STÁTNÍ PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE

informace • konzultace • semináře • festivaly • publikace • periodika

Kontakt: NIPOS • P.O.Box 12 • Fügnerovo náměstí 1866/5 • 120 21 Praha 2
telefon: 221 507 900 • e-mail: nipos@nipos-mk.cz

English summaryAbout NIPOS


Zpět na úvodní stránku

Poradna NIPOS

Naše poradna se specializuje na bezplatné poradenství v oblasti:

  • Financování kultury z veřejných rozpočtů
  • Legislativa v kultuře
  • Pořádání kulturních akcí (zejména neprofesionální umělecké aktivity)
  • A další…

Poradna je určena především pracovníkům státní správy a samosprávy, neziskovým právnickým osobám, fyzickým osobám působícím v oblasti kultury, ale i studentům.

Poradna nenahrazuje informace, které jsou běžně dostupné na webových stránkách NIPOS (termíny přehlídek a festivalů, statistická data apod.). Rovněž neslouží ke zpracování rešerší, analýz atd.

Na dotazy, které nesou­vi­sejí s uve­de­nou pro­ble­ma­ti­kou, si vyhra­zu­jeme právo neod­po­ví­dat.

Než vlo­žíte dotaz, hle­dejte nej­prve infor­mace v již zod­po­vě­ze­ných dota­zech níže podle témat či zada­ných výrazů. Nenajdete-li potřebné infor­mace na strán­kách Poradny, zpro­střed­ku­jeme vám odpo­věď odborníka/ice obvykle do 10 pra­cov­ních dní (v pří­padě slo­ži­těj­ších dotazů může být tato lhůta delší).


Otázka s odpo­vědí budou zve­řej­něny na našem webu. Povin­nou sou­částí for­mu­láře je vypl­nění emai­lové adresy. Vaše emai­lová adresa nebude na strán­kách zobrazena.

ČASTO KLADENÉ DOTAZY
Prohledat časté dotazy:  

Strana: 1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11  12  13 
Dobrý den, snažil jsem se vyhledat oficiální definici "estetických aktivit dětí a mládeže", nebyl jsem však úspěšný. Existuje nějaká legislativní či jiná oficiální definice, nebo se jedná jen o zaužívané "tradiční pojmosloví" bez oficiální definice? Nevíte, jaká je historie tohoto konceptu? Doporučili byste mi případně nějaké informační zdroje? Děkuji za pomoc!
21. 11. 2017
Dobrý den,
tento pojem je jednoduše odvozený od dříve hodně rozšířeného pojmu „estetická výchova“, což je mj. zastřešující pojmenování pro výchovu výtvarnou, hudební, pohybovou, dramatickou, literární... (viz např. časopis Estetická výchova, který vycházel do r. 1992 a zahrnoval část výtvarnou a část hudební). Důvod, proč je pojem „estetické aktivity“ využíván, je snaha odlišit tyto aktivity od „neprofesionálních uměleckých aktivit“, které se týkají spíše dospělých. Tato distinkce vychází z přesvědčení, že ve výtvarné, hudební, dramatické… výchově nejde na prvním místě o umění jako takové a že tyto obory patří především do oblasti výchovy a osobnostního rozvoje, nikoliv do sféry „amatérského hnutí“.
Estetické aktivity dětí a mládeže lze tak vymezit jako tvůrčí a umělecké aktivity, které mají vliv na utváření osobnosti dítěte ve věku předškolním a školním, a pokud jde o mládež, tak tradičně se jako jakýsi věkový strop užívá buďto věk 18 let anebo 26 let. To záleží na úhlu pohledu a na nastavení konkrétní aktivity.
Pokud jde o legislativního vymezení, přesná definice pojmu estetické aktivity dětí a mládeže v české legislativě neexistuje.
Co se týče zdrojů informací, doporučujeme:
http://www.nipos-mk.cz/?p=12288
https://www.mkcr.cz/regionalni-a-narodnostni-kultura-1243.html
S pozdravem
Kateřina Vítová a Jakub Hulák

Dobrý den, mám na starosti expozici hudebních nástrojů, jež je v soukromém vlastnictví jednoho nadšeného skvělého muže. Tato expozice v tuto chvíli čítá přes 700 exponátů a dále se rozrůstá. Nestačí nám tedy prostory a rádi bychom i rozšířili náš program. Můj dotaz tedy zní, je možné aby se sřizovatelem této expozice stal stát či kraj? Po splnění všech podmínek a zapsání do CES. Co z toho dále plyne pro majitele hudebních nástrojů i nemovitosti ve které je expozice umístěna? Tento krok bychom chtěli podniknout hlavně kvůli možnosti čerpání dotací. Sám jsem tyto informace nikde nedohledal. Děkuji Vám za pozornost a případně i za odpověď. Hezký den
2. 11. 2017
Dobrý den,
na prvním místě bych písemně požádala o spolupráci obec i kraj, kde se sbírka nachází.
Kraje i obce jsou veřejnoprávní korporace a jejich hlavním znakem, který je odlišuje od klasických státních orgánů, je širší míra samosprávy. Mají vlastní majetek a vlastní příjmy a hospodaří ze svého rozpočtu (samozřejmě musí splňovat všechny požadavky zákona). Kraj i obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Tyto samosprávy mají pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. Veřejným zájmem tak může být infrastruktura, dostupné vzdělání i kulturní služby či zdravotnictví.
Obec pečuje o potřeby svých občanů. Obec má, dle zákona 128/2000 Sb., zák o obcích v samostatné působnosti, mít i náležitou péči o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.
Rovněž je i povinností kraje vykonávat nejrůznější funkce, m.j. v oblasti kultury a ochrany kulturního dědictví. V přenesené působnosti vykonává kraj úkoly v oblastech, jako je ochrana etnických menšin (souvisí se subkulturami), ochrana přírody a krajiny, ochrana evropsky významných lokalit (i lokalit kulturních), státní správa na úseku památkové péče, státní správa na úseku státního odborného dozoru v dopravě (souvisí např. s kulturní turistikou, ochranou památek, dostupností kulturních služeb).
Obec by Vám mohla poskytnout např. prostory k uskladnění a vystavování sbírky. Tyto prostory Vám obec může poskytnout buď za symbolické nájemné anebo bezplatně (to by byla smlouva o výpůjčce dle § 2193 a násl. Občanského zákoníku). Nebo Vám může poskytnout dotaci na podporu Vaší činnosti, případně by Vám mohly být poskytnuty obě tyto formy podpory.
Podobně Vám může vyjít vstříc a obdobnými formami Vás může podpořit i kraj. Postavení kraje upravuje zákon 129/2000 Sb., Krajské zřízení.
Oslovte tedy písemně kraj i obec a požádejte je o podporu. V žádosti popište sbírku: kolik je to nástrojů, z jakého období a oblasti, dále popište, proč je, dle Vašeho názoru, sbírka pro kulturní život obce, kraje či regionu důležitá (např. přispěje k rozvoji turistiky, významně dokumentuje kulturní vývoj regionu atp.). Požádejte o spolupráci a podporu a ideálně usilujte o setkání v dané věci se starostou, radním pro kulturu nebo hejtmanem atp. (dle situace).
Podmínky podpory a spolupráce si s obcí či krajem ujednáte a pravděpodobně uzavřete i nějaké smlouvy, např. smlouvu o nájmu prostor nebo smlouvu o výpůjčce prostor (a pak pro obě strany budou ze smluv vyplývat ta práva a ty povinnosti, které si ujednají).
Pokud se kupříkladu s krajem dohodnete na širší podpoře sbírky, budete patrně uzavírat smlouvu o Partnerství a spolupráci dle § 1746 odst. 2 , zák. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku (a opět pro obě strany budou ze smlouvy vyplývat ta práva a ty povinnosti, které si ujednají.) Sbírku byste si ale v každém případě měli nechat adekvátně pojistit.
Tedy oslovte kraj i obec a zkuste se dohodnout na podpoře.
Můžete se samozřejmě obrátit i na Ministerstvo kultury ČR. To Vám může poskytnout např. dotaci.
Samozřejmě se můžete rozhodnout sbírku darovat státu nebo obci atp. Ale to by asi pro Vás nebylo moc výhodné, vzdali byste se umělecky jistě hodnotných předmětů.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, jsem členem neziskové organizace v uměleckém sektoru. Chybí nám kvalitní fundrising. Respektive bychom byli rádi, jak a kde se vzdělávat při naší profesi a zkvalitnit tak komunikaci mezi "fundriserem a sponzorem". Dnes jsme se teprve dozvěděli o letošní SCF 2017 programu. Existuje i celoroční vzdělávání? Přes neziskovky.cz? Děkujime.
11. 10. 2017
Dobrý den,
Nipos v současné chvíli nepořádá vzdělávací kurz na téma fundraisingu. Nabízíme kurzy z oblasti účetnictví, autorského práva, práva pracovního, marketingu v kultuře atd. Zatím ještě není uveřejněn plán seminářů na rok 2018. Sledujte tedy, prosím, webové stránky Nipos. http://www.nipos-mk.cz/?cat=459
Neziskovky.cz pořádají kurzy z oblasti fundraisingu a nabízejí i možnost kurzů tzv. na klíč, tedy kurzů koncipovaných individuálně, podle požadavků poptávající organizace. Více informací zde : http://www.neziskovky.cz/clanky/507/vzdelavani/

