenky poskytnout. Pokud však už stravenky poskytuje, musí ke všem zaměstnancům přistupovat stejně a stravenky poskytnout za stejných podmínek, a tedy nemůže stravenku neposkytnout jen proto, že je zaměstnanec důchodcem. Pokud však důchodce pracuje jen na „částečný „úvazek, může být situace jiná. Jednou z podmínek týkajících se poskytování stravenek je, že zaměstnanec byl přítomen v práci během stanovené pracovní směny po dobu alespoň 3 hodin. Pokud by zaměstnavatel poskytl stravenku i zaměstnanci pracujícímu méně než 3 hodiny za směnu, pak by si ji nemohl daňově uplatnit jako svůj výdaj (náklad). Poskytování stravenek se totiž považuje za zajištění stravování zaměstnanců prostřednictvím jiných subjektů. Daňové uplatnění stravenek zaměstnavatelem vychází ze znění §24 odst. 2 písm. j bod 4 Zákona o dani z příjmu č. 586/1992 Sb., kde je stanoveno, že: Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny.
Jestliže však důchodce pracuje déle než 3 hodiny denně a zaměstnavatel sttravenky poskytuje, má pracující důchodce na ně nárok stejně jako ostatní zaměstnanci (za stejných podmínek) — není zde tedy kritériem důchodový věk, ale to, zda benefit stravenek je poskytován a délka odpracované doby v rámci dne či směny.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den.
Vypadá to zatím tak, že pokud nedojde k novelizaci zákona č. 563/1991 sb. o účetnictví, tak aby tento zákon vyhovoval i právnímu stavu po účinnosti nového Občanského zákoníku, budete muset po 1. lednu 2014 přejít k účetnictví podvojnému. Zák. o účetnictví totiž ve stávající verzi vůbec neřeší to, že se občanská sdružení změní ve spolky.
Jde dle mého názoru o další „nepozornost„zákonodárců. Pokud si však zákonodárci toho včas nevšimnou a vše nenapraví, budete muset akceptovat podvojné účetnictví.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den.
Autorské právo a práva s ním související jsou upravena v Autorském zákoně č.121/2000 Sb. Nejvýznamnějším majetkovým právem autora je právo své dílo užít, a to v původní nebo jiné zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva (licenci). Právem dílo užít se rozumí zejména právo na rozmnožování díla, právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla, právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla, právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla atp. Majetková práva obecně trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Bez udělené licence od autora lze dílo užít pouze v zákonem stanovených případech, a to buď tzv. volným užitím nebo na základě tzv. zákonné licence. Volným užitím díla se rozumí užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení zisku — což asi není Váš případ, ale uvádím zde pro úplnost. Mezi zákonné licence patří např. právo citací, právo užít dílo za účelem propagace výstavy uměleckých děl a jejich prodeje, právo užít dílo k úřednímu účelu či za účelem zpravodajství o aktuální události nebo právo užít dílo v rámci občanských či náboženských obřadů atd.
Tedy: Již samotné pořádání výstavy musíte mít smluvně ošetřeno. Musíte mít udělenu licenci od dědiců autora. Předpokládám, že jste již s dědici jednala a licenci máte. V dané smlouvě lze zmínit a smluvně tak ošetřit i to, že užijete výřezu rozmnoženiny autorského díla k propagaci akce. Pokud jste toto ve smlouvě neřešila, pak i tak můžete Vy, jakožto organizátorka výstavy nebo prodeje originálů, rozmnoženinu výřezu díla, které vystavujete použít i k propagaci akce(viz. § 32 AutZ). Pokud ale nejde o dílo anonymní, musíte i v rámci reklamy uvést jméno autora uměleckého díla. Výřez užitý k propagaci akce by však neměl obsahovat celý ústřední motiv díla (jen jeho část), nemělo by jít o výřez větší části díla vcelku.
S pozdravem
Mgr. Katřina Vítová

