STÁTNÍ PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE

informace • konzultace • semináře • festivaly • publikace • periodika

Kontakt: NIPOS • P.O.Box 12 • Fügnerovo náměstí 1866/5 • 120 21 Praha 2
telefon: 221 507 900 • e-mail: nipos@nipos-mk.cz

English summaryAbout NIPOS


Zpět na úvodní stránku

Poradna NIPOS

Naše poradna se specializuje na bezplatné poradenství v oblasti:

  • Financování kultury z veřejných rozpočtů
  • Legislativa v kultuře
  • Pořádání kulturních akcí (zejména neprofesionální umělecké aktivity)
  • A další…

Poradna je určena především pracovníkům státní správy a samosprávy, neziskovým právnickým osobám, fyzickým osobám působícím v oblasti kultury, ale i studentům.

Poradna nenahrazuje informace, které jsou běžně dostupné na webových stránkách NIPOS (termíny přehlídek a festivalů, statistická data apod.). Rovněž neslouží ke zpracování rešerší, analýz atd.

Na dotazy, které nesou­vi­sejí s uve­de­nou pro­ble­ma­ti­kou, si vyhra­zu­jeme právo neod­po­ví­dat.

Než vlo­žíte dotaz, hle­dejte nej­prve infor­mace v již zod­po­vě­ze­ných dota­zech níže podle témat či zada­ných výrazů. Nenajdete-li potřebné infor­mace na strán­kách Poradny, zpro­střed­ku­jeme vám odpo­věď odborníka/ice obvykle do 10 pra­cov­ních dní (v pří­padě slo­ži­těj­ších dotazů může být tato lhůta delší).


Otázka s odpo­vědí budou zve­řej­něny na našem webu. Povin­nou sou­částí for­mu­láře je vypl­nění emai­lové adresy. Vaše emai­lová adresa nebude na strán­kách zobrazena.

ČASTO KLADENÉ DOTAZY
Prohledat časté dotazy:  

