STÁTNÍ PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE

informace • konzultace • semináře • festivaly • publikace • periodika

Kontakt: NIPOS • P.O.Box 12 • Fügnerovo náměstí 1866/5 • 120 21 Praha 2
telefon: 221 507 900 • e-mail: nipos@nipos-mk.cz

English summaryAbout NIPOS


Zpět na úvodní stránku

Poradna NIPOS

Naše poradna se specializuje na bezplatné poradenství v oblasti:

  • Financování kultury z veřejných rozpočtů
  • Legislativa v kultuře
  • Pořádání kulturních akcí (zejména neprofesionální umělecké aktivity)
  • A další…

Poradna je určena především pracovníkům státní správy a samosprávy, neziskovým právnickým osobám, fyzickým osobám působícím v oblasti kultury, ale i studentům.

Poradna nenahrazuje informace, které jsou běžně dostupné na webových stránkách NIPOS (termíny přehlídek a festivalů, statistická data apod.). Rovněž neslouží ke zpracování rešerší, analýz atd.

Na dotazy, které nesou­vi­sejí s uve­de­nou pro­ble­ma­ti­kou, si vyhra­zu­jeme právo neod­po­ví­dat.

Než vlo­žíte dotaz, hle­dejte nej­prve infor­mace v již zod­po­vě­ze­ných dota­zech níže podle témat či zada­ných výrazů. Nenajdete-li potřebné infor­mace na strán­kách Poradny, zpro­střed­ku­jeme vám odpo­věď odborníka/ice obvykle do 10 pra­cov­ních dní (v pří­padě slo­ži­těj­ších dotazů může být tato lhůta delší).


Otázka s odpo­vědí budou zve­řej­něny na našem webu. Povin­nou sou­částí for­mu­láře je vypl­nění emai­lové adresy. Vaše emai­lová adresa nebude na strán­kách zobrazena.

ČASTO KLADENÉ DOTAZY
Prohledat časté dotazy:  