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, chtěli bychom se zeptat, zdali bude mít na divadelní spolky dopad Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 tzv. GDPR a popřípadě v jaké míře se dotkne zpracování údajů členů?
24. 9. 2017
Dobrý den.
GDPR je obecné nařízení na ochranu osobních údajů a nějakým způsobem se dotkne každého, kdo shromažďuje nebo zpracovává osobní údaje občanů EU. Týká se právnických osob, ale teoreticky i jednotlivců, pokud pracují s osobními údaji, třeba zaměstnanců nebo klientů.
Pokud máte zaměstnance, pak zpracováváte jejich osobní údaje a ty musíte již nyní adekvátně chránit podle zákona.
Stejně tak pokud si vedete nějakou databázi, třeba klub abonentů či klub přátel Vašeho divadla, získali jste jejich osobní údaje a těmi musíte již dnes náležitě nakládat.
Pokud však dnes plníte povinnosti podle současného zákona o ochraně osobních údajů, pak až nastane účinnost GDPR v květnu 2018, měli byste si vystačit s tím, že interně zrevidujete, zda plníte povinnosti podle současného zákona o ochraně osobních údajů, který je s GDPR vcelku kompatibilní.
Tedy ano, GDPR by se Vás dotknout mohl, ale neměla by to být žádná výrazná změna oproti současnému zákonu o ochraně osobních údajů. Pokud jej respektujete, bude dopad na Vás a Váš spolek minimální - prakticky by se dalo říct, že nulový.
Nemusíte si ani zřizovat tzv. pověřence pro ochranu osobních údajů. Stačí, pokud nenecháváte osobní údaje zaměstnanců či třeba abonentů atp. volně unikat na veřejnost.
Souvisící právní předpis:
Zák. 101/2000 Sb. zákona o ochraně osobních údajů