Strana: 1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11  12  13 
Dobrý den, náš spolek tento víkend pořádá malý hudební festival, očekáváme asi 150 lidí. Zajímalo by mě, jak je to s nutností zajistit hasičskou hlídku? Dále pak pokud mi můžete poradit, jaké pojištění je třeba sjednat, aby byla zajištěna bezpečnost všech zúčastněných, tj. pokud by se někomu něco stalo (netuším, jestli nás někdo může žádat o odškodnění), ztratilo/ zničilo (např. podium, ozvučovací zařízení). Budu ráda za Vaše zkušenosti. Děkuji
17. 7. 2017
Dobrý den.
k pořádání akcí s účastí většího počtu osob lze využívat pouze prostor – stavbu či místo, který je k tomuto účelu určen a zkolaudován podle stavebně technických předpisů při realizaci všech požadavků z hlediska požární bezpečnosti pro navrhování, provádění a užívání takového prostoru (stavby). Nesmí přitom dojít k překročení maximálního počtu osob, pro které je prostor (stavba) určen. Konkrétní požadavky na požární bezpečnost staveb se shromažďovacím prostorem jsou pak vymezeny zejména ve vyhlášce č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb a v navazujících českých technických normách. Doporučuji před i při akci spolupracovat s místním hasičským sborem. Pokud akci budete pořádat v objektu poskytnutém obcí, dá se předpokládat, že by tam měly být řádně provedeny všechny "požární revize" a tedy být vše v pořádku, nicméně domluvte se s místními hasiči, ať máte na akci zajištěn požární dozor.
Ad pojištění - žádné pojištění, ani jiné opatření neumí zcela preventovat vznik nějaké nepříjemné události na akci. V podstatě žádné pojištění uzavírat nemusíte, ovšem pokud na akci dojde třeba k poškození věci či ublížení na zdraví, pak platí, že za vzniklou škodu je zpravidla odpovědný ten, kdo ji způsobil – tzv. škůdce. Následně se začne řešit, kdo za to může, tj. kdo například neopravil zámek u šatny, kdo nedostatečně zajistil schodiště atd. Poškozený jde s problémem téměř vždy primárně za pořadatelem, a to i v případech, kdy je zřejmé, že odpovědnost je spíše na straně poškozeného.
Výsledek sporu o náhradu škody nelze nikdy předjímat, takže doporučuji alespoň zvážit možnost uzavření pojištění jednorázových akcí. Povinné to není, ale ušetří to hodně starostí.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den. Jsme ochotnický divadelní soubor budeme hrát představení na oslavách výročí založení obce. Za svou činnost nejsme honorováni, vystoupení nejsou zisková. Musíme platit autorské poplatky? Pokud ano, tak z jakého důvodu? Hrajeme zadarmo, proč bychom ještě měli platit úřadům? Děkuji předem
16. 6. 2017
Dobrý den,
pokud chcete v rámci své činnosti hrát a tedy veřejně provozovat jakoukoli hru, automaticky se na vás vztahují ustanovení autorského zákona č. 121/2000 Sb. A to i v tom případě, že autorem scénáře divadelní hry jsou pouze členové vašeho souboru a např. také scénografovi, hercům, přísluší práva související s právem autorským. Autorský zákon se týká všech, tedy každého herce či jiného interpreta, každého uměleckého kolektivu včetně souborů ochotnických. Autorský zákon se na Vás vztahuje, i když hrajete na oslavách města a i tehdy, když Vaše činnost není provozována za účelem zisku. Zkrátka, nastudujete-li něčí hru nebo dramatizujete-li něčí literární dílo, musíte k tomu mít souhlas autora toho díla a obvykle musíte autorovi platit odměnu za užití jeho díla.
Pokud se tedy nejedná o volné dílo, musíte mít souhlas autora s užitím jeho díla.
Obvykle se to dělá právě přes kolektivního správce, nebo můžete získat souhlas přímo od samotného autora. Kolektivní správce s vámi uzavře smlouvu a v ní bude sjednána i výše autorské odměny. I s autorem si uzavřete smlouvu a sjednáte výši odměny, budete-li jednat přímo s autorem a ne přes kolektivního správce. Kolektivní správa práv se opět opírá o ustanovení autorského zákona. Kolektivní správce je právnická osoba, která díky pověření většího množství autorů hromadně zajišťuje zhodnocování autorských práv nebo souvisejících ochranných práv k jejich dílům. Kolektivní správce se tedy zjednodušeně řečeno stará autorům o ochranu a výkon jejich autorských práv. Pro divadelní hry a literární díla je tímto správcem DILIA.
Autor má zkrátka právo své dílo užít a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva, jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených zákonem - tedy např. při církevních obřadech, pak na školních představeních, tzn. těch představeních, kde účinkují pouze žáci a pedagogové školy, dílo lze bezplatně užít i při výuce atp. Tzv. volná užití a zákonné licence naleznete opět v Autorském zákoně a to v ust. § 30 a násl. a § 31- § 39.
To, že jste ochotnický soubor a hrajete bez honoráře, Vás povinností z Autorského zákona vyplývajících nezprošťuje. Můžete se pouze pokusit domluvit s kolektivním správcem nebo autorem na snížení odměny, kterou budete autorovi platit.
Autorský zákon tedy chrání autory a jejich práva k dílům. Ale takto to činí i mnoho mezinárodních úmluv, jimiž je ČR vázána např. Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl ze dne 8. 9. 1886 (Pařížská revize 1971);Mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových a televizních organizací, uzavřená v Římě 26. 10. 1961; Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, sjednaná v rámci Dohody o zřízení Světové obchodní organizace dne 15. dubna 1994 v Marrakéši; ČR od r. 1995.Smlouva Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) o právu autorském (Ženeva 1996) a mohla bych jmenovat ještě další dokumenty s mezinárodní platností.
Autorský zákon a z něj vyplývající práva autorů na odměnu za užití díla ani koncepce kolektivní správy není specifikem ČR. Nejde ani o nějaký bezúčelný úřední výmysl a už vůbec nejde o nepochopení práce ochotníků a ochotnických divadel.
Odměny autorům se platit musí, platíte autorům, nikoli úředníkům.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, chceme založit spolek a ráda bych se zeptala na několik věcí: Může se zakladatel spolku stát jeho zaměstnancem na HPP? Jaká jsou rizika, pokud je sídlo spolku v bytě/RD? Pokud má spolek sídlo v bytě/RD, a je vytvořen soupis majetku, co patří spolku, a co ne, postačí tento soupis při prokazování majetku v případě, že je to třeba (např. exekuce)? Jsou nějaké poplatky za založení spolku? Musí být stanovy uloženy v sídle spolku? Lze zaslat návrh na zápis spolku poštou, případně online, nebo je nutná osobní účast. Musí mít zakladatel živnostenský list? Pokud ano, je nutné, aby ho měli všichni zakladatelé? Je nutné, aby členové spolku platili členské příspěvky? Mohou být této povinnosti zproštěni? Je nutné poskytnout všem členům spolku hlasovací práva? Pokud je určen kolektivní statutární orgán, musí následně dokumenty obsahovat podpisy všech jeho členů nebo stačí jednoho člena kolektivního statutárního orgánu? Mají všichni zakládající členové rozhodovací pravomoci, nebo je možné toto určit stanovami? Kdy je nutné používat EET v rámci spolku? Musí spolek vést podvojné účetnictví nebo daňovou evidenci? A v jakém rozsahu? Může spolek fungovat bez místa realizace? (Konání akcí např. na polích, fotbalových hřištích, náměstích, apod.) Předem děkuji za odpovědi na dotazy
5. 6. 2017
Dobrý den.
k Vašim dotazům:
Může se zakladatel spolku stát jeho zaměstnancem na HPP?
Zakladatel spolku může být zaměstnancem spolku. Pokud je jeho zakládajícím, zároveň však řadovým členem, může být u spolku zaměstnán bez problémů. Pokud je zakládající člen posléze zvolen členem statutárního orgánu, je situace složitější. Člen statutárního orgánu spolku (například předseda) může být současně i zaměstnancem spolku, a to tak, že náplň pracovní činnosti nesmí být shodná s činností, kterou člen statutárního orgánu spolku vykonává jako statutární orgán spolku. Považuji nadto za vhodné, aby uzavření každé takové smlouvy mezi spolkem a členem jeho statutárního orgánu, kdy tento člen statutárního orgánu bude pro spolek něco vykonávat mimo vykonávání své funkce a spolek mu za to bude platit, předem schválil nejvyšší orgán spolku. Na výkon funkce statutárního orgánu spolku se však obecně se doporučuje např. smlouva o výkonu funkce a nikoli pracovní smlouva či DPP nebo DPČ. Na výkon funkce lze uzavřít se spolkem smlouvu podle § 1746 odst.2 zák. 89/2012 sb., občanského zákoníku, v platném znění a nazvat ji kupříkladu „Smlouva o výkonu funkce předsedy spolku XY“. Nebo smlouvu příkazního typu podle § 2430 a násl. 89/2012 sb., občanského zákoníku.
Jaká jsou rizika, pokud je sídlo spolku v bytě/RD? Pokud má spolek sídlo v bytě/RD, a je vytvořen soupis majetku (co patří spolku a co ne), postačí tento soupis při prokazování majetku v případě, že je to třeba (např. exekuce)?
Teoreticky se může stát, že exekutor přijde a označí váš majetek v bytě či RD a Vy budete muset následně žádat o vyloučení tohoto majetku z exekuce a prokázat, že nejde o majetek spolku.
Možnou obranou proti tomuto nebezpečí může být soupis majetku, který spolku v bytě patří, ošetření vztahu mezi spolkem a majitelem nemovitosti smlouvou (nájemní nebo smlouvou O výpůjčce) a také jasné vyhrazení konkrétních prostor v budově pro sídlo spolku.
Jsou nějaké poplatky za založení spolku?
Pouze náklady za ověřování podpisů na některých dokumentech.
Lze zaslat návrh na zápis spolku poštou, případně online, nebo je nutná osobní účast.
Můžete poslat i poštou. Disponujete-li uznávaným elektronickým podpisem, lze návrh na zápis spolku podat rejstříkovému soudu i elektronicky.
Musí mít zakladatel živnostenský list?
Zakladatel spolku mít živnostenský list nemusí. Co se ale spolku jako právnické osoby týče, povinnost mít živnostenské oprávnění se na spolky vztahuje za předpokladu, že v rámci své vedlejší výdělečné činnosti provozují činnost, která je živností. Nejčastěji tak nastanou případy, kdy spolek ohlásí živnost volnou.
Na hlavní činnost spolek ŽL nepotřebuje, jelikož spolek ve své hlavní činnosti ani mít podnikání nemůže.
Je nutné, aby členové spolku platili členské příspěvky?
Ne, nemusejí, záleží na tom, co si napíšete do stanov.
Je nutné poskytnout všem členům spolku hlasovací práva? Ne, opět záleží na tom, jak si práva členů upravíte ve stanovách.
Pokud je určen kolektivní statutární orgán, musí následně dokumenty obsahovat podpisy všech jeho členů nebo stačí jednoho člena kolektivního statutárního orgánu?
Způsob hlasování a rozhodování statutárního orgánu, včetně jednání za spolek (podepisování atp. ) si upravte dle svých potřeb ve stanovách.
Mají všichni zakládající členové rozhodovací pravomoci, nebo je možné toto určit stanovami?
Ne, zakládající členové rozhodovací pravomoci nemají, leda by byli zvoleni za členy statutárního orgánu. Způsob hlasování a rozhodování statutárního orgánu včetně jednání za spolek si upravte dle svých potřeb ve stanovách.
Kdy je nutné používat EET v rámci spolku? Musí spolek vést podvojné účetnictví nebo daňovou evidenci? A v jakém rozsahu?
Pokud by šlo o vedlejší hospodářskou činnost veřejně prospěšného poplatníka, pak by tyto tržby podléhaly evidenci pouze pokud by tržby z podnikání překročily 175 tisíc korun ročně a současně překročily 5 % celkových příjmů. Takže pokud budete spolkem, jehož hlavní činností nebude komerční činnost, tak by zisk spolku z vedlejší hospodářské činnosti EET nepodléhal jednoduše proto, že hlavní činností není podnikání a jde o drobnou vedlejší podnikatelskou činnost veřejně prospěšných poplatníků. Spolek musíte registrovat u místně příslušného finančního úřadu. Finanční úřad je správce daně a vykonává finanční správu.
Spolky mohou vést jednoduché účetnictví. Žádné specifické postavení jako spolek vůči finančnímu úřadu nemáte.
Musí být stanovy uloženy v sídle spolku?
Ano. Stanovy musí být uloženy v úplném znění v sídle spolku.
Může spolek fungovat bez místa realizace?
Ano, ale sídlo mít určeno musí.
Právní předpisy:

Občanský zákoník, zák. 89/2012 Sb., v platném znění

Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, zák. 304/2013 sb., v platném znění

Zákon 563/1991 sb. O účetnictví

S pozdravem

Mgr. Kateřina Vítová

Dobry den, zalozili jsme foklorni krouzek pro deti a radi bychom se venovali sumavskemu folkloru, ktery neni moc znamy mezi lidmi. V tom je to ale tesi...usit originalni kroje atd. A tak hledame zdroje financovani z verejnych rozpoctu. Mohli by jste nam prosim poradit? Jsme krouzek pod zakladni skolou okres Klatovy - Zelezna Ruda s 15 detmi a k tomu muzika s 8 dospelymi. Predem moc dekuji za odpoved a preji hezky den
2. 5. 2017
Dobrý den.
existují grantové a dotační programy určené na podporu činnosti, kterou popisujete. Například na Ministerstvu kultury je Odbor regionální a národnostní kultury, který řeší právě regionální kulturu a kulturní aktivity.
Sledujte tyto stránky https://www.mkcr.cz/dotacni-okruhy-1137.html
Můžete též požádat o podporu zřizovatele ZŠ, s níž spolupracujete, nebo můžete požádat o grant či dotaci kraj nebo město, v němž působíte. Kraje i města mají své programy podporující kulturní aktivity občanů.
Informace k Vaší činnosti byste mohli nalézt i zde: http://crdm.cz/crdm/co-je-crdm/
Samozřejmě lze získávat i dary od soukromých dárců a také od nadací a nadačních fondů, budete-li splňovat kritéria některého z nadačních projektů.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, prosím o Váš názor, zda-li v současnosti obec s péčí řádného hospodáře může poskytnout účelovou dotaci nebo např. smlouvu o vzájemném finančním vyrovnání v situaci, kdy příjemcem dotace/protistranou je spolek, který vůbec nesplnil registrační povinnost (případně i další povinnosti) dle tzv. Nového občanského zákoníku?
2. 4. 2017
Dobrý den.
spolek vzniká zápisem do veřejného rejstříku. Tedy nutno rozlišit, co míníte pod slovním spojením „vůbec nesplnil registrační povinnost“. Pokud spolek byl sice založen, ale nebyl podán návrh na zápis do veřejného rejstříku a spolek tedy není vůbec zapsán ve spolkovém rejstříku, pak tento spolek právně vlastně vůbec nevznikl.
Takový spolek nemá právní osobnost, není způsobilý mít práva a povinnosti, a tak ani nemůže být např. smluvní stranou, nemůže přijmout ani poskytnout plnění atp.
Spolku, který není, nelze poskytnout nic, ani účelovou dotaci.
U spolku již existujícího, tedy spolku, který historicky vznikl jako občanské sdružení, ale neupravil si po účinnosti nového občanského zákoníku název ani stanovy, je situace jiná. Takový spolek existuje a dle mého názoru mu poskytnout dotaci lze, pokud to neodporuje podmínkám dotačního řízení. Problém by nastal, pokud by si spolek stanovy a název neupravil ani následovně. Pokud by šlo o spolek takto nefunkční, pak předpokládám, že časem opravdu vyjdou najevo chybějící úpravy a údaje (např. spolek nebude mít v rejstříku uvedené statutární orgány nebo jeho stanovy nebudou vyhovovat zákonu 89/2012 sb., občanský zákoník). Po 1.1. 2017 budou soudy postupně spolky, které budou mít v rejstříku takovéto neúplné informace, postupně vyzývat, aby je doplnily či upravily a pokud to neudělají, bude zahájena jejich likvidace. Soudy už toto dělají a již vím o takto soudem zrušených „mrtvých“ spolcích.
Zrušený spolek jen těžko vrátí obci dotaci nebo i jen její část. Poskytnutím finančních prostředků by obec pravděpodobně porušila zák.128/2000 sb. O obcích, jelikož majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Obec, která si v rejstříku neověří funkčnost spolku, se kterým spolupracuje, by mohla být činěna odpovědnou za to, že svůj majetek nevyužívá účelně a hospodárně.
Tedy obec v zásadě může poskytnout účelovou dotaci i spolku, který si opomněl změnit název a stanovy, avšak nedoporučuji to.
Právní předpisy :
Zák. 89/2012 sb. Občanský zákoník
Zák.304/2013 sb. O veřejných rejstřících právnických a fyzických osob
Zák.128/2000 sb. O obcích
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobry den, zakladam neziskovou organizaci a nevim, zda zalozit spolek ci ustav. Uz mam prectene vse o obou, ale stale nevim, ktere je lepsi pro me ucely. Tato organizace bude nabizet a organizovat seminare a projekty studentum na strednich skolach, i verejnosti. Dale bude za poplatky (ktere budou prispivat funkci organizace) nabizet kulturni vymeny do zahranici, dobrovolniceni a tak dale. Bude produkovat vyzkum a dale prispivat ke kampani snizit vek volicu na 16 let, takze bude mit trosku politicke zamereni. Prosim dejte vedet v detailech
21. 3. 2017
Dobrý den.
činnost, kterou popisujete v dotazu, můžete provozovat spíše jako spolek. Spolek je právní forma, která je založena na členském principu - spolek musí mít členy. Právní forma ústav naopak nemá členy. Spolek je flexibilnější a na založení snazší právní forma - stačí Vám mít alespoň 3 zakladatele, kteří mají společný zájem, spolek může mít i jen jeden orgán (statutární a nejvyšší orgán v jednom), nebo pokud chcete mít nejvyšší a statutární orgán odděleně, tak budete mít členskou schůzi jako nejvyšší a předsedu jako statutární orgán.
V případě ústavu stanoví zákon, že jeho účelem je provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky. Ústav je tak vhodnou formou zejména pro poskytovatele sociálních a jiných služeb. Vzdělávání ústav poskytovat může též, ale problém by mohl být v tom politickém zaměření. Platí, že výsledky činnosti provozované ústavem musí být každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených, to politické zaměření by tedy mohlo být čistě teoreticky problém, ale to je spíše jen můj pocit. Ústav je povinen vést podvojné účetnictví. Zakládací listina ústavu je složitější dokument, než stanovy u spolku.
Ústav musí mít ředitele a správní radu, je vhodné, aby měl i kontrolní orgán. Potřebujete tedy více lidí, ochotných být členy orgánů, než pro založení spolku.
Já bych pro Váš záměr jednoznačně zvolila právní formu spolek.
Právní předpisy :
zák. 89/2012 sb., Občanský zákoník
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, tuším, že existují smlouvy pro dobrovolníky v kultuře, které zoficiální práci osoby pro např. spolek (který to chce mít v pořádku a řeší to většinou minimální částkou na DPP). Mohla bych poprosit o odkaz na vzor takové dobrovolnické smlouvy? Děkuji
8. 3. 2017
Dobrý den,
dobrovolník pro Váš spolek může pracovat například na základě dohody o dobrovolnické činnosti. Ta může vypadat jako ta uvedená níže nebo být i ještě jednodušší. "Organizace" jste vy - spolek, "dobrovolník" bude pan/ paní xy.
Smlouva může být jednoduchá, měla by vycházet z potřeb konkrétního spolku a řídí se občanským zákoníkem.