Strana: 1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11  12  13  14 
Dobrý den, ráda bych se na vás obrátila s následujícím dotazem: V rámci města funguje Knihovna jako příspěvková organizace (zřizovatelem je město). Nyní chce město zřídit novou příspěvkovou organizaci (PO), která by provozovala činnosti spojené s kulturou a po „zaběhnutí“ této nové PO by došlo ke sloučení této nové PO s PO Knihovna. V činnosti by pokračovala nová PO jako organizace přejímající práva a závazky zaniklé PO Knihovna. Prosím jaký je postup sloučení z hlediska legislativního procesu vzhledem k zanikající PO Knihovna (knihovna by byla již bez právní subjektivity) a z hlediska pracovněprávního procesu vzhledem k zaměstnancům PO Knihovna (všichni zaměstnanci by byli převedení do nové PO)? Musí v rámci této změny Knihovna udělat celkovou inventarizaci knihovního fondu? Jaké jsou povinnosti s touto změnou v rámci Knihovního zákona (určitě by došlo k rozšíření ZL nové PO o aktivity spojené s činností knihovny a změny by byly odeslány do evidence knihoven na Ministerstvo kultury)? Předem děkuji za odpověď a přeji hezký den
19. 11. 2018
Dobrý den,
dle § 28 zákona 250/2000 Sb., o malých rozpočtových pravidlech platí, že každá příspěvková organizace může mít pouze jednoho zřizovatele, takže ke sloučení může dojít pouze u organizací se stejným zřizovatelem, což je v popsaném případě splněno.
Sloučení příspěvkových organizací znamená, že se dvě nebo i více organizací sloučí v jednu, jedna zaniká a druhá organizace se stává organizací nástupnickou, která také převezme veškeré závazky i zaměstnance. Procesem zrušení musí projít pouze jedna organizace, protože ta nástupnická zůstává.
V popsaném případě zanikne knihovna a její činnost bude vykonávána příspěvkovou organizací, se kterou se knihovna sloučí.
Samozřejmě bude potřeba změnit nástupnické organizaci její zřizovací listinu a zřizovatel bude muset upravit příspěvek, aby byly pokryty zvětšené náklady nástupnické organizace. Příspěvková organizace bude muset vypracovat inventarizaci majetku, práv a závazků, včetně inventarizace knihovního fondu. Knihovna musí dále předložit vyúčtování dotací.
Všechny důležité skutečnosti (jako je i sloučení nebo splynutí) má zřizovatel povinnost zveřejnit v Ústředním věstníku České republiky.
Novým provozovatelem knihovny, tj. poskytovatelem veřejných knihovních služeb, se sloučením stane nástupnická příspěvková organizace. Provozovatel knihovny je dle zák. 257/2001 Sb., knihovního zákona, povinen písemně oznámit ministerstvu každou změnu údajů evidovaných v evidenci knihoven, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.
Sloučení, příspěvkových organizací je z hlediska pracovního práva právní skutečností, díky níž dojde k přechodu práv a povinností také z pracovněprávních vztahů. Nástupnická příspěvková organizace, resp. nový zaměstnavatel vstoupí do všech práv a povinností, které měla sloučením zaniklá příspěvková organizace jako předchozí zaměstnavatel ve vztazích k zaměstnancům (§338 odst. 2 zák. 262/2006, Sb., zákoníku práce: „Dochází-li k převodu činnosti zaměstnavatele nebo části činnosti zaměstnavatele nebo k převodu úkolů zaměstnavatele anebo jejich části k jinému zaměstnavateli, přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnavatele.“).
Z toho vyplývá, že nová nástupnická příspěvková organizace - nový zaměstnavatel, se stane zaměstnavatelem zaměstnanců knihovny, aniž by bylo nutné měnit pracovní smlouvy, tedy automaticky.
Pro zaměstnance knihovny se tedy nic podstatného nemění, budou stále zaměstnáni, pracovní smlouvy zůstanou platné.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, chci se poradit, jak pořešit situaci, kdy příspěvková organizace (neplátce DPH) bude pro své zaměstnance pořádat seminář a workshop v místě svého pracoviště. Většina z nich zůstane nad rámec své pracovní doby. Chtěli bychom i proto zajistit pro ně např. pizzu. Existuje nějaké řešení, jak toto z organizace uhradit, účetně vyřešit a přitom se nedostat do nějakých potíží? Předem děkuji za odpověď.
13. 11. 2018
Dobrý den,
dle mého názoru by šlo nakoupit občerstvení pro zaměstnance z fondu kulturních a sociálních potřeb. Fond kulturních a sociálních potřeb, je upraven v § 33 zákona č. 250/2000 Sb. O rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
Fond je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců a dalších vyjmenovaných kategorií osob. Další příjmy a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb blíže stanovuje vyhláška MF ČR č. 114/2002 Sb., O fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů ( „vyhláška o FKSP”). Seminář a workshop by měl být pojednán jako kulturně vzdělávací akce a tak by šlo o příspěvek na uskutečnění kulturní akce pro zaměstnance ve smyslu § 9 písm. b vyhlášky o FKSP.
Případně by na pořádání workshopu a semináře mohly být čistě teoreticky použity prostředky z rezervního fondu.
Tvorba a čerpání rezervního fondu je upravena v § 30 zákona č. 250/2000 Sb. O rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Použití rezervního fondu je upraveno v § 30 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., který obsahuje konečný taxativní výčet účelů, na které lze prostředky rezervního fondu použít.
Jedná se mimo jiné též o příspěvky na další rozvoj činnosti příspěvkové organizace, takže by se příspěvek na workshop dal zdůvodnit tím, že tato vzdělávací akce je nezbytná pro zkvalitnění činnosti příspěvkové organizace.
Ale osobně bych spíše použila prostředky z FKSP.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Musí být muzejní sbírkové předměty zaúčtované v hmotném majetku příspěvkové organizace - viz ustanovení § 25 odst. 1 písm. l) zákona č. 563/1991 Sb. a s ustanovením § 71 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb., že sbírky muzejní povahy cituji… Nově se zde uvádějí (v rozvaze SÚ 032 Kulturní předměty) i předměty evidované ve sbírce u MK, které jsou ale evidovány v účetnictví samostatně. Znamená to tedy, že každý sbírkový předmět bude mít svoji kartu majetku? - Je účetní zákon + vyhlášky nadřazen zák. 122/2000 Sb. ? - Každý rok předáváme zřizovateli kopie Darovacích smluv sbírkových předmětů s odhadem ceny, který provádíme my, ne soudní znalci, a zřizovatel žádá o prominutí daně z těchto darů. - Jestliže je to nutné, tak na základě čeho? - Má být tzv. kvalifikovaný odhad ceny darovaného předmětu součástí Darovací smlouvy nebo hodnota má být automaticky 1 Kč? Zvedá se tím hodnota sbírky? - Je tzv. kvalifikovaný odhad relevantní? Děkuji za odpověď a zdravím
8. 11. 2018
Dobrý den.
nejsem účetní a v naší poradně bohužel nezpracováváme specializovaně účetní dotazy. Tedy jen rámcově :
Podle ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a dle odst. 4 § 71 vyhlášky č. 410/2009 Sb., která hovoří o oceňování sbírek muzejní povahy a o účtování o sbírkách v muzeích a galeriích, které nejsou podnikatelskými subjekty (tedy především v muzeích a galeriích zřizovaných státem a územními samosprávnými celky, ale i jinými neziskovými subjekty, např. i spolky), platí, že se sbírka muzejní povahy, u které není známa její pořizovací cena (třeba sbírka darovaná ) oceňuje 1,- Kč.
Je-li u sbírky cena známa (často např. u zakoupené sbírky), účtuje se ta cena. Pokud byla sbírka oceněna na 1,- Kč, tak při rozšíření rozsahu sbírky se cena sbírky nemění a zůstává 1,- Kč. Rozšiřuje-li se tato sbírka muzejní povahy o věc, jejíž ocenění je známé, ocenění sbírky se nemění a zůstane tu 1,- Kč, ale cena toho sbírkového předmětu se vykáže v Rozvaze na majetkovém účtu č. 032 v položce „A.II.2. Kulturní předměty“.
Výše uvedené je můj názor na věc, ale opravdu nejsem účetní.
Dle mého názoru by však každý sbírkový předmět měl mít svoji vlastní kartu majetku.
Sbírky se neodepisují ani účetně ani daňově.
Vzhledem k tomu, že jakékoli určení ceny daru není obligatorní náležitostí darovací smlouvy dle § 2055 zák. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění, domnívám se, že odhad ceny daru nemusí být ani v darovací smlouvě, která se týká sbírkového předmětu.
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví není nadřazen zákonu č.122/2000 sb. o ochraně sbírek muzejní povahy. Oba mají stejnou právní sílu, každý upravuje tu svou oblast.
Vyhláška je druh podzákonného právního předpisu. Vyhlášky jakožto prováděcí předpisy smí být vydávány jen na základě výslovného zmocnění zákonem a smí obsahovat jen taková pravidla či normy , které odpovídají zákonnému zmocnění- zásada secundum et intra legem.
To znamená, že vyhláška je svojí právní silou na nižším stupni než zákon, tedy je zákonu podřízena. Vyhlášky vztahující se k zákonu o účetnictví provádějí tento zákon a vycházejí z něj, tedy jsou mu podřízeny.
Mají rovněž nižší právní sílu než zákon 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy, dokonce by se dalo říct, že s tímto zákonem nemají vyhlášky vztahující se k zák. č. 563/1991 Sb., o účetnictví až tak moc společného.
S dotazy ohledně účetnictví sbírek se prosím obracejte na www.icu.cz nebo sem: https://www.dauc.cz/?well=ucetnikavarna
Nebo se zkuste obrátit na Asociaci muzeí a galerií ČR http://www.cz-museums.cz/web/amg/titulni
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Zdravím, mám dotaz, jaké povinnosti mají zapsané spolky. Musí se povinně scházet Valná hromada? Je povinnost někde evidovat zápis? Jaké dokumnety je potřeba posílat do spolkového a jiných rejstříků včetně účetních (výsledovka, rozvaha)? Děkuji moc za odpověď.
15. 10. 2018
Dobrý den.
doporučuje se svolávat nejvyšší orgán spolku alespoň jednou za rok. Klíčová a tedy i rozhodující je však úprava ve stanovách. Tedy jednoduše řečeno - co si zanesete do stanov, to budete muset dodržovat. Zápisy ze zasedání nejvyššího orgánu nemusíte rejstříkovému soudu zasílat, pokud na tom určitém zasedání nedošlo ke změně některých údajů, které se zapisují do veřejného rejstříku. Pokud však nejvyšší orgán na svém zasedání rozhodl o změně některého z údajů, které se do spolkového rejstříku zapisují, pak musíte změnu, tedy ten nový (změněný) údaj zapsat do spolkového rejstříku a doložit rozhodnutí o změně zapisovaného údaje. Rozhodnutí doložíte např. právě zápisem ze zasedání orgánu, který o změně rozhodl. Tedy pokud bude nejvyšší orgán na svém zasedání např. schvalovat plán činnosti spolku na další čtvrtletí, nic nikam posílat nemusíte. Pokud si však na zasedání nejvyššího orgánu odhlasujete změnu sídla či zvolíte nový statutární orgán, pak to jsou změny, které rejstříkovému soudu musíte prostřednictvím návrhu na zápis změn oznámit a doložit. A soud tyto změny pak na základě Vašeho návrhu zapíše do spolkového rejstříku.
Tedy: pokud měníte název, sídlo, předmět činnosti. právní formu, pokud započnete s vedlejší hospodářskou činností nebo změníte její předmět, pokud dojde ke změnám u statutárního či kontrolního orgánu nebo u členů těchto orgánů atp. (více viz. § 25 a § 30 zák. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob).
Jen pro úplnost dodám, že spolek má ze zákona povinnost zveřejňovat též stanovy a to ve veřejném spolkovém rejstříku, konkrétně ve Sbírce listin (posíláte příslušnému rejstříkovému soudu).
Spolků se týká též povinnost zveřejňovat účetní závěrku, kterou mají všechny subjekty zapisované do veřejného rejstříku, které mají zároveň povinnost účetní závěrku sestavovat.
Většiny spolků z těch, které mají povinnost sestavovat účetní závěrku (a tedy účetní závěrku i zveřejnit), se bude týkat povinnost zveřejňovat účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu. Tu zpracovávají ty právnické osoby, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
V plném rozsahu zveřejňují účetní závěrku subjekty, které mají povinnost si účetní závěrku nechat ověřit auditorem. Tyto musí zveřejňovat také výroční zprávu.
Toto se ale většiny spolků netýká, viz §20 zák. 563/1991 Sb., o účetnictví.
Pokud vedete jednoduché účetnictví, stačí zveřejnit přehled o majetku a závazcích.
Spolky, které vedou jednoduché účetnictví, mají povinnost zveřejňovat jen přehled o majetku a závazcích. Tyto spolky mají dále povinnost vést přehled o příjmech a výdajích, ale ten nemusí zveřejňovat (viz § 13b odst. 4, zák. 563/1991 Sb., o účetnictví).
Pokud byste v konkrétní situaci měl v souvislosti se správou spolku nějaké pochybnosti, napište.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, může příspěvková organizace MKZ, jejímž zřizovatelem je město v rámci své doplňkové činnosti, provádět i přímý prodej občerstvení (pouze nealko/alko, bez gastro) v rámci svých akcí a takto získané prostředky tak využít na financování dalších kulturních a společenských akcí. Pokud je tomu tak možné, tak za jakých podmínek je možno realizovat tento prodej návštěvníkům akcí MKZ? Děkuji za odpověď.
18. 7. 2018
Dobrý den.
předpokládám, že máte na mysli prodej nápojů pouze na Vámi organizovaných akcích a prodej nebude pravidelný nebo soustavný, ale jen příležitostný.
Pokud máte ve své zřizovací listině mezi okruhy doplňkové činnosti, které můžete vykonávat, povolenu zřizovatelem činnost typu "příležitostný prodej na akcích" nebo jakýkoli typ činnosti, pod který by šel příležitostný prodej občerstvení na Vašich akcích zařadit, tak občerstvení prodávat můžete. Pokud si nejste jisti, zda Vám tento typ doplňkové činnosti zřizovací listina povoluje, obraťte se na svého zřizovatele a řešte věc s ním.
Protože půjde pouze o příležitostný prodej, není zde třeba živnostenské oprávnění, jelikož se v případě příležitostného prodeje nejedná o živnost. Příležitostný prodej není prováděn systematicky a soustavně a tedy nenaplňuje znaky podnikání.
Pokud hodláte prodávat i nápoje alkoholické, tak i příležitostný prodej alkoholu a lihovin písemně musíte vždy oznámit správci spotřební daně, v jehož územní působnosti se bude prodej uskutečňovat, a to nejpozději pět pracovních dnů před zahájením prodeje.
Více informací naleznete např. zde :
https://www.celnisprava.cz/cz/faq/Stranky/hlaseni-zamysleneho-prodeje-lihovin-pri-stankovem-prodeji-na-vystave.aspx
Alkoholické nápoje lze v rámci příležitostného prodeje prodávat na ochutnávce vína, ochutnávce částečně zkvašených hroznových moštů, farmářském a tradičním trhu, veřejnosti přístupné slavnosti, tradiční, kulturní, taneční a jim podobné akci; na veřejnosti přístupné sportovní akci lze v rámci příležitostného prodeje prodávat alkoholické nápoje obsahující nejvýše 4,3 objemová procenta ethanolu a víno. Na akcích, kde se předpokládá účast převážně dětí a mládeže (dětské dny, oslava zahájení školního roku atp.) nesmíte alkohol podávat a prodávat vůbec.
I u příležitostného prodeje alkoholických nápojů musíte dodržovat veškerá omezení a povinnosti stanovené zákonem č. 65/2017 Sb., o ochraně veřejného zdraví před škodlivými účinky návykových látek (tzv. protikuřácký zákon).
Pokud by nešlo o příležitostný prodej, ale prodej pravidelný (tzn. prodávali byste např. na všech svých akcích nebo pravidelně), už by šlo o živnost a museli byste mít i živnostenské oprávnění. Pokud budete prodávat alkoholické nápoje rozlévané, budete muset mít živnostenské oprávnění na hostinskou činnost. Doporučuji konzultovat vše s živnostenským odborem ve Vaší obci.
Komunikujte tedy primárně se zřizovatelem a zvažte, zda na akcích opravdu potřebujete prodávat i alkoholické nápoje.