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, mám zájem otevřít malé muzeum hraček, prostory budu mt pronajaté a chtěl bych si zažádat o dotace. Je toto vůbec možné získat na takový projekt dotaci? děkuji za odpověd
19. 9. 2017
Dobrý den.
možné to je. Existuje možnost podpory ze strany MKČR. Pod tímto odkazem naleznete výběrová a dotační řízení vyhlášená pro rok 2018. Pokud splníte podmínky, můžete dotaci na svůj projekt obdržet.
https://www.mkcr.cz/dotacni-okruhy-1137.html
Je též možnost žádat o podporu z prostředků Státního fondu kultury České republiky.
Státní fond kultury České republiky je zřízen zákonem č. 239/1992 Sb. Mimo jiné může poskytnout podporu na pořádání kulturních festivalů, přehlídek a obdobných kulturních akcí, na podporu kulturních projektů sloužících k uchování a rozvíjení kultury národnostních menšin v České republice, dále např. na podporu vysoce hodnotných neprofesionálních uměleckých aktivit atp.
Prostředky Fondu se poskytují jako účelové dotace, půjčky nebo návratné finanční výpomoci.
Informace zde: https://www.mkcr.cz/informace-pro-zadatele-o-dotaci-553.html
A též je možné požádat o podporu kraj nebo obec, kde chcete muzeum založit, informace by Vám měli umět poskytnout nejlépe na odboru kultury příslušného kraje či obce.
Také existují weby, většinou však komerční, kde naleznete informace o možnostech dotací dle místa a oboru, kde naleznete na co vše lze dotace žádat a kde. Jsou schopni Vám i zpracovat analýzu, nakolik by mohl Váš projekt být "dotačně úspěšný". Je to však placená služba a takováto analýza Vám úspěch v dotačním řízení samozřejmě nezaručuje.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, prosím o radu. V roce 2013 jsme založili občanské sdružení pro náš plánovaný projekt. Náš projekt jsme však nakonec realizovat nedokázali a cesty spoluzakladatelů se rozešly. Občanské sdružení však vzniklo a existuje dodnes. Legislativa se následně změnila a o.s. se změnily na spolky - změnu stanov jsme neuskutečnili. O.s. nemělo ekonomickou činnost, a proto jsme ho ani neregistrovali na finančním úřadě a nepodávali jsme ani daňová přiznání. Dalo by se říct, že všechno začalo a skončilo registrací na ministerstvu vnitra. Rád bych situaci nějakým způsobem vyřešil a uzavřel. Stanovy umožňují dobrovolné rozpuštění sdružení a majetkové vyrovnání dle rozhodnutí valné hromady (žádný majetek není). Takže je, předpokládám, potřeba zápis z tohoho jednání a rozhodnutí o rozpuštění. Jak jsem se dočetl, je potřeba také určit likvidátora? (nejlépe přímo člena valné hromady) to může být součástí toho zápisu ze zasedání? (musí být na zápisu ověřené podpisy?) Likvidátor pak podá návrh na výmaz v inteligentním formuláři. Co všechno ještě musí být přílohou tohoto návrhu? V jiném příspěvku také píšete, že - je nutné doložit "Souhlas správce daně s výmazem spolku z rejstříku" Jak to bude v případě, kdy o.s. u správce daně ani nebylo registrováno? - "čestné prohlášení o trestní bezúhonnosti právnické osoby" stačí třeba jen čestné prohlášení podepsané předsedou nebo zástupci valné hromady? Když si čtu zák. č. 304/2013 Sb. O veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, tak jsme porušili povinnost o zápisu, změně o.s. na spolek, myslíte tedy, že bude nejprve potřeba změnit o.s. na spolek a pak teprve řešit rozpuštění? Co by se stalo, kdybychom situaci vůbec neřešili? Zrušil by nás soud sám, hrozily by nám nějaké sankce? Na sídle spolku již poštu nepřebíráme, jelikož jsme se přestěhovali, takže bychom se o tom vlastně ani nedozvěděli. Věřím, že existuje schůdné řešení i takto zamotané situace. Děkuji za pomoc.
1. 9. 2017
Dobrý den,
články, z nichž jste čerpal, byly určeny spíše spolkům, které určitou dobu vykazovaly jistou činnost a mají stále funkční členskou základnu a tito členové se z nějakého důvodu dohodly, že spolek rozpustí.
Vaše situace je poněkud jiná, Vy se, dle Vámi uvedeného, nacházíte v situaci, kdy členská základna je již nefunkční.
Váš spolek nevykazoval činnost, nemá majetek a jeho členové se vlastně ani nemohou vzájemně dohledat, natož aby se byli schopni sejít. Pokud tomu tedy dobře rozumím, jedná se o spolek nefunkční, tedy vlastně dávno „mrtvý“.
Spolkem již jste, stali jste se spolkem automaticky již 1.1. 2014, stejně jako se spolky stala všechna ostatní tehdejší občanská sdružení. Občanská sdružení začala být totiž dne 1.1. 2014 považována za spolky. Spolky si poté měly dát název a stanovy do souladu s Občanským zákoníkem, zák. č.89/2012 sb.
To jste Vy však již neučinili, jelikož spolek již fakticky nefungoval.
Časem tak ve spolkovém rejstříku vyjdou u Vašeho spolku najevo chybějící údaje a úpravy (např. spolek nemá v rejstříku uvedené statutární orgány, nebo jeho stanovy nevyhovují zákonu 89/2012 sb., občanský zákoník). Spolky, které budou mít v rejstříku takovéto neúplné informace, budou soudem vyzvány, aby je doplnily či upravily, a pokud to neudělají, bude zahájena jejich likvidace.
Pokud v sídle spolku již nepřebíráte poštu, uplatní se např. správní řád, zákon 500/2004 sb., v § 24 tento zákon konstruuje fikci doručení. To znamená, že dle zákona se na písemnost pohlíží, jako by byla doručena, i když si ji adresát v úložní době nevyzvedl.
Pokud Vás soud vyzve a Vy jakožto spolek neuděláte nic, soud spolek zruší. Otázka je, jak dlouho to potrvá, než si soud nefunkčnosti spolku sám všimne - spolků je mnoho a těch již nefunkčních je též poměrně hodně.
Druhá možnost ukončení existence spolku je, že Vy sám podáte návrh na rejstříkový soud, aby rozhodl o zrušení spolku z důvodu, že je nefunkční. Takový návrh může podat kterýkoliv člen spolku nebo kdokoliv jiný, kdo na tom osvědčí právní zájem. Soud poté prošetří okolnosti fungování spolku a pokud zjistí, že spolek fakticky, nefunguje, zruší ho s likvidací a zároveň jmenuje likvidátora. Protože spolek nevykazoval žádnou činnost, měla by být likvidace rychlá a nejzásadnější je povinnost likvidátora zveřejnit vstup spolku do likvidace.
Dle toho, co jste v dotazu popsal, bych osobně asi nechala spolek svému osudu, prostě ať vyčká v rejstříku, než jej soud mezi dalšími dávno mrtvými spolky zruší.
Právní předpisy :
Zák. 89/2012 sb. Občanský zákoník
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, prosíme o informaci, zda si může nově založený spolek pronajmout prostory pro provozování činnosti u člena vedení spolku a zda tato skutečnost nemůže ohrozit poskytnutí dotace na provozování činnosti. Moc děkujeme za rychlou odpověď - chystáme se požádat o dotaci.
21. 8. 2017
Dobrý den.
spolek si může pronajmout prostory, kde bude vykonávat svoji činnost, i od člena svého statutárního orgánu.
Žádný zákon toto spolku nezakazuje a nemělo by to ani ve většině případů komplikovat přístup spolku k dotacím.
Bylo by však vhodné, aby uzavření takové smlouvy, kdy člen statutárního orgánu bude pronajímat spolku nějakou nemovitou věc a spolek mu za to bude platit, předem schválil jiný, např. nejvyšší orgán spolku.
Předejdete tak možným mezičlenským sporům ve spolku a teoreticky i možným problémům při žádostech o dotace. Budete totiž moci lépe doložit, že nájemní smlouva byla uzavřena transparentně a není pro spolek nevýhodná.