Ještě doporučuji tento odkaz: http://www.nipos-mk.cz/?p=25983

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Smlouva o dobrovolnické činnosti (vzor)
Uzavřená dle § 1746 odst. 2 zák. 89/2012 sb. Občanský zákoník
Název / jméno a příjmení právnické osoby/ fyzické osoby pro níž bude dobrovolník pracovat :
se sídlem:
IČO:
bankovní spojení:
č.ú.:
zastoupená statutárním zástupcem:
(dále jen „organizace“ nebo “NNO”)

a

Jméno a příjmení: …………………………………… Rodné číslo: ……………………

Adresa bydliště a telefon: ………………………………………………………………….

Kontaktní adresa a telefon: ………………………………………………………………..
(dále jen „dobrovolník“)
čl. I
Vymezení poslání dobrovolníka
1) Cílem a posláním dobrovolníka je podílet se na komplexní činnosti organizace . Dobrovolník bude svojí činnost vykonávat dle daných podmínek tak, aby nebyl narušen provoz organizace a dobrovolnická činnost vhodně doplnila práci zaměstnanců organizace .
2) Dobrovolnická činnost je realizována dle ………………………………..


čl. II
„Organizace“ uzavírající smlouvu s dobrovolníkem se zavazuje
1) zajišťovat dobrovolníkovi vhodné podmínky pro jeho činnost.
2) seznámit dobrovolníka s právy a povinnostmi, které z výkonu dobrovolnické služby, vyplývají, včetně seznámení dobrovolníka s možnými riziky spojenými s jeho činností, zejména s ohledem na prostředí v němž bude dobrovolník pracovat.
3) zprostředkovat dobrovolníkovi kontakt s příslušným pracovištěm a jeho kontaktní osobou.
4) zajistit dobrovolníkovi potřebný výcvik, pravidelné supervize a možnost individuálních konzultací.
5) zajistit dobrovolníkovi dostatečné označení (jmenovka a pracovní oděv atp.).
6) poskytnout dobrovolníkovi potřebné pomůcky a vybavení nutné k výkonu jeho dobrovolnické činnosti.
7) zajistit dobrovolníkovi přiměřenou ochranu osobních dat, nutných pro odpovídající výkon jeho dobrovolnické činnosti.

čl. III
Ustanovení týkající se dobrovolníka
1) Dobrovolník se zavazuje absolvovat úvodní školení a další vzdělávací aktivity pro dobrovolníky v rozsahu stanoveném pro konkrétní typ dobrovolnické činnosti a poté se zapojit do dobrovolné činnosti v dohodnutém rozsahu……..
2) 1) Dobrovolník se zavazuje, že bude dobrovolnou činnost vykonávat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, podle svých schopností a znalostí a v souladu s platnými právními předpisy ČR a v souladu s vnitřními předpisy místa, kde práci vykonává.
3) Každou změnu typu nebo náplně činnosti je dobrovolník povinen předem konzultovat s………………... Dobrovolník je dále povinen účastnit se supervizních nebo jiných setkání v dohodnutém rozsahu a formě.
4) Dobrovolník je povinen se ze supervizního nebo jiného doporučeného setkání omluvit, pokud se na něj nemůže dostavit. Zároveň je povinen sjednat termín supervizního setkání.
5) Dobrovolník bere na vědomí zásady mlčenlivosti, které jsou nedílnou součástí této smlouvy jako příloha č. 1.
6) Dobrovolník byl poučen o svých právech a povinnostech v rámci výkonu dobrovolné činnosti, což stvrzuje svým podpisem Mlčenlivosti a Kodexu dobrovolníka.
7) Dobrovolník se zavazuje používat při výkonu dobrovolnické činnosti označení určené dobrovolníkům (tj. jmenovka s fotografií a jednotné oblečení).
8) Dobrovolník souhlasí s tím, že jím poskytnuté osobní údaje budou použity pouze pro vnitřní potřebu programu, zejména k evidenčním a statistickým účelům a k informování pracoviště, které si dobrovolník zvolí pro svou činnost.
9) Dobrovolník bere na vědomí, že dobrovolnou činnost vykonává bez nároku na finanční odměnu a že v průběhu dobrovolné činnosti nemá nárok na ubytování a stravování.
10) Dobrovolník má/ nemá nárok na úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s výkonem jeho dobrovolné činnosti pouze tehdy, pokud jejich vynaložení předem oznámí.
11) Dobrovolník se zavazuje neprodleně oznámit změnu svých kontaktních adres a telefonů.
12) Organizace uzavírající s dobrovolníkem tuto smlouvu zastoupená ……………………si vyhrazuje možnost ukončit spolupráci s dobrovolníkem.
13) Dobrovolník se zavazuje plně respektovat pokyny zaměstnanců organizace.

čl. IV
Závěrečná ustanovení:
Tato smlouva je vyhotovována ve dvou exemplářích, každá ze smluvních stran obdrží jedno vyhotovení.
Smlouva se uzavírá na dobu určitou do ..……………, s možností prodloužení po vzájemné dohodě.
Platnost smlouvy zaniká buď uplynutím doby, dále dohodou smluvních stran nebo výpovědí jedné ze smluvních stran. Výpověď a dohoda může být písemná nebo ústní

Datum
Podpis: Podpis:

Dobrý den, založili jsme spolek pro zdravotně postižené s kolektivním rozhodováním 3 členů rady (zapsáno:předseda a 2 členové). Jménem spolku může jednat každý člen rady samostatně, rozhodnutí rady musí být vždy stvrzeno dvěma členy rady. S předsedou bychom uzavřeli DPP, kterou bychom financovali z dotace na ostatní osobní náklady, tedy nikoliv mzdy, a to paušálně stejnou částkou měsíčně. Musí předseda vyplňovat pracovní výkaz nebo při paušálu nemusí? Druhý dotaz: DPP budou za zaměstnavatele podepisovat oba členové rady nebo stačí jeden? Nevím totiž, jestli mám DPP považovat za rozhodnutí rady. Děkuji moc a moc.
24. 2. 2017
Dobrý den.
pracovní smlouva nebo DPČ nebo DPP by měla být za spolek podepsána tím, kdo je oprávněn dle stanov spolku jednat za spolek. Pokud je touto osobou podle stanov předseda, pak lze smlouvu podepsat i předsedou samotným (v takovém případě je ale více než vhodné, aby pracovní smlouvu schválil příslušný orgán –tedy obvykle nejvyšší orgán).
Tedy postupujte podle Vašich stanov.
Dle Vámi uvedeného, pokud za spolek mohou jednat tři členové Rady, každý samostatně, doporučuji, aby DPČ, DPP s předsedou podepsali oba zbylí členové rady, popř.,aby vše ještě schválil nejvyšší orgán spolku, je-li to možné. Kvůli transparentnosti a předejití možným vnitřním sporům ve spolku.
Jen dodám, že předseda spolku může být spolkem zaměstnán pouze tak, aby náplň jeho práce nebyla shodná s činností související s výkonem funkce, tedy s činností, kterou předseda vykonává pro spolek jako člen statutárního orgánu.
Předseda nemůže vykonávat svou funkci statutárního orgánu na DPČ ani na DPP ani na základě pracovní smlouvy. Pro tento účel doporučuji např. smlouvu příkazního typu.
Jak budete předsedu z DPČ odměňovat a zda bude povinen zpracovávat výkazy, záleží na tom, co si v DPČ sjednáte. Musíte též dodržet podmínky dotace.
Většinou totiž platí, že v případě nesplnění podmínek je příjemce dotace povinen vrátit příslušnou částku finanční dotace poskytovateli.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, prosím, je možné, aby členem statutárního orgánu spolku byl cizinec. Respektive osoba bydlící sice na území ČR, ale mající trvalý pobyt mimo ČR i EU. Děkuji
31. 1. 2017
Dobrý den.
spolek mohou založit i cizinci- zahraniční občané, zahraniční osoby. Spolkové právo ani obecná ustanovení o právnických osobách neomezují právo založit spolek občanstvím ČR. Toto právo tedy neplatí pouze pro občany ČR, právo založit spolek nebo právnickou osobu obecně, být jejími členy a být členy jejích orgánů, mají tak i cizinci. I cizinec může tedy být členem statutárního orgánu, i když jde o cizince ze země mimo EU.
Možná se ale setkáte s potížemi při prokazování totožnosti člena orgánu spolku - cizince, zapisovaného do spolkového rejstříku, nebo mohou nastat obtíže při jednání s úřady. Spolek je v popsaném případě právnickou osobou podle práva ČR. Zda může někdo být členem spolku, se posuzuje podle českého práva. Člen statutárního orgánu musí splnit podmínky, stanovené českým právem, i když je cizinec (např.svéprávnost bude posuzována výlučně podle českého práva).
Právní předpis : zák. 89/2012 sb. Občanský zákoník
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, chtěla bych Vás uctivě poprosit o radu v případě již nařízeného zrušení a likvidace spolku. Je možné nařízenou likvidaci ještě nějakým způsobem zvrátit? V našem případě soud nařídil zrušení a likvidaci spolku z podnětu rejstříkové soudu, jelikož zápis ve spolkovém rejstříku byl v rozporu s kogentními ustanoveními zákona - u statutárního orgánu (ředitele spolku) nebyl uveden trvalý pobyt, který by odpovídal skutečnosti. Na prvotní výzvy rejstříkového soudu bohužel spolek nereagoval (respektive podal návrh na zápis změn, ale ten následně vzal zpět, jelikož se trvalý pobyt statutárního orgánu opět změnil). Je možné ještě tuto vadu v tuto chvíli zvrátit? Pokud ano, jak? Spolek by chtěl ideálně zvolit nového ředitele spolku a toho nově do rejstříku zapsat. Máme usnesení krajského soudu o zrušení spolku s likvidací a nařízení likvidace spolku a jmenování likvidátora a běží nám odvolací lhůta. Jen ještě dodám, že se jedná v podstatě o nový spolek, který ještě nezačal svou činnost a nemá žádný majetek. Mockrát děkuji za Vaše rady.
31. 1. 2017
Dobrý den.
obávám se, že zde už mnoho dělat nelze. Rejstříkový soud Vás vyzval a stanovil Vám ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu k úpravě stanov a dalších náležitostí spolku dle OZ. Vy jste nereagovali, a tak uplynula lhůta marně. Soud "Vás" jako právnickou osobu tedy zrušil a nařídil likvidaci. Odvolání Vám dle mého názoru nepomůže, jelikož lhůta opravdu uplynula marně a soud tedy postupoval správně.
Vzhledem k Vámi uvedenému vidím jediné řešení v založení nového spolku se stejným účelem i hlavní činností. Do něj pak vstoupí členové spolku zrušeného.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, jaký daňový subjekt by jste doporučili pro kapelu? Kapela má cca 40 vystoupení za rok, navíc chceme provozovat mini eshop s prodejem vlastních CD, triček s logem kapely a ostatní promotion. Tyto věci bychom prodáváli i během koncertů. Většina členů kapely vykonává hlavní pracovní poměr, kde platí povinné odvody. Přemýšlel jsem nad spolkem s vedlejší hospodářskou činností(pro provoz ehopu a prodej CD). Ale příjmy za vystoupení (předpokládám, že by to byly příjmy z hlavní činnosti) by zřejmě přesahovaly doložitelné výdaje na provoz kapely. Jakou formou se v případném spolku dají vyplácet honoráře muzikantů? Předem moc děkuji za odpověď
31. 1. 2017
Dobrý den.
předpokládám, že chcete fungovat jako právnická osoba založená dle občanského zákoníku.
Myslím, že pro potřeby hudební skupiny je dostačující právní formou spolek. Spolek je forma právnické osoby, určená pro samosprávné a dobrovolné sdružení osob vedených společným zájmem. Spolek je založen nejméně třemi osobami a vzniká zápisem do rejstříku. Spolek musí mít funkční členskou základnu. Spolek může vlastním jménem podnikat, podnikání však nesmí být v jeho hlavní činností a případný zisk z vedlejší hospodářské činnosti musí být použit na podporu dosažení vlastních cílů spolku. Hlavní činnost může být občasně zisková, ale zisk nesmí být pravidelný, účelem té činnosti nesmí být generování zisku. Orgány spolku jsou statutární orgán a nejvyšší orgán, tedy spolek, má poměrně jednoduchou organizační strukturu.
V podstatě bude hodně záležet na účelu, který máte vymezen stanovami. Můžete si jako účel spolku vymezit třeba hudební tvorba a vzdělávání.
Pokud by byly koncerty ziskové pravidelně, muselo by být pořádání koncertů ve vedlejší hospodářské činnosti spolku, kde bude patrně i prodej CD atp.
Do hlavní činnosti si můžete dát např. pořádání hudebních workshopů, hudební vzdělávání, hudební produkce a zkoušky či veřejná hudební vystoupení.
Pokud jde o honoráře, spolek může s hudebníky uzavřít smlouvu dle § 1746 odst.2 zák.89/2012 sb. občanského zákoníku. Nazvěte ji např. Smlouva o vystupování na hudebních akcích a na základě této smlouvy může spolek vyplácet odměny za vystoupení. Honoráře lze vyčíslit třeba určitým procentem ze zisku z koncertu.
Placené vystupování by nemělo být pravidelné, ale nevadí, pokud budete pořádat koncerty opakovaně, třeba i vícekrát do měsíce. 40 koncertů ročně, tj. cca 3 koncerty měsíčně, které navíc nebudou všechny asi se ziskem, by nemuselo být problém.
Pokud nebudete hrát pouze svojí vlastní tvorbu, musíte hrané písně jiných autorů nahlásit OSA a zaplatit autorské poplatky.
Právní předpis : zák. 89/2012 sb. Občanský zákoník
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, náš spolek připravuje vydání CD dětského smyčcového orchestru. Nahrávka by měla sloužit pouze k prezentaci orchestru, jako dárky, ne k přímému prodeji v obchodech. Přesto bych ráda zjistila, zda je nutné CD přihlašovat k nějakým autorským poplatkům a podobně. Kromě děl autorů nežijících již více než 70 let chceme nahrát i pět skladeb žijící zahraniční skladatelky. Děkuji předem za radu či nasměrování, kde pátrat.
19. 1. 2017
Dobrý den.
bude-li na Vašem CD nějakým způsobem veřejně produkována hudba, je třeba toto nahlásit kolektivnímu správci.
Pokud nahrajete na nosič hudbu, která má své autory, a budete ji třeba rozdávat (rozšiřovat na veřejnosti), pak podle autorského zákona (zákon č. 121/2000 Sb.) musíte mít licenci od nositele práv a následně mu zaplatit autorskou odměnu (ve Vámi popsaném případě patrně v řádu desetikorun). Tedy kolektivní správce rozhodně nelze opomenout, i když CD nebude komerční.
Určitou výjimku mají např. školní představení, ale z Vámi napsaných informací nedovedu posoudit, zda se o školní představení jedná či nikoli.
Kontaktujte tedy kolektivního správce.
Více zde :
http://www.osa.cz/
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, náš spolek by se chtěl rozdělit na spolky dva. Je to možné? Ve stanovách tuto možnost uvedenou nemáme.Bude pak mít každý ze dvou nových nástupnických spolků nárok uvádět historii spolku jako svoji (důležité při nároku na čerpání dotací). Děkuji.
15. 1. 2017
Dobrý den.
jde to, je to možné. Postupujte dle § 288-§ 302 zák. 89/2012 sb. občanského zákoníku. Sepisuje se buďto smlouva o rozdělení (při rozdělení sloučením uzavírají zúčastněné spolky smlouvu o rozdělení), nebo se vyhotovuje projekt rozdělení (při rozdělení se založením nových spolků vyhotoví rozdělovaný spolek projekt rozdělení). O rozdělení spolku rozhoduje členská schůze a pokud dojde ke schválení, původní spolek zanikne a nové spolky se zapíší do veřejného rejstříku. Jak smlouva o rozdělení, tak projekt rozdělení obsahují údaje o zúčastněném spolku či spolcích s uvedením, který spolek je zanikající a které jsou nástupnické spolky. Můžete tedy i v nejrůznějších projektech odkazovat na svou spolkovou činnost a historii před rozdělením.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, jsme svaz a jako hlavní spolek jsme provedli na spolkovém rejstříku změny pro naše pobočné spolky. V jednom případě nám soud oznámil, že jeden pobočný spolek není naším pobočným spolkem, ale je registrován pod jiným hlavním spolkem. Spolek byl před mnoha lety založen společně jako ostatní spolky a domníváme se, že administrativními chybami při převodu z registrace u MV (jako sdružení) na spolkový rejstřík došlo k mylnému přiřazení. Proti rozhodnutí soudu jsme se odvolali k Vrchnímu soudu. Tento však potvrdil platnost rozhodnutí městského soudu. Je nám nyní jasné, že pobočný spolek musí požádat ten současný "hlavní spolek", aby jej zrušil u svého příslušného soudu a my jako hlavní spolek jej zaevidujeme pod sebou. A tady mám dotaz: jaké dokumenty musíme v obou případech přiložit? Jak pro zrušení, tak pro znovu založení u nás. Původní dokumenty o členské schůzi, zvoleném statutáru, sídle, souhlasy všech potřebných,... tohoto pobočného spolku jsme již na soud předali v původní žádosti o provedení změn, tedy v 04/2016. Je potřeba všechny dokumenty znova pořídit, nechat ověřit a to 2x? Děkuji za odpověď.
13. 1. 2017
Dobrý den.
pobočný spolek je součástí hlavního spolku jako většího celku, ale také do značné míry je svébytnou právnickou osobou. Co se týče způsobilosti k právnímu jednání u pobočného spolku, tou je pobočný spolek nadán pouze do té míry, kterou připustí stanovy hlavního spolku. A každý pobočný spolek se automaticky řídí stanovami hlavního spolku. Tedy základní záležitosti týkající se pobočného spolku jsou věcí spolku hlavního, takže zrušení, likvidace atp. pobočného spolku, o kterém píšete, je věcí tohoto pobočného spolku a jeho hlavního spolku a vztahů mezi nimi.
Vy si budete muset pravděpodobně založit svůj vlastní pobočný spolek, tedy jinou právnickou osobu. Členové pobočného spolku, o němž píšete pak mohou vstoupit do nového pobočného spolku, tj. toho Vašeho nového. Co se týče majetku, zde záleží na tom, jak velkou míru samostatnosti má ten „cizí pobočný spolek, o němž píšete. Pokud má pobočný spolek dostatečně velkou míru samostatnosti, tedy může o sobě samém rozhodovat do značné míry i sám, tzn. může nejen sám o sobě rozhodnout (rozhodnout i o svém zrušení), ale i rozhodovat i o svém majetku, pak je řešením postup, kdy si Vy založíte nový (svůj) pobočný spolek . Tomuto novému pobočnému spolku potom může stávající pobočný spolek darovat svůj majetek. Pobočný spolek je účetně samostatný. Jen je třeba ohlídat, jestli takovýto převod majetku pobočného spolku novému pobočnému spolku nezakazují stanovy hlavního spolku, jelikož platí, že pobočný spolek může mít práva a povinnosti a nabývat je v rozsahu určeném stanovami hlavního spolku a zapsaném ve veřejném rejstříku.
Další možnost by možná vedla přes složitou právní konstrukci, kdy Vy jste spolek a budete fúzovat a to postupem níže uvedeným:
Hlavní spolek toho pobočného spolku, o kterém píšete v dotazu se rozdělí, a to tak, že součástí oddělené části bude i Vámi popsaný pobočný spolek a tato oddělená část pak provede fúzi s Vaším spolkem. Tak by se pobočný spolek, o kterém píšete, dostal pod Váš spolek.
Schůdnější však je založit si nový vlastní pobočný spolek, do kterého by pak vstoupili členové původního pobočného spolku. Pokud by byl původní pobočný spolek zrušen a likvidován, mohl by na ten Váš pobočný spolek čistě teoreticky přejít likvidační zůstatek.