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, naše knihovna je příspěvkovou organizací města, máme právní subjektivitu, samostatný bankovní účet a vlastní IČO. Další dvě městské "kulturní" organizace, tj. Městské informační centrum a Kulturní dům, jsou v současné době součástí organizační struktury městského úřadu, spadají do odboru tajemníka. Vedení města se rozhodlo naši knihovnu sloučit s IC a KD, ale nechce zakládat novou příspěvkovou organizaci. Podle dosavadních informací by subjekt vzniklý sloučením měl nového společného ředitele a ekonoma, samozřejmě nový název, ale používal by naše IČO, došlo by ke změně naší zřizovací listiny a stávající zaměstnanci by (snad) zůstali v běžném provozu knihovny, IC a KD. Chtěla bych se na jednání o této změně trochu připravit, proto bych ráda věděla, zda je z právního a legislativního hlediska uvedený postup vůbec možný, jestli by nešlo plánované sloučení provést jiným způsobem, případně co a jak ošetřit (např. v nové zřizovací listině), abychom mohli našim uživatelům garantovat stejnou úroveň služeb jako dosud. Děkuji předem za Vaši odpověď.
10. 7. 2018
Dobrý den,
klíčový je zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.
Dle tohoto zákona se obec může rozhodnout pro zřízení příspěvkové organizace. Obec zřídí příspěvkovou organizaci proto, aby tato příspěvková organizace vykonávala některé z činností, které je obec oprávněna vykonávat, ale například z důvodu složitosti nebo specifičnosti daných činností je zapotřebí, resp. je vhodnější samostatná právní subjektivita a samostatné řízení. Proto obec zřídí příspěvkovou organizaci a vymezí jí účel a předmět činnosti tak, aby příspěvková organizace vykonávala za obec ty činnosti, pro které ji obec zřídila.
Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. Obce se tedy starají i například o kulturní potřeby svých občanů a za tímto účelem mohou zřídit příspěvkové organizace, např. knihovnu, kulturní centrum atp.
Ve Vámi popsaném případě je příspěvkovou organizací knihovna a o informační služby a kulturní služby se starají informační centrum a kulturní dům, které jsou však součástí obecního úřadu, spadají "pod tajemníka". Tedy činnosti IC a KD nyní vykonává sama obec. Nyní obec chce a potřebuje, aby tyto činnosti vykonávala příspěvková organizace a má tak dvě možnosti:
a) založit novou nebo dvě nové příspěvkové organizace
b) úkoly a činnosti KC a KD svěří již existující příspěvkové organizaci - knihovně
Obec se rozhodla pro možnost b) - činnosti KC a KD svěřit již existující příspěvkové organizaci, což lze. Obec bude muset zasáhnout do zřizovací listiny knihovny, což rovněž lze, jelikož obec je zřizovatelem knihovny.
Zřizovací listina je základním dokumentem každé příspěvkové organizace. Určuje základní pravidla řízení příspěvkové organizace a má pro její organizaci a další fungování zcela zásadní význam.
Zřizovací listina obsahuje mimo jiné i vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti příspěvkové organizace.
Jelikož je často platnost zřizovací listiny stanovena na dobu neurčitou, v praxi je velmi časté, že dochází ke změně či změnám znění zřizovací listiny. Tato změna obvykle nastává například z důvodu změny názvu organizace, změny sídla organizace, stanovení doplňkové činnosti nebo rozšíření předmětu činnosti či svěření dalšího majetku. Změna zřizovací listiny se provádí vzestupně číslovanými dodatky, které schvaluje zastupitelstvo.
Rozhodovat o příspěvkových organizacích obce je plně v pravomoci a kompetenci obce a obecní zastupitelstvo tedy může schválit změnu zřizovací listiny nebo může teoreticky schválit zřizovací listinu novou, přičemž příspěvková organizace zůstává, jen bude mít v popsaném případě jiné vymezení činnosti. Tak by tedy šlo změnit, resp. přesněji řečeno rozšířit činnost Vaší organizace. Změna musí být schválena dle ust. § 84 odst. 2 písm. d) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, tedy schválena zastupitelstvem. Pokud vámi popisované změna takto schválena byla, je vše z hlediska zákona v pořádku.
Pokud jde o hledisko pracovněprávní, tedy zákoník práce zákon. č. 262/2006 sb., v platném znění :
Z pohledu zaměstnanců KD a IC dojde k převodu činnosti zaměstnavatele nebo části činnosti zaměstnavatele nebo k převodu úkolů zaměstnavatele anebo jejich části k jinému zaměstnavateli, tedy přejdou práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnavatele - tedy pro zaměstnance KD a IC i řadové zaměstnance knihovny se z hlediska pracovně právního nic nemění.
Vedoucího zaměstnance, který byl do funkce jmenován, může v důsledku změn v příspěvkové organizaci zřizovatel příspěvkové organizace odvolat.
Odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance musí být provedeno písemně. Odvoláním vedoucího zaměstnance z pracovního místa pracovní poměr nekončí; zaměstnavatel je povinen odvolanému vedoucímu zaměstnanci navrhnout změnu pracovního zařazení u zaměstnavatele, tedy nabídnout mu jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnance takovou práci, nebo ji zaměstnanec odmítne, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně platí, že je dán výpovědní důvod pro nadbytečnost, ale odstupné v takovém případě náleží jen při rozvázání pracovního poměru po odvolání z místa vedoucího zaměstnance v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizační změny.
Tedy je otázkou, jestli by v důsledku organizačních změn došlo ke zrušení vedoucího místa v knihovně - pak by odvolané vedoucí vznikl nárok na odstupné. V opačném případě by nárok na odstupné patrně nevznikl.
Pro detailnější posouzení případného nároku teoreticky odvolané vedoucí na odstupné bych však potřebovala mít přesné informace o chystané organizační změně.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, jsme pěvecký spolek ke koncertu, který se bude konat koncem prázdnin jsme přizvali další pěvecký spolek, orchestr a 3 sólistky (z toho 2 profesionální zpěvačky sjednal dirigent orchestru). Jak se nás z titulu pořadatele dotýká GDPR? Jedná se o propagaci - plakáty, fotografie hromadné i individuální, programová brožura s fotografiemi a profily spolků i sólistů, zveřejnění pozvánky v tiskovinách a internetových stránkách, fotografie z akce a jejich zveřejnění. GDPR pro činné členy spolku je mi celkem jasné, již méně pro bývalé členy (jejich fotografie jsou zveřejněny např. v kronikách písemných i na webu, o bývalých významných členech, např. při životním výročí, se hodí připomenutí v novinách anebo na webu. Děkuji.
3. 7. 2018
Dobrý den.
Jako pořadatel shromažďujete a zpracováváte osobní údaje účinkujících případně i účastníků pořádaných akcí (e-mailové adresy, jména, příjmení, někdy též adresy nebo třeba věk atp.). Z tohoto důvodu musíte dodržovat povinnosti správcům a zpracovatelům uložené. Vždy je třeba si uvědomit, co je osobní údaj, jaké osobní údaje je v konkrétním případě potřeba shromažďovat a proč - za jakým účelem.
Osobní údaj je jakýkoliv údaj vážící se ke konkrétní fyzické osobě, dle kterého je možné tuto osobu přímo či nepřímo identifikovat. Osobní údaje je možné shromažďovat buď bez souhlasu fyzické osoby nebo s jejím souhlasem.
Osobní údaje zpracovávejte k jednoznačně vymezenému účelu, a to pouze takové, které ke své činnosti opravdu nutně potřebujete a po nezbytně dlouhou dobu. Neshromažďujte si osobní údaje bez důvodu. Pokud možno neshromažďujte osobní údaje, které spadají do zvláštní kategorie (např. rasový, etnický původ, zdravotní stav, náboženské vyznání, ale některé výklady řadí do této kategorie i třeba údaje o členství nejen v politické straně, ale třeba i ve spolku). VŽDY informujte dotčené osoby o zpracování jejich osobních údajů a účelu zpracování. Ideální je informovat o shromažďování a zpracovávání osobních údajů třeba na webu Vašeho souboru a u akcí ještě i v průběhu akce - třeba plakátek, který bude k dispozici k přečtení při vstupu na akci. Dělejte si průběžnou aktualizaci údajů včetně vyřazování nepotřebných údajů. Mějte např. na webu jasně uvedeny kontaktní údaje, kam se mohou dotčené osoby obrátit s dotazy a požadavky ohledně svých osobních údajů a jejich zpracování.
Se subjekty údajů (osobami jejich údaje shromažďujete a zpracováváte) vždy komunikujte. Jste povinni chránit osobní údaje osob před neoprávněným přístupem třetích osob, zneužitím nebo zničením. Takže třeba notýsek s osobními údaji mějte v zamčené zásuvce, chraňte počítače tak, aby do složek s údaji nemohl kdokoli, ale jen ten kdo je oprávněn s osobními údaji nakládat. Veďte si záznamy o činnostech - stačí tabulka a v ní bude-kdy a proč a jaké údaje shromažďujete a na jakou dobu a kdo k těmto osobním údajům má přístup. Osobní údaje můžete shromažďovat a zpracovávat na základě souhlasu subjektu osobních údajů anebo bez tohoto souhlasu.
Bez souhlasu je možné osobní údaje shromažďovat na základě tří důvodů:
a/pokud jde o zákonnou povinnost (např. pracovně právní předpisy)
b/pokud jde o oprávněný zájem (činnosti, které vykonáváte, subjekty údajů jsou srozuměny, že tyto činnosti vykonáváte a obvykle se těchto činností samy účastní anebo hodlají účastnit, např. propagace koncertů, rozesílání informací o Vaší činnosti apod.)
c/pokud jde o plnění smlouvy (sem patří ty dvě profesionální zpěvačky, které sjednal dirigent. Předpokládám, že s nimi máte uzavřenu smlouvu např. o dílo anebo třeba smlouvu o uměleckém vystoupení uzavřenou dle § 1746 odst. 2 zák. 89/2012 sb., Občanského zákoníku)
Souhlas je třeba si předem vyžádat např. k těmto účelům – pořizování individuální fotodokumentace se jménem dotyčného (nejedná se o skupinové foto) nebo pokud chcete zveřejnit údaje o životních jubileích atp.
K situacím uvedeným ve Vašem dotazu:
1. propagace - plakáty, fotografie hromadné, programová brožura s fotografiemi a profily spolků i sólistů, zveřejnění pozvánky v tiskovinách a internetových stránkách- tam je oprávněný zájem, osobní údaje musíte shromažďovat, abyste mohli akce vůbec pořádat a propagovat. Nepotřebujete výslovný souhlas, ale musíte subjekty údajů informovat o tom, že údaje zpracováváte. Stačí informace na webu spolu s kontakty, kam se lze s dotazy a podněty ohledně osobních údajů obracet.
2. fotografie z akce a jejich zveřejnění - opět oprávněný zájem. Musíte však účastníky akce informovat, že na akci se pořizují fotografie, budou zveřejněny tedy využity k propagaci akce atp. Informujte na Vašem webu + plakátek, letáček k přečtení při vstupu na akci.
3. GDPR pro činné členy spolku - opět oprávněný zájem, kdybyste neměli osobní údaje, nemohli by se členové adekvátně účastnit činnosti spolku/souboru. Nepotřebujete výslovný souhlas, ale musíte subjekty údajů informovat o tom, že údaje zpracováváte. Stačí informace na webu spolu s kontakty, kam se lze s dotazy a podněty ohledně osobních údajů obracet.
4. GDPR pro bývalé členy (jejich fotografie jsou zveřejněny např. v kronikách písemných i na webu, o bývalých významných členech, např. při životním výročí, se hodí připomenutí v novinách anebo na webu - Kroniky a informace spojené s historií včetně základních informací o významných bývalých členech, tam je oprávněný zájem. Nepotřebujete výslovný souhlas, ale musíte subjekty údajů informovat o tom, že údaje zpracováváte. Stačí informace na webu spolu s kontakty, kam se lze s dotazy a podněty ohledně osobních údajů obracet.
Pokud však jde o zveřejnění fotografií spolu s údaji o významných životních jubileích, tam se přikláním k tomu, že je třeba souhlas dotčeného bývalého člena. Teoreticky by bez souhlasu šlo uveřejnit toto: Pan František Novák, dožívá se v nadcházejících dnech významného životního jubilea. Gratulujeme a přejeme vše dobré. Bez fotografie.
Každopádně bývalé členy informujte, že máte jejich osobní údaje a sdělte jim, kam se mají obrátit, pokud si nepřejí, abyste jejich osobní údaje nadále shromažďovali a zpracovávali. Postačí informace na webu+ kontakty.
5. Profesionální zpěvačky nasmlouvané dirigentem - oprávněný zájem, plnění smluvního vztahu a plnění zákonné povinnosti. Stačí o zpracování informovat.
6. Individuální fotografie z akcí – se souhlasem dotčených subjektů a to zejména tehdy pokud se u fotografie objeví jméno a příjmení popř. údaj o členství ve spolku.
Vzor souhlasu:
„Já M.N. souhlasím se zpracováním svých osobních údajů, pořízením své fotografie a jejím uveřejněním na webu………………..a v regionálním tisku v souvislosti s mou účastí na akci ………………… nebo v souvislosti s mou činností ve spolku……………….(vyberte vyhovující možnost). Souhlas uděluji na dobu nezbytně nutnou k naplnění účelu zpracování. Byl/a jsem řádně poučen/a o účelu, povaze a důsledcích svého souhlasu i o jeho odvolatelnosti.“
Pokud informujete o zpracovávání os. Údajů, stačí takto jednoduše:
Doporučená formulace:
Vaše osobní údaje zpracováváme dle požadavků GDPR - Nařízení Evropského parlamentu rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 a dle zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů, v platném znění. Více informací o ochraně osobních údajů v rámci naší činnosti naleznete na www.souborsoubor.cz nebo se obraťte na email: xyz@souborsoubor.cz
Nebo:
V souvislosti s akcí XY a Vaší účastí na této akci zpracováváme osobní údaje. Tyto údaje zpracováváme dle požadavků GDPR - Nařízení Evropského parlamentu rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 a dle zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů, v platném znění. Více informací o ochraně osobních údajů v rámci naší činnosti naleznete na www.souborsoubor.cz nebo se obraťte na email: xyz@souborsoubor.cz
Na akci budou pořizovány skupinové a reportážní fotografie, které mohou být zveřejněny v rámci propagace akce a v rámci prezentace činnosti souboru.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, spolek byl založen již někdy v 90. letech pro pořádání kulturních akcí v obci. Poté x let "spal". Loni se parta nadšenců rozhodla,že znovu začne fungovat. Svolali valnou hromadu, změnili název, starý výbor odstoupil, nový byl přijat. A teď ten zádrhel. Při zpracování DPPO jsem zjistila, že ve sbírce listin je za poslední tři roky vložen přehled o majetku a závazcích "starého spolku" a je tam závazek něco přes 100 000 Kč. Když byl položen dotaz na starý výbor, tak si prý jen matně s vzpomínají, že to vzniklo někdy v začátcích a už nevědí proč, pak tu částku jen každý rok přepisovali do dani a více neřešili. Nový výbor se toho závazků chce samozřejmě zbavit, ale neví jak. Žádné dokumenty neexistují. Je nějaká šance, jak to účetně vyřadit? Stačilo by nějaké prohlášení o neexistenci? Moc vám děkuji za Vaši radu.
24. 3. 2018
Dobrý den,