Dobrý den.
Užívání stavby je možné –v závislosti na tom, o jakou stavbu jde (§ 119 a § 122 odst. 1 Staveb. Zák.- na základě kolaudačního souhlasu, na základě oznámení záměru započít s užíváním dokončené stavby, nebo ve volném režimu bez uvědomění stavebního úřadu (stavební úřady). U staveb, které lze užívat na základě oznámení, může po oznámení záměru stavební úřad provést tzv. závěrečnou kontrolní prohlídku stavby (kontrolní prohlídka stavby). Jestliže zjistí, že nejsou splněny podmínky ochrany života, zdraví anebo životního prostředí nezbytné pro její užívání, že stavba ohrožuje bezpečnost, nebo nejsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu, vydá rozhodnutí, jímž užívání stavby zakáže.
Pokud již byla restaurace v kempu zkolaudována jako restaurace, nevidím důvod, proč by vám měl stavební úřad zakazovat pořádání kulturních akcí v této restauraci. Musíte samozřejmě dodržovat příslušné limity týkající se např.ochrany před hlukem atp.Též nesmíte zapomenout platit příslušné poplatky autorským svazům (zde pravděpodobně OSA).
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den.
Při uzavírání smluv se projevuje jeden ze základních občanskoprávních principů – zásada smluvní volnosti. Tedy v zásadě ano, smlouvu sám se sebou uzavřít můžete, pokud tato smlouva nebude např. v rozporu s dobrými mravy. Určitá omezení smluvní volnosti lze nalézt v právu pracovním, takže např. jednatel společnosti nemůže uzavřít smlouvu sám se sebou. Omezení smluvních aktivit se dále může týkat i subjektů veřejné správy např. v oblasti tzv. fiskální správy, kde subjekty veřejné správy vstupují do vztahů práva občanského, obchodního a pracovního. Normy správního práva určitým způsobem v některých případech omezují smluvní volnost subjektů veřejné správy.
Pokud však váš případ nepatří mezi výše uvedené výjimky (z dotazu usuzuji, že nepatří) smlouvu sám se sebou uzavřít můžete, ovšem dejte pozor, aby taková smlouva nebyla v rozporu s podmínkami grantu.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Vámi popsaný přestup je v zásadě možný, pokud jej nevylučují stanovy občanského sdružení.
Organizační jednotky sdružení mohou mít dvojí podobu. Mohou být jednak nadány právní subjektivitou jednak nikoli. Jejich zřízení může být obsaženo ve stanovách nebo jiném vnitřním předpisu sdružení, také je lze zřídit jednorázovým aktem, např. rozhodnutím členského shromáždění.
Zde tedy jde o organizační jednotku s právní subjektivitou. Tyto organizační jednotky s právní subjektivitou jakožto právnické osoby musí mít vlastní název, který musí být odlišný od názvu jakékoli právnické osoby včetně mateřského sdružení. Vymezení úkolů organizační jednotky je věcí stanov sdružení nebo statutu organizační jednotky, který upravuje její vnitřní fungování.
Organizační jednotka s právní subjektivitou má plnou právní způsobilost nabývat práva a povinnosti, jde zde vlastně o právnické osoby odvozené od sdružení, existenčně na něm závislé.
Zákon o sdružování občanů věnuje organizačním jednotkám sdružení bohužel jen minimální pozornost, a tedy ani nejsou řešeny otázky spojené s ustavováním a zrušováním těchto jednotek. Sice ze zásady „co není zakázáno, je dovoleno, by bylo možno dovozovat, že by organizační jednotka tzv. přestoupit mohla, vzhledem k tomu, že však je organizační jednotka s původním občanským sdružením spjata, je nutné mít na zřeteli, zda „přestup“ organizační jednotky nezakazují stanovy původního občanského sdružení. Pokud to stanovy nezakazují, pak organizační jednotka s právní subjektivitou může z původního občanské ho sdružení vystoupit a stát se členem jiného občanského sdružení. To lze podpořit i principem svobody sdružování, kdy každý má právo, není-li to v rozporu se stanovami, do občanského sdružení svobodně vstoupit, ale i ze sdružení svobodně vystoupit. Toto právo nelze upírat ani organizačním jednotkám obč. sdružení.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den,
nejdříve připomenu hlavní pojmové znaky občanských sdružení:
a) oddělení občanských sdružení od státu,
b) princip osobního členství a dobrovolnost členství,
c) spolkovou samosprávu,
d) oddělení majetku občanského sdružení od majetku jeho členů s vyloučením zákonného ručení členů za dluhy občanského sdružení,
e) spolkovou činnost jako statutární činnost občanského sdružení,
f) založení občanského sdružení k jiným účelům než podnikání — srov. §1 odst. 3 písm. b) zákona č.83/1990 Sb. podle nějž se tento zákon nevztahuje na „sdružování občanů k výdělečné činnosti“.
Citované ustanovení ovšem nelze vykládat jako zákaz výdělečné činnosti spolků, ale tak, že občanské sdružení nemůže být založeno za účelem podnikání. Účel založení občanského sdružení je např. zájmový a může být pro jeho členy prospěšný nebo veřejně prospěšný.
Až jako vedlejší činnost může občanské sdružení vykonávat činnost výdělečnou, ovšem její výdělek může být použit opět jen k financování toho primárně zájmového účelu, k němuž bylo sdružení založeno. V žádném případě nesmí dojít k přerozdělování případného zisku mezi členy sdružení. Je možné vyplácet finanční odměnu členům statutárních orgánů sdružení, pokud si to upravíte ve stanovách. Občanské sdružení může mít své zaměstnance v pracovním poměru, a ti pak dostávají mzdu, nebo osoby spolupracující se sdružením na základě DPP či DPČ, ty pak dostávají odměny z dohod. Nelze však člena finančně odměňovat za členství v OS. Mezi typická členská práva členů OS patří např. právo účastnit se valné hromady,
- hlasovat, volit a být volen,
- kdykoliv vznášet podněty k výkonnému výboru a valné hromadě,
- být pravidelně informován o činnosti výkonného výboru.