Založení pobočného spolku:
Možnost založit pobočný spolek musí vyplývat přímo ze stanov hlavního spolku (§ 219 OZ). V nich je přitom potřeba uvést buď již konkrétně zakládané pobočné spolky, nebo alespoň postup jejich zakládání.
Co se týče vrácení zaslaných listin od rejstříkového soudu, obecně by se mělo postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby byly co možná nejméně zatíženy. Tedy na žádost by Vám měl rejstříkový soud zaslané listiny (kromě formuláře ) vrátit. Ale nevím, zda Vám to k něčemu bude, jelikož budete zapisovat jinou právnickou osobu.
Do veřejného rejstříku u pobočného spolku se zapisuje sídlo, předmět činnosti, právní forma, den vzniku a zániku, identifikační číslo, název a složení statutárního orgánu, případný status veřejné prospěšnosti, apod. Dále pak rozsah právní samostatnosti (tj. do jaké míry mohou samostatně nabývat práva a povinnosti), rozsah ručení za jejich dluhy ze strany hlavního spolku a též musí uvést svůj mateřský hlavní spolek.
K návrhu na zápis do veřejného rejstříku budete potřebovat:
svoje stanovy (postačí prosté podpisy).
Zápis ze schůze, kde jste pobočný spolek založili s listinou přítomných (postačí prosté podpisy).
Souhlas s umístěním sídla pobočného spolku (podpis musí být ověřen)
Vyplněný formulář (podpis musí být ověřen)
Souhlas statutárního orgánu pobočného spolku se zápisem do rejstříku (podpis musí být ověřen)
Stanovy pobočného spolku nebo obdobný dokument, upravující vnitřní poměry pobočného spolku (má-li takový dokument pobočný spolek vytvořen)
Právní předpisy:
Zák. 89/2012 sb., občanský zákoník
Zák. 304/2013 sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, jsme poboční spolek a vůbec nám není jasné, jak nás náš hlavní spolek zaregistroval. Když máme IČ a máme předsedu p.s.(sheriffa), neměl by taky byt zapsán jako jednatel p.s., když ve stanovách máme že vše schvaluje náš predseda - sheriff nebo rad p.s.? Děkuji za odpověď (dotaz dále obsahoval identifikační údaje z rejstříkového soudu, které byli kvůli anonymitě smazány)
11. 1. 2017
Dobrý den.
nejsem si jistá, jestli jsem správně pochopila Váš dotaz,ale pokusím se na něj odpovědět.
Zjednodušeně řečeno, byli jste do spolkového rejstříku zapsáni při svém vzniku hlavním spolkem. Návrh na zápis do rejstříku spolků podává při zakládání pobočného spolku hlavní spolek. Změnu či výmaz daných údajů však pak může navrhnout i sám pobočný spolek. Pobočný spolek je součástí hlavního spolku jako většího celku, ale také je do značné míry svébytnou právnickou osobou. Co se týče způsobilosti k právnímu jednání u pobočného spolku, tou je pobočný spolek nadán pouze do té míry, kterou připustí stanovy hlavního spolku.
To znamená, že každý pobočný spolek se automaticky řídí stanovami hlavního spolku. Tedy základní záležitosti týkající se pobočného spolku - například způsob založení a vzniku, statutární orgán, ručení či neručení hlavního spolku za pobočný, propojení členských základen atp. jsou upraveny pravděpodobně ve stanovách hlavního spolku a v podrobnostech mohou stanovy hlavního spolku odkázat na příslušný dokument, třeba statut nebo vlastní stanovy pobočného spolku.
Tedy řiďte se příslušnými dokumenty. Vaším zakladatelem je hlavní spolek, Vy jste zapsáni jako pobočný spolek. Jak mezi sebou máte rozděleny funkce, je věcí mezi Vámi a hlavním spolkem. J rejstříku ani ve sbírce listin jsem k tomuto nenašla žádné relevantní dokumenty.
Teoreticky by bylo možné Vašeho sherifa zapsat do rejstříku na žádost jako fakultativní údaj (tu žádost by možná mohl podat pobočný spolek sám - záleží na tom, co je ve stanovách hlavního spolku).
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, je prosím možné, aby s předsedou spolku (jednatelem) byla uzavřena nájemní smlouva? Předseda je zároveň majitelem nemovitosti jejíž podkroví je vedeno jako sídlo spolku a reálně je zde pracovna předsedy a administrativního pracovníka a dále zde opravdu probíhají schůze a další setkání k naplňování hlavní činnosti spolku.
2. 1. 2017
Dobrý den.
takovou smlouvu podepsat můžete. Předpokládám, že jednatel a majitel nemovitosti je i statutárním orgánem spolku. Platí, že statutární orgán má všechny pravomoci, které stanovy nebo zákon nesvěřují jinému orgánu spolku.
Pokud je statutární orgán individuální, pak je jím jedna osoba, která je oprávněna jednat za spolek ve všech věcech samostatně a to jen s výjimkou toho co stanovy nebo zákon svěřují jinému orgánu spolku. Pokud je kolektivní, pak je to více osob, které, není-li stanovami upraveno jinak, tak jednají za právnickou osobu ve všech věcech každý člen statutárního orgánu, samostatně. Pokud máte jednatele jako individuální statutární orgán, pak jednatel obvykle sám podepisuje smlouvy za spolek. Pokud spolek využívá nemovitost jednatele ke své činnosti a je třeba uzavřít nájemní smlouvu, může jednatel podepsat smlouvu i sám se sebou, může zmocnit i jiného člena spolku, aby za něj podepisoval některé smlouvy. Obojí zákon nezakazuje. Zákon spolkům nijak neomezuje, kde mají provozovat svojí činnost, v jakých prostorách - mohou tedy provozovat činnost i v nemovitosti, která patří jednateli spolku.
Doporučím pouze, aby uzavření výše uvedené smlouvy s jednatelem spolku projednala a schválila členská schůze spolku. Pouze doplním, že nájemní smlouvu nemusíte mít uzavřenou písemně, stačí když si podmínky užívání jednatelovy nemovitosti nějak dohodnete. Pokud spolek bude užívat prostory patřící jednateli bezplatně, nejde o nájem, ale o výpůjčku.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Děkuji za předchozí rady - pomohli mně při likvidaci spolku. Ovšem - soud ještě požaduje "prohlášení likvidátora o neexistenci soudních nebo jiných právních sporů". Nepodařilo se najít odpovídající formulář. Prosím o radu.
13. 12. 2016
Dobrý den.
na toto nemusíte mít formulář. Stačí, když sepíšete prohlášení likvidátora. Do prohlášení je potřeba uvést, kdy byla informace o likvidaci zveřejněna, zda někdo přihlásil do likvidace své pohledávky, popř. že tyto pohledávky byly řádně uspokojeny; dále že byly vypořádány pracovněprávní vztahy a že vůči právnické osobě - spolku nejsou vedeny žádné soudní či jiné právní spory. Plus připojit podpis.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zdali členové výkonného výboru musí být zapsáni do spolkového rejstříku nebo stačí jen zápis statutárního orgánu tedy předsedy. Ve stanovách budeme mít orgány popsány následovně: a) valná hromada jako orgán nejvyšší, b) výkonný výbor jako orgán výkonný, c) předseda jako orgán statutární, Jde mi o to, jestli v tomto případě je výkonný výbor kolektivní statutární orgán a tak musí být uveden ve spolkovém rejstříku. Předem moc děkuji za odpověď.
21. 11. 2016
Dobrý den.
Co všechno se zapisuje do veřejného rejstříku, resp. zde do spolkového rejstříku upravuje zákon č.304/2013 sb. O veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Tedy dle § 25 :
se do veřejného rejstříku zapíše :

a) jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, zapsané osoby,

b) předmět činnosti nebo podnikání nebo vymezení účelu osoby, vyžaduje-li to jiný zákon,

c) právní forma právnické osoby,

d) den vzniku a zániku právnické osoby,

e) u fyzické osoby, bez ohledu na důvod zápisu, datum narození, rodné číslo, bylo-li jí přiděleno, a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu,

f) identifikační číslo osoby, které zapsané osobě přidělí rejstříkový soud; identifikační číslo osoby poskytne rejstříkovému soudu správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci2),

g) název statutárního orgánu, neplyne-li ze zákona, počet členů statutárního orgánu, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která je členem statutárního orgánu, s uvedením způsobu, jak za právnickou osobu jedná, a den vzniku a zániku její funkce; je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje,

h) má-li být zřízen kontrolní orgán, jeho název, neplyne-li ze zákona, počet členů kontrolního orgánu, jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, nebo sídlo osoby, která je členem kontrolního orgánu, a den vzniku a zániku její funkce; je-li členem kontrolního orgánu právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje,

i) jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, prokuristy, jakož i způsob, jakým jedná, včetně uvedení údaje o tom, že se prokura vztahuje jen na určitou pobočku nebo na určitý závod, jejich identifikace a údaj o tom, zda je prokurista oprávněn zcizit nebo zatížit nemovitou věc,

j) údaj o tom, že právnická osoba má zapsán status veřejné prospěšnosti a kdy jí byl přiznán, údaj o tom, že bylo zahájeno řízení o odnětí statusu, a údaj o tom, kdy byl tento status vymazán, a důvod jeho odnětí,

k) další skutečnost, o které to stanoví tento nebo jiný zákon, nebo jiná důležitá skutečnost, o jejíž zápis požádá zapsaná osoba, má-li na takovém zápisu právní zájem, a

l) den, k němuž byl zápis proveden.