závazek je závazkový vztah, lze též říci obligace. Je to forma právního vztahu, kdy jsou strany zavázány k plnění. Obsahem závazku je pohledávka, která je právem věřitele na plnění, zatímco dluh je povinností dlužníka plnit. Výše uvedený popis je velmi zkratkovitý a zjednodušený. Snad ale vystihuje celý problém alespoň trochu srozumitelně.
Předpokládám tedy, že spolek je v popsané situaci v postavení dlužníka. Tedy spolek dluží 10000 Kč a nikdo neví, za co ani od kdy tento dluh existuje. S největší pravděpodobností je vše promlčeno a závazek by v přehledu figurovat neměl. Nicméně potřebovala bych více informací: kde je závazek v přehledu zanesen, jaké jsou k danému závazku dokumenty atp. Navíc pokud dluh jakožto pasivum "jen tak" vyškrtnete z účetnictví, někde jinde se Vám to projeví, jelikož máte-li na jedné straně mínus 100 tisíc Kč, měli byste mít na druhé plus. Je tedy otázka na účetního, jak se s tím vypořádat účetně.
Každopádně nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Pokud po Vás dosud nikdo dluh z 90. let nechtěl zaplatit, platit nemusíte, pokud nechcete platit dobrovolně.
Pokud by si nyní věřitel vzpomněl a pokusil se dlužnou částku třeba vymáhat, namítnete promlčení. Spolek tak dluh může splnit, jeho splnění již ale není soudně vynutitelné. Pokud by mělo dojít k soudnímu řízení a spolek jakožto dlužník věřiteli promlčení namítne ještě před zahájením soudního sporu, bude už v ten okamžik jasné, že soud jeho nároku nevyhoví. A věřitel tak nebude patrně asi ani soudní řízení zahajovat. Vzhledem k tomu, že ani nevíte, komu spolek dluží, nepředpokládám, že by věřitel začal být po více než 20 letech takto aktivní. Částku tedy reálně nebude spolek muset zaplatit. Jde tedy spíše o problém účetnictví. Poraďte se proto s účetní, jak to udělat, aby Vám promlčený dluh nefiguroval v přehledu majetku.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Chci natočit dokumenty o místech, událostech a osobnostech plzeňského kraje. Spolupracuji s lidmi, kteří se zajímají o různé období naší historie, pořádají přednášky a podílejí se na kulturních akcích. Uvedené dokumenty by mohly využívat základní, ale i střední školy coby výukový materiál v hodinách vlastivědy a dějepisu. Zároveň by sloužil jako propagace zajímavých míst našeho kraje, cestovního ruchu atd. Dokumenty budou obohaceny o hrané scény. Rád bych zjistil, jestli na výše zmíněné projekty mohu dostat finanční podporu z kraje a pokud ano, co udělat pro to, abych jí získal?
15. 2. 2018
Dobrý den.
ano,teoreticky můžete kraj žádat o podporu svého kulturního a vzdělávacího projektu a kraj by Vám měl být schopen pomoci.
Kraje jsou veřejnoprávní korporace a jejich hlavním znakem, který je odlišuje od klasických státních orgánů, je širší míra samosprávy. Takže kraje mají vlastní majetek a vlastní příjmy a hospodaří z vlastního rozpočtu (samozřejmě musí splňovat všechny požadavky zákona). Kraj i obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Tyto samosprávy mají pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. Veřejným zájmem tak může být infrastruktura, dostupné vzdělání i kulturní služby, zdravotnictví...
V oblasti kultury jde dovodit povinnost krajů pečovat o kulturu z těchto ustanovení zákona o krajích č.129/2000 sb.:
§1 odst.4: Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů.
§59 odst. (2) Rada rozhoduje o těchto majetkoprávních úkonech kraje:
a) o poskytování dotací občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným právnickým a fyzickým osobám působícím v oblasti mládeže, sportu a tělovýchovy, sociálních služeb, podpory rodin, požární ochrany, kultury a vzdělávání, vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany zvířat a životního prostředí; tyto dotace nesmí převýšit 200 000 Kč jednomu občanskému sdružení, jedné humanitární organizaci nebo jedné právnické nebo fyzické osobě v kalendářním roce.
Kraj tak plní jednak úkoly v samostatné působnosti uložené mu zákonem, zastupitelstvem kraje a radou kraje a napomáhá činnosti výborů a komisí.
O dotaci lze kraj žádat tak, že splníte podmínky vyhlášené pro to dotační řízení, v rámci kterého se hodláte o podporu ucházet. Projděte si tedy stránky kraje a zjistěte si, jaké možnosti podpory kultury kraj nabízí, zda vyhlásil nějaká dotační výběrová řízení a kdy jsou termíny podání žádostí a dle toho postupujte. Pokud žádnou pro Vás vhodnou možnost nenajdete, požádejte o schůzku např. krajského radního pro kulturu (nebo někoho, kdo má na úrovni kraje na starosti kulturu a zároveň je voleným zastupitelem) a požádejte ho o pomoc. Poukažte na povinnost kraje starat se o kulturu a kulturní potřeby svých občanů, jak jsem napsala výše.
Také byste mohl požádat o podporu Ministerstvo kultury - sledujte jejich web a grantové výzvy: www.mkcr.cz
https://www.mkcr.cz/granty-a-dotace-1234.html
Čistě teoreticky byste mohl žádat i Ministerstvo školství. Opět sledujte jejich web kvůli grantovým výzvám: www.msmt.cz
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, kdysi dávno - tuším v roce 2013 - jsme se registrovali jako občanské sdružení, které pár měsíců vykazovalo činnost, resp. se o to snažilo, ale bohužel se činnost nepodařilo vůbec rozjet a spolek tak "umřel" a od té je zcela neaktivní. Neměli jsme žádný majetek ani finanční hotovost, nevykázali jsme ani žádný zisk. V tuto chvíli není schopna se sejít členská základna ani původní vedení spolku. Je potřeba spolek rušit, hrozí nějaký postih za existující, ale nijak aktivní spolek? Či spolek bude časem zrušen z důvodu neaktivity "sám" (příslušným soudem). Nedodaly jsme ani upravené stanovy s přechodem z občanského sdružení na spolek, je tedy evidentní, že jsme "mrtvý" spolek. Můžeme to takto nechat být nadále a nechat celou věc "vyšumět" nebo by nám za to mohl hrozit nějaký postih (např. od finančního úřadu či příslušného soudu, u kterého jsme byli registrováni)? Mockrát děkujeme za informaci. Přejeme hezký den
14. 2. 2018
Dobrý den.
ve Vámi popsaném případě, kdy jste chvíli nějakou minimální činnost vykonávali a poté spolek v podstatě „umřel“ a členská základna tedy již není funkční, se mi jeví jako nejschůdnější možnost ukončení existence spolku tím, že například Vy sám podáte návrh na rejstříkový soud, aby rozhodl o zrušení spolku z důvodu, že je nefunkční. Takový návrh může podat kterýkoliv člen spolku nebo kdokoliv jiný, kdo na tom osvědčí právní zájem. Soud poté prošetří okolnosti fungování spolku, a pokud zjistí, že spolek fakticky nefunguje, zruší ho s likvidací a zároveň jmenuje likvidátora. Protože spolek nevykazoval v poslední době žádnou činnost a tedy předpokládám,že nemá ani majetek, měla by být likvidace rychlá a nejzásadnější je povinnost likvidátora zveřejnit vstup spolku do likvidace.
Druhou možností je nechat spolek tak, jak je. Protože je spolek nefunkční, neschází se členská základna, a tudíž jste si neupravili název ani stanovy dle požadavků občanského zákoníku, nemáte ve spolkovém rejstříku zapsány údaje např. o členech statutárního orgánu atd., tak časem soud zjistí, že tento spolek má v rejstříku chybné nebo chybějící údaje a spolek vyzve k doplnění. Nestane-li se tak a spolek nejenže nic nedoplní, ale ani nezareaguje na výzvu, soud nefunkční spolek zruší i bez návrhu. Tedy nefunkční spolek lze i takto nechat lidově řečeno "vyšumět". Otázka je, jak dlouho by to trvalo. Záleží v podstatě i na náhodě, kdy si soud všimne chybějících údajů.
Postih od finančního úřadu by Vám hrozit neměl, patrně jste nikdy neměli nijak zásadní majetek a asi jste nevybírali ani členské příspěvky.
Stran postihu od rejstříkového soudu, čistě a velmi teoreticky může soud uložit pokutu.
U spolku nebo jiné právnické osoby, která neplní povinnost průběžného uveřejňování povinných skutečností způsobem umožňujícím dálkový přístup (tedy nezveřejňuje to, co zveřejnit má v příslušném rejstříku) může být použit § 104 ZVR, ze kterého vyplývá, že soud může za nesplnění povinnosti uložit pořádkovou pokutu. Před uložením pořádkové pokuty však nejprve soud vyzve zapsanou osobu ke sdělení skutečností nebo předložení listin – viz „jestliže neuposlechla výzvy rejstříkového soudu“ a teprve po vyzvání a následném neuposlechnutí výzvy může soud uložit pořádkovou pokutu do výše 100.000,- Kč.
Tedy teoreticky může být spolku uložena pořádková pokuta až do výše 100.000 Kč, ale to se týká spíše funkčních spolků, které mají pouze nefunkčního člena / členy statutárního orgánu. U nefunkčních spolků je situace taková, že není-li statutární orgán a v rejstříku chybí údaje, není fakticky koho ke zodpovědnosti pohnat. Řadoví členové spolku neručí za závazky spolku svým majetkem. Spolek, který je nefunkční, obvykle nemá majetek ani řádně zvolené členy orgánů. Tedy soud takto nefunkční spolek pouze zruší a pořádkovou pokutu ukládat nebude, nebyla by v podstatě nic platná.
Nicméně pokud chcete mít klid, podejte návrh na rejstříkový soud, aby rozhodl o zrušení spolku z důvodu, že je nefunkční.
Právní předpisy:
Zák. 89/2012 sb. Občanský zákoník
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, jsme nezisková organizace která pořádá kulturní akce a rádi bychom obohatili život v naší obci uspořádáním blešího trhu, kde by mohli občané prodávat a nakupovat starší nepotřebné věci. Rádi bychom trh uspořádali před radnicí, pro tento účel bychom si "pronajali" tento prostor. Od účastníků (prodejců) bychom poté vybírali částku za prostor. Tato částka by se podle mě měla pohybovat mezi 20-50 Kč a pokryli bychom z ní náklady akce (pronájem, plakáty, propagaci). Je potřeba takovou nevýdělečnou akci někde hlásit, nějak dále evidovat? Je potřeba ještě něco dalšího (kvůli tomu, že se na akci budou prodávat věci, určitým způsobem je komerční)? Vybrané poplatky si samozřejmě dáme do účetnictví, ale jsem přesvědčen, že zisk z této akce bude nulový, spíše očekávám ztrátu.
24. 1. 2018
Dobrý den.
u jednorázového blešího trhu nebo blešího trhu občasného - nárazového, se nejedná o podnikání. Takže se Vás nebude týkat elektronická evidence tržeb. Podnikáním je totiž činnost prováděná samostatně, opakovaně, např. několikrát do roka, s úmyslem ji alespoň víceméně pravidelně opakovat a hlavně je to činnost prováděná za účelem zisku.
U jednorázových nebo občasných, nahodilých a primárně neziskových akcí o podnikání nejde, tedy nemusíte řešit ani např. živnostenské oprávnění nebo již výše zmíněné EET.
Pokud nebudete na akci vybírat vstupné, přičemž za vstupné se považuje finanční částka zaplacená účastníkem akce za to, aby se jí mohl účastnit, tak nemusíte řešit ani poplatek ze vstupného. Platba za prodejní místo není ze své povahy vstupným, protože vedle prodejců budou na akci i jiní účastníci, kteří se budou akce účastnit bezplatně.
Obecně je tedy bleší trh v původním smyslu slova trh, kde jsou nabízeny použité předměty soukromými osobami bez nutnosti živnostenského oprávnění.
Tedy pouze si sepište vnitřní řád trhu, tak aby z něj bylo jasné, že prodávající a kupující si věci prodávají sami mezi sebou a Vaše NNO je pouze pořadatelem poskytujícím jen organizační zázemí trhu. Jasně deklarujte, že poplatek za prodejní prostor není vstupným.
Vnitřní řád dejte na vědomí veřejnosti tak, aby se s nim zájemci o akci, prodejci i návštěvníci akce mohli seznámit.
Komunikujte a spolupracujte s obcí, kde trh pořádáte. To už ale jistě děláte vzhledem k tomu, že Vám obec poskytla prostory pro Vaši akci.
Nic dalšího v tomto případě nikde hlásit nemusíte.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová
Dobrý den.
U jednorázového blešího trhu,nebo u blešího trhu občasného- nárazového, se nejedná o podnikání. Takže se Vás nebude týkat elektronická evidence tržeb. Podnikáním je totiž činnost prováděná, samostatně, opakovaně- třeba několikrát do roka, ale s úmyslem ji alespoň víceméně pravidelně opakovat a hlavně činnost musí být prováděná za účelem zisku.
U jednorázových nebo občasných,nahodilých a primárně neziskových akcí o podnikání nejde,tedy nemusíte řešit ani např. živnostenské oprávnění nebo již výše zmíněné EET.
Pokud nebudete na akci vybírat vstupné, přičemž za vstupné se považuje finanční částka zaplacená účastníkem akce za to, aby se jí mohl účastnit, tak nemusíte řešit ani poplatek ze vstupného. Platba za prodejní místo,není ze své povahy vstupným,protože vedle prodejců budou na akci i jiní účastníci,kteří se budou akce účastnit bezplatně.
Obecně je tedy bleší trh v původním smyslu slova trh, kde jsou nabízeny použité předměty soukromými osobami bez nutnosti např. živnostenského oprávnění.
Tedy pouze si sepište vnitřní řád trhu, tak aby z něj bylo jasné,že prodávající a kupující si věci prodávají sami mezi sebou a Vaše NNO je pouze pořadatelem poskytujícím jen organizační zázemí trhu.
Jasně deklarujte,že poplatek za prodejní prostor není vstupným.
Vnitřní řád dejte na vědomí veřejnosti ,tak aby se s nim zájemci o akci a prodejci i návštěvníci akce mohli seznámit.
Komunikujte a spolupracujte s obcí, kde trh pořádáte- to už jistě děláte,vzhledem k tomu,že Vám obec poskytla prostory pro Vaši akci.
Nic dalšího v tomto případě nikde hlásit nemusíte.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, snažil jsem se vyhledat oficiální definici "estetických aktivit dětí a mládeže", nebyl jsem však úspěšný. Existuje nějaká legislativní či jiná oficiální definice, nebo se jedná jen o zaužívané "tradiční pojmosloví" bez oficiální definice? Nevíte, jaká je historie tohoto konceptu? Doporučili byste mi případně nějaké informační zdroje? Děkuji za pomoc!
21. 11. 2017
Dobrý den,
tento pojem je jednoduše odvozený od dříve hodně rozšířeného pojmu „estetická výchova“, což je mj. zastřešující pojmenování pro výchovu výtvarnou, hudební, pohybovou, dramatickou, literární... (viz např. časopis Estetická výchova, který vycházel do r. 1992 a zahrnoval část výtvarnou a část hudební). Důvod, proč je pojem „estetické aktivity“ využíván, je snaha odlišit tyto aktivity od „neprofesionálních uměleckých aktivit“, které se týkají spíše dospělých. Tato distinkce vychází z přesvědčení, že ve výtvarné, hudební, dramatické… výchově nejde na prvním místě o umění jako takové a že tyto obory patří především do oblasti výchovy a osobnostního rozvoje, nikoliv do sféry „amatérského hnutí“.
Estetické aktivity dětí a mládeže lze tak vymezit jako tvůrčí a umělecké aktivity, které mají vliv na utváření osobnosti dítěte ve věku předškolním a školním, a pokud jde o mládež, tak tradičně se jako jakýsi věkový strop užívá buďto věk 18 let anebo 26 let. To záleží na úhlu pohledu a na nastavení konkrétní aktivity.
Pokud jde o legislativního vymezení, přesná definice pojmu estetické aktivity dětí a mládeže v české legislativě neexistuje.
Co se týče zdrojů informací, doporučujeme:
http://www.nipos-mk.cz/?p=12288
https://www.mkcr.cz/regionalni-a-narodnostni-kultura-1243.html
S pozdravem
Kateřina Vítová a Jakub Hulák