1. Tedy můžete např. pořádat představení, zisk však můžete použít jen pro podporu činnosti sdružení, nesmíte ho rozdělit mezi členy. Odměnit členy sdružení lze jen tehdy, budou– li tito členové pro sdružení pracovat např. na DPČ, ale i v tomto případě je nutné si počínat tak, aby finanční úřad tuto Vaši činnost nevyhodnotil jako tzv. skryté podnikání.
S ohledem na podstatu občanských sdružení je pro podnikání občanských sdružení formou vedlejší činnosti limitující to, že primárně musí občanské sdružení realizovat spolkovou činnost a snažit se o naplnění účelu, k němuž bylo založeno, taktéž musí fungovat spolková samospráva. Jestliže by občanské sdružení realizovalo vedlejší činnost — podnikatelské aktivity, aniž by jejich smyslem bylo vytváření zdrojů či podmínek k naplnění primárních účelů občanského sdružení, jednalo by se právě o takové skryté podnikání. V zásadě může občanské sdružení podnikat pouze tehdy, pokud je podnikáním dosaženo lepšího využití majetku občanského sdružení.

2. Ano mohou existovat i OS profesionálů, existuje např. Sdružení profesionálních pracovníků památkové péče, které slouží jako dobrovolná svépomocná organizace s cílem sdružovat profesionální pracovníky památkové péče a propagovat zájem o památkovou péči. Členy tohoto sdružení jsou profesionálové v oboru, avšak ve sdružení jsou sdruženi bezplatně.

3. Můžete vést jednoduché účetnictví — to mohou užívat m. j. občanská sdružení, jejich organizační složky a orgány, které mají právní subjektivitu, sdružení právnických osob a nadační fondy, pokud nepodnikají, nebo pokud jejich příjmy nedosáhly v předchozím roce výše 3 000 000 Kč. Pokud přestanete splňovat uvedenou podmínku, jste povinni vést podvojné účetnictví. Je též nutné, aby výroční zprávy občanského sdružení byly zpracovány tak, aby mohla být odděleně popsána spolková činnost i případné ekonomické aktivity.

Daně: Občanské sdružení patří z hlediska daně z příjmů mezi tzv. subjekty, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, tedy zákon sice nedovoluje zakládat občanská sdružení za účelem výdělečné činnosti, avšak nezakazuje jim výkon vedlejší hospodářské činnosti. Výnosy z takové činnosti jsou pak další kategorií příjmů, které budou vždy předmětem daně z příjmu.
DPH bude i občanské sdružení muset platit, bude-li provozovat ekonomickou činnost. Osobou povinnou k dani je každý subjekt, tedy i nezisková organizace, např. občanské sdružení (osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání), jestliže uskutečňuje ekonomickou činnost.

Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den,
původně se sice hovořilo o tom, že změna vejde v platnost 1.9.2012. Ovšem realita je jiná. Dříve než k 1.1.2013 to zřejmě nebude. Jednak se, lapidárně řečeno, vše nestihlo prohlasovat dle původních časových předpokladů, a nadto čtyřměsíční odklad na 1.1.2013 doporučil již v dubnu i sněmovní kulturní výbor. Opoziční zastupitelé tedy patrně získají právo ze zákona publikovat v obecních novinách, ale až od příštího roku, ne od září, jak navrhla vláda. Až bude ve sbírce publikováno novelizované znění zákona, čímž budeme vědět nejen datum platnosti, ale i datum, od kdy bude předpis účinný a tedy v praxi aplikovatelný, budeme Vás informovat.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den,
obecně platí, že abyste mohl dostat podporu z grantu, musíte předložit poskytovateli (obec, město, kraj, ministerstvo, fondy EU) bezchybnou žádost, kde přesně popíšete svůj projekt. Jeho předmět, cílovou skupinu, rozpočet a další. Všechny požadavky na příjemce grantu poskytovatel píše ve vyhlášených podmínkách grantu. To, jestli Vám proplatí jízdné, závisí na konkrétních podmínkách a pravidlech jednotlivých poskytovatelů. Nepíšete o jakou činnost se jedná konkrétně, ale jestliže přednášíte a jste o.s.v.č., domnívám se, že Strukturální fondy EU by pro vás připadaly v úvahu jen v případě, pokud byste se účastnil v rámci nějakého velkého projektu, protože tyto fondy nejsou určeny pro jednotlivce. Většinou jsou podporovány instituce a ty mají dále své partnery. Veškeré informace naleznete na: http://www.strukturalni-fondy.cz/.

S pozdravem
PhDr. Jindřiška Gregoriniová