a dále dle § 29 zákona se do spolkového rejstříku se o spolku zapíše také

a) předmět vedlejší hospodářské činnosti, je-li vykonávána,

b) název nejvyššího orgánu,

c) je-li zřízena podle stanov rozhodčí komise, její název, počet členů a jejich jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, a den vzniku a zániku jejich funkcí a adresa pro doručování podání v řízení před rozhodčí komisí podle zákona upravujícího řízení před rozhodčí komisí spolku,

d) název, sídlo a identifikační číslo všech jeho pobočných spolků a

e) u spolku, který přemístil sídlo do zahraničí, adresa tohoto sídla a údaj o zápisu do evidence státu, v níž je zapsán, pokud právo takového státu zápis přikazuje.

Z výše uvedeného vyplývá, že do spolkového rejstříku musí být ve Vámi popsaném případě zapsány údaje o předsedovi spolku, jelikož předseda je statutárním orgánem a platí, že do spolkového rejstříku se zapisuje nejen název statutárního orgánu, ale i jména a adresy jeho členů.
U nejvyššího orgánu stačí uvést - zapsat jeho název.
Výbor je dle Vámi popsaného výkonný orgán. Výkonný orgán není statutární, jména a adresy členů se nezapisují. Pokud si ony členy budete chtít nechat zapsat, tak Vám rejstříkový soud na Vaši žádost pravděpodobně vyhoví, ale nevidím důvod, proč byste to činili (a tím si komplikovali život). Tedy výkonný výbor a údaje o jeho členech zapisovat nemusíte, ale můžete si zapsat do spolkového rejstříku, jako skutečnost, o jejíž zapsání si Váš spolek zvlášť požádá - tj. jako něco navíc.

O Vašem spolku, tedy o jeho orgánech bude ve spolkovém rejstříku napsáno minimálně toto:
Název nejvyššího orgánu:
Členská schůze
zapsáno ............ 2016
Statutární orgán
Předseda/kyně:

Petr Kos, dat. nar. 30. února 1976
Zobí ulice 123, 000 01 Nové Hnízdo
Den vzniku členství: 31.listopadu 2015
zapsáno dne...........2016
Způsob jednání:
Předseda/kyně jedná za spolek ve všech věcech samostatně.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, jsme spolek a statutární orgán představenstvo tvoří tři členové, kteří mohou jednat za spolek samostatně-viz stanovy spolku. Je nutné na rejstříkovém soudu mít uvedeno jméno předsedy spolku? Dle notáře/ info r.2015/ není povinnost jména uvádět, ale dle zákona 304/2013 to chápu jinak. Děkuji za objasnění. Nyní nevím, zda konkrétní jméno máme na rejstříkový soud doplnit. Přeji krásný den.
21. 11. 2016
Dobrý den.
statutární orgán je zde celé představenstvo spolku, takže pokud máte ve stanovách uvedeno, že statutárním orgánem je tříčlenné představenstvo, tak zapisujete údaje o všech třech jeho členech. A zapíšete i způsob jakým dle stanov jednají. Vhodná a dostatečná formulace je v tuto chvíli a dle Vámi popsaného např.: “Představenstvo spolku je tříčlenným statutárním orgánem spolku. Za spolek jedná samostatně každý ze členů tohoto představenstva."
Ovšem z dlouhodobého hlediska je uvedená formulace způsobu jednání za spolek poněkud nešťastná, jelikož se jedná o kolektivní orgán, jehož členové jsou však oprávněni jednat samostatně. Bylo by vhodnější aby, alespoň rozhodování představenstva bylo koncipováno tak, že představenstvo bude jako kolektivní orgán rozhodovat ve sboru nadpoloviční většinou hlasů - toto kolektivní rozhodování představenstva bych dala do stanov zejména u větších majetkových transakcí. Např. takto: "Jménem spolku jednají členové statutárního orgánu samostatně a to v běžných záležitostech, např. do výše 10 000 Kč. V ostatních záležitostech bude představenstvo jako kolektivní orgán rozhodovat ve sboru nadpoloviční většinou hlasů – tedy bude třeba souhlasů / hlasů / podpisů minimálně dvou členů představenstva. "
Do spolkového rejstříku zapisujete tedy údaje o všech třech členech představenstva a co do konkretizace způsobu jednání, do inteligentního formuláře je třeba zapsat znění, které je nebo bude ve stanovách. Též tam je vhodné zapsat, že představenstvo (statutární orgán - celé zapsané) volí ze svého středu předsedu (člen statutárního orgánu - zapsán spolu s dalšími dvěma členy).
Právní předpis: zákon č.304/2013 sb. O veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Podle § 257 OZ není-li členská schůze na svém zasedání schopna usnášet se, může statutární orgán nebo ten, kdo původní zasedání svolal, svolat novou pozvánkou ve lhůtě patnácti dnů od předchozího zasedání členskou schůzi na náhradní zasedání... Je tedy možné, aby toto náhradní zasedání proběhlo bezprostředně (s patnáctiminutovou přestávkou) po ukončení regulérního zasedání, kde nebyl dostatečný počet členů (nadpoloviční většina)? A pokud ne, jak je možné tomu zabránit? (V praxi to takto mnoho spolků provádí) Děkuji, Viktor Vávra.
2. 11. 2016
Dobrý den.
záleží na tom, jak si fungování členské schůze a průběh jejích zasedání vy sami upravíte ve svých stanovách. Úprava spolků je v Občanském zákoníku totiž koncipována převážně dispozitivně. Platí že ustanovení § 248 až 257 zák. 89/2012 sb. Občanského zákoníku se na členskou schůzi použijí jen tehdy, pokud stanovy neurčí něco jiného.
Takže je na vás, jak si vše upravíte ve svých stanovách. Záleží na znění stanov, jak budete ve svém spolku svolávat náhradní zasedání členské schůze.
Ustanovení § 257 se použije jen tehdy, pokud si svolávání náhradního zasedání čl. schůze neupravíte ve stanovách vůbec.
Do stanov můžete zakotvit, že náhradní členská schůze se bude konat např.15 minut nebo třeba půl hodiny po ukončení toho zasedání řádné členské schůze, které se bohužel nesešlo v počtu členů, který je schopen se usnášet. Ustanovení o členské schůzi, která jsou v Občanském zákoníku jsou dispozitivní a použijí se, jen pokud Vaše stanovy neurčí jinak (ust. § 247 odst. 3).
To, co jste popsal, je možné, je-li to v souladu s úpravou ve stanovách. Je-li tento postup v souladu s vašimi stanovami, můžete tomu zabránit leda tak, že navrhnete a prosadíte změnu stanov. To však nevidím moc reálně. Velká část spolků má ve stanovách právě tento typ úpravy svolání náhradního zasedání členské schůze.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Strana: 1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11  12  13 





Zhlédnuto 27 447 krát, z toho dnes 1 krát.