Dobrý den, mám na starosti expozici hudebních nástrojů, jež je v soukromém vlastnictví jednoho nadšeného skvělého muže. Tato expozice v tuto chvíli čítá přes 700 exponátů a dále se rozrůstá. Nestačí nám tedy prostory a rádi bychom i rozšířili náš program. Můj dotaz tedy zní, je možné aby se sřizovatelem této expozice stal stát či kraj? Po splnění všech podmínek a zapsání do CES. Co z toho dále plyne pro majitele hudebních nástrojů i nemovitosti ve které je expozice umístěna? Tento krok bychom chtěli podniknout hlavně kvůli možnosti čerpání dotací. Sám jsem tyto informace nikde nedohledal. Děkuji Vám za pozornost a případně i za odpověď. Hezký den
2. 11. 2017
Dobrý den,
na prvním místě bych písemně požádala o spolupráci obec i kraj, kde se sbírka nachází.
Kraje i obce jsou veřejnoprávní korporace a jejich hlavním znakem, který je odlišuje od klasických státních orgánů, je širší míra samosprávy. Mají vlastní majetek a vlastní příjmy a hospodaří ze svého rozpočtu (samozřejmě musí splňovat všechny požadavky zákona). Kraj i obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Tyto samosprávy mají pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. Veřejným zájmem tak může být infrastruktura, dostupné vzdělání i kulturní služby či zdravotnictví.
Obec pečuje o potřeby svých občanů. Obec má, dle zákona 128/2000 Sb., zák o obcích v samostatné působnosti, mít i náležitou péči o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.
Rovněž je i povinností kraje vykonávat nejrůznější funkce, m.j. v oblasti kultury a ochrany kulturního dědictví. V přenesené působnosti vykonává kraj úkoly v oblastech, jako je ochrana etnických menšin (souvisí se subkulturami), ochrana přírody a krajiny, ochrana evropsky významných lokalit (i lokalit kulturních), státní správa na úseku památkové péče, státní správa na úseku státního odborného dozoru v dopravě (souvisí např. s kulturní turistikou, ochranou památek, dostupností kulturních služeb).
Obec by Vám mohla poskytnout např. prostory k uskladnění a vystavování sbírky. Tyto prostory Vám obec může poskytnout buď za symbolické nájemné anebo bezplatně (to by byla smlouva o výpůjčce dle § 2193 a násl. Občanského zákoníku). Nebo Vám může poskytnout dotaci na podporu Vaší činnosti, případně by Vám mohly být poskytnuty obě tyto formy podpory.
Podobně Vám může vyjít vstříc a obdobnými formami Vás může podpořit i kraj. Postavení kraje upravuje zákon 129/2000 Sb., Krajské zřízení.
Oslovte tedy písemně kraj i obec a požádejte je o podporu. V žádosti popište sbírku: kolik je to nástrojů, z jakého období a oblasti, dále popište, proč je, dle Vašeho názoru, sbírka pro kulturní život obce, kraje či regionu důležitá (např. přispěje k rozvoji turistiky, významně dokumentuje kulturní vývoj regionu atp.). Požádejte o spolupráci a podporu a ideálně usilujte o setkání v dané věci se starostou, radním pro kulturu nebo hejtmanem atp. (dle situace).
Podmínky podpory a spolupráce si s obcí či krajem ujednáte a pravděpodobně uzavřete i nějaké smlouvy, např. smlouvu o nájmu prostor nebo smlouvu o výpůjčce prostor (a pak pro obě strany budou ze smluv vyplývat ta práva a ty povinnosti, které si ujednají).
Pokud se kupříkladu s krajem dohodnete na širší podpoře sbírky, budete patrně uzavírat smlouvu o Partnerství a spolupráci dle § 1746 odst. 2 , zák. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku (a opět pro obě strany budou ze smlouvy vyplývat ta práva a ty povinnosti, které si ujednají.) Sbírku byste si ale v každém případě měli nechat adekvátně pojistit.
Tedy oslovte kraj i obec a zkuste se dohodnout na podpoře.
Můžete se samozřejmě obrátit i na Ministerstvo kultury ČR. To Vám může poskytnout např. dotaci.
Samozřejmě se můžete rozhodnout sbírku darovat státu nebo obci atp. Ale to by asi pro Vás nebylo moc výhodné, vzdali byste se umělecky jistě hodnotných předmětů.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, jsem členem neziskové organizace v uměleckém sektoru. Chybí nám kvalitní fundrising. Respektive bychom byli rádi, jak a kde se vzdělávat při naší profesi a zkvalitnit tak komunikaci mezi "fundriserem a sponzorem". Dnes jsme se teprve dozvěděli o letošní SCF 2017 programu. Existuje i celoroční vzdělávání? Přes neziskovky.cz? Děkujime.
11. 10. 2017
Dobrý den,
Nipos v současné chvíli nepořádá vzdělávací kurz na téma fundraisingu. Nabízíme kurzy z oblasti účetnictví, autorského práva, práva pracovního, marketingu v kultuře atd. Zatím ještě není uveřejněn plán seminářů na rok 2018. Sledujte tedy, prosím, webové stránky Nipos. http://www.nipos-mk.cz/?cat=459
Neziskovky.cz pořádají kurzy z oblasti fundraisingu a nabízejí i možnost kurzů tzv. na klíč, tedy kurzů koncipovaných individuálně, podle požadavků poptávající organizace. Více informací zde : http://www.neziskovky.cz/clanky/507/vzdelavani/