S pozdravem

Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den,ráda bych Vás požádala o radu ohledně budovy kulturního domu, který je s naším městem spjatý tradicí i historicky, jednoduše, jako dominanta města do našeho města patří.Přesto se zastupitelé města dohodli na přestavbě kulturního domu na dům bytový.Jako občan, který zde žije od dětství,ale i další občané města s tímto rozhodnutím nesouhlasíme a byli bychom rádi, kdyby byl kulturní dům zachován pro budoucí kulturní akce a vyžití pro další generace.Prosím o radu, jakým způsobem bychom měli postupovat nebo co můžeme jako občané udělat pro to, aby nedošlo k přestavbě.Jsme toho názoru, že by toto narušilo krajinný ráz, kde je část kulturní a za ní část bytová.Ráda přijedu i na osobní konzultaci. Děkuji mnohokrát za Vaši odpověď.
2. 8. 2017
Dobrý den,
z dotazu bohužel nevyplývá, o jaké město a dům se jedná, zda je dům kulturní památkou či nikoli či zda má potenciál se jí stát. Nemohu tedy věc dostatečně posoudit a dát Vám nějaké konkrétnější doporučení. Tedy jen velmi obecně.
Na Vašem místě bych věc zkusila řešit s odborem kultury ve Vašem městě, případně na úrovni Kraje. Můžete se též obrátit s žádostí o radu na místně příslušné pracoviště NPÚ https://www.npu.cz/pracoviste-npu
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, náš spolek tento víkend pořádá malý hudební festival, očekáváme asi 150 lidí. Zajímalo by mě, jak je to s nutností zajistit hasičskou hlídku? Dále pak pokud mi můžete poradit, jaké pojištění je třeba sjednat, aby byla zajištěna bezpečnost všech zúčastněných, tj. pokud by se někomu něco stalo (netuším, jestli nás někdo může žádat o odškodnění), ztratilo/ zničilo (např. podium, ozvučovací zařízení). Budu ráda za Vaše zkušenosti. Děkuji
17. 7. 2017
Dobrý den.
k pořádání akcí s účastí většího počtu osob lze využívat pouze prostor – stavbu či místo, který je k tomuto účelu určen a zkolaudován podle stavebně technických předpisů při realizaci všech požadavků z hlediska požární bezpečnosti pro navrhování, provádění a užívání takového prostoru (stavby). Nesmí přitom dojít k překročení maximálního počtu osob, pro které je prostor (stavba) určen. Konkrétní požadavky na požární bezpečnost staveb se shromažďovacím prostorem jsou pak vymezeny zejména ve vyhlášce č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb a v navazujících českých technických normách. Doporučuji před i při akci spolupracovat s místním hasičským sborem. Pokud akci budete pořádat v objektu poskytnutém obcí, dá se předpokládat, že by tam měly být řádně provedeny všechny "požární revize" a tedy být vše v pořádku, nicméně domluvte se s místními hasiči, ať máte na akci zajištěn požární dozor.
Ad pojištění - žádné pojištění, ani jiné opatření neumí zcela preventovat vznik nějaké nepříjemné události na akci. V podstatě žádné pojištění uzavírat nemusíte, ovšem pokud na akci dojde třeba k poškození věci či ublížení na zdraví, pak platí, že za vzniklou škodu je zpravidla odpovědný ten, kdo ji způsobil – tzv. škůdce. Následně se začne řešit, kdo za to může, tj. kdo například neopravil zámek u šatny, kdo nedostatečně zajistil schodiště atd. Poškozený jde s problémem téměř vždy primárně za pořadatelem, a to i v případech, kdy je zřejmé, že odpovědnost je spíše na straně poškozeného.
Výsledek sporu o náhradu škody nelze nikdy předjímat, takže doporučuji alespoň zvážit možnost uzavření pojištění jednorázových akcí. Povinné to není, ale ušetří to hodně starostí.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den. Jsme ochotnický divadelní soubor budeme hrát představení na oslavách výročí založení obce. Za svou činnost nejsme honorováni, vystoupení nejsou zisková. Musíme platit autorské poplatky? Pokud ano, tak z jakého důvodu? Hrajeme zadarmo, proč bychom ještě měli platit úřadům? Děkuji předem
16. 6. 2017
Dobrý den,
pokud chcete v rámci své činnosti hrát a tedy veřejně provozovat jakoukoli hru, automaticky se na vás vztahují ustanovení autorského zákona č. 121/2000 Sb. A to i v tom případě, že autorem scénáře divadelní hry jsou pouze členové vašeho souboru a např. také scénografovi, hercům, přísluší práva související s právem autorským. Autorský zákon se týká všech, tedy každého herce či jiného interpreta, každého uměleckého kolektivu včetně souborů ochotnických. Autorský zákon se na Vás vztahuje, i když hrajete na oslavách města a i tehdy, když Vaše činnost není provozována za účelem zisku. Zkrátka, nastudujete-li něčí hru nebo dramatizujete-li něčí literární dílo, musíte k tomu mít souhlas autora toho díla a obvykle musíte autorovi platit odměnu za užití jeho díla.
Pokud se tedy nejedná o volné dílo, musíte mít souhlas autora s užitím jeho díla.
Obvykle se to dělá právě přes kolektivního správce, nebo můžete získat souhlas přímo od samotného autora. Kolektivní správce s vámi uzavře smlouvu a v ní bude sjednána i výše autorské odměny. I s autorem si uzavřete smlouvu a sjednáte výši odměny, budete-li jednat přímo s autorem a ne přes kolektivního správce. Kolektivní správa práv se opět opírá o ustanovení autorského zákona. Kolektivní správce je právnická osoba, která díky pověření většího množství autorů hromadně zajišťuje zhodnocování autorských práv nebo souvisejících ochranných práv k jejich dílům. Kolektivní správce se tedy zjednodušeně řečeno stará autorům o ochranu a výkon jejich autorských práv. Pro divadelní hry a literární díla je tímto správcem DILIA.
Autor má zkrátka právo své dílo užít a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva, jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených zákonem - tedy např. při církevních obřadech, pak na školních představeních, tzn. těch představeních, kde účinkují pouze žáci a pedagogové školy, dílo lze bezplatně užít i při výuce atp. Tzv. volná užití a zákonné licence naleznete opět v Autorském zákoně a to v ust. § 30 a násl. a § 31- § 39.
To, že jste ochotnický soubor a hrajete bez honoráře, Vás povinností z Autorského zákona vyplývajících nezprošťuje. Můžete se pouze pokusit domluvit s kolektivním správcem nebo autorem na snížení odměny, kterou budete autorovi platit.
Autorský zákon tedy chrání autory a jejich práva k dílům. Ale takto to činí i mnoho mezinárodních úmluv, jimiž je ČR vázána např. Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl ze dne 8. 9. 1886 (Pařížská revize 1971);Mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových a televizních organizací, uzavřená v Římě 26. 10. 1961; Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, sjednaná v rámci Dohody o zřízení Světové obchodní organizace dne 15. dubna 1994 v Marrakéši; ČR od r. 1995.Smlouva Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) o právu autorském (Ženeva 1996) a mohla bych jmenovat ještě další dokumenty s mezinárodní platností.