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, chtěli bychom se zeptat, zdali bude mít na divadelní spolky dopad Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 tzv. GDPR a popřípadě v jaké míře se dotkne zpracování údajů členů?
24. 9. 2017
Dobrý den.
GDPR je obecné nařízení na ochranu osobních údajů a nějakým způsobem se dotkne každého, kdo shromažďuje nebo zpracovává osobní údaje občanů EU. Týká se právnických osob, ale teoreticky i jednotlivců, pokud pracují s osobními údaji, třeba zaměstnanců nebo klientů.
Pokud máte zaměstnance, pak zpracováváte jejich osobní údaje a ty musíte již nyní adekvátně chránit podle zákona.
Stejně tak pokud si vedete nějakou databázi, třeba klub abonentů či klub přátel Vašeho divadla, získali jste jejich osobní údaje a těmi musíte již dnes náležitě nakládat.
Pokud však dnes plníte povinnosti podle současného zákona o ochraně osobních údajů, pak až nastane účinnost GDPR v květnu 2018, měli byste si vystačit s tím, že interně zrevidujete, zda plníte povinnosti podle současného zákona o ochraně osobních údajů, který je s GDPR vcelku kompatibilní.
Tedy ano, GDPR by se Vás dotknout mohl, ale neměla by to být žádná výrazná změna oproti současnému zákonu o ochraně osobních údajů. Pokud jej respektujete, bude dopad na Vás a Váš spolek minimální - prakticky by se dalo říct, že nulový.
Nemusíte si ani zřizovat tzv. pověřence pro ochranu osobních údajů. Stačí, pokud nenecháváte osobní údaje zaměstnanců či třeba abonentů atp. volně unikat na veřejnost.
Souvisící právní předpis:
Zák. 101/2000 Sb. zákona o ochraně osobních údajů

S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, mám zájem otevřít malé muzeum hraček, prostory budu mt pronajaté a chtěl bych si zažádat o dotace. Je toto vůbec možné získat na takový projekt dotaci? děkuji za odpověd
19. 9. 2017
Dobrý den.
možné to je. Existuje možnost podpory ze strany MKČR. Pod tímto odkazem naleznete výběrová a dotační řízení vyhlášená pro rok 2018. Pokud splníte podmínky, můžete dotaci na svůj projekt obdržet.
https://www.mkcr.cz/dotacni-okruhy-1137.html
Je též možnost žádat o podporu z prostředků Státního fondu kultury České republiky.
Státní fond kultury České republiky je zřízen zákonem č. 239/1992 Sb. Mimo jiné může poskytnout podporu na pořádání kulturních festivalů, přehlídek a obdobných kulturních akcí, na podporu kulturních projektů sloužících k uchování a rozvíjení kultury národnostních menšin v České republice, dále např. na podporu vysoce hodnotných neprofesionálních uměleckých aktivit atp.
Prostředky Fondu se poskytují jako účelové dotace, půjčky nebo návratné finanční výpomoci.
Informace zde: https://www.mkcr.cz/informace-pro-zadatele-o-dotaci-553.html
A též je možné požádat o podporu kraj nebo obec, kde chcete muzeum založit, informace by Vám měli umět poskytnout nejlépe na odboru kultury příslušného kraje či obce.
Také existují weby, většinou však komerční, kde naleznete informace o možnostech dotací dle místa a oboru, kde naleznete na co vše lze dotace žádat a kde. Jsou schopni Vám i zpracovat analýzu, nakolik by mohl Váš projekt být "dotačně úspěšný". Je to však placená služba a takováto analýza Vám úspěch v dotačním řízení samozřejmě nezaručuje.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, prosím o radu. V roce 2013 jsme založili občanské sdružení pro náš plánovaný projekt. Náš projekt jsme však nakonec realizovat nedokázali a cesty spoluzakladatelů se rozešly. Občanské sdružení však vzniklo a existuje dodnes. Legislativa se následně změnila a o.s. se změnily na spolky - změnu stanov jsme neuskutečnili. O.s. nemělo ekonomickou činnost, a proto jsme ho ani neregistrovali na finančním úřadě a nepodávali jsme ani daňová přiznání. Dalo by se říct, že všechno začalo a skončilo registrací na ministerstvu vnitra. Rád bych situaci nějakým způsobem vyřešil a uzavřel. Stanovy umožňují dobrovolné rozpuštění sdružení a majetkové vyrovnání dle rozhodnutí valné hromady (žádný majetek není). Takže je, předpokládám, potřeba zápis z tohoho jednání a rozhodnutí o rozpuštění. Jak jsem se dočetl, je potřeba také určit likvidátora? (nejlépe přímo člena valné hromady) to může být součástí toho zápisu ze zasedání? (musí být na zápisu ověřené podpisy?) Likvidátor pak podá návrh na výmaz v inteligentním formuláři. Co všechno ještě musí být přílohou tohoto návrhu? V jiném příspěvku také píšete, že - je nutné doložit "Souhlas správce daně s výmazem spolku z rejstříku" Jak to bude v případě, kdy o.s. u správce daně ani nebylo registrováno? - "čestné prohlášení o trestní bezúhonnosti právnické osoby" stačí třeba jen čestné prohlášení podepsané předsedou nebo zástupci valné hromady? Když si čtu zák. č. 304/2013 Sb. O veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, tak jsme porušili povinnost o zápisu, změně o.s. na spolek, myslíte tedy, že bude nejprve potřeba změnit o.s. na spolek a pak teprve řešit rozpuštění? Co by se stalo, kdybychom situaci vůbec neřešili? Zrušil by nás soud sám, hrozily by nám nějaké sankce? Na sídle spolku již poštu nepřebíráme, jelikož jsme se přestěhovali, takže bychom se o tom vlastně ani nedozvěděli. Věřím, že existuje schůdné řešení i takto zamotané situace. Děkuji za pomoc.
1. 9. 2017
Dobrý den,
články, z nichž jste čerpal, byly určeny spíše spolkům, které určitou dobu vykazovaly jistou činnost a mají stále funkční členskou základnu a tito členové se z nějakého důvodu dohodly, že spolek rozpustí.
Vaše situace je poněkud jiná, Vy se, dle Vámi uvedeného, nacházíte v situaci, kdy členská základna je již nefunkční.
Váš spolek nevykazoval činnost, nemá majetek a jeho členové se vlastně ani nemohou vzájemně dohledat, natož aby se byli schopni sejít. Pokud tomu tedy dobře rozumím, jedná se o spolek nefunkční, tedy vlastně dávno „mrtvý“.
Spolkem již jste, stali jste se spolkem automaticky již 1.1. 2014, stejně jako se spolky stala všechna ostatní tehdejší občanská sdružení. Občanská sdružení začala být totiž dne 1.1. 2014 považována za spolky. Spolky si poté měly dát název a stanovy do souladu s Občanským zákoníkem, zák. č.89/2012 sb.
To jste Vy však již neučinili, jelikož spolek již fakticky nefungoval.
Časem tak ve spolkovém rejstříku vyjdou u Vašeho spolku najevo chybějící údaje a úpravy (např. spolek nemá v rejstříku uvedené statutární orgány, nebo jeho stanovy nevyhovují zákonu 89/2012 sb., občanský zákoník). Spolky, které budou mít v rejstříku takovéto neúplné informace, budou soudem vyzvány, aby je doplnily či upravily, a pokud to neudělají, bude zahájena jejich likvidace.
Pokud v sídle spolku již nepřebíráte poštu, uplatní se např. správní řád, zákon 500/2004 sb., v § 24 tento zákon konstruuje fikci doručení. To znamená, že dle zákona se na písemnost pohlíží, jako by byla doručena, i když si ji adresát v úložní době nevyzvedl.
Pokud Vás soud vyzve a Vy jakožto spolek neuděláte nic, soud spolek zruší. Otázka je, jak dlouho to potrvá, než si soud nefunkčnosti spolku sám všimne - spolků je mnoho a těch již nefunkčních je též poměrně hodně.
Druhá možnost ukončení existence spolku je, že Vy sám podáte návrh na rejstříkový soud, aby rozhodl o zrušení spolku z důvodu, že je nefunkční. Takový návrh může podat kterýkoliv člen spolku nebo kdokoliv jiný, kdo na tom osvědčí právní zájem. Soud poté prošetří okolnosti fungování spolku a pokud zjistí, že spolek fakticky, nefunguje, zruší ho s likvidací a zároveň jmenuje likvidátora. Protože spolek nevykazoval žádnou činnost, měla by být likvidace rychlá a nejzásadnější je povinnost likvidátora zveřejnit vstup spolku do likvidace.
Dle toho, co jste v dotazu popsal, bych osobně asi nechala spolek svému osudu, prostě ať vyčká v rejstříku, než jej soud mezi dalšími dávno mrtvými spolky zruší.
Právní předpisy :
Zák. 89/2012 sb. Občanský zákoník
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, prosíme o informaci, zda si může nově založený spolek pronajmout prostory pro provozování činnosti u člena vedení spolku a zda tato skutečnost nemůže ohrozit poskytnutí dotace na provozování činnosti. Moc děkujeme za rychlou odpověď - chystáme se požádat o dotaci.
21. 8. 2017
Dobrý den.
spolek si může pronajmout prostory, kde bude vykonávat svoji činnost, i od člena svého statutárního orgánu.
Žádný zákon toto spolku nezakazuje a nemělo by to ani ve většině případů komplikovat přístup spolku k dotacím.
Bylo by však vhodné, aby uzavření takové smlouvy, kdy člen statutárního orgánu bude pronajímat spolku nějakou nemovitou věc a spolek mu za to bude platit, předem schválil jiný, např. nejvyšší orgán spolku.
Předejdete tak možným mezičlenským sporům ve spolku a teoreticky i možným problémům při žádostech o dotace. Budete totiž moci lépe doložit, že nájemní smlouva byla uzavřena transparentně a není pro spolek nevýhodná.