Autorský zákon a z něj vyplývající práva autorů na odměnu za užití díla ani koncepce kolektivní správy není specifikem ČR. Nejde ani o nějaký bezúčelný úřední výmysl a už vůbec nejde o nepochopení práce ochotníků a ochotnických divadel.
Odměny autorům se platit musí, platíte autorům, nikoli úředníkům.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, chceme založit spolek a ráda bych se zeptala na několik věcí: Může se zakladatel spolku stát jeho zaměstnancem na HPP? Jaká jsou rizika, pokud je sídlo spolku v bytě/RD? Pokud má spolek sídlo v bytě/RD, a je vytvořen soupis majetku, co patří spolku, a co ne, postačí tento soupis při prokazování majetku v případě, že je to třeba (např. exekuce)? Jsou nějaké poplatky za založení spolku? Musí být stanovy uloženy v sídle spolku? Lze zaslat návrh na zápis spolku poštou, případně online, nebo je nutná osobní účast. Musí mít zakladatel živnostenský list? Pokud ano, je nutné, aby ho měli všichni zakladatelé? Je nutné, aby členové spolku platili členské příspěvky? Mohou být této povinnosti zproštěni? Je nutné poskytnout všem členům spolku hlasovací práva? Pokud je určen kolektivní statutární orgán, musí následně dokumenty obsahovat podpisy všech jeho členů nebo stačí jednoho člena kolektivního statutárního orgánu? Mají všichni zakládající členové rozhodovací pravomoci, nebo je možné toto určit stanovami? Kdy je nutné používat EET v rámci spolku? Musí spolek vést podvojné účetnictví nebo daňovou evidenci? A v jakém rozsahu? Může spolek fungovat bez místa realizace? (Konání akcí např. na polích, fotbalových hřištích, náměstích, apod.) Předem děkuji za odpovědi na dotazy
5. 6. 2017
Dobrý den.
k Vašim dotazům:
Může se zakladatel spolku stát jeho zaměstnancem na HPP?
Zakladatel spolku může být zaměstnancem spolku. Pokud je jeho zakládajícím, zároveň však řadovým členem, může být u spolku zaměstnán bez problémů. Pokud je zakládající člen posléze zvolen členem statutárního orgánu, je situace složitější. Člen statutárního orgánu spolku (například předseda) může být současně i zaměstnancem spolku, a to tak, že náplň pracovní činnosti nesmí být shodná s činností, kterou člen statutárního orgánu spolku vykonává jako statutární orgán spolku. Považuji nadto za vhodné, aby uzavření každé takové smlouvy mezi spolkem a členem jeho statutárního orgánu, kdy tento člen statutárního orgánu bude pro spolek něco vykonávat mimo vykonávání své funkce a spolek mu za to bude platit, předem schválil nejvyšší orgán spolku. Na výkon funkce statutárního orgánu spolku se však obecně se doporučuje např. smlouva o výkonu funkce a nikoli pracovní smlouva či DPP nebo DPČ. Na výkon funkce lze uzavřít se spolkem smlouvu podle § 1746 odst.2 zák. 89/2012 sb., občanského zákoníku, v platném znění a nazvat ji kupříkladu „Smlouva o výkonu funkce předsedy spolku XY“. Nebo smlouvu příkazního typu podle § 2430 a násl. 89/2012 sb., občanského zákoníku.
Jaká jsou rizika, pokud je sídlo spolku v bytě/RD? Pokud má spolek sídlo v bytě/RD, a je vytvořen soupis majetku (co patří spolku a co ne), postačí tento soupis při prokazování majetku v případě, že je to třeba (např. exekuce)?
Teoreticky se může stát, že exekutor přijde a označí váš majetek v bytě či RD a Vy budete muset následně žádat o vyloučení tohoto majetku z exekuce a prokázat, že nejde o majetek spolku.
Možnou obranou proti tomuto nebezpečí může být soupis majetku, který spolku v bytě patří, ošetření vztahu mezi spolkem a majitelem nemovitosti smlouvou (nájemní nebo smlouvou O výpůjčce) a také jasné vyhrazení konkrétních prostor v budově pro sídlo spolku.
Jsou nějaké poplatky za založení spolku?
Pouze náklady za ověřování podpisů na některých dokumentech.
Lze zaslat návrh na zápis spolku poštou, případně online, nebo je nutná osobní účast.
Můžete poslat i poštou. Disponujete-li uznávaným elektronickým podpisem, lze návrh na zápis spolku podat rejstříkovému soudu i elektronicky.
Musí mít zakladatel živnostenský list?
Zakladatel spolku mít živnostenský list nemusí. Co se ale spolku jako právnické osoby týče, povinnost mít živnostenské oprávnění se na spolky vztahuje za předpokladu, že v rámci své vedlejší výdělečné činnosti provozují činnost, která je živností. Nejčastěji tak nastanou případy, kdy spolek ohlásí živnost volnou.
Na hlavní činnost spolek ŽL nepotřebuje, jelikož spolek ve své hlavní činnosti ani mít podnikání nemůže.
Je nutné, aby členové spolku platili členské příspěvky?
Ne, nemusejí, záleží na tom, co si napíšete do stanov.
Je nutné poskytnout všem členům spolku hlasovací práva? Ne, opět záleží na tom, jak si práva členů upravíte ve stanovách.
Pokud je určen kolektivní statutární orgán, musí následně dokumenty obsahovat podpisy všech jeho členů nebo stačí jednoho člena kolektivního statutárního orgánu?
Způsob hlasování a rozhodování statutárního orgánu, včetně jednání za spolek (podepisování atp. ) si upravte dle svých potřeb ve stanovách.
Mají všichni zakládající členové rozhodovací pravomoci, nebo je možné toto určit stanovami?
Ne, zakládající členové rozhodovací pravomoci nemají, leda by byli zvoleni za členy statutárního orgánu. Způsob hlasování a rozhodování statutárního orgánu včetně jednání za spolek si upravte dle svých potřeb ve stanovách.
Kdy je nutné používat EET v rámci spolku? Musí spolek vést podvojné účetnictví nebo daňovou evidenci? A v jakém rozsahu?
Pokud by šlo o vedlejší hospodářskou činnost veřejně prospěšného poplatníka, pak by tyto tržby podléhaly evidenci pouze pokud by tržby z podnikání překročily 175 tisíc korun ročně a současně překročily 5 % celkových příjmů. Takže pokud budete spolkem, jehož hlavní činností nebude komerční činnost, tak by zisk spolku z vedlejší hospodářské činnosti EET nepodléhal jednoduše proto, že hlavní činností není podnikání a jde o drobnou vedlejší podnikatelskou činnost veřejně prospěšných poplatníků. Spolek musíte registrovat u místně příslušného finančního úřadu. Finanční úřad je správce daně a vykonává finanční správu.
Spolky mohou vést jednoduché účetnictví. Žádné specifické postavení jako spolek vůči finančnímu úřadu nemáte.
Musí být stanovy uloženy v sídle spolku?
Ano. Stanovy musí být uloženy v úplném znění v sídle spolku.
Může spolek fungovat bez místa realizace?
Ano, ale sídlo mít určeno musí.
Právní předpisy:

Občanský zákoník, zák. 89/2012 Sb., v platném znění

Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, zák. 304/2013 sb., v platném znění

Zákon 563/1991 sb. O účetnictví

S pozdravem

Mgr. Kateřina Vítová

Dobry den, zalozili jsme foklorni krouzek pro deti a radi bychom se venovali sumavskemu folkloru, ktery neni moc znamy mezi lidmi. V tom je to ale tesi...usit originalni kroje atd. A tak hledame zdroje financovani z verejnych rozpoctu. Mohli by jste nam prosim poradit? Jsme krouzek pod zakladni skolou okres Klatovy - Zelezna Ruda s 15 detmi a k tomu muzika s 8 dospelymi. Predem moc dekuji za odpoved a preji hezky den
2. 5. 2017
Dobrý den.
existují grantové a dotační programy určené na podporu činnosti, kterou popisujete. Například na Ministerstvu kultury je Odbor regionální a národnostní kultury, který řeší právě regionální kulturu a kulturní aktivity.
Sledujte tyto stránky https://www.mkcr.cz/dotacni-okruhy-1137.html
Můžete též požádat o podporu zřizovatele ZŠ, s níž spolupracujete, nebo můžete požádat o grant či dotaci kraj nebo město, v němž působíte. Kraje i města mají své programy podporující kulturní aktivity občanů.
Informace k Vaší činnosti byste mohli nalézt i zde: http://crdm.cz/crdm/co-je-crdm/
Samozřejmě lze získávat i dary od soukromých dárců a také od nadací a nadačních fondů, budete-li splňovat kritéria některého z nadačních projektů.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, prosím o Váš názor, zda-li v současnosti obec s péčí řádného hospodáře může poskytnout účelovou dotaci nebo např. smlouvu o vzájemném finančním vyrovnání v situaci, kdy příjemcem dotace/protistranou je spolek, který vůbec nesplnil registrační povinnost (případně i další povinnosti) dle tzv. Nového občanského zákoníku?
2. 4. 2017
Dobrý den.
spolek vzniká zápisem do veřejného rejstříku. Tedy nutno rozlišit, co míníte pod slovním spojením „vůbec nesplnil registrační povinnost“. Pokud spolek byl sice založen, ale nebyl podán návrh na zápis do veřejného rejstříku a spolek tedy není vůbec zapsán ve spolkovém rejstříku, pak tento spolek právně vlastně vůbec nevznikl.
Takový spolek nemá právní osobnost, není způsobilý mít práva a povinnosti, a tak ani nemůže být např. smluvní stranou, nemůže přijmout ani poskytnout plnění atp.
Spolku, který není, nelze poskytnout nic, ani účelovou dotaci.
U spolku již existujícího, tedy spolku, který historicky vznikl jako občanské sdružení, ale neupravil si po účinnosti nového občanského zákoníku název ani stanovy, je situace jiná. Takový spolek existuje a dle mého názoru mu poskytnout dotaci lze, pokud to neodporuje podmínkám dotačního řízení. Problém by nastal, pokud by si spolek stanovy a název neupravil ani následovně. Pokud by šlo o spolek takto nefunkční, pak předpokládám, že časem opravdu vyjdou najevo chybějící úpravy a údaje (např. spolek nebude mít v rejstříku uvedené statutární orgány nebo jeho stanovy nebudou vyhovovat zákonu 89/2012 sb., občanský zákoník). Po 1.1. 2017 budou soudy postupně spolky, které budou mít v rejstříku takovéto neúplné informace, postupně vyzývat, aby je doplnily či upravily a pokud to neudělají, bude zahájena jejich likvidace. Soudy už toto dělají a již vím o takto soudem zrušených „mrtvých“ spolcích.
Zrušený spolek jen těžko vrátí obci dotaci nebo i jen její část. Poskytnutím finančních prostředků by obec pravděpodobně porušila zák.128/2000 sb. O obcích, jelikož majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Obec, která si v rejstříku neověří funkčnost spolku, se kterým spolupracuje, by mohla být činěna odpovědnou za to, že svůj majetek nevyužívá účelně a hospodárně.
Tedy obec v zásadě může poskytnout účelovou dotaci i spolku, který si opomněl změnit název a stanovy, avšak nedoporučuji to.
Právní předpisy :
Zák. 89/2012 sb. Občanský zákoník
Zák.304/2013 sb. O veřejných rejstřících právnických a fyzických osob
Zák.128/2000 sb. O obcích
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobry den, zakladam neziskovou organizaci a nevim, zda zalozit spolek ci ustav. Uz mam prectene vse o obou, ale stale nevim, ktere je lepsi pro me ucely. Tato organizace bude nabizet a organizovat seminare a projekty studentum na strednich skolach, i verejnosti. Dale bude za poplatky (ktere budou prispivat funkci organizace) nabizet kulturni vymeny do zahranici, dobrovolniceni a tak dale. Bude produkovat vyzkum a dale prispivat ke kampani snizit vek volicu na 16 let, takze bude mit trosku politicke zamereni. Prosim dejte vedet v detailech
21. 3. 2017
Dobrý den.
činnost, kterou popisujete v dotazu, můžete provozovat spíše jako spolek. Spolek je právní forma, která je založena na členském principu - spolek musí mít členy. Právní forma ústav naopak nemá členy. Spolek je flexibilnější a na založení snazší právní forma - stačí Vám mít alespoň 3 zakladatele, kteří mají společný zájem, spolek může mít i jen jeden orgán (statutární a nejvyšší orgán v jednom), nebo pokud chcete mít nejvyšší a statutární orgán odděleně, tak budete mít členskou schůzi jako nejvyšší a předsedu jako statutární orgán.
V případě ústavu stanoví zákon, že jeho účelem je provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky. Ústav je tak vhodnou formou zejména pro poskytovatele sociálních a jiných služeb. Vzdělávání ústav poskytovat může též, ale problém by mohl být v tom politickém zaměření. Platí, že výsledky činnosti provozované ústavem musí být každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených, to politické zaměření by tedy mohlo být čistě teoreticky problém, ale to je spíše jen můj pocit. Ústav je povinen vést podvojné účetnictví. Zakládací listina ústavu je složitější dokument, než stanovy u spolku.
Ústav musí mít ředitele a správní radu, je vhodné, aby měl i kontrolní orgán. Potřebujete tedy více lidí, ochotných být členy orgánů, než pro založení spolku.
Já bych pro Váš záměr jednoznačně zvolila právní formu spolek.
Právní předpisy :
zák. 89/2012 sb., Občanský zákoník
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, tuším, že existují smlouvy pro dobrovolníky v kultuře, které zoficiální práci osoby pro např. spolek (který to chce mít v pořádku a řeší to většinou minimální částkou na DPP). Mohla bych poprosit o odkaz na vzor takové dobrovolnické smlouvy? Děkuji
8. 3. 2017
Dobrý den,
dobrovolník pro Váš spolek může pracovat například na základě dohody o dobrovolnické činnosti. Ta může vypadat jako ta uvedená níže nebo být i ještě jednodušší. "Organizace" jste vy - spolek, "dobrovolník" bude pan/ paní xy.
Smlouva může být jednoduchá, měla by vycházet z potřeb konkrétního spolku a řídí se občanským zákoníkem.

Ještě doporučuji tento odkaz: http://www.nipos-mk.cz/?p=25983

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Smlouva o dobrovolnické činnosti (vzor)
Uzavřená dle § 1746 odst. 2 zák. 89/2012 sb. Občanský zákoník
Název / jméno a příjmení právnické osoby/ fyzické osoby pro níž bude dobrovolník pracovat :
se sídlem:
IČO:
bankovní spojení:
č.ú.:
zastoupená statutárním zástupcem:
(dále jen „organizace“ nebo “NNO”)

a

Jméno a příjmení: …………………………………… Rodné číslo: ……………………

Adresa bydliště a telefon: ………………………………………………………………….

Kontaktní adresa a telefon: ………………………………………………………………..
(dále jen „dobrovolník“)
čl. I
Vymezení poslání dobrovolníka
1) Cílem a posláním dobrovolníka je podílet se na komplexní činnosti organizace . Dobrovolník bude svojí činnost vykonávat dle daných podmínek tak, aby nebyl narušen provoz organizace a dobrovolnická činnost vhodně doplnila práci zaměstnanců organizace .
2) Dobrovolnická činnost je realizována dle ………………………………..