S pozdravem

Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den,ráda bych Vás požádala o radu ohledně budovy kulturního domu, který je s naším městem spjatý tradicí i historicky, jednoduše, jako dominanta města do našeho města patří.Přesto se zastupitelé města dohodli na přestavbě kulturního domu na dům bytový.Jako občan, který zde žije od dětství,ale i další občané města s tímto rozhodnutím nesouhlasíme a byli bychom rádi, kdyby byl kulturní dům zachován pro budoucí kulturní akce a vyžití pro další generace.Prosím o radu, jakým způsobem bychom měli postupovat nebo co můžeme jako občané udělat pro to, aby nedošlo k přestavbě.Jsme toho názoru, že by toto narušilo krajinný ráz, kde je část kulturní a za ní část bytová.Ráda přijedu i na osobní konzultaci. Děkuji mnohokrát za Vaši odpověď.
2. 8. 2017
Dobrý den,
z dotazu bohužel nevyplývá, o jaké město a dům se jedná, zda je dům kulturní památkou či nikoli či zda má potenciál se jí stát. Nemohu tedy věc dostatečně posoudit a dát Vám nějaké konkrétnější doporučení. Tedy jen velmi obecně.
Na Vašem místě bych věc zkusila řešit s odborem kultury ve Vašem městě, případně na úrovni Kraje. Můžete se též obrátit s žádostí o radu na místně příslušné pracoviště NPÚ https://www.npu.cz/pracoviste-npu
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Dobrý den, náš spolek tento víkend pořádá malý hudební festival, očekáváme asi 150 lidí. Zajímalo by mě, jak je to s nutností zajistit hasičskou hlídku? Dále pak pokud mi můžete poradit, jaké pojištění je třeba sjednat, aby byla zajištěna bezpečnost všech zúčastněných, tj. pokud by se někomu něco stalo (netuším, jestli nás někdo může žádat o odškodnění), ztratilo/ zničilo (např. podium, ozvučovací zařízení). Budu ráda za Vaše zkušenosti. Děkuji
17. 7. 2017
Dobrý den.
k pořádání akcí s účastí většího počtu osob lze využívat pouze prostor – stavbu či místo, který je k tomuto účelu určen a zkolaudován podle stavebně technických předpisů při realizaci všech požadavků z hlediska požární bezpečnosti pro navrhování, provádění a užívání takového prostoru (stavby). Nesmí přitom dojít k překročení maximálního počtu osob, pro které je prostor (stavba) určen. Konkrétní požadavky na požární bezpečnost staveb se shromažďovacím prostorem jsou pak vymezeny zejména ve vyhlášce č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb a v navazujících českých technických normách. Doporučuji před i při akci spolupracovat s místním hasičským sborem. Pokud akci budete pořádat v objektu poskytnutém obcí, dá se předpokládat, že by tam měly být řádně provedeny všechny "požární revize" a tedy být vše v pořádku, nicméně domluvte se s místními hasiči, ať máte na akci zajištěn požární dozor.
Ad pojištění - žádné pojištění, ani jiné opatření neumí zcela preventovat vznik nějaké nepříjemné události na akci. V podstatě žádné pojištění uzavírat nemusíte, ovšem pokud na akci dojde třeba k poškození věci či ublížení na zdraví, pak platí, že za vzniklou škodu je zpravidla odpovědný ten, kdo ji způsobil – tzv. škůdce. Následně se začne řešit, kdo za to může, tj. kdo například neopravil zámek u šatny, kdo nedostatečně zajistil schodiště atd. Poškozený jde s problémem téměř vždy primárně za pořadatelem, a to i v případech, kdy je zřejmé, že odpovědnost je spíše na straně poškozeného.
Výsledek sporu o náhradu škody nelze nikdy předjímat, takže doporučuji alespoň zvážit možnost uzavření pojištění jednorázových akcí. Povinné to není, ale ušetří to hodně starostí.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová

Strana: 1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11  12  13  14 





Zhlédnuto 28 613 krát, z toho dnes 2 krát.
 
Informace o ochraně osobních údajů na webu NIPOS