čl. II
„Organizace“ uzavírající smlouvu s dobrovolníkem se zavazuje
1) zajišťovat dobrovolníkovi vhodné podmínky pro jeho činnost.
2) seznámit dobrovolníka s právy a povinnostmi, které z výkonu dobrovolnické služby, vyplývají, včetně seznámení dobrovolníka s možnými riziky spojenými s jeho činností, zejména s ohledem na prostředí v němž bude dobrovolník pracovat.
3) zprostředkovat dobrovolníkovi kontakt s příslušným pracovištěm a jeho kontaktní osobou.
4) zajistit dobrovolníkovi potřebný výcvik, pravidelné supervize a možnost individuálních konzultací.
5) zajistit dobrovolníkovi dostatečné označení (jmenovka a pracovní oděv atp.).
6) poskytnout dobrovolníkovi potřebné pomůcky a vybavení nutné k výkonu jeho dobrovolnické činnosti.
7) zajistit dobrovolníkovi přiměřenou ochranu osobních dat, nutných pro odpovídající výkon jeho dobrovolnické činnosti.

čl. III
Ustanovení týkající se dobrovolníka
1) Dobrovolník se zavazuje absolvovat úvodní školení a další vzdělávací aktivity pro dobrovolníky v rozsahu stanoveném pro konkrétní typ dobrovolnické činnosti a poté se zapojit do dobrovolné činnosti v dohodnutém rozsahu……..
2) 1) Dobrovolník se zavazuje, že bude dobrovolnou činnost vykonávat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, podle svých schopností a znalostí a v souladu s platnými právními předpisy ČR a v souladu s vnitřními předpisy místa, kde práci vykonává.
3) Každou změnu typu nebo náplně činnosti je dobrovolník povinen předem konzultovat s………………... Dobrovolník je dále povinen účastnit se supervizních nebo jiných setkání v dohodnutém rozsahu a formě.
4) Dobrovolník je povinen se ze supervizního nebo jiného doporučeného setkání omluvit, pokud se na něj nemůže dostavit. Zároveň je povinen sjednat termín supervizního setkání.
5) Dobrovolník bere na vědomí zásady mlčenlivosti, které jsou nedílnou součástí této smlouvy jako příloha č. 1.
6) Dobrovolník byl poučen o svých právech a povinnostech v rámci výkonu dobrovolné činnosti, což stvrzuje svým podpisem Mlčenlivosti a Kodexu dobrovolníka.
7) Dobrovolník se zavazuje používat při výkonu dobrovolnické činnosti označení určené dobrovolníkům (tj. jmenovka s fotografií a jednotné oblečení).
8) Dobrovolník souhlasí s tím, že jím poskytnuté osobní údaje budou použity pouze pro vnitřní potřebu programu, zejména k evidenčním a statistickým účelům a k informování pracoviště, které si dobrovolník zvolí pro svou činnost.
9) Dobrovolník bere na vědomí, že dobrovolnou činnost vykonává bez nároku na finanční odměnu a že v průběhu dobrovolné činnosti nemá nárok na ubytování a stravování.
10) Dobrovolník má/ nemá nárok na úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s výkonem jeho dobrovolné činnosti pouze tehdy, pokud jejich vynaložení předem oznámí.
11) Dobrovolník se zavazuje neprodleně oznámit změnu svých kontaktních adres a telefonů.
12) Organizace uzavírající s dobrovolníkem tuto smlouvu zastoupená ……………………si vyhrazuje možnost ukončit spolupráci s dobrovolníkem.
13) Dobrovolník se zavazuje plně respektovat pokyny zaměstnanců organizace.

čl. IV
Závěrečná ustanovení:
Tato smlouva je vyhotovována ve dvou exemplářích, každá ze smluvních stran obdrží jedno vyhotovení.
Smlouva se uzavírá na dobu určitou do ..……………, s možností prodloužení po vzájemné dohodě.
Platnost smlouvy zaniká buď uplynutím doby, dále dohodou smluvních stran nebo výpovědí jedné ze smluvních stran. Výpověď a dohoda může být písemná nebo ústní

Datum
Podpis: Podpis:

Dobrý den, založili jsme spolek pro zdravotně postižené s kolektivním rozhodováním 3 členů rady (zapsáno:předseda a 2 členové). Jménem spolku může jednat každý člen rady samostatně, rozhodnutí rady musí být vždy stvrzeno dvěma členy rady. S předsedou bychom uzavřeli DPP, kterou bychom financovali z dotace na ostatní osobní náklady, tedy nikoliv mzdy, a to paušálně stejnou částkou měsíčně. Musí předseda vyplňovat pracovní výkaz nebo při paušálu nemusí? Druhý dotaz: DPP budou za zaměstnavatele podepisovat oba členové rady nebo stačí jeden? Nevím totiž, jestli mám DPP považovat za rozhodnutí rady. Děkuji moc a moc.
24. 2. 2017
Dobrý den.
pracovní smlouva nebo DPČ nebo DPP by měla být za spolek podepsána tím, kdo je oprávněn dle stanov spolku jednat za spolek. Pokud je touto osobou podle stanov předseda, pak lze smlouvu podepsat i předsedou samotným (v takovém případě je ale více než vhodné, aby pracovní smlouvu schválil příslušný orgán –tedy obvykle nejvyšší orgán).
Tedy postupujte podle Vašich stanov.
Dle Vámi uvedeného, pokud za spolek mohou jednat tři členové Rady, každý samostatně, doporučuji, aby DPČ, DPP s předsedou podepsali oba zbylí členové rady, popř.,aby vše ještě schválil nejvyšší orgán spolku, je-li to možné. Kvůli transparentnosti a předejití možným vnitřním sporům ve spolku.
Jen dodám, že předseda spolku může být spolkem zaměstnán pouze tak, aby náplň jeho práce nebyla shodná s činností související s výkonem funkce, tedy s činností, kterou předseda vykonává pro spolek jako člen statutárního orgánu.
Předseda nemůže vykonávat svou funkci statutárního orgánu na DPČ ani na DPP ani na základě pracovní smlouvy. Pro tento účel doporučuji např. smlouvu příkazního typu.
Jak budete předsedu z DPČ odměňovat a zda bude povinen zpracovávat výkazy, záleží na tom, co si v DPČ sjednáte. Musíte též dodržet podmínky dotace.
Většinou totiž platí, že v případě nesplnění podmínek je příjemce dotace povinen vrátit příslušnou částku finanční dotace poskytovateli.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, prosím, je možné, aby členem statutárního orgánu spolku byl cizinec. Respektive osoba bydlící sice na území ČR, ale mající trvalý pobyt mimo ČR i EU. Děkuji
31. 1. 2017
Dobrý den.
spolek mohou založit i cizinci- zahraniční občané, zahraniční osoby. Spolkové právo ani obecná ustanovení o právnických osobách neomezují právo založit spolek občanstvím ČR. Toto právo tedy neplatí pouze pro občany ČR, právo založit spolek nebo právnickou osobu obecně, být jejími členy a být členy jejích orgánů, mají tak i cizinci. I cizinec může tedy být členem statutárního orgánu, i když jde o cizince ze země mimo EU.
Možná se ale setkáte s potížemi při prokazování totožnosti člena orgánu spolku - cizince, zapisovaného do spolkového rejstříku, nebo mohou nastat obtíže při jednání s úřady. Spolek je v popsaném případě právnickou osobou podle práva ČR. Zda může někdo být členem spolku, se posuzuje podle českého práva. Člen statutárního orgánu musí splnit podmínky, stanovené českým právem, i když je cizinec (např.svéprávnost bude posuzována výlučně podle českého práva).
Právní předpis : zák. 89/2012 sb. Občanský zákoník
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, chtěla bych Vás uctivě poprosit o radu v případě již nařízeného zrušení a likvidace spolku. Je možné nařízenou likvidaci ještě nějakým způsobem zvrátit? V našem případě soud nařídil zrušení a likvidaci spolku z podnětu rejstříkové soudu, jelikož zápis ve spolkovém rejstříku byl v rozporu s kogentními ustanoveními zákona - u statutárního orgánu (ředitele spolku) nebyl uveden trvalý pobyt, který by odpovídal skutečnosti. Na prvotní výzvy rejstříkového soudu bohužel spolek nereagoval (respektive podal návrh na zápis změn, ale ten následně vzal zpět, jelikož se trvalý pobyt statutárního orgánu opět změnil). Je možné ještě tuto vadu v tuto chvíli zvrátit? Pokud ano, jak? Spolek by chtěl ideálně zvolit nového ředitele spolku a toho nově do rejstříku zapsat. Máme usnesení krajského soudu o zrušení spolku s likvidací a nařízení likvidace spolku a jmenování likvidátora a běží nám odvolací lhůta. Jen ještě dodám, že se jedná v podstatě o nový spolek, který ještě nezačal svou činnost a nemá žádný majetek. Mockrát děkuji za Vaše rady.
31. 1. 2017
Dobrý den.
obávám se, že zde už mnoho dělat nelze. Rejstříkový soud Vás vyzval a stanovil Vám ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu k úpravě stanov a dalších náležitostí spolku dle OZ. Vy jste nereagovali, a tak uplynula lhůta marně. Soud "Vás" jako právnickou osobu tedy zrušil a nařídil likvidaci. Odvolání Vám dle mého názoru nepomůže, jelikož lhůta opravdu uplynula marně a soud tedy postupoval správně.
Vzhledem k Vámi uvedenému vidím jediné řešení v založení nového spolku se stejným účelem i hlavní činností. Do něj pak vstoupí členové spolku zrušeného.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, jaký daňový subjekt by jste doporučili pro kapelu? Kapela má cca 40 vystoupení za rok, navíc chceme provozovat mini eshop s prodejem vlastních CD, triček s logem kapely a ostatní promotion. Tyto věci bychom prodáváli i během koncertů. Většina členů kapely vykonává hlavní pracovní poměr, kde platí povinné odvody. Přemýšlel jsem nad spolkem s vedlejší hospodářskou činností(pro provoz ehopu a prodej CD). Ale příjmy za vystoupení (předpokládám, že by to byly příjmy z hlavní činnosti) by zřejmě přesahovaly doložitelné výdaje na provoz kapely. Jakou formou se v případném spolku dají vyplácet honoráře muzikantů? Předem moc děkuji za odpověď
31. 1. 2017
Dobrý den.
předpokládám, že chcete fungovat jako právnická osoba založená dle občanského zákoníku.
Myslím, že pro potřeby hudební skupiny je dostačující právní formou spolek. Spolek je forma právnické osoby, určená pro samosprávné a dobrovolné sdružení osob vedených společným zájmem. Spolek je založen nejméně třemi osobami a vzniká zápisem do rejstříku. Spolek musí mít funkční členskou základnu. Spolek může vlastním jménem podnikat, podnikání však nesmí být v jeho hlavní činností a případný zisk z vedlejší hospodářské činnosti musí být použit na podporu dosažení vlastních cílů spolku. Hlavní činnost může být občasně zisková, ale zisk nesmí být pravidelný, účelem té činnosti nesmí být generování zisku. Orgány spolku jsou statutární orgán a nejvyšší orgán, tedy spolek, má poměrně jednoduchou organizační strukturu.
V podstatě bude hodně záležet na účelu, který máte vymezen stanovami. Můžete si jako účel spolku vymezit třeba hudební tvorba a vzdělávání.
Pokud by byly koncerty ziskové pravidelně, muselo by být pořádání koncertů ve vedlejší hospodářské činnosti spolku, kde bude patrně i prodej CD atp.
Do hlavní činnosti si můžete dát např. pořádání hudebních workshopů, hudební vzdělávání, hudební produkce a zkoušky či veřejná hudební vystoupení.
Pokud jde o honoráře, spolek může s hudebníky uzavřít smlouvu dle § 1746 odst.2 zák.89/2012 sb. občanského zákoníku. Nazvěte ji např. Smlouva o vystupování na hudebních akcích a na základě této smlouvy může spolek vyplácet odměny za vystoupení. Honoráře lze vyčíslit třeba určitým procentem ze zisku z koncertu.
Placené vystupování by nemělo být pravidelné, ale nevadí, pokud budete pořádat koncerty opakovaně, třeba i vícekrát do měsíce. 40 koncertů ročně, tj. cca 3 koncerty měsíčně, které navíc nebudou všechny asi se ziskem, by nemuselo být problém.
Pokud nebudete hrát pouze svojí vlastní tvorbu, musíte hrané písně jiných autorů nahlásit OSA a zaplatit autorské poplatky.
Právní předpis : zák. 89/2012 sb. Občanský zákoník
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, náš spolek připravuje vydání CD dětského smyčcového orchestru. Nahrávka by měla sloužit pouze k prezentaci orchestru, jako dárky, ne k přímému prodeji v obchodech. Přesto bych ráda zjistila, zda je nutné CD přihlašovat k nějakým autorským poplatkům a podobně. Kromě děl autorů nežijících již více než 70 let chceme nahrát i pět skladeb žijící zahraniční skladatelky. Děkuji předem za radu či nasměrování, kde pátrat.
19. 1. 2017
Dobrý den.
bude-li na Vašem CD nějakým způsobem veřejně produkována hudba, je třeba toto nahlásit kolektivnímu správci.
Pokud nahrajete na nosič hudbu, která má své autory, a budete ji třeba rozdávat (rozšiřovat na veřejnosti), pak podle autorského zákona (zákon č. 121/2000 Sb.) musíte mít licenci od nositele práv a následně mu zaplatit autorskou odměnu (ve Vámi popsaném případě patrně v řádu desetikorun). Tedy kolektivní správce rozhodně nelze opomenout, i když CD nebude komerční.
Určitou výjimku mají např. školní představení, ale z Vámi napsaných informací nedovedu posoudit, zda se o školní představení jedná či nikoli.
Kontaktujte tedy kolektivního správce.
Více zde :
http://www.osa.cz/
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Strana: 1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11  12  13 





Zhlédnuto 27 814 krát, z toho dnes 1 krát.